Až se kolo dějin pootočí zas o kus dál a já se ohlédnu zpátky, budu si
moci říci: „Jo, byl jsem u toho!“ U toho, jak se začala měnit tvář
zemědělství. Pole na dohled od zříceniny hradu Hazmburk místo
postřikovače ošetřoval dron.
Něco podobného jsem zažil před 22 lety ve španělské Seville při předvádění nové zemědělské techniky John Deere, kde jsem poprvé viděl jezdit po poli obrovský pásový traktor řízený navigací. A víte, kde se satelitní navádění a dnes už i automatické řízení s pomocí družicového signálu GPS rozšířilo nejdřív? Z civilních oborů právě v zemědělství, mnohem dřív než třeba v dopravě. Tak ať už mi nikdo nikdy nevypráví, že zemědělci jsou konzervativní.
DronPro s Agrasem T30 a Mavicem 3M na polích Zemědělského družstva Klapý
Stejný pocit, jako tenkrát v Seville, se dostavil i v pátek 22. září na veřejném workshopu „Drony pro precizní zemědělství“, který jsme s DronPro uspořádali ve spolupráci se Zemědělským družstvem Klapý, hospodařícím na pomezí okresů Louny a Litoměřice. Nad stromy podél silnice se vznášel dron DJI Agras T30 a simuloval jejich postřik. V nádrži měl sice jenom vodu, i tak bylo viditelné, jak v mezerách mezi stromy trysky samy vypínají a přímo nad stromy opět postřikují – Ondra jej vůbec nemusel řídit, neboť letěl podle předem připravené mapy uložené v profesionálním software pro drony.
I pro jinak ostřílené droní mazáky jsou zemědělské aplikační drony velkou novinkou, a to nejen s ohledem na jejich rozměry. Když jsme měli možnost nechat si Agrase doručit na vyzkoušení do DronPro, rozhodli jsme se pozvat i veřejnost a zemědělce, které by „létající nádeníci“ mohly zajímat. Na polích Zemědělského družstva Klapý jsme je zemědělcům představili a s nimi i jejich ovládání včetně názorného a praktického postupu práce. „Nejsme odborníci na zemědělství, to jste vy. My rozumíme dronům,“ přivítal účastníky Alex, „chceme vám ukázat, co všechno dokážou a co se s nimi dá dělat. Našim cílem je, abyste se je po dnešku naučili používat sami.“ Jeho úvodu naslouchalo několik desítek lidí z různých koutů republiky, od Ústí nad Labem až po Šumavu.
Na hraboše stačí malý dron s RGB kamerou
„Rádi jsme pro tuhle akci poskytli pozemky, i když já jsem z pohledu dronů mimozemšťan. Nic o nich nevím,“ přiznal ředitel Zemědělského družstva Klapý Ing. Otakar Šašek. „Vím ale, že mohou nalétnutím pole podrobně zmapovat zdravotní stav rostlin, a následnou cílenou aplikací výrazně snížit spotřebu pesticidů a hnojiv. Velkým překvapením pro mě bylo, že by nám mohly pomoci řešit i problém s hraboši, kteří se nám tady přemnožili.“
„Na nory hrabošů stačí i malý dron s RGB kamerou,“ říká k tomu Ríša, „když letí při misi níž, nasnímá pole s vyšším rozlišením a vidí každou noru. Na vyhodnocení snímků se dá použít program umělé inteligence, technologicky to není žádný problém.“ Vzhledem k legislativě je možná aplikace prostředků proti hrabošům pouze přímo do nor, nikoliv plošná, nicméně i tak ušetří dron spoustu času, protože ukáže naprosto přesně, kde jsou nory a kde největší ohniska. Člověk je pak nemusí hledat, jde podle mapy a souřadnic na přímo dronem určená místa.
S naplánováním mise pomůže některý z programů, třeba oblíbený Pix4Dcapture, nebo aplikace DJI Pilot, poskytovaná zdarma k profesionálním dronům DJI. Stačí vymezit mapu oblasti letu, přitom se dají využít například importované mapy z veřejného registru půdy LPIS, případně soubory KML nebo KMZ. V mapě lze zanést i překážky, kterým se má dron vyhnout, třeba v podobě sloupů elektrického vedení a podobně, nicméně pokročilejší drony už v sobě samozřejmě mají zabudovány vlastní senzory pro detekci překážek – laserové skenery a jiné.
Uživatel pak do ovladače zadá jím používaný dron a typ senzoru (v našem případě multispektrální kameru), navolí rychlost letu a požadované rozlišení centimetrů čtverečních na jeden pixel, od nějž se odvíjí výška letu. S nejdostupnější pilotní licencí na dron může pilot létat maximálně ve 120 metrech, Ondra nastavil 80, čemuž odpovídalo rozlišení 3,69 centimetrů na pixel.
Na ovládacím panelu lze nastavit i překrytí snímků, tzv. „overlap ratio“. „Pokud zadáte hodnotu 80/80, bude to vždycky správně,“ doporučuje Alex.
Naplánování mise letu nad 5ha polem bylo i s podrobným vysvětlením jednotlivých položek na ovládači hotové za necelých 12 minut a mise se mohla uložit do paměti ovladače. Ovladač informoval, že při nastavené rychlosti 5 metrů za sekundu bude trvat nasnímání pole 9 minut 30 sekund a dron při tom nasnímá 199 fotek. Zároveň ukázal přesnou trasu letu, při které vymezenou plochu pokryje co nejefektivněji.
Ondra odstartoval dron DJI Mavic 3M a záběry z jeho kamery jsme mohli sledovat na velkoplošné obrazovce. „Vidíte, že kamery míří kolmo dolů. V tomhle počasí získáte z multispektrální kamery mnohem lepší podklady, než když svítí slunce,“ komentoval zataženou oblohu Alex, „sluneční svit vytváří stíny a velké kontrasty.“
Příprava aplikační mapy
S vyhodnocením záběrů dronu rovněž pomáhají výše zmíněné programy, při téměř dvou stovkách snímků není divu. „Teď jde o to, co s tím. U získaných podkladů je důležité je umět správně vyhodnotit,“ vstupuje do diskuze Jiří Malý z LABORATOŘE POSTOLOPRTY s.r.o., která má s načítáním polí a porostů drony bohaté zkušenosti. „Promítá se v nich hrozně moc vlivů, je otázkou které následně zohlednit.“
„Ideální by bylo mít v podniku člověka, který s drony umí a bude vědět, jak je nejlépe využít,“ souhlasí Ing. Richard Šašek ze Zemědělského družstva Klapý. „Dnešní sklizňová technika už umí vytvářet přesné výnosové mapy, kolik se toho v konkrétních místech pozemku urodilo. Tyto informace se dají vzájemně propojit.“
„U získaných podkladů si vybereme naše zájmové oblasti. Třeba ty, kde je porost nejlepší, nebo kde naopak nic neroste,“ začíná svoji ukázku zpracování získaných dat pro následnou aplikaci Eva. „Stačí zakliknout minimálně 3 stejná místa zájmu a software pak už sám vybere všechna ostatní.“
Eva použila NDVI filtr, který nasnímané odchylky krásně zvýraznil. Už takto by mohla vypadat případná aplikační mapa. „Můžeme k ní přidat další zájmovou oblast třeba s jinou intenzitou postřiku,“ ukazuje Eva zaklikáváním na mapě, „nebo naopak vymazat místa, kde stříkat nechceme.“
Na konci své ukázky má hotovou nejen aplikační mapu s dráhou letu a dobou aplikace pro daný dron, konkrétně DJI Agras T30, ale podle dávky na hektar i přesně vypočtený objem postřiku.
Drony versus postřikovače
„Všechny podklady si můžete dopředu připravit pěkně v teple ve své kanceláři,“ upozorňuje Alex ve studeném, místy deštivém počasí, které páteční ukázky u Hazmburku provázelo. „Pak je stačí přenést na SD kartě do ovladače aplikačního zemědělského dronu nebo postřikovače.“
Současné zemědělské postřikovače samozřejmě také umí aplikovat variabilní dávkou, jak ty nesené nebo závěsné za traktorem, tak samojízdné. „Je otázkou, jestli mám investovat do postřikovače za 12 milionů, anebo si pořídit třeba 5 dronů, které mi udělají stejnou práci,“ uvažuje jeden z přítomných zemědělských nadšenců do létání s drony. „Ty drony mi vyjdou levněji a navíc nejezdí po poli. Dovedu si představit, že v budoucnu budou aplikační drony ještě větší a všechno se zautomatizuje. Do dronů se nahrají aplikační mapy, a ty pak ošetří pole samy. Samy si přilétnou dobít baterky, i doplňování postřiku do nádrže by šlo určitě zautomatizovat. Podle mě je to otázka několika let.“
TIP
Prohlédněte si DJI Matrice 30 v Dock verzi. Dron má k dispozici vlastní základnu, kam se přiletí nabít, schovat, nebo nahraje získaná data. DJI Dock zatím není k dispozici pro evropský trh.
„Budou se ale ještě muset dořešit dost důležité věci,“ brzdí jeho rozlet další ve skupince diskutujících. „Čím jsou trysky výš, tím méně je přesná aplikace, zejména ve větrném počasí. Ramena postřikovače můžeš mít těsně nad porostem, dron ne. I když je pravda, že u dronu jsou trysky pod vrtulemi, takže postřik žene do porostu proud vzduchu, trochu mi to připomíná TWIN systém,“ odkazuje na známé postřikovače Hardi.
Variabilní dávka postřiku dronem DJI Agras T30
Podle tabulkových dat dokáže DJI Agras T30, prozatímnejvětší zemědělský dron, jaký se smí nyní v Evropě používat, ošetřit 16 hektarů za hodinu. Na jednu baterii vydrží ve vzduchu 15 minut, přičemž ta se nabije za 12 minut. Se záložními baterkami tudíž může létat prakticky nepřetržitě. Ondra do jeho ovladače mezitím přendal SD kartu, startuje nejdříve k ukázce postřiku stromů a následně k ukázce postřiku variabilní dávkou na hromady hnoje. V nádrži má samozřejmě vodu, neboť kromě organických látek u nás zatím není u dronů aplikace jinými prostředky povolena.
Drony – stroje budoucnosti, které šetří životní prostředí
Je jasné, že některé věci bude ještě zapotřebí doladit, například u techniky vzdálenost trysek od porostu i jejich provedení, aby byl postřik cílený, přesný a bez úletů. Nebo práce s nasnímanými podklady – aby se co nejlépe a nejúčinněji využily, optimálně v kombinaci s výnosovými mapami a dalšími daty, která už dneska zemědělci mají.
Pozornost si určitě zaslouží i legislativa, nicméně i tak se aplikační drony jeví jako stroje budoucnosti. Především šetří životní prostředí, protože za prvé – nejezdí po zemi, takže neudusávají půdu, za druhé – cíleným postřikem variabilní dávkou omezí spotřebu postřikových látek na minimum. Za třetí, místo nafty spotřebovávají elektrickou energii. To bude určitě zajímat zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, které neodebírají elektřinu ze sítě, protože si ji vyrábějí samy.
Z finančního hlediska zazněla během prezentace také jedna zajímavá zmínka: „Na roky 2023 až 2027 jsou pro podporu precizního zemědělství schválené dotace ve výši 200 miliard korun. Ke 12. září letošního roku bylo vyčerpáno 8 miliard, a tato podpora zahrnuje i drony,“ připomíná Alex.
Pilot dronu agronomem? Tip pro školy!
Po přistání zemědělského dronu DJI Agras T30 si létání s ním vyzkoušeli účastníci workshopu. Ovládání letu je stejně jednoduché jako příprava letové mise nebo aplikační mapy.
Samozřejmě, stát se pilotem dronu není až tak těžké. Určitě je to lehčí, než se stát agronomem, odborníkem na pěstování rostlin, včetně jejich výživy a ochrany. Na to potřebujete léta studií a následně i zkušeností. Na létání s dronem stačí kurz. Z agronoma se pilot dronu stane snadno, že by se ale z pilota dronu stal agronom? Možná by se téhle myšlenky mohly chytit agronomické fakulty našich zemědělských škol při náboru studentů. Přestože je po dobrých agronomech stále větší poptávka, leckde byste spočítali roční počet absolventů tohoto oboru na prstech jedné ruky. Přitom práce s drony a moderními technologiemi precizního zemědělství představuje docela lákavou a zajímavou oblast uplatnění.
Hledáte novou životní dráhu? Objevte svůj dream job a staňte se pilotem dronu! S naším 80hodinovým akreditovaným rekvalifikačním kurzem se seznámíte s širokou paletou dronů pro různá využití od filmu přes sběr dat a práci s termokamerou až po ošetřování rostlin v zemědělství. Mega nařáchlý 80hodinový kurz vás vykopne do oblak!
Pavel píše o technice, nejvíc o té zemědělské, právě tu totiž studoval. Dovede se ponořit i do minulosti, napsal a vydal knížku „Po stopách jelena“ o historii techniky John Deere. Taky sází, ne na zápasy, ale grafiku.
Po zemědělských dronech Agras T16 s Agras T20
přichází další generace šikovných pomocníků pro farmáře – dron
Agras T30. Ten, jak název napovídá, nově unese až 30 kg postřiku a
o jeho rovnoměrnou distribuci rychlostí až 8 l/min se postará 8 sad
speciálních ventilů a 16 trysek. Rozprašovat můžete v perimetru až
9 metrů. Měřidlo přitom hlídá hladinu tekutiny v nádrži a posílá
informace do řídicí jednotky tak, aby dron spotřeboval při doplňování co
nejméně energie. S Agras T30 zvládnete ošetřit až 16 ha za hodinu, což
je o 33 % více než u předchozí generace.
Baterie DJI Agras T30 je vysoce výkonným a spolehlivým zdrojem energie pro
váš dron. S kapacitou 29 000 mAh nabízí dlouhou výdrž a umožňuje
provádět rozsáhlé zemědělské a lesnické operace. Díky pokročilému
designu a technologii je tato baterie ideální volbou pro profesionální
agro-spraying a precizní monitorování půdy.
Nabíječ baterií DJI Agras T30 je spolehlivým a efektivním řešením pro
nabíjení vašich droních baterií. Díky rychlému nabíjení minimalizuje
dobu bez letu a maximalizuje produktivitu. Navržena speciálně pro dron DJI
Agras T30, tato nabíječka je nezbytným doplňkem pro profesionální
zemědělské a lesnické operace
DJI Agras T30 Spreading System 30 je inovativní systém pro rovnoměrné
rozptýlení hnojiv, pesticidů a dalších látek. S přesností a efektivitou
pokrývá rozsáhlé plochy, zajišťuje optimální výsledky a minimalizuje
ztráty. Navržený pro profesionální zemědělské aplikace, tento systém je
klíčovým prvkem pro moderní agro-spraying a precizní zemědělství.
DJI Agras T30 Orchard Spray Package je vyspělým a specializovaným řešením
navrženým pro precizní postřikování sadů a ovocných zahrad. Sestává
z výkonného dronu DJI Agras T30 a speciálního postřikového systému
s přesným dávkováním a nastavitelným rozptýlením. Tento balíček
umožňuje efektivní ochranu rostlin před škůdci a chorobami a minimalizuje
tak ztráty. S ohledem na svou vysokou výkonnost, spolehlivost a přesnost je
DJI Agras T30 Orchard Spray Package nezbytným vybavením pro moderní a
profesionální zemědělce, kteří se zaměřují na optimalizaci a zvýšení
výnosů svých sadů.
DJI Agras T10 Depo Tank je náhradní nádrž pro dron DJI Agras T10, která
umožňuje snadnou výměnu a plnění hnojiv. S pevnou konstrukcí a odolnými
materiály je tato nádrž navržena pro dlouhodobé používání
v náročných zemědělských podmínkách. Zajišťuje přesné a
rovnoměrné rozptylování hnojiv pro efektivní agro-spraying.
Atmos Marlyn je profesionální dron typu VTOL pro precizní fotogrammetrii.
Snímání bude přesné, a přitom jednoduché na realizaci. Díky jeho tvaru
využijete aerodynamiku křídla a výhody přistávání jako u copteru.
V Atmosu proto model Marlyn označují jako hybridní dron. Vyberte si dron
v kombinaci s multispektrální kamerou MicaSense Altum s 5 pásmy pro
pokročilé multispektrální a termální snímkování ve vysokém rozlišení
během 1 letu.
K VTOL dronu Atmos Marlyn jsme se dostali při školení pro Univerzitu Karlovu a náš „batůžek“ s dronem a multispektrální kamerou pro monitorování kůrovce atakoval svou hodnotou 1 milion korun. Mrkněte, co VTOL dron umí!
Atmos Marlyn je profesionální dron typu VTOL pro precizní fotogrammetrii.
Snímání bude přesné, a přitom jednoduché na realizaci. Díky jeho tvaru
využijete aerodynamiku křídla a výhody přistávání jako u copteru.
V Atmosu proto model Marlyn označují jako hybridní dron. Vyberte si dron
v kombinaci s multispektrální kamerou MicaSense RedEdge-MX.
K VTOL dronu Atmos Marlyn jsme se dostali při školení pro Univerzitu Karlovu a náš „batůžek“ s dronem a multispektrální kamerou pro monitorování kůrovce atakoval svou hodnotou 1 milion korun. Mrkněte, co VTOL dron umí!
DJI Mavic 3M je profesionální dron s multispektrální kamerou řady Mavic 3 Enterprise, který
najde své využití zejména v zemědělství. Tomu je kompletně uzpůsobena
výbava. Dron tak uvidí i neviditelné. Představujeme vám DJI Mavic
3 s multispektrální a RGB kamerou, který je schopný efektivně zaměřit
až 200 hektarů v rámci jednoho letu.
Součástí dronu je i pojištění DJI Care Enterprise Basic. Pojištění je
platné po dobu 12 měsíců a poskytuje až 2 úplné náhrady dronu za
jednotný poplatek 219 EUR. Více informací o pojištění naleznete zde.
Jednotlivé řady nejoblíbenějších hobby a poloprofi dronů od DJI nejspíš dokáže vyjmenovat kdejaký nadšenec. Třeba už jen proto, že informacemi o nich jsme pravidelně bombardování ze všech stran. Jak je to ale u profesionálních, průmyslově orientovaných dronů DJI? Jsou to vždy jen úzkoprofilově zaměřené pracovní mašiny, nebo existují i dostupnější „průnikové“ modely s výbavou, která by mohla přesvědčit i zapáleného hobbíka? Pojďme se společně podívat na drony z rodiny DJI Mavic 3 Enterprise a uvidíte sami.
Zajímavé opuštěné objekty, brownfieldy, staré továrny… hledání a
prozkoumávání opuštěných objektů včetně jejich dokumentace se věnuje
vzrušující směr urbex. Co znamená urbex, jak začít s urbexem, jaká jsou
pravidla pro urbex a hlavně jak při urbexu pomáhají drony, najdete v tomto
článku.
Fotografických soutěží je celá řada a každý rok se do nich přihlásí
víc a víc fotek z dronu, které fotografové pořídili z ptačí
perspektivy. Nejprestižnější soutěží, který každý rok vyhlašuje
výsledky, je Drone Photo Awards. Podívejte se, které fotky z dronu
vyhodnotila porota v roce 2022 a 2023 jako nejúchvatnější.
Není vám jasný nějaký pojem ze světa dronů nebo fototechniky? Hledáte
odpovědi na často kladené otázky o dronech? Mrkněte níže, kde pro vás
ty nejvyhledávanější pojmy postupně zpracováváme.