Drony nad vojenskými základnami? Už zase
Dne 27. září ráno hlásily dánské ozbrojené síly pozorování dronů nad několika vojenskými zařízeními. Největší základna v Karupu, letiště v Kodani, Oslu – všude se objevily neidentifikované drony, které nikdo nepřihlásil a nikdo neřídil legálně.
NATO okamžitě vyhlásilo zvýšenou pohotovost v oblasti Baltského moře. Detaily drží pod pokličkou, ale jedno je jasné – tohle není náhoda, ale koordinovaná akce. V Estonsku mezitím našli trosky dronu vyplaveného z moře. Analýza běží, ale můžeš vsadit baterku svého FPV, že to nebude hračka z Aliexpressu.
Většina lidí si myslí, že jde o izolované incidenty. Jenže když se podíváš na vzorec – Dánsko, Švédsko, Finsko, Litva – vidíš systematické testování hranic. Rusko zkouší, jak daleko může zajít bez toho, aby vyprovokovalo vojenskou odpověď.
Tohle není náhodné poletování hobíků nad základnami. Je to hybridní válka v přímém přenosu.
EU konečně přestává blábolit a začíná stavět
Projekt „drone wall“ ležel v šuplíku, dokud drony nezačaly padat jako listí na podzim. Po incidentech, které se staly, by však mohl být realitou už do roka. Což je na standardy EU sakra rychlý proces.
O protidronovou obranu už usilovalo Finsko, Polsko a pobaltské státy. EU nejprve odmítla estonsko-litevský návrh financovat, ale když ti drony začnou rušit civilní letiště a kroužit nad vojenskými základnami, najednou se najdou peníze i politická vůle.
Většina politiků si myslela, že stačí pár pravidel a zón zákazu letu. Realita je taková, že potřebuješ sofistikované radary, elektronické rušičky a AI systémy, které rozpoznají rozdíl mezi DJI Mini pilotovaným turistou a nepřátelským průzkumným dronem.
EU konečně pochopila, že papírové vyhlášky fyzické drony nezastaví.
Ruská loď bez transpondéru? To není náhoda
Dánská média hlásila ruskou vyloďovací loď Aleksandr Shabalin operující 12 kilometrů od dánského ostrova Langeland – s vypnutým transpondérem. To není jen porušení námořních pravidel, to je klasická provokace.
Tahle loď se „náhodou“ objevila přesně v době, kdy byly nad Dánskem zpozorovány neznámé drony. Spouštět drony z lodi těsně za hranicí teritoriálních vod je geniálně jednoduchý způsob, jak maximálně naštvat protivníka s minimálním rizikem eskalace.
Většina expertů si myslí, že Rusko používá upravené komerční drony. Pravděpodobně je to ale ještě horší – používají běžně dostupné modely, které koupíš kdekoliv na internetu, což jen dokazuje, jak snadné je zneužít civilní technologie pro vojenské účely.
Když vypneš transpondér na válečné lodi a pošleš drony nad cizí základny, není to test technologií – je to test nervů.
Co to znamená pro průmysl protidronových systémů
Evropa se chystá utratit miliardy eur za detekční a obranné systémy. Pro firmy vyrábějící counter-UAV technologie je to zlatý důl větší než bitcoinová horečka v roce 2017.
Jenže technická výzva je brutální. Systémy musí umět rozlišit mezi legálním dronem DJI Mavic fotografujícím svatbu a nepřátelským dronem mapujícím vojenskou základnu. To chce AI systémy schopné real-time analýzy, které nebudou každých pět minut vyhlašovat falešný poplach.
Bohužel však musíme konstatovat, že hybridní válka není jen výmysl, ale reálná hrozba, která už probíhá. A patrně ji nepocítí jen státy Pobaltí, ale celá EU. Nejde tu o technologický pokrok, ale o přežití v nové realitě, kde i teenager s dronem za pár tisíc dokáže paralyzovat mezinárodní letiště.
Kdo teď vyvine funkční systém detekce a neutralizace dronů, bude mít zakázky na příštích deset let.
Budoucnost je tady – a létá nad našimi hlavami
EU plánuje do roka postavit funkční protidronovou zeď. To není jen zbožné přání unavených politiků, ale konkrétní reakce na konkrétní hrozbu, která se děje právě teď.
Zatímco my tady probíráme registrace a povolení, Evropa řeší, jak zabránit tomu, aby se z dronů staly zbraně. Demokratizace vzdušného prostoru má i svou temnou stránku – když může létat každý, může i každý škodit.
A není to jen věc okolních států v Evropě – tohle se týká všech. V pátek 3. října museli podobnou situaci řešit i na pražském letišti. Anonymní výhrůžku o blížících se dronech sice policie zhodnotila jako planý poplach, ale rozhodně tuto informaci nebrala na lehkou váhu. Ačkoliv nebyl provoz letiště omezen, k akci byli připraveni odstřelovači a celý vzdušný prostor monitorovala policejní helikoptéra spolu s armádními radary, které zajišťovaly přehled o pohybech v malých a středních výškách. Mimochodem, letiště Ruzyně (pro nás pro Pražáky navždy) disponuje detekčním systémem DJI Aeroscope (stacionární jednotkou) s detekčním perimetrem DJI dronů až na 50 km.
Kvůli obdobným událostem je dost možné, že se všechna již zavedená pravidla ještě zpřísní. Je to jen otázka času a drzosti provokatérů, kteří neustále hledají hranice, kam až můžou zajít. A pokud jim někdo přísně nevyznačí mantinely, celá Evropa na to může tvrdě doplatit.
