Nacházíte se zde:
DronZónaLegislativaDJI žaluje Insta360 o 6 patentů: Spor dvou šen-čenských gigantů
DJI žaluje Insta360 o 6 patentů: Spor dvou šen-čenských gigantů
4 minuty čtení
Šen-čenský soud přijal žalobu v pondělí 23. března 2026. DJI poprvé
v historii vytáhlo patentovou zbraň na domácí půdě – a namířilo ji
přímo na Insta360, respektive na mateřskou firmu Arashi Vision. Šest
patentů, které podle DJI patří jim. Tři dny nato odstartoval prodej DJI
Avata 360. Náhoda? Jasně.
Akcie Arashi Vision spadly o 7 % za jediný den na 181,15 CNY. Šanghajský
index sice sám klesl o 3,6 %, ale Insta360 dostalo ránu navíc. A tohle je
teprve první kolo.
O co přesně jde: Šest patentů a „služební vynálezy“
DJI staví celou žalobu na jednom paragrafu čínského patentového práva. Článek 6 Zákona o patentech ČLR říká jasnou věc: pokud zaměstnanec vytvoří inovaci do jednoho roku po odchodu z firmy a ta inovace přímo souvisí s jeho předchozí prací, vlastnické právo náleží bývalému zaměstnavateli.
Šest sporných patentů pokrývá tři klíčové oblasti:
Řízení letu – algoritmy flight control s IMU senzory, včetně jednotlačítkového manévru „building dive“ se zrychlením 5G
Konstrukční design – struktura z karbonových vláken, která údajně snižuje vibrace o 40 %
Zpracování obrazu – FlowState stabilizace redukující distorzi v 360° záběru o 70 %
DJI tvrdí, že klíčoví vývojáři z jejich R&D přešli do Insta360 a bleskově podali patenty na technologie, které vyvíjeli ještě pod střechou DJI. Pikantní detail: v čínských patentových žádostech figurovali jako „anonymní vynálezci“. Jenže v mezinárodních PCT přihláškách, kde je plná identifikace povinná, se jejich jména objevila. Křížový odkaz odhalil bývalé inženýry z jádra DJI R&D týmu.
JK Liu střílí zpátky: „Mohli se prostě zeptat.“
Zakladatel Insta360 JK Liu nečekal ani den. Ještě 23. března publikoval na Weibo detailní odpověď, kde odmítl každý bod žaloby.
Patent na „building dive“? Nikdy nebyl použit.
Liu říká, že nejrelevantnější patent z celé šestice pokrývá úzkou funkci: jednotlačítkový FPV manévr „building dive“. Tvrdí, že nápad byl jeho vlastní, osobně dohlížel na vývoj a schvaloval finální podobu. A pak přidává pointu, která sedí: tahle funkce nikdy nebyla implementována do žádného produktu. Kvůli letovým restrikcím ji nikdo nepoužívá.
„Kdyby DJI chtělo tenhle patent, stačilo se zeptat.“, zaznělo z úst zakladatele. Ale je to opravdu tak jednoduché?
Anonymní vynálezci? Standardní praxe.
Liu vysvětluje, že skrývání jmen vynálezců v raných domácích přihláškách je běžná firemní praxe Insta360 – chrání zaměstnance před recruitery. Jména se doplňují později v mezinárodních přihláškách, kde je to povinné. Týká se to všech patentů, nejen těch od ex-DJI lidí.
Dá se argumentovat tím, že kdyby byl motiv Insta360 takový, jak tvrdí DJI, jména by nezveřejnili vůbec. A ještě časový kontext: většina sporných patentů byla podána před více než čtyřmi lety a dnes už nesouvisí s aktuálním produktovým plánem Insta360.
Zdroj: antigravity.tech
28 patentů v záloze: Tichá hrozba
Nejostřejší část Liuovy odpovědi není obrana. Je to číslo: 28.
Insta360 identifikovalo 28 vlastních patentů, které pokrývají produkty DJI. Rozložení:
Typ patentu
Počet
Hardware a konstrukce
11
Softwarové metody
8
Řídicí metody
6
Příslušenství
3
Celkem
28
Na žádný z nich Insta360 nepodalo žalobu. Jakožto menší firma než DJI, která má navíc omezené zdroje, dává pravděpodobně přednost inovacím před soudy. A to říká víc, než celý právní tým.
Ale Liu přidává podmínku. Tenhle patentový arzenál aktivuje ve chvíli, kdy bude ohrožena schopnost Insta360 vyrábět a dodávat DRONy. Načasování té věty je přesné jako laserový zaměřovač – Avata 360 odstartovala následující den.
Avata 360 vs. Antigravity A1: Čísla na stole
Celý spor se odehrává v kontextu přímého střetu dvou produktů. A tady to začíná být zajímavé i technicky.
I nejdražší varianta DRONu DJI Avata 360 stojí zhruba o 15 000 Kč méně než Antigravity A1. To je cenový rozdíl, který nepotřebuje právníky, aby udělal dojem. Antigravity A1 na to reaguje – jarní sleva 20 % běží od 16. března do 16. dubna, nejhlubší discount od uvedení. Dvě slevy za tři měsíce. To ti řekne všechno o tlaku v téhle kategorii.
Kde Antigravity boduje
Plné 360° x 360° FOV a „neviditelný“ design bez viditelných vrtulí. Antigravity A1 produkuje záběry, kde DRON z obrazu zmizí – jako hollywoodový trik. Tenhle efekt využil i čínský film „Sky Eye“ s tržbami přes miliardu CNY. Za prvních 48 hodin na čínském trhu A1 utržil 30 milionů CNY.
Kde dominuje Avata 360
Rozlišení videa, velikost senzoru a dramaticky nižší cena. Pro většinu pilotů je tohle rozhodující kombinace.
Zdroj: theverge.com
GoPro precedent: Insta360 právě vyhrálo podobný boj
Liu v odpovědi záměrně zmiňuje čerstvou historii. 26. února 2026 vydala americká ITC (International Trade Commission) finální rozhodnutí ve sporu GoPro vs. Insta360. Pět patentů na stabilizaci, korekci horizontu, korekci distorze a konverzi poměru stran. Výsledek: všechny patenty neplatné, neporušené, nebo obojí. Insta360 vyhrálo na celé čáře. Stálo je to přes 10 milionů dolarů.
Liu čte situaci pragmaticky a má data na své straně – Insta360 zaznamenalo v Q4 2025 nejrychlejší růst a nejvyšší tržby v historii firmy. JK Liu sám odešel z DJI v roce 2015 po čtyřech letech v R&D, kde pracoval na flight control pro řadu Phantom. Založil Arashi Vision s deseti dalšími ex-DJI inženýry a dotáhl firmu na obrat 2,5 miliardy CNY v roce 2025, meziroční nárůst 150 %.
Proč tohle není běžný patentový spor
DJI vede patentové bitvy v zahraničí roky. Ale tohle je první domácí žaloba v Číně. Proti sousedovi ze Šen-čenu. U čínského soudu. To signalizuje interní posun v tom, jak DJI vnímá Insta360 – ne jako menšího hráče na periferii, ale jako přímou hrozbu v segmentu, kde DJI dosud vládlo bez odporu.
Čínský soudní systém funguje jinak než americký ITC. Doktrína „služebních vynálezů“ má reálné zuby. Pokud důkazy ukážou, že sporné patenty skutečně vznikly na základě práce odvedené v DJI, výsledek není předem jasný pro žádnou stranu.
DJI požaduje:
Převod vlastnictví všech šesti patentů
Zákaz jejich používání v Číně
Odškodné za ušlé zisky
Veřejné prohlášení od Insta360
Pokud DJI uspěje, Insta360 by mohlo být nuceno přepracovat klíčové části Antigravity A1. Pokud ne, Liu má v záloze 28 patentů a nulové zábrany je použít.
Co bude dál
Insta360 plánuje letos uvést sedm až osm nových produktů – gimbaly, klopové mikrofony a druhý DRON. Kapesní gimbal kamera Insta360 Luna je potvrzená na první polovinu 2026. Podle uniklých informací pracuje Insta360 na modelu A2 s 10K rozlišením, údajně připraveném na CES 2027.
DJI Avata 360 mezitím startuje prodej a cílí na 50 000 kusů v Q2 2026. Cenová agrese je jasná strategie – proč řešit soudy, když můžeš konkurenci převálcovat cenou.
Oba DRONy se budou prodávat vedle sebe, zatímco spor pomalu projde čínským soudním systémem. Průměrná doba řízení je 12 měsíců. Rok, během kterého se trh s 360° DRONy přepíše od základů. Šest patentů na jedné straně, 28 na druhé. Dva šen-čenské giganty v přímém souboji. Tohle bude turbulentní let.
Zpoždění 3 600 dní je v moderním letectví celá věčnost. Zatímco americká FAA deset let odkládala pravidla pro ochranu kritické infrastruktury, pětadvacet států USA ztratilo trpělivost a napsalo si vlastní zákony. Výsledek připomíná minové pole. Nyní leží na stole návrh, který má tenhle legislativní chaos rozseknout, ale hraje se v něm o mnohem víc než jen o elektrárny a vysílače. Jde o to, komu vlastně patří vzdušný prostor.
Návrh známý jako Section 2209 má konečně vnést řád do toho, jak blízko smí DRON letět k citlivým objektům. Aliance poskytovatelů DRONových služeb (DSPA) v čele s Vicem Mossem ale bije na poplach. Úřad podle nich musí využít příležitost a tvrdě přepsat státní zákony, jinak se piloti z pestrobarevné mapy restrikcí zblázní.
Devět let. Tolik času potřebovala nejmocnější letecká autorita planety na to, aby splnila úkol, který jí dal Kongres. FAA konečně zveřejnila 181stránkový návrh pravidel, která určí, kde přesně v Americe budou DRONy létat – a kde ne. Jmenuje se to Section 2209 NPRM a pro DRONový průmysl je to nejdůležitější dokument od zavedení Remote ID v roce 2021.
FAA přestala vyčkávat. V polovině dubna spustila program s názvem DETER – Drone Expedited and Targeted Enforcement Response – a tím otočila kormidlem americké DRONové regulace. Dosud platilo nepsané pravidlo: menší prohřešek, žádný postih. Teď platí: menší prohřešek, rychlý postih.
A není náhoda, že se to děje pár týdnů před největší sportovní akcí na americké půdě.
Největší výrobce DRONů na planetě má od pátku 1. května problém přímo doma. Peking – hlavní město země, kde DJI vzniklo a odkud ovládá 80 % světového trhu – zavedl téměř totální zákaz prodeje, pronájmu a skladování spotřebitelských DRONů uvnitř Šestého okruhu. A to ve stejném týdnu, kdy firma u amerického odvolacího soudu bojuje o 1,56 miliardy dolarů.
Tohle není regulace. Tohle je svěrák.
Právníci rozkládají na stůl stohy papírů, ale ten nejdůležitější dokument chybí. Pentagon právě hodil do ringu složku s tajnými informacemi, která má definitivně odstřihnout největšího světového výrobce od amerického trhu. Tohle už dávno není jen byznysová přetahovaná o to, čí technika má lepší dosah nebo ostřejší kameru. Jde o bezprecedentní hru naslepo, kde jedna strana absolutně nevidí důkazy protistrany.
Čtyři výrobci DRONů a DRONího příslušenství právě proletěli uchem jehly, kterou americká FCC navlékla v prosinci 2025. Americký, izraelský, norský a ještě jeden americký počin dostaly zelenou od Pentagonu. Čínské giganty DJI a Autel? Ty stojí za plotem a koukají.
Největší výrobce dronů na planetě přestal čekat, až si Washington udělá domácí úkol. Už na konci února 2026 podala DJI petici k odvolacímu soudu Devátého obvodu a otevřeně řekla: dokažte, že jsme hrozba, nebo nás nechte létat.
Dva měsíce po tom, co FCC hodila na svůj Covered List prakticky všechny zahraniční drony, se spor přesunul z politických kuloárů do soudní síně. A tohle nebude žádný krátký let – tady se rozhoduje o budoucnosti celého průmyslu.
Dron, který unese 45 kilogramů a vydrží ve vzduchu desetkrát déle než jeho čistě elektrická konkurence. Zní to jako sci-fi pitch z roku 2018. Jenže Parallel Flight Technologies to právě dotáhli do reality – a FAA jim na to kývla.
24. února 2026 získala tahle firma z La Selva Beach v Kalifornii výjimku podle 49 U.S.C. §44807, což je v americkém leteckém právu něco jako zlatý lístek Willyho Wonky. Tenhle paragraf řeší provoz bezpilotních systémů, které se nevejdou do standardních škatulek. A Firefly se do žádné standardní škatulky rozhodně nevejde.
Šéf americké FAA (Federal Aviation Administration), Bryan Bedford, sedl 30. ledna 2026 na letadlo a vyrazil do Dublinu. Důvod? Potřeboval vidět, jak vypadá budoucnost, která v USA zatím existuje jen na papíře. Zatímco americký úřad se topí v 650stránkovém návrhu pravidel (Part 108) a bojuje s tisíci připomínkami, v Evropě se prostě létá. A to ve velkém.
Tvůj evropský průkaz pilota má větší váhu, než si myslíš. Evropa vede o 2–3 roky a tenhle výlet to definitivně potvrdil.
Klidný let, slunce v zádech a na displeji perfektní kompozice. Najednou zrnění. Obrazovka zčerná. Ovládání nereaguje. Tvůj dron nejde na „Return to Home“, ale k zemi. Nebo hůř – přebírá ho někdo jiný. Scénář jako ze sci-fi? V USA je to od ledna realita. FAA (americký úřad pro letectví) vydala nové nařízení, které mění pravidla hry.
Co to znamená pro tebe, českého pilota v roce 2026? Musíš se bát černé dodávky i na D1? Pojďme se podívat, jak se světová bezpečnostní opatření utahují a proč bys měl znát DroneMap lépe než datum narození své tchyně.