Dva DRONy v noci dopravily lano lezci uvízlému na skalní římse

Skalní římsa široká jen 25 centimetrů, tedy užší než běžný notebook. Stál na ní lezec, zajištěný v jistícím bodě 76 metrů nad zemí, a neměl lano, po kterém by mohl slanit dolů.

Stalo se to v noci z 10. na 11. září 2026 na skále Stawamus Chief u kanadského Squamishe. Pomoc nepřišla od lanového týmu ani od vrtulníku, ale od dvou DRONů, z nichž každý měl jiný úkol.

Jak zachránit lezce, ke kterému se nedá dostat

Záchranáři ze Squamish Search and Rescue dostali hovor po desáté večer. Lezec šel cestu Alaska Highway, pětidélkovou lezeckou cestu obtížnosti 5.11d (zhruba 8– v UIAA stupnici). Jeho dva spolulezci se dostali dolů bezpečně, on uvízl.

Koordinátor DRONového programu Dustin Wales dorazil na místo s pěti dalšími záchranáři. Klasické postupy byly buď pomalé, nebo nebezpečné:

• tma, kvůli které je každý pohyb po exponované skále riziko pro záchranáře,
• padající kamení, jehož riziko roste s každým dalším člověkem ve stěně,
• velikost stěny, kvůli které by spouštění lanového týmu shora trvalo dlouho.

Klasická lanová záchrana by podle vyhodnocení týmu byla velmi náročná. Vrtulník v noci u skalní stěny nepřipadal v úvahu.

Dva stroje, dvě role

Tým nevyslal jeden velký DRON, který by zvládal všechno. Poslal dva stroje, každý se svým úkolem.

Větší DRON se světlometem visel ve vzduchu a osvětloval stěnu. Záchranáři díky němu viděli římsu i lezce.

Menší DRON nesl tenkou a lehkou vodicí šňůru. Podobný princip se používá i v průmyslu, třeba při natahování vodičů elektrického vedení.

Nejdřív bunda a čelovka

Při prvním letu vynesl DRON šňůru k lezci. Jakmile ji chytil, záchranáři dole k ní přivázali bundu a čelovku a on si je vytáhl nahoru.

Vypadá to jako drobnost. V noci na větrné skále ale bunda a světlo rozhodují o tom, jestli člověk v klidu přemýšlí, nebo rychle prochladne. Lezec tak získal teplo, světlo a čas.

Rozhodl laserový dálkoměr

Než přišlo na řadu lano, museli záchranáři vyřešit zásadní otázku: dosáhne lano až na zem?

Vzdálenost z římsy ke dnu změřili laserovým dálkoměrem na DRONu. Kdyby byla větší než délka lana, celý plán by padl.

Lano dosáhlo. Větší stroj dál svítil na lezce a menší vynesl 91 metrů vodicí šňůry z vysoce pevného materiálu Dyneema. Lezec ji chytil, vytáhl si po ní horolezecké lano, zajistil se a slanil dolů sám.

Proč je tahle záchrana výjimečná

DRONy se v horských záchranách objevují čím dál častěji. Většinou ale doručují něco, co pomůže přečkat do příchodu záchranářů: deku, telefon nebo baterku.

Ve Squamishi DRON doručil prostředek k tomu, aby se lezec zachránil sám. To je zásadní rozdíl.

Jaké stroje letěly

Konkrétní typy nikdo oficiálně nepotvrdil, ale indicie jsou dost jasné.

Dustin Wales loni v prosinci na DRONovém summitu v Britské Kolumbii označil za hlavní stroj svého týmu DJI Matrice 30T. Má termovizní a zoomovou kameru a hlavně laserový dálkoměr, tedy přesně to, čím se v této akci měřila vzdálenost ke dnu.

Druhým kandidátem je kanadský Draganfly Commander 3XL, který tým získal v roce 2024 právě pro přesné doručování. Unese až 11 kg a má naviják s nastavitelnou rychlostí.

Je tu ale jedna nesrovnalost: podle zpráv nesl šňůru menší stroj a světlo větší. Commander 3XL je přitom větší a zároveň určený k doručování. Buď tedy světlomet nesl právě on, nebo v akci létal ještě třetí stroj.

Dva roky příprav na jednu noc

Tento postup tým trénoval dva roky, ale naostro ho použil poprvé.

„Prostě jsme neměli příležitost to nasadit naostro,“ řekl Wales.

Jednorázový úspěch je dobrá historka. Když se z něj ale stane sepsaný postup, který převezme devět záchranných týmů, jde o skutečnou novou schopnost. O to Squamish usiluje: v prosinci hostil první summit svého druhu, aby DRONové programy záchranářů na jižním pobřeží Britské Kolumbie fungovaly podle jednotných pravidel.

Zachránit lezce ale DRONy samy nedokázaly. Lezec slanil sám, na vlastním vybavení, protože si na to troufl. Se zraněným člověkem by záchrana vypadala úplně jinak.

Stroje ale dodaly to, co lanový tým nedokázal zajistit rychle: lano zdola, aniž by musel do stěny další člověk.

A jak je to u nás?

I v Česku používají DRONy s termovizí hasiči, policie i Horská služba, nejčastěji při pátrání po pohřešovaných osobách. Doručování vybavení v terénu je dalším logickým krokem.

Pokud tě zajímá, co dnešní stroje s termovizí, zoomem a dálkoměrem umí, podívej se na DJI Matrice 30. Enterprise techniku si můžeš vyzkoušet i v naší půjčovně.

Zdroj: DroneXL