Řekněte sami, koho by nelákalo pořídit si dron v hodnotě současných
hobby modelů střední třídy, který by vám umožnil vytvářet atraktivní
videa svým stylem, dynamikou a plynulostí záběru srovnatelné
s hollywoodskou produkcí? Mít prostě takového robotického hollywoodského
kameramana v kapse, nebo spíš v batohu!
Někomu to může připadat jako samozřejmost, „Jasně, koupím si například DJI Air 2S s automatickými režimy a je vystaráno!“ Ano, do jisté míry to může být pravda, s praxí ale nejspíš zjistíte, že to ani zdaleka není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Skutečnost je taková, že běžné automatické režimy (Boomerang, Dronie, Rocket, Orbit a další), jsou rozhodně fajn, ale postavit zajímavé video čistě na nich? To by asi nebylo úplně ono! Respektive pár zajímavých záběrů lze z této „automatiky“ vytřískat, ony základní pohyby se ale brzy vyčerpají, načež zjistíte, že bude potřeba vypilovat vlastní pilotní techniku a ovládání kamery. Nebo snad ne?
Skydio s kořeny v MIT
Co když už teď existuje technologie, která jde v tomto směru výrazně dál? Systém, díky němuž lze dopředu naplánovat trasu letu, stanovit důležité momenty, zaměřit se na různé objekty a zbytek nechat na inteligentním programu?!
Přesně takovou technologii a funkcionalitu nabízí značka Skydio, což je americký výrobce dronů původně založený partou nadšenců s kořeny na prestižní technologické univerzitě MIT. První samostatné práce v oblasti autonomního řízení dronů řešili již v roce 2009, samotná značka Skydio vznikla v roce 2014. Další 4 roky na to spatřil světlo světa jejich první automaticky řízený dron Skydio R1.
První generace autonomního dronu Skydio R1
Dron, o kterém jsem roky snil!
Poskočme v čase do současnosti, kdy má Skydio ve své nabídce 3 různé drony, aktuálně se ale prodává zatím jen základní – „multimediální hračka“ Skydio 2+. O dronech Skydio jste už možná slyšeli, jelikož si v odborných kruzích získávají velice solidní renomé, zejména díky pokročilým systémům mapování svého okolí, respektive schopnosti vyhýbat se překážkám.
Už jen tato schopnost předurčuje drony Skydio 2 a nyní Skydio 2+ k filmování outdoorových aktivit, zejména ke sledování pohybujících se objektů ve volném terénu. Já sám již roky sním o dronu, který si jednou vezmu s sebou na kolo, někde na kopci jej vypustím, nastavím mu sledování a on se mě bude držet, aniž bych se musel bát, že se „rozseká“ o první strom či jinou podobnou překážku.
Magické slůvko Keyframe
Stále ale nejsme u posledního vylepšení, tedy u nejzajímavější funkcionality nejnovější generace dronů Skydio 2+. Oním magickým zaklínadlem je výraz Keyframe™. Klíčové snímky, jak zní český překlad, možná znáte ze střihových programů, stejně tak jsou ale důležité i ve filmařině.
Klíčové snímky totiž zachycují ty nejdůležitější momenty a děje snímaného příběhu. Dnes probíraná funkce Keyframe™ je přitom na první pohled jen jednou z možností automatických režimů snímání, či sledování objektu, od všech ostatních se ale dost odlišuje.
Ukázka funkcí Keyframe
V případě všech šestnácti, víceméně klasických automatických režimů (Boomerang, Dronie, Hover, Orbit, Vortex atd.), určíte dronu objekt zájmu a pohyb, který má vykonat. V případě funkce Keyframe™ ale přesně dopředu plánujete jeho trasu, respektive zadáváte dronu ony podstatné klíčové snímky, mezi nimiž se již pohybuje zcela automaticky.
Keyframe slovy tvůrců Skydio
„Co odlišuje amatérské filmaře od těch profesionálních? Nejčastěji plynulost pohybu jejich kamery. Velcí filmaři z Hollywoodu na to mají spoustu výbavy a celé štáby, naopak Skydio 2+ se svou funkcionalitou Keyframe™ dokáže stejnou preciznost a plynulost vložit do rukou prakticky jakémukoliv tvůrci. Pilot si pouze vybere své ‚Klíčové snímky‘ pomocí několika kliknutí na ovladači a Skydio 2+ následně obstará plynulý pohyb kamery mezi nimi. Zvolené klíčové snímky lze navíc různě upravovat, měnit rychlost či směr pohybu,“ vysvětluje výkonný ředitel Skydio, Adam Bry.
Vybrat ty správné klíče!
Celý proces programování klíčových snímků (Keyframe™) by měl být uživatelsky nanejvýš jednoduchý a přívětivý. Vyberete si místo, čas a scénu, vzlétnete se svým dronem, přepnete na funkci Keyframe™ a začnete „programovat“ svůj filmařský a režisérský počin. Jeden „letový plán“ se přitom může skládat až ze 100 klíčových snímků.
Ovládání bez ovladače?!
Pokročilý dron Skydio 2+ nabízí, vedle programu Keyframe™, i řadu dalších zajímavostí a specifik. Mě třeba dále zaujala možnost 3 cest, jak tento dron ovládat:
První možností je víceméně klasický ovladač s dvojicí kniplů s připojeným telefonem či tabletem.
Druhou cestu představuje zjednodušený ovladač Skydio 2+ Beacon, tedy malý nenápadný dálkový ovladač s několika málo tlačítky a jednoduchým displejem. Jeho pomocí lze vybírat a spouštět různé letové režimy, pohybem ruky poté měnit výšku nebo polohu dronu.
Třetí možností je nechat všechny ovladače doma, případně si žádný ani kupovat nemusíte, jelikož si můžete vystačit s telefonem a příslušnou aplikací. Jen pozor na dosti omezený dosah signálu!
Kolik toho vidí a jak daleko letí Skydio 2+?
Dnešní téma základního představení dronů Skydio 2+ můžeme pomalu uzavřít s tím, že níže si ještě představíme základní parametry nového, nebo spíše inovovaného dronu Skydio 2+. Zároveň bych rád zmínil, že Skydio má ve svém portfoliu i pár dalších technologických lahůdek, o nichž si více povíme třeba příště.
Parametry Skydio 2+
Cena: od 1 099 USD do 2 169 USD (Starter Kit – Pro Kit)
S drony se seznámil před více jak 8 lety, kdy si pořídil první čínské hračky bez pokročilých systémů ovládání a snažil se s nimi sbírat své první letecké záběry s provizorně připevněnou kamerou. Pozdější zkušenost s moderními drony od DJI proto s oblibou popisuje jako přesednutí ze Škody 120 do nejnovějších aut prošpikovaných všemožnými jízdními asistenty.
Dron DJI Air 2S se chlubí palcovým CMOS senzorem, detekcí překážek ve
4 směrech, až 5,4K videem a kompaktním tělem, které váží méně než
600 g. To z něj dělá spolehlivého a lehkého parťáka na cesty –
můžete ho ovládat až na 12 km a využít nové funkce MasterShots a ADS-B.
Pozdravte vymakanějšího bráchu dronu Mavic Air 2, kterého DJI představilo
o rok dříve.
I poslední nejžhavější novinka od DJI sjela z linky bez přídomku Mavic (stejně jako o Mavica přišlo nové Mini 2), ale i když o něco přišla, hodně toho získala. Jde v podstatě o vymakanější verzi dronu Mavic Air 2, který vyšel v roce 2020. Pojďme na unboxing, polet a porovnání s podobnými drony z dílny DJI včetně videa.
Opravdový potenciál dronů odemknete, když je pošlete pěkně “makat”.
Žádné lelkování nad krajinou a focení sexy snímků na sociální sítě,
tady půjde o heavy duty! Pozvěte dron do své pracovní čety a uvidíte, že
zastane roli hned několika kolegů – hlídače, inženýra, zeměmeřiče,
kontrolora postupů a kvality nebo výškového inspektora. Hlavními devizami
dronu pro
stavebnictví je přitom RTK modul, fotogrammetrie a kvalitní zoomovací
kamery.
Když jsi single, tak jsi sám. Pokud je vás víc, už je to „multi“!
Podobně je to s počtem vrtulí u dronů, které jich mají obvykle víc než
klasický vrtulník. Nejčastěji jsme zvyklí vídat drony se 4 vrtulemi,
stejně tak jich ale může být i 6 nebo 8. Pokud je začneme tímto stylem
rozlišovat, začneme se ohánět pojmy jako jsou kvadrokoptéry, hexakoptéry,
oktokoptéry – souhrnně multikoptéry.
Drony jsou poměrně složitá a komplexní zařízení. V dobách jejich
počátků, kdy se ovládaly plně manuálně, proto bylo potřeba značného
umu pilotů už jen k tomu, aby nedošlo k nehodě. Dnes je situace,
naštěstí, výrazně odlišná. Drony mají řadu kolizních čidel a GPS
stabilizační systémy, proto je ovládání současných dronů výrazně
snazší. Primárním prostředkem pro kontrolu dronu je stále dálkový
ovladač, ale existují i další možnosti, jak ovládat dron – třeba
mobilem nebo gesty.
