Apache odpaluje DRONy za letu: Armádní test zlomil rekordy

Test, který rozbil byrokratické tabulky

Když voják napíše požadavek na novou techniku, obvykle to znamená roky papírování a nekonečných schvalovacích procesů. V tomhle případě to ale neplatí. Tým na základně Yuma Proving Ground v Arizoně to stihl za dobu, za kterou si běžný armádní úředník sotva zvykne na novou židli. Dokonce je nezastavil ani 43denní vládní shutdown, který vývoj, výrobu a instalaci zasáhl v té nejhorší možné chvíli.

Klíčový moment celého projektu přišel na konci února. Vypustit DRON z visící helikoptéry je jedna věc, ale start v dopředném letu je úplně jiná liga. V bojové vřavě totiž piloti nebudou zdvořile viset ve vzduchu a čekat, až se systém zkalibruje. Potřebují manévrovat pod tlakem. Právě úspěšný odpal v pohybu odděluje sterilní laboratorní pokusy od něčeho, co skutečně funguje na bojišti.

Tento test byl součástí rozsáhlého experimentu zaměřeného na propojení posádkových a bezpilotních systémů. Ukazuje to, kam se upírá zrak vojenských stratégů a jak rychle se dokážou adaptovat na nové hrozby.

Experti, kteří tvrdili, že podobná integrace potrvá celou dekádu, teď jen nevěřícně kroutí hlavami.

Seznamte se: Altius-700

Co přesně z toho legendárního Apache vyletělo? Anduril Altius-700 je autonomní trubicový systém, který na první pohled vypadá nenápadně. S průměrem jen necelých 18 cm se vejde prakticky kamkoliv. Jakmile ale opustí mateřský stroj, speciální pyro-patrony během zlomku vteřiny vystřelí křídla a ocasní plochy.

Tenhle kousek hardwaru navíc není na jedno použití. Na rozdíl od starších systémů umí elegantně přistát na rovném terénu. Díky integrovanému padákovému systému a robustní karbonové konstrukci ho armáda může sebrat a použít znovu. Dokonce i když během dřívějších testů dvakrát tvrdě narazil do země, technici ho opravili za 48 hodin.

Základní technická data mluví jasně:

• Průměr: přesně 17,78 centimetru
• Vybavení: ISR, SIGINT a EW
• Výdrž ve vzduchu: přibližně 4 hodiny
• Operační dolet: až 460 km

Kinetické monstrum Altius-700M

Zatímco základní verze slouží primárně pro průzkum, elektronický boj pro rušení frekvencí nebo jako komunikační relé pro sdílení dat, varianta s písmenem „M“ je jiná liga. Kinetická verze nese 15 kg těžkou hlavici, což je ničivý ekvivalent proslulé střely Hellfire. Při startu z pohybu zvládá zrychlení až 3G a integrovaný laserový gyroskop zajistí, že cíl zasáhne s chirurgickou přesností i při vysoké rychlosti.

Daň za tuhle extrémní palebnou sílu je logická. Těžší náklad znamená, že operační dolet klesne na zhruba 160 kilometrů a ve vzduchu vydrží „jen“ 75 minut. I tak to ale bohatě stačí na zničení obrněné techniky nebo kritické infrastruktury dřív, než protivník vůbec zaregistruje hrozbu na radaru.

Umělá inteligence přebírá knipl

Za celým projektem stojí Anduril Industries, dravá technologická firma, kterou založil Palmer Luckey. Samotný hardware by byl ovšem poloviční bez špičkového mozku. Systém pohání autonomní navigace Lattice OS, která umožňuje bezprecedentní kooperaci více jednotek najednou. DRONy si mezi sebou neustále povídají, sdílejí data z elektro-optických senzorů v rozlišení 1080p a sami detekují cíle s neuvěřitelnou úspěšností.

Jeden operátor dokáže současně řídit hejno více než deseti těchto strojů.

Zajímavostí je, že Palmer Luckey financoval část testů z vlastní kapsy, když do projektu po počátečních nezdarech nasypal 10 milionů dolarů. Vyplatilo se to. Firma následně získala od armády miliardový kontrakt v rámci iniciativy Replicator, jejímž cílem je masová produkce tisíců autonomních systémů.

Proč legendární vrtulník potřebuje DRONy?

Tady se dostáváme k jádru věci a důvodu, proč tohle mění dějiny letectví. AH-64E Apache Guardian je nejvyspělejší útočný vrtulník na planetě. Má za sebou přes 5,3 milionu letových hodin, létá v 19 zemích a jeho dva motory produkují výkon 2000 koňských sil. Unese obrovský arzenál zbraní a při maximální vzletové hmotnosti váží přes 10 tun. Pořád v něm ale sedí živí lidé a aby mohl útočit, musí se dostat do dostřelu nepřátelské obrany.

Integrace s modelem Altius tenhle odvěký problém elegantně řeší díky speciálnímu FVL kitem pro Apache. Vrtulník zůstane bezpečně 50 kilometrů za frontou a pošle dopředu své autonomní lovce. Vzniká tak smrtící synergie, která prodlužuje dosah celého systému o stovky procent.

Když nepřítel sestřelí předsunutý DRON, je to pro armádu jen škrt v účetnictví. Přijde o pár desítek tisíc dolarů, což je v obřích armádních rozpočtech drobná chyba zaokrouhlení. Když ale protivzdušná obrana sestřelí Apache, je to obrovská tragédie a ztráta vysoce vycvičené posádky. Díky datovému spojení Link 16 sdílí DRONy s vrtulníkem data v reálném čase, takže piloti vidí přesně to, co vidí optika letící desítky kilometrů před nimi.

Nová éra vzdušné nadvlády

Spojení posádkových a bezpilotních systémů už dávno není jen teoretický koncept na papíře nebo vlhký sen vojenských inženýrů. Současné konflikty jasně ukázaly, že drony dokážou zničit drtivou většinu těžké techniky, a americká armáda se z toho rychle poučila.

Díváš se na budoucnost, draku. Jeden vrtulník nyní dokáže pokrýt obrovské území, zasáhnout několik cílů současně a přitom vůbec nevstoupit do nebezpečné zóny. Změna vojenského paradigmatu probíhá právě teď, v přímém přenosu a brutálním tempem.

#LetuZdar