Nacházíte se zde:
DronZónaNovinkyZpůsoby ovládání dronu: Mobilem, gesty nebo speciálním joystickem?
Drony pro začátečníky
Drony pro profíky
Vychytávky na drony
Způsoby ovládání dronu: Mobilem, gesty nebo speciálním joystickem?
7 minut čtení
Drony jsou poměrně složitá a komplexní zařízení. V dobách jejich
počátků, kdy se ovládaly plně manuálně, proto bylo potřeba značného
umu pilotů už jen k tomu, aby nedošlo k nehodě. Dnes je situace,
naštěstí, výrazně odlišná. Drony mají řadu kolizních čidel a GPS
stabilizační systémy, proto je ovládání současných dronů výrazně
snazší. Primárním prostředkem pro kontrolu dronu je stále dálkový
ovladač, ale existují i další možnosti, jak ovládat dron – třeba
mobilem nebo gesty.
Vývoj nikdy nespí, což platí i pro drony na ovládání, které jsou s každou další generací chytřejší, schopnější a obvykle i snazší na obsluhu. Alespoň v případě, kdy hovoříme o amatérských a hobby dronech určených pro širší veřejnost.
Vývojáři se zároveň již roky snazší ovládání dronů maximálně zjednodušit, bez dálkového ovladače to ale zatím většinou nejde. Přitom se v nedaleké minulosti našlo více případů, nebo spíše nápadů, díky nimž měly být drony ovládané gesty, nebo třeba snadno použitelnou aplikací pro ovládání dronu z telefonu. Některé cesty se ukázaly jako slepé, jiné pokračují, další možná teprve čekají na objevení, či potvrzení.
Létající hračky a ovládání dronu mobilem
Trochu mimo hlavní proud dnešního článku bychom mohli zařadit případ některých levnějších dronů, létajících hraček, které sice nemají žádné úžasné letové nebo záznamové schopnosti, někdy ale nabízí zajímavé způsoby ovládání. Rukama nám kupříkladu prošel jeden kapesní, víceméně interiérový dron, který bylo možné řídit jak klasickým RC ovladačem, tak i jednoduchou aplikací v telefonu.
Ovládání dronu mobilem zde spočívalo v přenesení fyzických kniplů na obrazovku chytrého telefonu, vše se tedy řešilo dotykem. Ač se na internetu najdou videa, kde si piloti vychvalují dron ovládaný mobilem, z naší zkušenosti je to spíše složitější a méně bezpečná cesta. Virtuální kniply na dotykové obrazovce totiž neposkytují žádnou zpětnou vazbu ani jiné hmatové propojení.
Dron ovládaný mobilem přes virtuální kniply
Sofistikovaná hračka DJI Tello a ovládání dronu mobilem
Výrazně sofistikovanější možnost ovládání reprezentuje maličký dron DJI Tello (Ryze Tello), který si vystačí bez klasického RC ovladače, jelikož se jedná o dron ovládaný mobilem. Přesněji aplikací v chytrém telefonu. Po zapnutí a spárování s telefonem stačí zadat příkaz ke startu, nebo dron jen vyhodit do vzduchu a tím jej uvést v život. Poté jej můžete ovládat příkazy na obrazovce telefonu.
Ryze Tello startuje z ruky
Nejde ale jen o samotné létání, pořízení pár fotek nebo kratšího videa, užít si můžete i zajímavé a zábavné inteligentní letové režimy, jako jsou Throw and Go, Flips, Up and Away, 360°, Bounce nebo Circle.
Zabrousíme-li do oboru vyspělých dronů od prestižních značek (DJI, Autel atd.), najdeme i zde možnosti, jak ovládat dron mobilem. Obvykle se to ale bez spojení s klasickým RC ovladačem neobejde. Už jen proto, že je síla signálu, tedy spolehlivost spojení mezi dronem a RC ovladačem, vždy řádově lepší a jistější, než při pouhém propojení mobilu a dronu, kupříkladu prostřednictvím Wi-Fi.
V každém případě lze dojít i k situacím, kdy dálkový ovladač použijeme primárně jako zesilovač signálu, let samotného dronu pak můžeme řídit mobilem, aniž bychom se dotkli kniplů ovladače, či jeho tlačítek. Řeč je primárně o automatických letových funkcích, případně o možnosti dopředu naprogramovat dráhu letu samotného dronu.
Letová mise podle DJI Pilot
Standardní scénář může probíhat tak, že aktivujeme funkci automatického startu na telefonu, pomocí ovladače s ním doletíme na požadované místo, následně spustíme předem připravenou letovou misi, nebo jednu z automatických funkcí. Po ukončení celého procesu lze použít tlačítko RTH (Return To Home), načež se dron automaticky vrátí na místo startu.
TIP
Jednu z možných cest, jak „naučit“ levnější drony DJI létat dle předem naplánované trasy, představuje aplikace Litchi.
Jak spárovat dron s mobilem
Jestli si lámete hlavu s tím, jak spárovat dron s mobilem co nejjednodušším způsobem, mrkněte na video od Alexe. Názorně vám ukáže jak spárovat drony a ovladače běžící na appce DJI Fly.
Jako první zapněte dálkový ovladač. Jednou krátce, podruhý dlouze. To samý... Jednou krátce, podruhý dlouze provedete i s dronem. Kdybyste to udělali obráceně, vůbec nic se neděje.
Předtím, než se pustíme do klikačky, tak si všimněte, že dálkový ovladač svítí červeně. V případě, že máte ovladač bez integrovaného displeje, tak by vám blikal. To znamená: Nejsem připojenej k dronu. Současně i dron bliká žlutě. To znamená: Nejsem spárovanej s dálkovým ovladačem.
Když se chci připojit, tak kliknu na button “Connection Guide” a vyberu model dronu, který mám.
Následně mě to tady vyzve k tomu, abych si zapnul dron a abych na něm stisknul “POWER BUTTON” a přidržel ho aspoň 4 sekundy. V tu chvíli začne dioda vzadu blikat.
A ještě poslední malá drobnost. Vidíte dole malej modrej nápis. Na ten klikněte a v tu chvíli se vám objeví tlačítko ”PAIR”. Kliknu na “PAIR” a počekám pár sekund, než se mi to celý ”synkne”. Hotovo.
Dron bez ovladače – dron ovládaný mobilem či gesty
Jak už jsme vzpomínali výše, v nedávné historii vývoje dronů se objevily různé pokusy o vytvoření dronů na ovládání, které se zcela obešly bez klasického RC ovladače s kniply. V případě dětských hraček se dnes kupříkladu najdou drony ovládané gesty, díky jejich pohybovým senzorům, což ale slouží obvykle jen k zábavě a létání v těsní blízkosti „pilota“.
Jednu z mála současných výjimek spojení sofistikovaného dronu a možností, jak jej kontrolovat bez nutnosti použít klasický RC ovladač, představují drony Skydio 2+. Tento dron lze dokonce zakoupit samostatně a ovládat jej pouze mobilem, zjednodušeným ovladačem Skydio 2+ Beacon, nebo klasickým RC ovladačem.
Ovládání dronu mobilem se u Skydio omezuje primárně na základní příkazy, start, přistání, spuštění automatických letových funkcí, či jednoduché určení místa, kam se má dron ve vzduchu „přilepit“. Zajímavější variantu představuje zjednodušený ovladač Skydio 2+ Beacon, kde se rovněž vybírají, spouští a zastavují automatické letové režimy. Krom toho lze ale gesty, pohybem rukou svírající ovladač, manévrovat dron na místo, které bude kupříkladu výchozím bodem pro následující záznam.
Flying With Skydio Beacon – zjednodušené ovládání dronu
Ovládání dronů DJI a Autel gesty – přišlo a v tichosti odešlo
Zatím jsme se tak trochu vyhýbali variantě, kdy bylo možné dron ovládat gesty, takto jej navigovat ve vzduchu, případně pořizovat video či fotky. O prosazení této funkcionality se snažilo několik dronů od DJI, postupně se ale právě tato funkce z dalších modelů vytratila a již znovu neobjevila. Místo ní se zdokonalují inteligentní letové funkce, možnosti sledování objektu atd.
Možnost ovládat dron gesty nabízely modely DJI Air první generace a DJI Spark. U těchto strojů bylo možné odložit nebo schovat na chvíli dálkový RC ovladač a místo něj využít vlastní ruce. Pohyby jedné ruky, s dlaní směřující k dronu, sloužily k jeho navigaci ve vzduchu do stran a do výšky. Pohyb obou rukou, dvou dlaní směřujících k dronu, znamenalo příkaz k přiblížení, či vzdálení se od sledovaného objektu (pilota). Následně se daly pořizovat selfie fotografie či video.
S drony DJI Air a Spark, respektive po jejich nahrazení novými modely, ale tato funkcionalita pomalu vymizela, jelikož nebylo dosaženo až takové míry spolehlivosti a přesnosti, jakou by si daný způsob ovládání zasloužil. O podobné řešení se jeden čas snažili také tvůrci od Autelu. Konkrétně ovládání gesty bylo jeden čas dostupné u modelu Autel EVO 2. Ale i u této značky šla možnost ovládání dronu gesty postupně do ústraní.
DJI Motion Controller – nová generace ovládání dronu gesty
Zcela jinou, odlišnou a v mnohém revoluční cestu, jak ovládat dron, představuje řešení zvané DJI Motion Controller. Speciální ovladač, který lze dokoupit samostatně k závodnímu FPV dronu DJI. Jedná se de facto o joystick doplněný o řadu tlačítek a „plynový pedál“, který držíte volně v ruce, načež gesty ovládáte dron DJI FPV.
Ovládání dronu pohyby ruky s DJI Motion Controllerem v dlani a s FPV brýlemi na hlavě je maximálně snadné a intuitivní. Stačí kombinace stisku několika tlačítek a dron se vznese do vzduchu. Následně se naklápěním ruky dron otáčí, jejím zvedáním mění výšku či směr letu. Rychlost letu se logicky řídí stiskem akceleračního tlačítka. V rámci různých recenzí zkoušeli zkušení piloti dát do ruky tento ovladač i zcela nezkušeným a drony nepolíbeným jedincům, kteří si přitom ovládání dronu DJI FPV pomocí gest a Motion Controlleru osvojili během pár minut.
Ovládání závodního dronu DJI FVP pomocí gest si pochvalují i zkušení FPV piloti, kteří tuto možnost hodnotí jako zcela nový zážitek, zcela novou dimenzi spojení pilota a dronu. Pravdou ale zůstává, že je DJI Motion Controller svým způsobem jen určitou zajímavostí, nebo právě nástrojem pro méně zkušené letce. Obecně totiž umožňuje ovládat FPV dron pouze v režimech Normal a Sport, nikoliv v plně manuálním režimu. Ten je potřeba „odemknout“ tehdy, chcete-li dostat z FVP dronu maximum, chcete-li předvádět nejzajímavější FPV triky – otočky, lopingy, převracení. K tomu všemu již ovládání dronu gesty nestačí, zde je potřeba citlivé a vytrénované práce s dvojicí kniplů na klasickém RC ovladači.
Jak ovládat dron DJI FPV pomocí Motion Controlleru
Ukázka volného létání s DJI Motion Controllerem
Plnohodnotné ovládání dronu mobilem či gesty? Stále ještě hudba budoucnosti!
Ze všeho výše řečeného, ale také z našich osobních zkušeností, dohromady vyplývá, že je pro ovládání dronu dnes stále nejlepší, nejistější a nejspolehlivější možností použití klasického RC ovladače. Už jen řízení startu a přistání je lepší řešit manuálně s plnou kontrolou pilota, než ponechat tyto manévry na automatice. Ta sice obvykle funguje spolehlivě, ale také nemusí. Fouká-li kupříkladu silnější vítr.
Ovládání dronu mobilem, nebo různými vyspělými smart ovladači s vlastním kontrolním displejem se hodí zejména v případě, kdy chceme využít automatické letové funkce. Vzlétnout v manuálním režimu, navést dron na místo startu a poté již na telefonu nebo smart controlleru spustit danou funkci, či zahájit naplánovanou misi.
Trochu jiný přístup nám ukazuje DJI se svým Motion Controllerem, jehož pomocí lze i nezkušené letce naučit za pár minut ovládat závodní FPV dron, případně si užít nevšední cestu ovládání dronu. Časem se tedy možná dočkáme více podobných řešení, kdy zejména v čistě uživatelské sféře bude možné řídit dron pomocí gest a jednoduchých ovladačů, aniž bychom se museli soustředit na jemnou práci s kniply.
Plánů a slibů zaznělo v tomto směru již mnoho, většina zůstala spíše nenaplněna, ač se některé alternativní cesty, jak ovládat drony, zdají býti dost slibné a smysluplné. Počkejme si ale, co nám přinese budoucí vývoj. Zásadní inovace možná čeká hned za dveřmi, třeba jen stačí otevřít ty správné.
Většina online tržišť pro piloty končí přesně tam, kde začíná skutečná průmyslová geofyzika. Najít někoho s běžným strojem na nafocení střechy nebo inspekci okapů je dnes otázka pěti minut. Ale zkus poptat operátora s půlmetrovým radarem pro průnik pod povrch země. Zjistíš, že trh zeje naprostou prázdnotou. Přesně do této propasti nyní skáče SPH Engineering se svým novým globálním tržištěm.
Optické senzory a LiDARy narazí na své limity přesně v momentě, kdy je záchranáři potřebují nejvíc. Požár, hustá mlha, zřícená budova plná zvířeného prachu. Můžeš mít na palubě tu nejvymazlenější optiku na trhu, ale jakmile zmizí viditelnost, letíš naslepo. Tým inženýrů z Worcester Polytechnic Institute (WPI) se na tenhle fyzikální problém podíval z úplně jiného úhlu. Místo nekonečného ladění nočního vidění naučili DRON poslouchat okolní prostor.
Běžný přístup k autonomii znamená přidávat další kamery a doufat, že to algoritmus nějak poskládá. WPI na to šli přes biologii a echolokaci. Výsledkem je patnácticentimetrový prototyp kvadrokoptéry, který ignoruje světlo a orientuje se čistě pomocí zvuku.
Zásahy do počasí už dávno nejsou doménou pochybných experimentů nebo riskantních letů s lidskou posádkou. Dnes na to stačí jeden pořádně naštvaný bezpilotní letoun. JOUAV CW-80E je obří VTOL křídlo, které má jedinou misi: donutit mraky pršet, sněžit, nebo je naopak rozehnat dřív, než krupobití zničí úrodu.
Technologie modifikace počasí, známá jako cloud seeding, historicky stála na pilotech, kteří museli vletět přímo do bouřkových mraků. Znamenalo to extrémní turbulence, brutální námrazu a neustálé riziko. Dnes se tahle špinavá práce přesouvá na stroje, které nepotřebují kyslíkové masky ani pud sebezáchovy.
Zásilka už nečeká tiše za dveřmi. Spadne ti na trávník z výšky tří metrů, zatímco nad ní visí osmatřicetikilové monstrum. Amazon se přestal tvářit, že doručování DRONy je jen futuristický experiment pro pár vyvolených nadšenců. Z opatrné testovací fáze se stala chladně kalkulovaná expanze, která právě teď drtí jedno americké město za druhým.
V Nampě ve státě Idaho se právě teď hraje o další logistický uzel. Amazon tam na parkovišti svého stávajícího skladu ukrajuje prostor pro zbrusu nové letecké depo. Žádné zdlouhavé stavění na zelené louce. Vezmou kus asfaltu o rozloze 21 000 čtverečních stop, postaví startovací plochy, provozní budovu, masivní nabíjecí stanice a připraví flotilu patnácti strojů. Výměnou za to obětují „jen“ 114 běžných parkovacích míst.
Nacpat špičkové noční vidění na kompaktní DRON znamenalo donedávna vybírat mezi těžkým monstrem, které ti nekompromisně seřízne letový čas, a levnou mazaninou, na které nepoznáš psa od pařezu. Leonardo DRS tenhle technologický kompromis právě rozštípl. Na floridské výstavě SOF Week 2026 vytáhli z rukávu nový OEM modul Tenum 640 Orbit. A ať už tě zajímá průmyslové létání, inspekce infrastruktury nebo záchranné operace, tohle je přesně ten typ hardwaru, který posouvá limity malých platforem.
Klasické radarové letouny s obřím talířem na zádech mají možná odzvoněno. Společnosti General Atomics a Saab právě úspěšně otestovaly systém včasného varování na bezpilotní platformě a ukázaly světu, jak vypadá budoucnost vzdušného dohledu. Tento krok mění zavedená pravidla hry pro ochranu vzdušného prostoru.
Když potřebuješ hlídat obrovské území, narazíš na limity lidské posádky. Piloti a operátoři potřebují spát, letadlo musí tankovat a provozní náklady letounů typu AWACS létají v astronomických výšinách. Přesně tento problém teď řeší integrace pokročilého radaru na ověřený vojenský DRON.
Zapomeň na doby, kdy se průmyslové motory pájely na koleně a kabely se izolovaly páskou. Hobbywing na istanbulském veletrhu SAHA Expo 2026 jasně ukázal, že budoucnost těžkých letů leží v masivních integrovaných modulech. Technika, kterou známe spíš z výkonných elektromobilů, se právě stěhuje do oblak.
Záchranný tým prohledává Baltské moře. Helikoptéra kroužila dvě hodiny a nic. DRON s novým senzorem EchoGuard našel ztroskotanou loď za dvanáct minut. Čtyři lidé přežili.
Tohle není sci-fi. Tohle je Kodaň, rok 2025, reálný test. A senzor, který to dokázal, stojí méně než slušný ojetý kombík.
Kontejner plný zboží. Žádná ranvej, žádný přístav, žádná silnice. Jen helium, elektrické motory a umělá inteligence. Zní to jako sci-fi z osmdesátek – jenže kanadská firma Win Global právě dokončila prototyp a první testovací let je naplánovaný na léto 2026.
Projekt se jmenuje DroneShip a my v DRONPRO ho sledujeme od chvíle, kdy se poprvé objevil na radaru. Protože tohle není další powerpointový sen o létajících taxících. Tady jde o reálný hybrid vzducholodi a těžkotonážního DRONu, který chce přepsat pravidla globální logistiky.
Rozbouřená hladina Pacifiku se zavřela a nastalo absolutní ticho. Žádná podpůrná loď na obzoru, žádné kabely, žádné dobíjení a naprostá tma. Kanadská společnost Cellula Robotics právě poslala svůj podvodní DRON Envoy na misi, která s úsměvem přepisuje inženýrské tabulky toho, co autonomní stroje reálně vydrží.