DJI vs. Insta360: Patentová válka, která přepíše průmysl
3 minuty čtení
Čtyři žaloby zmizely ze stolu během jednoho dne. Na konci června
2026 podaly DJI i Insta360 v Texasu oznámení o dobrovolném stažení
všech vzájemných patentových sporů. Soud je den nato odklepl – bez
prejudice. To znamená jednu věc: kdykoli je můžou obě firmy podat znovu.
A přesně tady začíná ten pravý příběh. Protože stažení soudů
v Texasu není mírová dohoda. Je to ústup ze slabšího bojiště.
Jak to celé začalo – přesně v den launche
DJI otevřela americkou frontu 10. a 11. června. Nebyla to náhoda. Přesně tehdy Insta360 pouštěla do prodeje svůj nový gimbal Luna Ultra za 769,99 dolarů.
DJI vytáhla proti řadě Luna hned šest patentů – čtyři užitné a dva designové. Argument? Že Luna kopíruje Osmo Pocket až do detailu:
ovládací schéma
sledovací systém
rotující displej
dokonce i scrollovací kolečko
Cílem nebylo vyhrát verdikt za dva roky. Cílem byl rychlý soudní zákaz prodeje – stáhnout Luna Ultra z amerických regálů, dokud je žhavá.
Insta360 nečekala ani vteřinu navíc. 12. června podala vlastní protižalobu ve stejném texaském soudu. Pět užitných patentů pokrývajících stabilizaci gimbalu, směrové řízení, telemetrický overlay a stabilizaci panoramatického videa – vše prý najdeš v DJI produktech Osmo Pocket, Ronin, RS i Osmo 360.
Co bylo ve hře doopravdy
Když se podíváš na seznam patentů, je jasné, o co šlo. Nebyla to hádka o barvu krabice.
Strana
Počet patentů
Čeho se týkaly
DJI (Texas)
6 (4 užitné + 2 design)
Řízení gimbalu, handheld ovládání, vzhled zařízení
Insta360 (protižaloba)
5 užitných
Stabilizace, směrové řízení, telemetrie, panorama
Insta360 (Čína, CNIPA)
3 námitky neplatnosti
Čínské protějšky DJI patentů
Insta360 navíc podala tři návrhy na prohlášení patentů za neplatné přímo u čínského patentového úřadu CNIPA. Mířila na domácí verze těch samých patentů, kterými ji DJI napadla v Texasu. Chytrý tah – když napadneš základ, celá texaská stavba se rozsype.
Proč Texas nakonec nikoho nezajímá
Tady je pointa, kterou většina titulků přehlédla. Skutečný spor běží v Šen-čenu – a začal o skoro tři měsíce dřív než ta texaská show.
Už v březnu 2026 podala DJI u Středního lidového soudu v Šen-čenu žalobu o vlastnictví patentů proti Arashi Vision, což je mateřská firma Insta360. Šest patentů kolem řízení letu DRONu, konstrukčního designu a zpracování obrazu.
A teď to zajímavé. Celá žaloba stojí na jednom specifickém kousku čínského práva:
Vynález vytvořený do jednoho roku od odchodu zaměstnance může stále patřit bývalému zaměstnavateli.
DJI tvrdí, že několik patentů Insta360 pochází od bývalých vývojářů z R&D oddělení DJI. Zakladatel Insta360 JK Liu to na Weibu odmítl ještě tentýž den, kdy spor vyplul na povrch. A přisadil si – jeho firma prý drží 28 vlastních nepodaných patentů, které pokrývají DJI produkty. Zatím je ale nechává ležet v šuplíku.
Zdroj: YouTube | DJI Tutorials
Proč je šen-čenský verdikt bomba pod celým odvětvím
Ten čínský případ nemá stanovené datum verdiktu. Ale je důležitější než všechny texaské papíry dohromady. Rozhodnutí by totiž nastavilo precedent pro celý průmysl.
Otázka zní: jak hluboko může čínský zaměstnavatel sáhnout do pozdější práce svého bývalého inženýra? To se netýká jen těchto dvou firem. Týká se to každé hardwarové firmy v šen-čenském klastru DRONů a kamer – a těch jsou stovky.
Trh, který vysvětluje tu urgenci
Proč DJI vůbec potřebovala soud, aby konkurovala v USA? Čísla mluví jasně.
Podle dat IDC dosáhla kategorie chytrých handheld kamer – panoramatických, akčních i gimbalových – v roce 2025 objemu 16,7 milionu kusů.
DJI – 10,4 milionu kusů, podíl 62,4 %
Insta360 – 3,4 milionu kusů, podíl 20,4 % 3. zbytek trhu – dělí se ostatní hráči
DJI dominuje, o tom žádná. Jenže Insta360 je v těch datech nejrychleji rostoucí jméno. A v USA má jednu strukturální výhodu, kterou si nekoupila – dostala ji.
Absurdita, která celý příběh definuje
Tady je ten moment, u kterého se zastavíš. DJI nemůže v USA prodávat svůj dvouobjektivový Osmo Pocket 4P. Důvod? Firma je od prosince 2025 na FCC Covered Listu – seznamu, který blokuje nové autorizace produktů.
A teď ta perlička: Osmo Pocket 4P je zařízení bez rotorů a bez křídel. Přesto ho blokuje seznam navržený kvůli DRONům a národní bezpečnosti.
Insta360 tomuhle omezení nepodléhá. Proto mohla Luna Ultra klidně odstartovat přesně na tom trhu, kde DJI zoufale sháněla soudní zákaz. Zatímco srovnatelný hardware DJI sedí na lavičce.
Náš pohled z DRONPRO
Stáhnout texaské případy bez dohody není příměří. Je to odchod z prohrané pozice. Předběžný soudní zákaz byl od začátku dlouhá střela a protižaloba Insta360 najednou položila na stůl pět vlastních produktových řad DJI. Odejít z Texasu tak DJI nic nestojí – a ušetří na nákladné fázi dokazování.
Skutečná páka byla vždycky v Šen-čenu. A tam má podle nás DJI silnější kartu. Nárok typu „service invention“ o bývalých zaměstnancích je mnohem prokazatelnější než „zkopírovali jste nám kolečko“. Ačínské soudy bývají takovým nárokům zaměstnavatelů historicky nakloněné.
Jestli Šen-čen rozhodne ve prospěch DJI, čekej, že přitlačí na vlastnické nároky i vůči dalším konkurentům, které založili její bývalí lidé. Ne jen Insta360.
Patentové války mezi šen-čenskými giganty jsou tu nadlouho – a rozhodnou o tom, kdo bude v příští dekádě určovat, jak vypadá stabilizovaná kamera i létající 360° stroj. Sleduj čínský soud, ne Texas. Tam se to láme.
Jestli tě zajímá spíš létání než právničina a chceš mít 360° záběry po ruce, mrkni na Antigravity A1 – a když si chceš nový stroj nejdřív osahat, máme ho v půjčovně.
Zpoždění 3 600 dní je v moderním letectví celá věčnost. Zatímco americká FAA deset let odkládala pravidla pro ochranu kritické infrastruktury, pětadvacet států USA ztratilo trpělivost a napsalo si vlastní zákony. Výsledek připomíná minové pole. Nyní leží na stole návrh, který má tenhle legislativní chaos rozseknout, ale hraje se v něm o mnohem víc než jen o elektrárny a vysílače. Jde o to, komu vlastně patří vzdušný prostor.
Návrh známý jako Section 2209 má konečně vnést řád do toho, jak blízko smí DRON letět k citlivým objektům. Aliance poskytovatelů DRONových služeb (DSPA) v čele s Vicem Mossem ale bije na poplach. Úřad podle nich musí využít příležitost a tvrdě přepsat státní zákony, jinak se piloti z pestrobarevné mapy restrikcí zblázní.
Devět let. Tolik času potřebovala nejmocnější letecká autorita planety na to, aby splnila úkol, který jí dal Kongres. FAA konečně zveřejnila 181stránkový návrh pravidel, která určí, kde přesně v Americe budou DRONy létat – a kde ne. Jmenuje se to Section 2209 NPRM a pro DRONový průmysl je to nejdůležitější dokument od zavedení Remote ID v roce 2021.
FAA přestala vyčkávat. V polovině dubna spustila program s názvem DETER – Drone Expedited and Targeted Enforcement Response – a tím otočila kormidlem americké DRONové regulace. Dosud platilo nepsané pravidlo: menší prohřešek, žádný postih. Teď platí: menší prohřešek, rychlý postih.
A není náhoda, že se to děje pár týdnů před největší sportovní akcí na americké půdě.
Největší výrobce DRONů na planetě má od pátku 1. května problém přímo doma. Peking – hlavní město země, kde DJI vzniklo a odkud ovládá 80 % světového trhu – zavedl téměř totální zákaz prodeje, pronájmu a skladování spotřebitelských DRONů uvnitř Šestého okruhu. A to ve stejném týdnu, kdy firma u amerického odvolacího soudu bojuje o 1,56 miliardy dolarů.
Tohle není regulace. Tohle je svěrák.
Právníci rozkládají na stůl stohy papírů, ale ten nejdůležitější dokument chybí. Pentagon právě hodil do ringu složku s tajnými informacemi, která má definitivně odstřihnout největšího světového výrobce od amerického trhu. Tohle už dávno není jen byznysová přetahovaná o to, čí technika má lepší dosah nebo ostřejší kameru. Jde o bezprecedentní hru naslepo, kde jedna strana absolutně nevidí důkazy protistrany.
Čtyři výrobci DRONů a DRONího příslušenství právě proletěli uchem jehly, kterou americká FCC navlékla v prosinci 2025. Americký, izraelský, norský a ještě jeden americký počin dostaly zelenou od Pentagonu. Čínské giganty DJI a Autel? Ty stojí za plotem a koukají.
Šen-čenský soud přijal žalobu v pondělí 23. března 2026. DJI poprvé v historii vytáhlo patentovou zbraň na domácí půdě – a namířilo ji přímo na Insta360, respektive na mateřskou firmu Arashi Vision. Šest patentů, které podle DJI patří jim. Tři dny nato odstartoval prodej DJI Avata 360. Náhoda? Jasně.
Akcie Arashi Vision spadly o 7 % za jediný den na 181,15 CNY. Šanghajský index sice sám klesl o 3,6 %, ale Insta360 dostalo ránu navíc. A tohle je teprve první kolo.
Největší výrobce dronů na planetě přestal čekat, až si Washington udělá domácí úkol. Už na konci února 2026 podala DJI petici k odvolacímu soudu Devátého obvodu a otevřeně řekla: dokažte, že jsme hrozba, nebo nás nechte létat.
Dva měsíce po tom, co FCC hodila na svůj Covered List prakticky všechny zahraniční drony, se spor přesunul z politických kuloárů do soudní síně. A tohle nebude žádný krátký let – tady se rozhoduje o budoucnosti celého průmyslu.
Dron, který unese 45 kilogramů a vydrží ve vzduchu desetkrát déle než jeho čistě elektrická konkurence. Zní to jako sci-fi pitch z roku 2018. Jenže Parallel Flight Technologies to právě dotáhli do reality – a FAA jim na to kývla.
24. února 2026 získala tahle firma z La Selva Beach v Kalifornii výjimku podle 49 U.S.C. §44807, což je v americkém leteckém právu něco jako zlatý lístek Willyho Wonky. Tenhle paragraf řeší provoz bezpilotních systémů, které se nevejdou do standardních škatulek. A Firefly se do žádné standardní škatulky rozhodně nevejde.
Šéf americké FAA (Federal Aviation Administration), Bryan Bedford, sedl 30. ledna 2026 na letadlo a vyrazil do Dublinu. Důvod? Potřeboval vidět, jak vypadá budoucnost, která v USA zatím existuje jen na papíře. Zatímco americký úřad se topí v 650stránkovém návrhu pravidel (Part 108) a bojuje s tisíci připomínkami, v Evropě se prostě létá. A to ve velkém.
Tvůj evropský průkaz pilota má větší váhu, než si myslíš. Evropa vede o 2–3 roky a tenhle výlet to definitivně potvrdil.
