Flytrex není nováček, který by spálil baterku na prvním letu
Flytrex už od roku 2017 létá s jídlem v Reykjavíku a Tel Avivu. Jejich drony zvládnou náklad do 2,7 kg, což je pro většinu objednávek naprosto dostačující. Sice ti nedoručí rodinný nákup, ale burger s hranolkama? V pohodě.
Většina lidí si myslí, že dronové doručování je pořád jen experiment pro technologické geeky. Jenže realita je jiná – v některých částech USA už Flytrex běžně doručuje pro Walmart, Chili's nebo Papa Johns. Není to budoucnost, je to současnost. Jen ne všude.
V Severní Karolíně a Texasu už jejich drony nalétaly přes milion kilometrů. To jsou čísla daleko za hranicí testování – to už je ostrý provoz. A když vidíš, že průměrná doba doručení je pod 5 minut, zatímco kurýr v autě se k tobě plazí přes půl hodiny, začneš chápat, proč do toho Uber jde.
Flytrex má prokázanou historii, reálné zkušenosti a fungující technologii – nejde o hype, ale o ověřený byznys model.
Proč právě teď? Protože konkurence nespí
DoorDash už testuje drony s Wing (Google), Amazon má Prime Air, Walmart spolupracuje se Zipline. Uber prostě nemůže zůstat pozadu. Kdo nepochopí, že budoucnost doručování je ve vzduchu, skončí na zemi – doslova.
Skeptici tvrdí, že drony jsou drahé, složité na údržbu a lidé se jich bojí. Jo, to všechno je pravda. Jenže to samé říkali o prvních autech, když ještě všichni jezdili na koních. Technologie se zlevňuje, legislativa se přizpůsobuje a zákazníci chtějí rychlost.
V České republice zatím řešíme, jestli můžeme létat s dronem nad sousedovým pozemkem bez jeho souhlasu. Mezitím v USA už přemýšlí nad tím, jak optimalizovat letové koridory pro stovky doručovacích dronů denně. Jsme pozadu? Asi jo. Ale až to k nám dorazí, změna bude velmi rychlá.
Uber investuje teď, protože ví, že za pár let bude pozdě – trh s dronovým doručováním roste exponenciálně a nezastavuje se.
Co to znamená pro běžného jedlíka?
Představ si, že si objednáš jídlo a za 10 minut ti přistane na zahradě. Žádné hledání adresy, žádné čekání na kurýra, který před tebou doručuje ještě tři další objednávky. Dron letí přímo k tobě, spustí jídlo na lankách a mizí za další objednávkou.
Samozřejmě, všichni si představujeme apokalyptické scénáře – dron ti shodí pizzu na hlavu, pes sežere doručovací box, nebo ti soused sestřelí večeři prakem. Realita je ale prozaičtější – většina problémů je s počasím a omezeným doletem.
Flytrex drony mají dosah kolem 10 km a vydrží létat asi 32 minut. To není moc, ale na hustě obydlené předměstí to stačí. A postupně se to bude zlepšovat – baterie budou výkonnější, drony lehčí, systémy chytřejší. Všechno je otázka času a vůle posouvat doručování stále dál.
Pro zákazníka to znamená rychlejší doručení, nižší cenu (časem) a méně kontaktu s lidmi – což občas rozhodně není na škodu.
Technické limity pořád existují
Drony Flytrexu zvládnou maximálně 2,7 kg nákladu při rychlosti 50 km/h. Rozhodně to není to nejlepší, co na trhu je, ale pro potřeby doručování jídel je to naprosto dostačující. Problém nastává, když si objednáš rodinnou pizzu, dvoulitrovou kolu a ještě dezert. To se u tebe dron bude muset otočit víckrát.
Většina kritiků poukazuje na to, že drony nefungují v hustém dešti, silném větru nebo sněžení. Bohužel, je to tak. Ale zároveň – kolik kurýrů ti rádo doveze jídlo, když je venku průtrž mračen? Technologie samozřejmě má své limity, ale to lidé taky.
Zajímavější je otázka škálovatelnosti. Jeden dron, dva drony, deset dronů – v pohodě. Ale co když jich bude létat tisíc najednou? Kdo bude řídit vzdušný provoz? Jak se vyhnout kolizím? To jsou otázky, na které zatím nikdo nemá jasnou odpověď.
Technické limity existují, ale postupně se překonávají – před 10 lety bylo nemyslitelné, že dron zvládne autonomně uletět 10 km.
Česká realita: Kdy to dorazí k nám?
U nás jsou stále největším problémem povolení pro létání s FPV dronem a podobné „drobnosti“. Amerika testuje autonomní doručování, my se hádáme o základních pravidlech. Není to kritika, je to fakt.
Legislativa EU je v tomto směru konzervativní. A možná správně – raději postupovat pomalu a bezpečně než rychle a nebezpečně. Jenže mezitím nám ujíždí vlak (nebo spíš ulétá dron), a až se probudíme, budeme o generaci pozadu.
Reálně můžeme dronové doručování v Česku čekat nejdříve za 5–7 let. A to ještě v omezeném režimu – pravděpodobně jen nějaké pilotní projekty například v Praze nebo Brně. Plošné nasazení? To je hudba budoucnosti.
Připomeňme si alespoň fakt, že na území ČR vznikl další testovací polygon pro drony, po Sokolovsku také v Moravských Budějovicích. Tento prostor zatím využívají hasiči pro nácvik koordinace dronů během zásahů, a plány na další využití polygonu se jen hromadí. Testování pozemních dronů, dronů s pevnými křídly a další moderní techniky, to všechno je na programu pro nadcházející měsíce. Hlavní výhody? Rozloha až 300 km², rozsáhlé prostory pro různá školení nebo vnitřní hala s FPV tratí. Možná ti v ČR dron ještě nedoručí večeři, ale v tomhle za světem rozhodně nezaostáváme.
Česko není připravené ani legislativně, ani infrastrukturně – na první vlaštovky (drony) si budeme muset ještě pár let počkat. (a mezitím testovat drony v poměrně nedávno vzniklém polygonu)
Závěr: Uber vsadil na správného koně (tedy, drona)
Investice Uberu do Flytrexu je logický krok. Není to hazard, je to kalkulovaná sázka na technologii, která už funguje. Je to jasný signál pro všechny, kteří sledují dronový průmysl – i mainstream už pochopil, že se z dronů stává legitimní byznysový nástroj. A když do toho jde Uber se svými miliardami, můžeš si být jistý, že to myslí vážně.
Takže až budeš příště čekat hodinu na pizzu, vzpomeň si, že někde v Americe už ji mají doma za 10 minut díky dronu. A není to sci-fi. Je to realita, která se blíží i k nám. Jen možná pomaleji, než bychom chtěli.
