Nacházíte se zde:
DronZónaNovinkyZabezpečení proti dronům: Základní možnosti detekce a DJI AeroScope + video
Drony pro profíky
Záchranné práce
Vychytávky na drony
Zabezpečení proti dronům: Základní možnosti detekce a DJI AeroScope + video
3 minuty čtení
Jako zkušení a uvědomělí uživatelé dronů se obvykle nemusíme obávat
o své vzdušné zařízení, jelikož létáme zodpovědně a pouze na
místech, kde je to legální. Najdou se ale bohužel i případy všemožných
pošetilců, kteří si nedají říct, nehledí na legislativu a se svým dronem se
pouští do oblastí, kde nemají co pohledávat. Jsou přitom často rizikem,
které je potřeba odhalit a zneškodnit! Nabízí se přitom otázka, jaké
vlastně existují možnosti detekce a případné eliminace dronů
pohybujících se v místech, která jsou pro ně zapovězena? Je jich celá
řada, od pasivních po aktivní, od jemných (softkill) po poměrně
nevybíravé (hardkill). Jak se v těchto systémech vyznat poradí dnešní
článek, navíc si jako jeden z příkladů představíme mobilní detekční
systém DJI AeroScope.
Místa vyžadující ochranu před drony
Než se pustíme do rozboru technických možností detekce dronů, pojďme si říct, kdy, kde a proč je taková detekce vlastně potřeba. Ideální bude pár příkladů. Prvním může být velké mezinárodní letiště, jako je Praha Ruzyně. Možná jste slyšeli, že na Ruzyni měli svého času opakovaně problém se „vzdušnými narušiteli“. Tedy s nelegálně provozovanými drony, které byly rizikem pro startující a přistávající letadla. Dnes již naše největší letiště hlídají vyspělé detekční systémy a tato situace by se již neměla opakovat.
Jiným příkladem může být oblast okolo Pražského kongresového centra, které bude sloužit jako klíčové místo pro jednání a zasedání související s českým předsednictvím EU. Je zde proto dočasně vyhlášená bezletová zóna – LKP Centrum (vyhlášeno UCL v termínu 5.7.–25.10.2022). V tomto místě proto nebude možné létat bez potřebného povolení!
Drony ale na papíry nelétají a někdo by mohl dané omezení porušit. Takováto legislativní cesta je ostatně také jednou z možností zabezpečení. Další by bylo třeba oplocení dané oblasti a její hlídání pomocí bedlivé ostrahy.
Pomoci ostatně může i přímo DJI, které dané místo ve svých mapách označí jako „no flight zónu“. Díky tomu by se zde žádný dron z flotily DJI neměl odlepit od země. Alespoň nemá-li k tomu jeho pilot speciální oprávnění zaslané do DJI centrály, která mu poté může příslušnou oblast na předem určený čas odemknout.
Třetím příkladem budiž lesní požár v okolí Hřenska. Každý majitel droní licence od úrovně Open A1/A3 jistě ví, že v místech, kde probíhá zásah IZS se létat nesmí! Přesto pár pošetilců nevydrželo a potřebovalo nutně foto či video hořícího lesa! Dnes mají památku také ve formě tučné pokuty!
Fenomén DJI, aneb inhouse zabezpečení proti dronům
Výše zmíněný příklad s vyhlášením „no flight zóny“ společností DJI se může zdát jako málo účinná cesta, je ale třeba si uvědomit, kolik kdo prodává dronů? Dle globálních statistik je to právě značka DJI, která má zcela dominantní pozici na trhu, jelikož poslední roky reprezentuje dobře 70–80 % prodaných dronů! Jak ve světě, tak i u nás.
Proto lze poměrně účinně využít ony bezletové zóny v aplikaci DJI, případně jejich vlastní zařízení pro monitoring – DJI AeroScope – o kterém dnes ještě bude řeč.
Systémy zabezpečení proti dronům
Způsobů, řešení a systémů pro monitorování vzdušeného prostotu, či pro vypořádání se s nechtěným „vetřelcem“ je celá řada. Existují firemní systémy jako zmiňované DJI AeroScope, zaměřené na určitou skupinu produktů, nebo systémy otevřené. Sledovací zařízení může být pasivní, případně aktivní, koordinující cíle, či nekoordinující cíle. Možností je skutečně mnoho…
Softkill: Dálkové převzetí kontroly nad dronem, vynucené přistání v předem stanovené lokalitě
Hardkill: Kámen, sokol, rušička, raketa, laserový paprsek, dron se sítí pro zachycení jiných dronů a další
Příklady výrobců a zařízení (nejen) pro detekci dronů
DJI AeroScope jako jeden z příkladů detekce
Praktickým příkladem zařízení, které je schopné zaznamenat a detekovat dron pohybující se ve vybraném perimetru, představuje opakovaně zmiňovaný systém DJI AeroScope. Toto řešení, podobně jako řada dalších, existuje buď ve formě statické (velké pevně usazené antény, dosah až 20 km), případně mobilní (příruční kufřík, dosah cca 5 km).
S kufříkem DJI AeroScope jsme přitom natáčeli související video, pojďme se tedy zaměřit více na něj. V tomto případě se jedná o pasivní systém, který dron pouze detekuje a zaměří, nedokáže jej „sundat z oblohy“. Zároveň je to řešení uzavřené, což znamená, že dokáže vysledovat aktivitu pouze dronů DJI. Těch je ale, jak jsme si už řekli, na trhu valná většina, proto dává smysl i právě takovéto zařízení.
V případě ostatních výrobců lze obvykle detekovat, lokalizovat a případně i ovládnout drony prakticky jakékoliv, bez ohledu na jejich značku a původ. O tom ale bude řeč v dalším dílu našeho povídání, respektive v dalším videu na téma zabezpečení proti dronům.
Detekce dronů jako komplexní téma, aneb pokračování příště
Dnes jsme se vlastně jen zlehka dotkly celé problematiky detekce dronů, a tedy i zabezpečení před jejich přítomností v místech, kde to je nežádoucí. Jako příklad nám sloužilo „firemní mobilní řešení“ DJI AeroScope, které jsme vyzkoušeli na různých místech v Praze. Nakonec jsme jednoho odvážného pošetilce zaregistrovali, lokalizovali a zpacifikovali. Stačí se podívat na naše YT video.
Příště se více zaměříme např. na systémy izraelské společnosti D-fend Solutions, která pozvala náš tým na praktický workshop představující nejnovější řešení z jejich nabídky. Zařízení, které je schopné sbírat drony z oblohy jako švestky při sklizni. To vše ale až v dalším díle.
Pět let. Tak dlouho existuje maďarská firma ABZ Innovation – a za tu dobu se z regionálního výrobce postřikových DRONů dostala do bodu, kdy staví to, co může být největší DRONová továrna v Evropě. Zatímco většina startupů po pěti letech pořád hledá první velký kontrakt, tihle už kupují halu a plánují výrobní linky.
To není příběh o hardwaru. To je příběh o tom, jak vypadá evropský nearshoring v přímém přenosu.
Levný DRON za pár stovek dolarů dokáže vynutit obranu za miliony. A přesně tenhle nepoměr právě dostal jméno, dokument a doktrínu.
Americká Joint Interagency Task Force 401 vydala materiál s výmluvným názvem Small Drones, Big Problems: A First Principles Approach to Countering-UAS. Není to další suchý přehled proti-DRONové techniky. Je to signál, že se něco láme. My v DRONPRO tyhle posuny sledujeme roky – a tenhle je jiný.
Powerus otevřel agro divizi a nasadil svůj heavy-lift H1000 na postřik polí – bez jediné změny v hardwarovém jádru. Stejný stroj, který vozí náklad záchranářům, teď míří nad lány kukuřice v Austrálii a na Novém Zélandu. Proč těžké DRONy přestávají být exotikou a co skutečně rozhoduje o tom, jestli agro DRON vydělá?
Francouzský startup Tornyol postavil 40gramový mikroDRON, který v laboratoři autonomně sestřelil létající hmyz – bez jediné kamery, jen pomocí sonaru s 380 mikrofony. Za projektem stojí bývalý vývojář raket z MBDA. Technologie funguje, ale má více než jeden háček.
DJI Avata 360 spojuje FPV dynamiku s 360° sférickým záznamem v 8K. Framing záběru nevyřešíš před letem, ale až ve střihu – a to mění všechno. Proklepli jsme ho od technických parametrů přes výdrž baterie až po ceny jednotlivých variant.
Komunální policie v turistickém letovisku na Costa Blance porazila národní složky s desetkrát větším rozpočtem. Příběh Benidormu ukazuje, co se stane, když se z jedné termovizní myšlenky postaví kompletní DRONový ekosystém. A proč koupit DRON nestačí.
DRON přelétl jižní Londýn za tři minuty, kurýr by jel dvacet. Britský NHS spustil první rutinní BVLOS přepravu krevních vzorků v historii Velké Británie – a čísla za tím jsou hustší, než by se zdálo. Co to znamená pro zbytek Evropy a kam tohle celé míří?
Piloti Avaty 360 zažili po jednom updatu to nejhorší, co FPV létání nabízí: černý obraz v brýlích při plné rychlosti. DJI reagovalo patchem v01.00.0500 – a přidalo funkci, o které komunita nevěděla, že ji chce. Co přesně opravuje a proč to není jen rutinní update?
Khumbu Icefall je nejsmrtelnější úsek cesty na Everest. Šerpové ho překonávají šest až osm hodin s nákladem na zádech – a každý přechod je sázka na život. DJI FlyCart 100 to zvládá za osm minut s 85 kg na palubě. Co za tím stojí a kam tohle celé míří?
Britská Intelligent Energy odhalila vodíkový powertrain IE-FLIGHT™ 120 – 120 kW, nosnost až 750 kg, dosah v řádu tisíců kilometrů a nulové emise. Místo výfukových zplodin vytéká čistá voda. Proč tohle mění pravidla těžkého bezpilotního létání a proč za tím stojí britské miliardy?