Ruský DRON u polské pláže nesl ostrou hlavici. Kudy letěl, nikdo neví

Trosky vylovené z Baltu u polské vesnice Rusinowo vypadaly jako obyčejný návnadový DRON: levný, jednoduchý a na jedno použití. Polští vojenští prokurátoři ale v pondělí potvrdili, že uvnitř byla ostrá tříštivo-trhavá hlavice i s roznětkou.

Pyrotechnici ji museli oddělit přímo na pláži a zničit na místě, jen pár set metrů od letoviska Jarosławiec, kam v létě jezdí i čeští turisté. I proto je celý případ tak citlivý.

Gerbera 2: levný stroj, který se dá snadno přehlédnout

První odhady mluvily o klasické návnadě. Takové stroje se vypouštějí ve velkém, aby zahltily protivzdušnou obranu a donutily ji střílet drahými raketami na levné cíle. Prokuratura ale předběžně identifikovala konkrétní typ: ruský Gerbera 2.

Gerbera je postavená z překližky a pěny, pohání ji jednoduchý spalovací motor a přesto doletí stovky kilometrů daleko. Obránci na ni přitom musejí reagovat, jako by šlo o skutečnou hrozbu.

Orientační parametry podle veřejných zdrojů:

Jako motor se uvádí 60cc spalovací jednotka od čínského výrobce, která se běžně prodává za 430 až 550 dolarů.

V tom je celý problém. Když obránce sestřelí levný cíl raketou za miliony, vyhraje souboj, ale ekonomicky prodělá. Tahle nerovnováha dnes určuje, jak se o obraně proti DRONům přemýšlí.

Návnada, nebo zbraň?

To, že šlo o ruský stroj, nikoho nepřekvapilo. Podstatnější je, že se stírá hranice mezi klamným cílem a útočným strojem.

Agentura Reuters to shrnuje jednoduše: Gerbery jsou často návnady, ale mohou nést výbušninu. Většina jich létá prázdná, tahle ne. Na pláž proto musela dorazit vojenská kontrarozvědka, armádní pyrotechnici, policie, vojenská policie i hasiči.

Zkoumalo se i to, jestli stroj nepředstavuje chemické nebo radiologické riziko. Testy nic takového neprokázaly.

Trosky putovaly do vojenského zařízení na laboratorní rozbor. Právě z nich se dá zjistit, jakou měl stroj navigaci, odkud pochází a o jakou přesně variantu jde.

Tři vysvětlení, žádné potvrzené

Polští představitelé zatím nabídli tři různé verze toho, jak se stroj k Rusinowu dostal. Vyšetřovatelé oficiálně nevědí, kde a kdy DRON odstartoval, kudy letěl ani jaký měl úkol.

1. Vítr ho zanesl z mezinárodních vod. Podle operačního velení nejpravděpodobnější varianta: stroj se ztratil při ruských testech nad Baltem a nechtěně skončil v polských vodách.
2. Přiletěl z Ruska přes Litvu. Verze polského ministra obrany. Ozbrojený ruský stroj by v tom případě nejdřív přeletěl spojeneckou zemi, což je politicky mnohem vážnější.
3. Ztratil se při manévrech nad Baltem. Původní pondělní hypotéza.

Že ministerstvo obrany a operační velení upřednostňují různé scénáře, dobře ukazuje, jak nejasná je situace i několik dní po nálezu.

Polsko navíc prověřuje souvislost s dalším DRONem, který nad Litvou sestřelily italské stíhačky Eurofighter Typhoon. I ten podle velitele litevského letectva nejspíš nesl výbušninu. Vše tak začíná vypadat spíš na soustavnou aktivitu v celém baltském regionu než na jeden zatoulaný stroj.

Co z toho plyne

Odpověď by měl přinést rozbor trosek. Navigace, sériová čísla a stopy paliva řeknou víc než tři protichůdné verze tří úřadů. Dokud ale nikdo nezjistí, kudy stroj letěl, nedá se ani spolehlivě nastavit systém včasného varování.

Pro Česko z toho plyne jedno: včasná detekce DRONů už není jen vojenské téma. Řeší ji letiště, energetika i správci kritické infrastruktury po celé Evropě a lehké, levné stroje ji dělají čím dál důležitější.

V DRONPRO se věnujeme civilnímu využití DRONů: mapování, inspekcím a záchraně. Víc o technologiích, které pomáhají, najdeš v DRONZÓNĚ.

Zdroj: DroneXL, Reuters