DJI Matrice 4E narazil do jeřábu, i když měl zapnuté vyhýbání překážkám. Proč senzory nejsou pilot

14. 11. 2026 · 4 min čtení · Tým DRONPRO

DJI Matrice 4E letí nad staveništěm v britském městě těsně vedle věžového jeřábu, ilustrační obrázek

Mapovací DJI Matrice 4E trefil v Manchesteru věžový jeřáb a spadl ze 120 metrů, přestože měl zapnuté vyhýbání překážkám. Co zjistil úřad AAIB a proč jeřáby a lana nevidí ani Mini 5 Pro.

Stavba v Manchesteru, naplánovaná trasa a DRON DJI Matrice 4E se zapnutým vyhýbáním překážkám. Měl jen nafotit staveniště. Místo toho trefil vršek věžového jeřábu a spadl z výšky asi 120 metrů. Britský vyšetřovací úřad AAIB nehodu zařadil do svého nového přehledu a závěr stavební firmy zní nepříjemně upřímně: ona ani její piloti možná úplně nechápali, co senzory DRONu umí a co ne.

Automatická trasa, zapnuté senzory, jeřáb

Stalo se to 3. srpna 2026 ve čtvrti Cheetham Hill. Podle záznamu AAIB DRON letěl po předem vybrané trase nad staveništěm v zástavbě a mapoval ho. Funkce vyhýbání překážkám byla zapnutá. Přesto DRON narazil do vrcholu jeřábu a spadl na zem. Vnitřní šetření stavební firmy pak došlo k tomu, že firma a její piloti nemuseli plně rozumět omezením softwaru pro vyhýbání překážkám.

AAIB případ nevyšetřoval sám. Jde o takzvaný záznam „Record Only“, který stojí hlavně na hlášení provozovatele, a úřad u něj výslovně píše, že přesnost údajů nemůže zaručit. Firmu ani to, jestli byl někdo zraněn, záznam neuvádí.

DJI Matrice 4E zepředu, nad kamerou jsou vidět senzory pro snímání překážek
DJI Matrice 4E. Kulaté senzory na přídi a po stranách hlídají okolí, tenké ocelové konstrukce ale spolehlivě nepoznají. Foto: DJI

Výrobce jeřáby jmenuje černé na bílém

Nejzajímavější na celé věci je, že tahle slabina není tajemství. Uživatelská příručka řady Matrice 4 v kapitole o pozorovacím systému píše doslova, že systém nedokáže přesně rozpoznat velké konstrukce s rámy a lany, jako jsou věžové jeřáby, stožáry a dráty vysokého napětí, zavěšené a visuté mosty. Mezi další situace, kdy senzory nefungují správně, řadí překážky s malou plochou (větve, elektrické vedení), jednobarevné, lesklé nebo průhledné povrchy a příliš slabé či silné světlo.

Proč zrovna jeřáb? Pozorovací systém DJI je postavený hlavně na kamerách a podle příručky pracuje nejlépe při dobrém světle a u jasně zřetelných, texturovaných překážek. Potřebuje plochu, na které se „chytí“. Příhradová konstrukce jeřábu je ale z velké části vzduch, mezi tenkými trubkami prosvítá obloha a lana jsou na šedém nebi skoro neviditelná. Pro kamery to je spíš vzorek než zeď.

Druhý problém je čas. Staveniště se mění každý den. Jeřáb se otočí, prodlouží, přibyde lešení. Britský provozovatel služeb Flyby Guys, který na stavbách létá, k nehodě napsal, že trasa bezpečná včera nemusí být bezpečná dnes, a proto dělá prohlídku místa před každým letem. Naplánovaná mise o novém jeřábu nic neví.

Totéž platí pro Mini i Air

Kdo má doma hobby DRON od DJI, najde v příručce skoro stejnou větu. Česká příručka k DJI Mini 5 Pro uvádí, že pozorovací systém nedokáže přesně identifikovat věžové jeřáby, vysokonapěťové stožáry a vedení, lanové a visuté mosty. A přidává pár detailů, které stojí za to znát:

  • ve sportovním režimu je vyhýbání překážkám úplně vypnuté,
  • v noci pozorovací systém nefunguje,
  • LiDAR směřující dopředu nevidí překážky s odrazivostí pod 10 % a reflexní předměty, jako je sklo, a v ostrém slunci nad 20 000 luxů nemusí fungovat správně,
  • problém mají i holé větve, dráty a provázky od dětských draků.

LiDAR, tedy laserový dálkoměr, dnes nosí i DJI Air 3S a výrazně pomáhá za šera. Neznamená to ale, že by z DRONu udělal pilota, který si všimne každého lana.

DJI Air 3S na tmavém pozadí s vizualizací paprsků LiDARu před přídí
Takhle DJI ukazuje LiDAR a senzory u Air 3S. Pomáhají hlavně za horšího světla, tenká lana a příhradové konstrukce ale zůstávají slabinou. Foto: DJI

Mimochodem, ve stejném srpnovo-zářijovém přehledu AAIB je i hobby příběh. Pilotce s DJI Mini 4 Pro se u severní věže skotského mostu Queensferry Crossing ztratilo spojení s DRONem a ten pak našli na mostě, ve středovém pásu mezi oběma směry. Výškové stavby a DRONy si zkrátka nerozumí na víc způsobů.

Co na to pravidla

Britská pravidla tady vychází ze stejného evropského nařízení 2019/947, které platí i v Česku. Za bezpečný průběh letu odpovídá dálkově řídící pilot, i když DRON letí po automatické trase: před vzletem si prohlédne prostředí a překážky a ve vzduchu je dál sleduje. Létat se má podle pokynů výrobce, a v nich jsou omezení senzorů popsaná. Právník Richard Ryan to pro sUAS News shrnul tak, že nepochopit tahle omezení není chyba softwaru, ale mezera v plnění povinností.

Dělá to rozdíl i u výšky. V otevřené kategorii je strop 120 metrů nad terénem. U vysoké stavby se smí až 15 metrů nad její vrchol, nejvýš 50 metrů vodorovně od ní a se souhlasem jejího vlastníka. Firmy, které mapují stavby pravidelně, často potřebují specifickou kategorii, kde se u nás létá s oprávněním k provozu od ÚCL.

Senzory jsou pás, ne řidič

Ryan doporučuje stavebním firmám brát jeřáby jako pohyblivé překážky: před každou automatickou misí zkontrolovat, kde dnes stojí, jak vysoko sahají a kam se otáčejí, a nastavit pevný odstup už v plánu letu, ne spoléhat, že DRON zabrzdí sám. Podobně jsme psali o policejním M300, kde k pádu stačilo jedno nezacvaknuté rameno: Policejní DJI M300 spadl, protože nebylo zacvaknuté rameno.

Mapování staveb DRONem přitom šetří čas i lidi na lešení a s automatickými trasami a docky ho bude jen přibývat. O to víc bude záležet na tom, kdo ráno zkontroluje, co se na stavbě přes noc změnilo. Když potřebuješ zaměření staveniště s pilotem, který tohle řeší před každým letem, jsme na příjmu.

Zdroje: AAIB, Record-only UAS investigations (srpen–září 2026), Dronewatch Europe, sUAS News (Richard Ryan), sUAS News (Flyby Guys), DJI, příručka Matrice 4, DJI, příručka Mini 5 Pro (CZ)

Hlavní obrázek: ilustrační obrázek DRONPRO (AI, se skutečnou produktovou fotkou DJI Matrice 4E). Fotka z místa nehody není k dispozici.

Sdílej: Facebook X E-mail