Nacházíte se zde:
DronZónaNovinkyJak DRONy s modulem ARTEMIS najdou ztracený mobil i bez sítě?
Jak DRONy s modulem ARTEMIS najdou ztracený mobil i bez sítě?
3 minuty čtení
Valná většina ztracených turistů má v kapse mobil, který zoufale hledá
signál. Zatímco pozemní týmy pročesávají husté lesy naslepo, do vzduchu
startuje technika s úplně jiným zrakem. Britská zbrojovka Smith Myers vzala
čtyřicet let zkušeností s vojenským odposlechem a vytvořila systém
ARTEMIS. Zařízení, které promění tvůj DRON v nekompromisního lovce
elektronických stop.
My v DRONPRO máme rádi hračky, které dávají smysl. Tohle není další
obyčejná kamera, se kterou si natočíš západ slunce za domem. Je to
špičkový pasivní SDR systém, který umí zachytit signál mobilního
telefonu na desítky kilometrů daleko. Bez ohledu na to, jestli je v dané
oblasti pokrytí mobilní sítě nebo jen ticho a prázdno.
Pasivní naslouchání místo hrubé síly
Většina pátracích akcí znamená, že se držíš ve vzduchu, zíráš do termokamery a doufáš v zázrak. ARTEMIS na to jde chytřeji. Funguje na principu Software Defined Radio (SDR). Nevysílá žádný vlastní signál, takže na sebe neupozorňuje. Jen tiše naslouchá downlink signálům z mobilních zařízení.
Firma Smith Myers nevznikla včera. Byla založena už v roce 1979 v britském Hampshire a dlouhé roky dodávala odposlechovou techniku přímo pro Královské letectvo (RAF). Tenhle masivní technologický náskok je na systému ARTEMIS znát. Zatímco konkurence často spoléhá na aktivní rušení signálu, které žere energii a okamžitě prozradí pozici DRONu, britské řešení zůstává neviditelné.
Systém zvládá monitorovat sítě od prastarého 2G až po moderní 5G sítě. Využívá k tomu pokročilé metody TDoA (Time Difference of Arrival) nebo PoT (Power of Transmission). V praxi to znamená, že senzor o váze pouhých 1,2 kilogramu dokáže sledovat tisíc zařízení současně. Spotřeba? Směšných necelých 15 wattů.
Dosah tě posadí na zadek. V ideálních podmínkách zachytí 2G signál na vzdálenost 35 kilometrů. U datově náročnějšího LTE je to pořád solidních 12 kilometrů. Přesnost geolokace se přitom pohybuje v okruhu třiceti až čtyřiceti metrů.
V ostrých SAR misích zvyšuje ARTEMIS šanci na nalezení cíle o 70 % oproti tradičním metodám.
Těžká váha v oblacích: Nosiče pro ARTEMIS
Takovou techniku samozřejmě nepověsíš na první miniDRON, co ti padne do ruky. Smith Myers svůj systém integruje na profesionální platformy, které snesou tvrdé zacházení, silný vítr a extrémní podmínky. Samotný systém má certifikaci RTCA DO-160G, což je přísný letecký standard odolnosti. Zvládne zničující vibrace, hluboký mráz i agresivní slanou vlhkost při námořních misích.
Mezi hlavní nosiče patří rakouský Schiebel Camcopter S-100 a americký Teledyne FLIR SkyRanger R70. Každý z těchto strojů slouží k trochu jiné misi, ale oba dokážou z modulu ARTEMIS vymáčknout absolutní maximum. Data se zpracovávají v reálném čase a DRON umí automaticky natočit kamery na zdroj zachyceného signálu.
Schiebel Camcopter S-100 | Zdroj: schiebel.net
Teledyne FLIR SkyRanger R70 je sice menší kvadrokoptéra, ale nabízí modulární nákladový prostor. Operátor může bleskově prohodit senzor ARTEMIS za kameru s vysokým rozlišením nebo shazovací záchranný modul. Navíc plně splňuje přísné normy evropské agentury EASA pro operace ve specifické kategorii.
Tady je rychlé srovnání hlavních platforem, které tuto technologii nesou do akce:
Britové nenechali nic náhodě a připravili hned několik verzí svého systému. Každá mise vyžaduje trochu jiný přístup, a proto si operátoři mohou vybrat přesně ten správný nástroj pro danou práci.
ARTEMIS (Základní SAR): Vlajková loď pro pátrání a záchranu. Funguje zcela bez mobilní infrastruktury. Dokáže zachytit i telefony v SOS módu.
ARTEMIS+ (Pokročilé ISR): Taktická varianta pro sběr zpravodajských dat. Při nasazení tří a více DRONů ve formaci klesá odchylka geolokace pod 20 metrů.
ARTEMIS-Flex: Vodotěsná verze s certifikací IP68. Je určená pro námořní a pozemní platformy, operuje v teplotách od -40 °C do +70 °C.
K tomu se přidává i specializovaný software NESIE pro ISR, který dokáže v ideálních podmínkách detekovat mobily až na 50 kilometrů. Vše běží přes protokol MAVLink, takže integrace do řídících stanic je naprosto plynulá.
Upgrade pro rok 2026: Wi-Fi a Bluetooth v hledáčku
Vývoj se nezastavil. Letošní novinkou je podpora triangulace přes Wi-Fi 6 a Bluetooth 5.3. V husté městské zástavbě, kde se mobilní signál odráží od budov, dokáže systém zaměřit zařízení na vzdálenost 5 až 8 kilometrů. Systém dokonce rozlišuje IMEI a IMSI kódy, aniž by k tomu potřeboval spolupráci mobilních operátorů.
Hollywoodská fikce se stává realitou
To, co před pár lety vypadalo jako sci-fi z pera hollywoodských scenáristů, dnes běžně testuje FBI pro záchranu rukojmích v krizových situacích.
Ostré nasazení přináší fascinující výsledky. Při nedávných simulacích hledání letu MH370 dokázal ARTEMIS zachytit mobilní signály z vraku na neuvěřitelných 30 kilometrů. V Austrálii zase podobné systémy pomáhají s detekcí ilegálních přechodů hranic, kde si připsaly už stovky úspěšných zásahů.
Zdroj: skiesmag.com
Podobné technologie se objevují i v našich končinách. Český projekt Primoco UAV úspěšně testuje integraci LTE vysílačů na svých obřích letounech, což ukazuje, že spojení telekomunikací a bezpilotního letectví je nezastavitelný globální trend.
Ruská invaze na Ukrajinu navíc celý trh s pasivní detekcí extrémně nakopla. Ukrajinské síly pomocí podobných systémů na strojích Bayraktar TB2 úspěšně lokalizovaly tisíce nepřátelských operátorů. Trh s těmito technologiemi roste o 25 % ročně a brzy dosáhne hodnoty pěti miliard dolarů. Konkurenti nespí, ale britský Smith Myers si díky dodávkám padesáti jednotek pro mise NATO v Pobaltí drží pozici technologického lídra.
Doba, kdy DRONy sloužily jen jako létající kamery, je definitivně pryč. Dnes jsou to komplexní senzorické platformy, které vidí a slyší věci daleko za hranicemi lidských smyslů. Tohle je asi špatná zpráva pro každého, kdo si myslel, že se před moderní technikou schová v hlubokém lese bez signálu.
Pět let. Tak dlouho existuje maďarská firma ABZ Innovation – a za tu dobu se z regionálního výrobce postřikových DRONů dostala do bodu, kdy staví to, co může být největší DRONová továrna v Evropě. Zatímco většina startupů po pěti letech pořád hledá první velký kontrakt, tihle už kupují halu a plánují výrobní linky.
To není příběh o hardwaru. To je příběh o tom, jak vypadá evropský nearshoring v přímém přenosu.
Levný DRON za pár stovek dolarů dokáže vynutit obranu za miliony. A přesně tenhle nepoměr právě dostal jméno, dokument a doktrínu.
Americká Joint Interagency Task Force 401 vydala materiál s výmluvným názvem Small Drones, Big Problems: A First Principles Approach to Countering-UAS. Není to další suchý přehled proti-DRONové techniky. Je to signál, že se něco láme. My v DRONPRO tyhle posuny sledujeme roky – a tenhle je jiný.
Powerus otevřel agro divizi a nasadil svůj heavy-lift H1000 na postřik polí – bez jediné změny v hardwarovém jádru. Stejný stroj, který vozí náklad záchranářům, teď míří nad lány kukuřice v Austrálii a na Novém Zélandu. Proč těžké DRONy přestávají být exotikou a co skutečně rozhoduje o tom, jestli agro DRON vydělá?
Francouzský startup Tornyol postavil 40gramový mikroDRON, který v laboratoři autonomně sestřelil létající hmyz – bez jediné kamery, jen pomocí sonaru s 380 mikrofony. Za projektem stojí bývalý vývojář raket z MBDA. Technologie funguje, ale má více než jeden háček.
DJI Avata 360 spojuje FPV dynamiku s 360° sférickým záznamem v 8K. Framing záběru nevyřešíš před letem, ale až ve střihu – a to mění všechno. Proklepli jsme ho od technických parametrů přes výdrž baterie až po ceny jednotlivých variant.
Komunální policie v turistickém letovisku na Costa Blance porazila národní složky s desetkrát větším rozpočtem. Příběh Benidormu ukazuje, co se stane, když se z jedné termovizní myšlenky postaví kompletní DRONový ekosystém. A proč koupit DRON nestačí.
DRON přelétl jižní Londýn za tři minuty, kurýr by jel dvacet. Britský NHS spustil první rutinní BVLOS přepravu krevních vzorků v historii Velké Británie – a čísla za tím jsou hustší, než by se zdálo. Co to znamená pro zbytek Evropy a kam tohle celé míří?
Piloti Avaty 360 zažili po jednom updatu to nejhorší, co FPV létání nabízí: černý obraz v brýlích při plné rychlosti. DJI reagovalo patchem v01.00.0500 – a přidalo funkci, o které komunita nevěděla, že ji chce. Co přesně opravuje a proč to není jen rutinní update?
Khumbu Icefall je nejsmrtelnější úsek cesty na Everest. Šerpové ho překonávají šest až osm hodin s nákladem na zádech – a každý přechod je sázka na život. DJI FlyCart 100 to zvládá za osm minut s 85 kg na palubě. Co za tím stojí a kam tohle celé míří?
Britská Intelligent Energy odhalila vodíkový powertrain IE-FLIGHT™ 120 – 120 kW, nosnost až 750 kg, dosah v řádu tisíců kilometrů a nulové emise. Místo výfukových zplodin vytéká čistá voda. Proč tohle mění pravidla těžkého bezpilotního létání a proč za tím stojí britské miliardy?