Nacházíte se zde:
DronZónaNovinkyKlasické vrtulníky končí: VoloXPro je 18rotorový DRON pro dva s cenou supersportu
Klasické vrtulníky končí: VoloXPro je 18rotorový DRON pro dva s cenou supersportu
2 minuty čtení
Německý Volocopter právě odhodil plachtu z mašiny, která maže hranice
mezi sci-fi filmem a reálným letectvím. Na veletrhu Aero Friedrichshafen se
ukázal VoloXPro. Dvousedadlový elektrický eVTOL, který vypadá jako
přerostlý DRON, ale uvnitř skrývá technologie dopravního letadla. Žádné
sliby na papíře, tohle je hotový kus hardwaru.
Tohle není další render, co potichu zmizí. My v DRONPRO sledujeme vývoj
eVTOLů dlouho a většina konceptů nepřežije prototyp. VoloXPro je ale jiná
liga. Společnost do vývoje napumpovala přes 500 milionů dolarů a nedávno
přibrala dalších 100 milionů od gigantů jako DB Schenker. K tomu spojila
síly s legendárními inženýry z Diamond Aircraft.
Výsledek jejich práce? Karbonové monstrum, které váží pouhých
600 kilogramů a spadá tak do kategorie ultralightů. Zatímco starší bratr
VoloCity míří na hromadnou dopravu, tenhle kousek cílí na soukromé
majitele a letecké školy.
Hardware, ze kterého padá brada
Když se podíváš na specifikace, pochopíš, proč konkurence začíná potit krev. Volocopter vzal to nejlepší ze svého velkého programu a nacpal to do kompaktnějšího těla. Průměr letounu 8,5 metru a výška lehce přes dva metry znamená, že nepotřebuješ ranvej. Stačí ti běžný heliport nebo větší plácek za městem.
O pohon se stará 18 nezávislých elektromotorů, každý o výkonu 15 kW. Energii cucají z masivních 50 až 60 kWh Li-ion baterií. A tady přichází to nejlepší – tyhle baterky nabiješ na 80 % za 30 minut. Žádné zdlouhavé čekání u kabelu, prostě přistaneš, píchneš to do sítě a za chvíli letíš dál.
Parametr
Hodnota pro VoloXPro
Kapacita
2 sedadla
Payload
154kg
Pohon
18 nezávislých rotorů
Cestovní rychlost
70 km/h
Maximální dolet
40 km
Fly-by-wire a konec kniplů
Zapomeň na mechanická táhla, složité pedály a stovky budíků. VoloXPro využívá pokročilý fly-by-wire systém. V praxi to znamená, že máš v ruce jeden joystick a o zbytek se starají počítače. Elektronické senzory neustále vyhodnocují stabilitu stroje a automaticky korigují tah jednotlivých rotorů. Je to podobné, jako když řídíš moderní DRON.
Bezpečnost je tady vyhnaná do naprostého extrému. Systém zvládne letět i při selhání poloviny motorů. Pokud by se dělo něco opravdu fatálního, elektronika přepne do nouzového režimu a zajistí plynulý sestup rychlostí pod dva metry za sekundu. Žádná autorotace jako u vrtulníku, prostě se bezpečně sneseš k zemi.
Zdroj: yankodesign.com
Trénink pilotů budoucnosti
Trh s eVTOLy roste o 50 % každým rokem. Zatímco americký Joby Aviation bojuje s úřady a německé Lilium staví nádherné, ale extrémně drahé stroje s cenovkou kolem 1,5 milionu eur, Volocopter na to jde chytře. VoloXPro má sloužit jako ultimátní tréninková platforma pro piloty budoucnosti.
Výcvik na tento stroj probíhá primárně ve virtuální realitě. Piloti trénují na simulátoru, kde zkouší selhání rotorů a krizové situace. První let v simulaci zvládneš po 10 minutách instruktáže, zatímco u klasického vrtulníku potřebuješ desítky hodin, než tě vůbec pustí ke kniplu.
Proč po něm letecké školy šílí:
Zlomková cena provozu oproti klasickým spalovacím vrtulníkům.
Nulové lokální emise, což otevírá dveře k legálnímu létání nad centry velkých měst.
Plynulý přechod na budoucí těžké eVTOLy díky naprosto shodné softwarové architektuře.
Extrémní bezpečnost odpovídající standardům velkých dopravních letadel.
Luxusní auto s vrtulemi
Teď ta nejdůležitější otázka. Kolik tahle hračka stojí? Volocopter přesnou cenu VoloXPro zatím nezveřejnil. Firma pouze uvádí, že stroj má stát „jako luxusní auto“. Neoficiální odhady médií se pohybují kolem 490 tisíc eur. To je v podstatě cena slušně vybaveného supersportu, akorát s tím rozdílem, že tady neřešíš zácpy na dálnici.
První kusy už mají své majitele. Německé letecké školy objednaly prvních 50 kusů a sériová výroba se má rozjet v roce 2027 v domovském Bruchsalu. Cílem firmy je chrlit minimálně sto těchto strojů ročně.
Zdroj: stupiddope.com
Aktuálně se čeká na to nejdůležitější. Certifikace podle evropských pravidel EASA pro kategorii SC-VTOL (ultralehká letadla do 600 kg) se očekává na konci roku 2026. Jakmile VoloXPro získá tento štempl, otevře se mu nebe nad celou Evropou. V České republice bude tento stroj spadat pod pravidla pro lehká sportovní letadla, což znamená, že certifikace EASA platí automaticky i u nás.
Hranice mezi pilotovaným letectvím a světem bezpilotních systémů právě dostala obrovskou trhlinu. VoloXPro jasně ukazuje, že technologie, které známe z běžných letů, dospěly do fáze, kdy bezpečně unesou lidskou posádku. Není to už otázka vzdálené budoucnosti, animací nebo bláznivých konceptů. Je to tvrdá realita, která se právě teď chystá na sériovou výrobu.
Zásahy do počasí už dávno nejsou doménou pochybných experimentů nebo riskantních letů s lidskou posádkou. Dnes na to stačí jeden pořádně naštvaný bezpilotní letoun. JOUAV CW-80E je obří VTOL křídlo, které má jedinou misi: donutit mraky pršet, sněžit, nebo je naopak rozehnat dřív, než krupobití zničí úrodu.
Technologie modifikace počasí, známá jako cloud seeding, historicky stála na pilotech, kteří museli vletět přímo do bouřkových mraků. Znamenalo to extrémní turbulence, brutální námrazu a neustálé riziko. Dnes se tahle špinavá práce přesouvá na stroje, které nepotřebují kyslíkové masky ani pud sebezáchovy.
Zásilka už nečeká tiše za dveřmi. Spadne ti na trávník z výšky tří metrů, zatímco nad ní visí osmatřicetikilové monstrum. Amazon se přestal tvářit, že doručování DRONy je jen futuristický experiment pro pár vyvolených nadšenců. Z opatrné testovací fáze se stala chladně kalkulovaná expanze, která právě teď drtí jedno americké město za druhým.
V Nampě ve státě Idaho se právě teď hraje o další logistický uzel. Amazon tam na parkovišti svého stávajícího skladu ukrajuje prostor pro zbrusu nové letecké depo. Žádné zdlouhavé stavění na zelené louce. Vezmou kus asfaltu o rozloze 21 000 čtverečních stop, postaví startovací plochy, provozní budovu, masivní nabíjecí stanice a připraví flotilu patnácti strojů. Výměnou za to obětují „jen“ 114 běžných parkovacích míst.
Nacpat špičkové noční vidění na kompaktní DRON znamenalo donedávna vybírat mezi těžkým monstrem, které ti nekompromisně seřízne letový čas, a levnou mazaninou, na které nepoznáš psa od pařezu. Leonardo DRS tenhle technologický kompromis právě rozštípl. Na floridské výstavě SOF Week 2026 vytáhli z rukávu nový OEM modul Tenum 640 Orbit. A ať už tě zajímá průmyslové létání, inspekce infrastruktury nebo záchranné operace, tohle je přesně ten typ hardwaru, který posouvá limity malých platforem.
Klasické radarové letouny s obřím talířem na zádech mají možná odzvoněno. Společnosti General Atomics a Saab právě úspěšně otestovaly systém včasného varování na bezpilotní platformě a ukázaly světu, jak vypadá budoucnost vzdušného dohledu. Tento krok mění zavedená pravidla hry pro ochranu vzdušného prostoru.
Když potřebuješ hlídat obrovské území, narazíš na limity lidské posádky. Piloti a operátoři potřebují spát, letadlo musí tankovat a provozní náklady letounů typu AWACS létají v astronomických výšinách. Přesně tento problém teď řeší integrace pokročilého radaru na ověřený vojenský DRON.
Zapomeň na doby, kdy se průmyslové motory pájely na koleně a kabely se izolovaly páskou. Hobbywing na istanbulském veletrhu SAHA Expo 2026 jasně ukázal, že budoucnost těžkých letů leží v masivních integrovaných modulech. Technika, kterou známe spíš z výkonných elektromobilů, se právě stěhuje do oblak.
Záchranný tým prohledává Baltské moře. Helikoptéra kroužila dvě hodiny a nic. DRON s novým senzorem EchoGuard našel ztroskotanou loď za dvanáct minut. Čtyři lidé přežili.
Tohle není sci-fi. Tohle je Kodaň, rok 2025, reálný test. A senzor, který to dokázal, stojí méně než slušný ojetý kombík.
Kontejner plný zboží. Žádná ranvej, žádný přístav, žádná silnice. Jen helium, elektrické motory a umělá inteligence. Zní to jako sci-fi z osmdesátek – jenže kanadská firma Win Global právě dokončila prototyp a první testovací let je naplánovaný na léto 2026.
Projekt se jmenuje DroneShip a my v DRONPRO ho sledujeme od chvíle, kdy se poprvé objevil na radaru. Protože tohle není další powerpointový sen o létajících taxících. Tady jde o reálný hybrid vzducholodi a těžkotonážního DRONu, který chce přepsat pravidla globální logistiky.
Rozbouřená hladina Pacifiku se zavřela a nastalo absolutní ticho. Žádná podpůrná loď na obzoru, žádné kabely, žádné dobíjení a naprostá tma. Kanadská společnost Cellula Robotics právě poslala svůj podvodní DRON Envoy na misi, která s úsměvem přepisuje inženýrské tabulky toho, co autonomní stroje reálně vydrží.
Houstonská policie má novou jednotku. Jmenuje se Patrol Support Team, v historii HPD nic takového neexistovalo – a její hlavní oči ve vzduchu jsou DRONy DJI Matrice 4T a Matrice 4E. Dva stroje, dva účely, jedna mise: zaplnit mezeru mezi běžnou hlídkou a plnotučným SWATem. A už teď létají nad městem.
Nasadil jsi vrtule a teď co? Na displeji ovladače na tebe bliká hláška o aktualizaci. Většina pilotů má v tu chvíli chuť kliknout na tlačítko ignorovat a jít rovnou létat. U verze DJI Fly 1.21.0 by to ale byla obrovská chyba. Tenhle instalační balík o velikosti téměř 666 MB totiž není jen kosmetická záplata. Je to masivní dávka čistého výpočetního výkonu, která mění pravidla hry pro přenos dat, bezpečnost ve vzduchu a otevírá dveře pro úplně novou generaci strojů.