Humbuk kolem dronů na letišti Ruzyně aneb Jak létat s dronem v těsné blízkosti letiště?
7 minut čtení
Každý zodpovědný pilot(ka) dronu dobře ví, že jsou místa, kde lze létat
bez větších omezení, typicky „pole, louka, les“. Zároveň je ale mnoho
jiných, kde se létat nesmí. Případně existují taková místa, kde platí
specifická pravidla, které je potřeba dodržet, pokud už chceme nebo
potřebujeme našeho vrtulového kámoše dostat právě tam do vzduchu. Jeden
z těchto případů představují letiště a jejich nejbližší okolí, což
je téma dnešní „legislativní letové instruktáže“.
Na začátek menší připomenutí – před časem jsme si blíže rozebrali třeba možnosti létání nad městy a vysvětlili si, kdy, kde a za jakých okolností můžeme v tomto prostředí do vzduchu. Vysloveně „zakázanou zónou“ přitom nejsou ani letiště, a to jak ta malá lokální, tak velká mezinárodní. Tedy za podmínky, že splníme všechny legislativní, ale mnohdy i logické náležitosti. Pokud si vše správně zařídíme, vyjednáme a naplánujeme, můžeme s dronem létat v podstatě i přímo nad ranvejí. Nevěříte? Pojďme si to rozebrat krok za krokem.
Letecká a droní mapa – AisView & DronView
Malá vsuvka hned na začátek. K tomu, abychom zjistili, kde se jednotlivá letiště vůbec nachází a kam až sahá jejich ochranné pásmo, můžete využít interaktivní mapy leteckých zón. Ta oficiální „skutečně letecká“ je na adrese aisview.rlp.cz, pro nás dronaře existuje ještě jedna speciálně upravená s názvem DronView – dronview.rlp.cz.
Důležité informace z těchto mapových podkladů pro dnešní povídání jsou ty, že letiště rozdělujeme na 2 základní druhy:
Menší lokální či sportovní letiště bez řízeného provozu (zkratka ATZ), například letiště Šumperk, Písek nebo Česká Lípa.
Druhou možnost představují velká letiště s řízením letového provozu (zkratka CTR). Typicky Praha Ruzyně nebo třeba Brno Tuřany.
Základním rozdílem mezi letišti typu CTR a ATZ je, že u menších letišť (ATZ) tvoří základní ochranné pásmo de facto pouze kružnice okolo vztažného bodu letiště (ARP – Aerodrome Reference Point). Naopak v případě velkých letišť je ochranné pásmo výrazně složitější geometrický útvar a platí zde celkově přísnější pravidla.
Všechny zkratky na jednom místě
V dnešním článku narazíte na hromadu různých zkratek z letecké „hantýrky“. Většinu z nich se pokusíme objasnit, vše ostatní lze snadno dohledat na stránce: letejtezodpovedne.cz/../zkratky
Létání v blízkosti letiště bez řízeného provozu (ATZ)
Jako první si pojďme ve stručnosti povědět, jak můžete létat v blízkosti letišť bez řízeného provozu, tedy ATZ(Aerodrome Traffic Zone / Letištní provozní zóna). Jde o ona menší lokální či sportovní letiště. V ATZ i v druhém případě (CTR – Control Zone / Řízený okrsek) se pravidla obecně dělí na 2 linie:
jedna je stanovena pro drony lehčí jak 0,91 kg,
druhá pak pro drony těžší jak 0,91 kg.
Základem je pohyb mimo ochrannou zónu letiště, kde obecně platí výškový limit 120 m AGL (Above Ground Level / Nad povrchem země). Toto je klasické pravidlo, které musí znát každý držitel leteckého oprávnění pro drony kategorie OPEN A1/A3 a samozřejmě i všech dalších (A2 atd.). Jak si vyřídit licenci neboli „řidičák na dron“ vám rádi poradíme ve videu níže.
REGISTRACE DRONU: Návod krok za krokem + online TEST
Teoreticky i prakticky lze létat i výš, ale k tomu je potřeba pilotní oprávnění SPECIFIC, pro jehož získání je nutné absolvovat extra školení, následně složit specifické zkoušky a následně získat Oprávnění k provozu (OkP). Pokud se s tím nechcete prát sami, rádi vám pomůžeme v naší letecké škole pro drony.
Létání uvnitř prostoru letiště s neřízeným provozem (ATZ) – „lehké drony“
Začněme připomínkou obecné ochranné zóny jakéhokoliv letiště, která tvoří kružnici (spíše válec) o poloměru 5,5 km počítáno od vztažného bodu letiště (ARP – Aerodrome Reference Point). Pokud budeme létat s dronem lehčím jak 0,91 kg, budeme se držet pod hranicí 120 m (AGL) a mimo ochranné pásmo letiště, můžeme létat víceméně volně, tedy bez specifických oprávnění a koordinace s provozem letiště.
Prakticky je ale vždy lepší, když už se nacházíme na dohled ochranného pásma letiště, najít si telefonní číslo na správu daného letiště a na rovinu se s nimi domluvit. Říct, že chceme létat tam a tam, tehdy a tehdy a zeptat se, jestli je to ok.
Stejná pravidla platí i v případě, pokud budeme létat s dronem lehčím jak 0,91 kg v ochranné zóně letiště, tentokrát s limitem 100 m (AGL), navíc ještě pod ochranným pásmem. Ani zde není nutné z legislativního hlediska ohlášení či domluva s provozovatelem letiště. Fakticky ale bude vždy lepší, pokud o nás lidé starající se o zdejší letecký provoz budou minimálně vědět.
Naopak za situace podobné předchozímu případu (lehký dron, uvnitř zóny letiště, do 100 m AGL), ale nad ochranným pásmem bude koordinace s letištním provozem nezbytná! Platí totiž podmínka „2“ z našeho nákresu (PL – Podmínky provozovatele letiště | AFIS – Souhlas stanoviště letištní letové informační služby).
V případě potřeby létat dokonce nad výškou 100 m (AGL) uvnitř ochranné zóny je potřeba splnit výše popisované (PL + AFIS), zároveň je nezbytné vlastnit oprávnění SPECIFIC připomínané výše.
Létání uvnitř prostoru letiště s neřízeným provozem (ATZ) – „těžší drony“
Trochu odlišná situace platí v případě dronů těžších jak 0,91 kg, přestože se určité body a podmínky shodují s výše popsaným. Například mimo zónu letiště lze do 120 m výšky (AGL) létat v klidu bez koordinace s letištěm na základě obecných pravidel. Férová domluva s provozovatelem letiště po telefonu ale rozhodně nic nezkazí. Uvnitř zóny ATZ už ale potřebujeme splnit podmínku koordinace s letištěm, a to jak pod, tak i nad úrovní ochranného pásma letové dráhy.
Nad 100 m (AGL) v prostorách letiště se nám k tomu opět přidává potřeba být držitelem oprávnění SPECIFIC, stejně jako by tomu bylo, pokud bychom létali nad 120 m (AGL) mimo zónu letiště (tehdy bez nutnosti koordinace s letištěm).
Podmínky pro provoz dronu v okolí letiště (ATZ)
Bez koordinace
PL + AFIS*
Oprávnění SPECIFIC
SPECIFIC + koordinace s PL
*PL – Splnění podmínek provozovatele letiště
*AFIS (RADIO) – Domluva se stanovištěm letištní letové informační služby
Jak poznat, kde jsou ochranná pásma letové dráhy
K tomu abychom poznali výšku ochranného pásma letové dráhy u ATZ, nám bohužel žádný nástroj ani mapa nepomůžou. Od prahu každé dráhy pod určitým úhlem stoupá její ochranné pásmo. Poznat ale, jak je toto pásmo vysoko, například 3 km od letiště, neni nic jednoduchého. Tím, jak je zvlněný okolní terén, se nám tato výška bude určovat poměrně obtížně. Další věcí je, že teoreticky každé letiště může mít tento úhel malinko jiný. Jak tedy poznat, jestli jsem nad, nebo pod tímto ochranným pásmem? Platí zde jednoduché pravidlo: Držet se do výšky okolních překážek. Přece když může do 15 metrů růst topol, proč by tam nemohl létat můj dron?
POZOR!
Nezapomeňte že pokud máte dron těžší jak 0,91 kg tak vás ochranná pásma dráhy nemusí zajímat a musíte koordinovat s letištěm vždy, když létáte v ATZ!
Létání v blízkosti letišť s řízeným provozem (CTR)
V případě velkých letišť, jako je to pražské v Ruzyni, ale i řady dalších, je situace do jisté míry složitější a zároveň taky jednodušší. Oblast CTR má sice složitější tvar, než je tomu u ATZ, ale zároveň můžeme využít v mapě DronView funkci GRID. Tato funkce nám “rozobdelníčkuje” celé CTR a ukáže nám, do jaké výšky od země sahá ochranné pásmo dráhy. Nemusíme už tak (v určitých případech) shánět vzrostlé topoly nebo volat na letiště, protože víme, v jaké výšce nad zemí se ochranné pásmo dráhy nachází.
Létání v okolí a těsné blízkosti velkého letiště (CTR) s lehčími drony
Pokud se budeme pohybovat s drony lehčími než 0,91 kg mimo prostor CTR, platí pro nás klasická pravidla a letiště “nemusíme řešit”. Jakmile se ale dostaneme do prostoru CTR, je potřeba si hlídat hodnotu gridu, ve kterém se nacházíme. Při dodržení této výšky AGL se pak budeme vždy pohybovat mimo ochranná pásma dráhy, a můžeme tak létat bez koordinace s letištěm. To platí dokonce i v perimetru letiště (kružnice o poloměru 5,5 km od ARP).
Pokud bychom se ale dostali nad hodnotu tohoto gridu, ale zároveň se udrželi do výšky 100 m AGL, budeme muset začít koordinovat s ŘLP a provozovatelem letiště. Jakmile bychom přesáhli i výšku 100 m AGL, bude potřeba ke koordinaci přidat ještě oprávnění SPECIFIC (viz nákres).
Létání v okolí a těsné blízkosti velkého letiště (CTR) s těžšími drony
Výše jsme si popsali pravidla vztahující se primárně na drony lehčí jak 0,91 kg, podmínky pro provoz dronů těžších, než je tato hranice, jsou ale v mnohém stejné, jak je ostatně vidět v našem nákresu. Jediný zásadní rozdíl se týká pohybu s dronem v základním perimetru letiště (kružnice poloměru 5,5 km od ARP), pod 100 metry (AGL) a pod ochranným pásmem.
Zde můžete s lehčími drony létat „teoreticky“ bez koordinace a bez ohlášení, v praxi je ale vždy lepší takovou činnost s provozem letiště dopředu alespoň konzultovat. Každopádně u dronů těžších jak 0,91 kg je v této zóně koordinace s řízením letového provozu (ŘLP) nutná!
POZOR
Pokud bychom se navíc v zóně letiště chtěli dostat nad 100 m (AGL) neobejdeme se bez oprávnění SPECIFIC!
Podmínky pro provoz dronu v okolí letiště (CTR)
Bez koordinace
PL + AFIS
Oprávnění SPECIFIC
SPECIFIC + koordinace s PL
Koordinace s ŘLP
SPECIFIC + Koordinace s ŘLP a PL
TIP
Podrobnější informace k létání v těsné blízkosti letišť najdete také na webu: letejtezodpovedne.cz
Nejste si jisti ohledně pravidel létání s drony? Vyzkoušejte leteckou školu DronPro
To je zase jednou pojmů, pravidel a nařízení, co? Ono to ale na první pohled vypadá mnohdy složitější, než jak je to doopravdy. Stačí se v celém tématu postupně zorientovat a najít si záchytné body. Respektive prostudovat si naše nákresy a hned bude vše jasnější.
Pusťte si také video, kde toto téma důkladně rozebíráme. Případně nám napište dotaz, přijďte nás navštívit, nebo si zalétněte do naší letecké školy, kde pro vás máme celou hromadu školení a seminářů ať už online, nebo osobně.
Tuzemská legislativa o provozu bezpilotních systémů říká, že piloti dronu, a to bez rozdílu, zda-li se jedná o profesionály nebo amatéry, s drony v CTR mimo ochranná pásma daného letiště létat mohou. Primárním faktorem je totižváhadronu. Pokud chcete provětrat vrtule vašeho mazlika v řízeném okrsku letiště, jako je například letiště Ruzyně, doporučujeme dbát těchto pokynů:
Za prvé
Pokud chcete létatdo 5,5 kmod vztažného bodu letiště (na obrázku níže jako ARP), zvolte vhodný typ dronu, jehož váhanepřesáhne 0,91 kg. Těžší drony s kamerou i bez vždy podléhají hlášení u ÚCL a ŘLP.
Za druhé
Nepřekračujte výškový limit, který je v CTR od země do 100 m(zkrátka létejte max. do 100 m od země)a součaně létejtemimo ochranná pásma daného letiště.
nepsané pravidlo: vyGooglete si, jak jste od letiště daleko a řiďte se selským rozumem – čím blíž, tím níž
přesnéinformace o výšce ochranného pásmav lokalitě, kde chcete vzlétnout,nejsou veřejně přístupné, je tedy potřeba vždy konzultovat sÚCL
pro létání v ochranném pásmu letiště je potřeba písemné povolení ÚCL (v určitých případech i ŘLP) a koordinace s ŘLP a provozovatelem letiště – to vše nezávisle na váhové kategorii copteru
Do třetice
Pokud máte ambice povýšit svou pilotní kariéru nebo zlepšit své pilotní skills a stát se tak dalším odborníkem na létání nejen v ochranných pásmech letišť, navštivtenaše kurzy létání s dronem, kde vás naučíme, jak vytěžit z dronu maximum.
Zpoždění 3 600 dní je v moderním letectví celá věčnost. Zatímco americká FAA deset let odkládala pravidla pro ochranu kritické infrastruktury, pětadvacet států USA ztratilo trpělivost a napsalo si vlastní zákony. Výsledek připomíná minové pole. Nyní leží na stole návrh, který má tenhle legislativní chaos rozseknout, ale hraje se v něm o mnohem víc než jen o elektrárny a vysílače. Jde o to, komu vlastně patří vzdušný prostor.
Návrh známý jako Section 2209 má konečně vnést řád do toho, jak blízko smí DRON letět k citlivým objektům. Aliance poskytovatelů DRONových služeb (DSPA) v čele s Vicem Mossem ale bije na poplach. Úřad podle nich musí využít příležitost a tvrdě přepsat státní zákony, jinak se piloti z pestrobarevné mapy restrikcí zblázní.
Devět let. Tolik času potřebovala nejmocnější letecká autorita planety na to, aby splnila úkol, který jí dal Kongres. FAA konečně zveřejnila 181stránkový návrh pravidel, která určí, kde přesně v Americe budou DRONy létat – a kde ne. Jmenuje se to Section 2209 NPRM a pro DRONový průmysl je to nejdůležitější dokument od zavedení Remote ID v roce 2021.
FAA přestala vyčkávat. V polovině dubna spustila program s názvem DETER – Drone Expedited and Targeted Enforcement Response – a tím otočila kormidlem americké DRONové regulace. Dosud platilo nepsané pravidlo: menší prohřešek, žádný postih. Teď platí: menší prohřešek, rychlý postih.
A není náhoda, že se to děje pár týdnů před největší sportovní akcí na americké půdě.
Největší výrobce DRONů na planetě má od pátku 1. května problém přímo doma. Peking – hlavní město země, kde DJI vzniklo a odkud ovládá 80 % světového trhu – zavedl téměř totální zákaz prodeje, pronájmu a skladování spotřebitelských DRONů uvnitř Šestého okruhu. A to ve stejném týdnu, kdy firma u amerického odvolacího soudu bojuje o 1,56 miliardy dolarů.
Tohle není regulace. Tohle je svěrák.
Právníci rozkládají na stůl stohy papírů, ale ten nejdůležitější dokument chybí. Pentagon právě hodil do ringu složku s tajnými informacemi, která má definitivně odstřihnout největšího světového výrobce od amerického trhu. Tohle už dávno není jen byznysová přetahovaná o to, čí technika má lepší dosah nebo ostřejší kameru. Jde o bezprecedentní hru naslepo, kde jedna strana absolutně nevidí důkazy protistrany.
Čtyři výrobci DRONů a DRONího příslušenství právě proletěli uchem jehly, kterou americká FCC navlékla v prosinci 2025. Americký, izraelský, norský a ještě jeden americký počin dostaly zelenou od Pentagonu. Čínské giganty DJI a Autel? Ty stojí za plotem a koukají.
Šen-čenský soud přijal žalobu v pondělí 23. března 2026. DJI poprvé v historii vytáhlo patentovou zbraň na domácí půdě – a namířilo ji přímo na Insta360, respektive na mateřskou firmu Arashi Vision. Šest patentů, které podle DJI patří jim. Tři dny nato odstartoval prodej DJI Avata 360. Náhoda? Jasně.
Akcie Arashi Vision spadly o 7 % za jediný den na 181,15 CNY. Šanghajský index sice sám klesl o 3,6 %, ale Insta360 dostalo ránu navíc. A tohle je teprve první kolo.
Největší výrobce dronů na planetě přestal čekat, až si Washington udělá domácí úkol. Už na konci února 2026 podala DJI petici k odvolacímu soudu Devátého obvodu a otevřeně řekla: dokažte, že jsme hrozba, nebo nás nechte létat.
Dva měsíce po tom, co FCC hodila na svůj Covered List prakticky všechny zahraniční drony, se spor přesunul z politických kuloárů do soudní síně. A tohle nebude žádný krátký let – tady se rozhoduje o budoucnosti celého průmyslu.
Dron, který unese 45 kilogramů a vydrží ve vzduchu desetkrát déle než jeho čistě elektrická konkurence. Zní to jako sci-fi pitch z roku 2018. Jenže Parallel Flight Technologies to právě dotáhli do reality – a FAA jim na to kývla.
24. února 2026 získala tahle firma z La Selva Beach v Kalifornii výjimku podle 49 U.S.C. §44807, což je v americkém leteckém právu něco jako zlatý lístek Willyho Wonky. Tenhle paragraf řeší provoz bezpilotních systémů, které se nevejdou do standardních škatulek. A Firefly se do žádné standardní škatulky rozhodně nevejde.
Šéf americké FAA (Federal Aviation Administration), Bryan Bedford, sedl 30. ledna 2026 na letadlo a vyrazil do Dublinu. Důvod? Potřeboval vidět, jak vypadá budoucnost, která v USA zatím existuje jen na papíře. Zatímco americký úřad se topí v 650stránkovém návrhu pravidel (Part 108) a bojuje s tisíci připomínkami, v Evropě se prostě létá. A to ve velkém.
Tvůj evropský průkaz pilota má větší váhu, než si myslíš. Evropa vede o 2–3 roky a tenhle výlet to definitivně potvrdil.
