Drony jako andělé: 5G zachraňuje životy v přímém přenosu

Jak to celé funguje

Operátor na tísňové lince přijme hovor a okamžitě vyšle dron. Žádné čekání na pilota, žádné složité schvalování. Dron startuje automaticky a letí na souřadnice volajícího, které systém získal z hovoru. Přitom používá 5G síť od Vodafonu k přenosu živého videa v HD kvalitě přímo do operačního střediska.

Nejzajímavější je, že dron letí úplně sám – pojem BVLOS (Beyond Visual Line of Sight) už ti asi není cizí, a na podobnou práci je to nutnost. Pilot ho nemusí vidět ani ovládat, protože všechno řídí AI a předem naprogramované trasy. To bylo před pár lety téměř nemyslitelné. Dneska je to realita, která zachraňuje životy.

Hasiči v Rostocku mohou na monitorech sledovat živý obraz z místa nehody ještě předtím, než vyjedou z hasičárny. Vidí, jestli hoří auto nebo celý les, kolik je tam lidí, kudy se k nim dostat. Místo toho, aby jeli naslepo, přesně vědí, co je čeká a můžou se podle toho zařídit – vyslat do akce správné vybavení a připravit se na to, s čím se na místě setkají.

Technologie, která to umožňuje

Za celým projektem stojí kombinace několika systémů. Frequentis dodává software ADD (Automated Drone Dispatch System), který dokáže v případě potřeby automaticky vyslat dron na místo. Dalšími operátory je poté integrován přímo do stávajících dispečerských systémů jako ASGARD nebo LifeX. Když středisko obdrží tísňový hovor, systém automaticky vyhodnotí, jestli má smysl poslat dron.

DLR vyvinulo speciální záchranářský dron s kvalitní kamerou a senzory, který umí přenášet data v reálném čase a být tak záchranářům k ruce. Veškerá data jsou přenášena s kompletním šifrováním od odesílatele po příjemce přes MCx technologii Vodafonu, takže se k nim nikdo nepovolaný nedostane.

Proč je to důležité i pro nás

Možná si říkáš, že je to dobrá zpráva pro Němce, ale co my? Tahle technologie se šíří rychle a je dost možné, že ji tady brzy budeme mít taky. Česko má jednu z nejhustších sítí 5G v Evropě a naše integrované záchranné systémy jsou na špičkové úrovni. Pokud se tyto dva aspekty spojí, může to fungovat dost dobře.

Největší výzvou není technologie, ale legislativa. BVLOS lety jsou pořád komplikované na povolení. Vodafone proto vyvinul DroNet Hub – platformu, která poskytuje data v reálném čase o provozu a rizicích pro rychlejší schvalování letů. Úřady tak můžou vydat povolení během několika minut, ne dnů.

Je důležité zmínit, že tohle opět není o tom, že by drony někomu braly práci. Hasiči jsou rozhodně i nadále potřeba, jen mají nově k dispozici nástroj, který jim pomůže dělat jejich práci lépe a bezpečněji. Dron nedokáže vytáhnout člověka z hořícího auta, ale může hasičům ukázat, že tam ten člověk je.

Co bude dál

Projekt ADELE právě začal ostré testy v reálných podmínkách. Hasiči v Rostocku budou drony používat při skutečných zásazích a sbírat data o tom, jak moc jsou v daných situacích prospěšné. Cíl je jasný – do pár let integrovat autonomní drony do běžného provozu záchranných složek.

Dobrá zpráva je, že systém ADELE není limitovaný pouze na na určitý typ dronu, ale je možné ho aplikovat na různé druhy létajících pomocníků. A právě tento vývoj modulárního systému pro jakýkoliv dron tě napadne je něco, co dělá z tohoto projektu nadějnou vizi budoucnosti.

Jak už bylo zmíněno výše, při záchraně života se počítá každá minuta. A pokud dron dokáže ušetřit sedm minut z reakční doby, je to sedm minut, které můžou rozhodnout mezi životem a smrtí.

Snad jsou tyto projekty důkazem, že budoucnost záchranářství už není o tom, kdo má větší hasičák nebo delší hadici, ale o tom, kdo dokáže nejrychleji dostat oči (nebo čočku kamery) na místo nehody.

¹ Viz článek: https://www.dlr.de/en/fl/research-transfer/projects/adele