Nacházíte se zde:
DronZónaNovinkyKrauzovi na cestách: Za poslední rok nám napsalo 15 lidí, že si podle nás naplánovali dovolenou
Drony pro začátečníky
Cestování s dronem
Rozhovory s dronaři
Krauzovi na cestách: Za poslední rok nám napsalo 15 lidí, že si podle nás naplánovali dovolenou
6 minut čtení
Petr a Marie od roku 2014 podnikají společné cesty po České republice
i dalších koutech z celého světa. Pod blogem Krauzovi na cestách publikují od
roku 2019 autentické zážitky z cest včetně vlastních fotografií a
videí. Inspirují ostatní cestovatele a pomáhají čtenářům
s plánováním výletů i dovolené.
Kdy a proč jste se rozhodli, že se o své zážitky a zkušenosti z cest budete dělit s veřejností na webu krauzovinacestach.cz?
Nápad na vytvoření vlastního cestovatelského blogu přišel v roce 2015. Tehdy jsme měli za sebou jen jednu dovolenou v Řecku a pár výletů kolem Plzně, takže první koncept blogu rychle ztroskotal.
Marie: V roce 2017 jsme byli v Thajsku přes Vánoce. Procházeli jsme se na pláži a já jsem do písku napsala asi 5 metrů dlouhý nápis Krauzovi na cestách. Od té doby nás provází tento hashtag na Instagramu.
Po nasbírání dostatku zážitků jsme hashtag převtělili do druhého pokusu o blog, který byl o něco úspěšnější – tedy oficiálně můžeme říct, že blog vznikl na podzim roku 2019.
Krauzovi na cestách v New Yorku
A proč jsme se do toho vůbec pustili? Obecně není na internetu moc praktických návodů s reálnými zkušenostmi a fotografiemi, to jsme chtěli změnit. Zároveň chceme cestovatele trochu inspirovat. Vždy jsme rádi cestovali a na cestách fotili, tak proč ten obsah nevzít a nepodělit se s ním? :)
Marie: Od podzimu 2019 se blogu pravidelně věnuji a možná 90 % článků jsem napsala já. Hned na začátku jsme si to tak s Petrem rozdělili a vyhovuje nám to. Já se starám o obsah, Petr o fotky na bezzrcadlovku a dron, technickou stránku webu a SEO, aby nás čtenáři lépe našli.
V čem si myslíte, že jste jiní než ostatní cestovatelé, kteří sdílí své zážitky z cest? Proč vás lidé sledují?
Na blogu nemáme tisíce článků s obecnými informacemi, které si najdete na Googlu. Najdete u nás základní informace (jako je otevírací doba, vstupné apod.), osobní tipy (kde zaparkujete, kdy je nejlepší doba k návštěvě, kde se dobře najíst) a vlastní zkušenosti – třeba jak dlouho nám to na konkrétním místě zabralo času.
Marie: Od našich čtenářů máme zpětnou vazbu v e-mailu nebo na sociálních sítích, že se jim líbí použití vlastních fotografií a to, že jsou články jednoduché a přehledné.
Petr: Snažíme se nabídnout co nejvíce autentický obsah s reálnými zkušenostmi – to copywriter od stolu na homeofficu nemá šanci nahradit. V posledním roce nám napsalo 15 lidí o tom, že si podle nás naplánovali celou dovolenou – v Dubaji, Nizozemí a po Česku. Tohle je přesně to, proč to děláme.
Jaké navštívené místo ve vás zanechalo největší dojem? Které pozitivně a které negativně?
Marie: Nejraději vzpomínám na naše dovolené v Dubaji. Dubaj je pro mě místo, kde se cítím bezpečně, fascinuje mě, jak je město moderní a jak tam všechno funguje. Každý rok tam vyrostou nové stavby, zábavní parky, obchodní domy, a tak máte stále co objevovat. Dále mě nadchlo Thajsko, vždycky se ráda vracím do Rakouska.
Krauzovi na cestách v Dubaji
Smíšené pocity mám z New Yorku, kde mě překvapil počet bezdomovců, “divnolidí”, špíny a odpadků na ulicích. Při jízdě metrem jsem se necítila vůbec dobře. Na druhou stranu všechna známá místa v New Yorku jsou pro turisty hezky upravená. Od dovolené v New Yorku za chvíli uplyne rok a musím říct, že na většinu těch “špatných” věcí už jsem stejně zapomněla. :)
Krauzovi na cestách v New Yorku
Petr: Dubaj a New York patří mezi to nejvíc, co jsem zažil. Časově nejblíže máme k dovolené na Maltě – to je naprosto super místo i mimo turistickou sezónu. Protože mám poměrně psychicky náročnou práci, preferuji místo měst cestování do přírody. Mezi nejoblíbenější místa u mě patří Krimmelské vodopády a Plattachsee v Rakousku, Piz Boè v Itálii a u nás Třeboňsko, Lednicko-Valtický areál a Prachovské skály.
Panoramatický snímek z Malty, Krauzovi na cestách
Jsme poměrně dobří v plánování, takže vyloženě špatná místa na seznamu nemám. Už bych se ale nemusel podívat do Rotterdamu, Bruselu nebo k Ženevskému jezeru.
Stále máme co objevovat a seznam oblíbených destinací se bude jen prodlužovat.
Díky covidu lidé zase objevili různá zákoutí Čech. Jaké místo v České republice máte obzvlášť rádi?
Česko jsme procestovali křížem krážem a viděli jsme spoustu “profláknutých” míst, ale i mnoho míst úplně opomenutých.
Marie: Už od dětství jsou pro mě srdcovkou jižní Čechy. Jezdili jsme tam s rodinou o prázdninách na chalupu, a tak je mám docela dobře projeté. S Petrem jsem si pak zamilovala i jižní Moravu, procházky po vinicích mají uper krásnou atmosféru a jsou tam moc milí lidé.
Moravské vinice, Krauzovi na cestách
Petr: Každé místo má něco do sebe, asi nedokážu vybrat jedno jediné. Jižní Čechy, jih Moravy, Český ráj, Beskydy – s tím člověk neudělá chybu. Je potřeba ale na všechny výlety vyrážet včas, před všemi ostatními turisty. :)
Jakou technikou zaznamenáváte své zážitky na cestách? A používáte i dron? Jaký?
Petr: Velká část fotek na blogu pochází z různých modelů iPhonů, aktuálně používáme iPhone 12 Pro. V poslední době jsem začal nosit SONY A7 III s objektivem Sigma 24-70 f/2.8, tedy víceméně (polo)profesionální techniku, která fotkám dodá šmrnc.
Nejnovějším přírůstkem do rodiny techniky je ovšem dron, konkrétně DJI Mini 3 Pro. Existuje spousta míst, kde jsme s telefonem i foťákem malí páni – u rozhleden, hradů, rozlehlých údolí. Tam potřebujeme mít trochu nadhled a po dronu jsme pokukovali poslední dva roky.
Krauzovic dron DJI Mini 3 Pro v letu
Marie: Většinu fotek, co jsou na blogu, fotím jen na iPhone. Momentálně mám iPhone 12 Pro, ze kterého je kvalita fotek naprosto dostačující. Foťák a dron dají pak obsahu něco navíc.
Učili jste se s dronem sami, nebo jste byli na nějakém kurzu?
Základní pohyby s dronem jsme zvládli sami. První let jsme si vyzkoušeli u nás doma na zahradě, kdy jsme dron vypustili do výšky kolem 8 metrů a udělali první fotku našeho skromného staveniště. Druhý let už byl ve výšce 50 metrů nad zemí kousek od Dobřan u Šlovického vrchu, kde jsme testovali maximální letovou rychlost včetně čerstvého pilotního průkazu na dron.
Krauzovic dron DJI Mini 3 Pro v letu
Petr: Start, vzlet, průlet i návrat domů jsou poměrně intuitivní věci, na jejichž zvládnutí stačí pár videí na YouTube. Před cestovatelskou sezónou si nejspíš pořídíme kurz u profíků, abychom byli schopni reagovat na různé nenadálé situace a pochopili všechny funkce tak, jak jsou u dronu zamýšleny. Určitě o tom pak napíšeme report na náš web.
Na co by si měl cestovatel s dronem dát pozor? Jak z hlediska techniky létání, focení a natáčení, tak i z hlediska přepravy dronu letadlem a místních pravidel pro létání v jednotlivých zemích?
Základem je vidět, kam letíte. Není dobré ztratit dron zcela z dohledu. Zároveň může nastat problém s přihlížejícími, kterým může vadit, že je natáčíte nebo fotíte. Proto s dronem vyhledáváme spíše místa bez lidí (příroda, rozhledny apod.).
Petr: S naší pilotní licencí nesmíme létat nad lidmi ani zastavěnou oblastí, takže tím se to poměrně zjednodušuje.
Hrad Radyně z dronu DJI Mini 3 Pro
Před cestováním do cizí země si musíte na internetu dohledat pravidla, která v dané zemi platí. Jsou země, kde se s dronem nesmí létat bez povolení nebo tam dron ani nepustí přes letiště. Naopak u některých destinací stačí respektovat pravidla tak jako u nás.
Petr: Zatím jsme létali jen několikrát v ČR, ale určitě se chystáme do zahraničí. Je pravda, že nyní vybíráme takovou destinaci, abychom si z ní odvezli co nejvíce “droního” materiálu s co nejméně komplikacemi.
Nekazí vám to dojem z cest, když víte, že musíte vše ještě zaznamenat a popsat pro blog? Jestli se z toho časem nestane spíš povinnost než potěšení? :-)
Marie: Vůbec ne. Už před tím, než jsme měli blog, jsem všechny naše cesty dokumentovala. Každý leden si vyrábíme fotoknihu z předchozího roku a do té dáváme všechny naše výlety a dovolené. Psaní článků mě baví, zabírá mi to dost času, ale odměnou je mi zpětná vazba od našich čtenářů a rostoucí návštěvnost.
Krauzovi na cestách v Dubaji
Petr: Na našich cestách se nesnažíme nahnat umělé zážitky, které by se promítly do obsahu nebo na sociální sítě. V tomto ohledu je to tedy úplně v pohodě.
Ze začátku jsme si museli zvyknout na sběr fotek parkovišť, cedulí s cenami za vstup apod. – to z historických cest nemáme. Nyní to bereme jako součást výletu a kromě pár fotek navíc to není nic, co by nám zážitky mohlo zkazit. Hlavní je, abychom poskytli kompletní informace a budoucí cestovatele nic zásadního nepřekvapilo.
Jaká místa plánujete aktuálně navštívit? Co máte v plánu na rok 2023?
Aktuálně potřebujeme hlavně dokončit zahradu u naší novostavby. Smáli jsme se, že letos budeme spíše Krauzovinazahradě.cz 🙂Čtenáři ale o články nepřijdou, máme je naplánované až do podzimu.
Krauzovi na zahradě z dronu DJI Mini 3 Pro
Marie: Samozřejmě jen doma nebudeme, to bychom nebyli my. Chceme podniknout nějaké výlety po České republice. Vybíráme také nějakou zahraniční destinaci – v hledáčku máme Jordánsko, řecké Athény nebo Normandii a sever Francie.
Mluvili jsme také o nějaké odpočinkové dovolené jen u moře, protože něco takového už jsme nezažili od roku 2014. Všechny naše dovolené jsou hodně akční a nějaký odpočinek už by se docela hodil. 🙂
Petr: O relaxu sníme při přendavání kamenů a zeminy na pozemku. Jak nás znám, i z odpočinkové dovolené přivezeme 10 článků a stovky fotek. Nemějte tedy strach, bude to jízda!
Většina online tržišť pro piloty končí přesně tam, kde začíná skutečná průmyslová geofyzika. Najít někoho s běžným strojem na nafocení střechy nebo inspekci okapů je dnes otázka pěti minut. Ale zkus poptat operátora s půlmetrovým radarem pro průnik pod povrch země. Zjistíš, že trh zeje naprostou prázdnotou. Přesně do této propasti nyní skáče SPH Engineering se svým novým globálním tržištěm.
Optické senzory a LiDARy narazí na své limity přesně v momentě, kdy je záchranáři potřebují nejvíc. Požár, hustá mlha, zřícená budova plná zvířeného prachu. Můžeš mít na palubě tu nejvymazlenější optiku na trhu, ale jakmile zmizí viditelnost, letíš naslepo. Tým inženýrů z Worcester Polytechnic Institute (WPI) se na tenhle fyzikální problém podíval z úplně jiného úhlu. Místo nekonečného ladění nočního vidění naučili DRON poslouchat okolní prostor.
Běžný přístup k autonomii znamená přidávat další kamery a doufat, že to algoritmus nějak poskládá. WPI na to šli přes biologii a echolokaci. Výsledkem je patnácticentimetrový prototyp kvadrokoptéry, který ignoruje světlo a orientuje se čistě pomocí zvuku.
Zásahy do počasí už dávno nejsou doménou pochybných experimentů nebo riskantních letů s lidskou posádkou. Dnes na to stačí jeden pořádně naštvaný bezpilotní letoun. JOUAV CW-80E je obří VTOL křídlo, které má jedinou misi: donutit mraky pršet, sněžit, nebo je naopak rozehnat dřív, než krupobití zničí úrodu.
Technologie modifikace počasí, známá jako cloud seeding, historicky stála na pilotech, kteří museli vletět přímo do bouřkových mraků. Znamenalo to extrémní turbulence, brutální námrazu a neustálé riziko. Dnes se tahle špinavá práce přesouvá na stroje, které nepotřebují kyslíkové masky ani pud sebezáchovy.
Zásilka už nečeká tiše za dveřmi. Spadne ti na trávník z výšky tří metrů, zatímco nad ní visí osmatřicetikilové monstrum. Amazon se přestal tvářit, že doručování DRONy je jen futuristický experiment pro pár vyvolených nadšenců. Z opatrné testovací fáze se stala chladně kalkulovaná expanze, která právě teď drtí jedno americké město za druhým.
V Nampě ve státě Idaho se právě teď hraje o další logistický uzel. Amazon tam na parkovišti svého stávajícího skladu ukrajuje prostor pro zbrusu nové letecké depo. Žádné zdlouhavé stavění na zelené louce. Vezmou kus asfaltu o rozloze 21 000 čtverečních stop, postaví startovací plochy, provozní budovu, masivní nabíjecí stanice a připraví flotilu patnácti strojů. Výměnou za to obětují „jen“ 114 běžných parkovacích míst.
Nacpat špičkové noční vidění na kompaktní DRON znamenalo donedávna vybírat mezi těžkým monstrem, které ti nekompromisně seřízne letový čas, a levnou mazaninou, na které nepoznáš psa od pařezu. Leonardo DRS tenhle technologický kompromis právě rozštípl. Na floridské výstavě SOF Week 2026 vytáhli z rukávu nový OEM modul Tenum 640 Orbit. A ať už tě zajímá průmyslové létání, inspekce infrastruktury nebo záchranné operace, tohle je přesně ten typ hardwaru, který posouvá limity malých platforem.
Klasické radarové letouny s obřím talířem na zádech mají možná odzvoněno. Společnosti General Atomics a Saab právě úspěšně otestovaly systém včasného varování na bezpilotní platformě a ukázaly světu, jak vypadá budoucnost vzdušného dohledu. Tento krok mění zavedená pravidla hry pro ochranu vzdušného prostoru.
Když potřebuješ hlídat obrovské území, narazíš na limity lidské posádky. Piloti a operátoři potřebují spát, letadlo musí tankovat a provozní náklady letounů typu AWACS létají v astronomických výšinách. Přesně tento problém teď řeší integrace pokročilého radaru na ověřený vojenský DRON.
Zapomeň na doby, kdy se průmyslové motory pájely na koleně a kabely se izolovaly páskou. Hobbywing na istanbulském veletrhu SAHA Expo 2026 jasně ukázal, že budoucnost těžkých letů leží v masivních integrovaných modulech. Technika, kterou známe spíš z výkonných elektromobilů, se právě stěhuje do oblak.
Záchranný tým prohledává Baltské moře. Helikoptéra kroužila dvě hodiny a nic. DRON s novým senzorem EchoGuard našel ztroskotanou loď za dvanáct minut. Čtyři lidé přežili.
Tohle není sci-fi. Tohle je Kodaň, rok 2025, reálný test. A senzor, který to dokázal, stojí méně než slušný ojetý kombík.
Kontejner plný zboží. Žádná ranvej, žádný přístav, žádná silnice. Jen helium, elektrické motory a umělá inteligence. Zní to jako sci-fi z osmdesátek – jenže kanadská firma Win Global právě dokončila prototyp a první testovací let je naplánovaný na léto 2026.
Projekt se jmenuje DroneShip a my v DRONPRO ho sledujeme od chvíle, kdy se poprvé objevil na radaru. Protože tohle není další powerpointový sen o létajících taxících. Tady jde o reálný hybrid vzducholodi a těžkotonážního DRONu, který chce přepsat pravidla globální logistiky.
Rozbouřená hladina Pacifiku se zavřela a nastalo absolutní ticho. Žádná podpůrná loď na obzoru, žádné kabely, žádné dobíjení a naprostá tma. Kanadská společnost Cellula Robotics právě poslala svůj podvodní DRON Envoy na misi, která s úsměvem přepisuje inženýrské tabulky toho, co autonomní stroje reálně vydrží.