Nacházíte se zde:
DronZónaNovinkyMultikoptéry: Zaručí více vrtulí více zábavy?
Extremní podmínky
Pro filmaře
Lesnictví
Multikoptéry: Zaručí více vrtulí více zábavy?
4 minuty čtení
Když jsi single, tak jsi sám. Pokud je vás víc, už je to „multi“!
Podobně je to s počtem vrtulí u dronů, které jich mají obvykle víc než
klasický vrtulník. Nejčastěji jsme zvyklí vídat drony se 4 vrtulemi,
stejně tak jich ale může být i 6 nebo 8. Pokud je začneme tímto stylem
rozlišovat, začneme se ohánět pojmy jako jsou kvadrokoptéry, hexakoptéry,
oktokoptéry – souhrnně multikoptéry.
Co je to multikoptéra?
Jak je to vlastně s počty vrtulí nebo rotorů? U vrtulových dronů, na které jsme běžně zvyklí (zcela bokem necháváme vojenské a jiné drony vycházející z konstrukce letadla, případně VTOL křídla), můžeme začít na počtu 3! Ostatně 3 podpůrné body jsou základem stability.
Yi Erida trikoptéra
Faktem je, že existují i drony, které mají jen 2 rotory zavěšené na robotických nožkách, díky čemuž létají a ovládají se podobně jako klasické kvadroptéry. I když to jsou všechno reálně létající multikoptéry, jedná se o značně okrajovou záležitost. Klasická „čtyřka“, alias kvadroptéra, se totiž v průběhu vývoje ukázala jako obvykle nejlepší řešení, kde jasně převažují přednosti před nevýhodami.
Unikátní V-kopter Falcon s dvojicí rotorů
Drony se 4 vrtulemi se mohou blýsknout poměrně jednoduchou konstrukcí (nejen u kvadrotér DJI je konstrukce často skládací) a nabízí asi nejlepší poměr hmotnosti, výkonu, snadného ovládání a stability ve vzduchu. Zcela bokem našeho zájmu a pozornosti by ale neměly zůstat ani další bezpilotní multikoptéry s více rotory. Nejčastěji v úvodu vzpomínané hexakoptéry a oktokoptéry. Jaké přednosti přináší více motorů?
Využití multikoptér, dronů s více rotory
Svět dronů je stále poměrně mladou technickou disciplínou, která se neustále dynamicky vyvíjí. Proto také dnes nemusí platit to, co platilo ještě před pár lety. Není to totiž až tak dávno, kdy jsme mohli dálkově řízené multikoptéry s GPS rozdělit na hobby a sportovní drony s převládající koncepcí 4 motorů a velké profi stroje s 6 nebo 8 vrtulemi.
Oktoptéra DJI Spreading Wings s1000, kterou jste viděli např. ve filmu Modelář
Argumentem pro multikoptéry s větším počtem rotorů byla vždy stabilita, výkon, bezpečnost, robustnost či nosnost. Nevýhodou naopak hlavně vyšší cena, velké rozměry a vyšší spotřeba energie, tedy kratší doba letu. V době své největší slávy ale dávaly hexakoptéry a oktokoptéry jednoznačný smysl. Kupříkladu proto, že bylo potřeba dostat do vzduchu větší a těžší kamery nebo foťáky s funkcí natáčení videa, velké zrcadlovky s kvalitní optikou, které by běžné kvadroptéry prostě neunesly.
Jak se ale mění a vyvíjí drony, tak se mění a vyvíjí i další technika. Záznamová zařízení se zmenšují či integrují do závěsů samotného dronu, proto si dnes v mnoha případech vystačí filmařská multikoptéra s kamerou s klasickou čtveřicí vrtulí.
Filmařská kvadrokoptéra Sony Airpeak
Dobrým příkladem je legendární DJI Inspire 2, z produkce již vyřazený filmařský dron. Případně stále poměrně čerstvý konkurenční kousek Sony Airpeak, který se nejspíš bude brzy poměřovat s plánovanou novinkou DJI Inspire 3.
DJI Inspire 2 filmařská legenda
Sony Airpeak S1 – nová filmařská kvadroptéra od Sony
Využití multikoptér včera a dnes aneb K čemu jsou multikoptéry
O jednom příkladu klasického využití multikoptér, hovoříme o modelech s více jak čtyřmi rotory, byla řeč v předchozím oddílu. Ano, ještě nedávno byly hexakoptéry a oktokoptéry často využívané ve filmařském průmyslu, dnes je stále častěji nahrazují moderní kvadroptéry.
Když se každopádně blíže podíváme na nabídku největšího výrobce dronů na světě, zjistíme, že se multikoptéry DJI využívají především v zemědělství. Konkrétně se jedná o stroje řady DJI Agras, tedy drony DJI Agras T20 a větší a modernější Agras T30. Všechny ostatní segmenty u DJI jednoznačně opanovaly kvadrokoptéry, včetně průmyslového a neskutečně propracovaného dronu DJI Matrice 30.
Oktoptéra DJI Agras MG1
Zpět ale k multikoptérám DJI Agras, které jako jediné mají větší počet rotorů. Konkrétně se jedná o 6 vrtulí, jsou to tedy hexakoptéry. Proč právě v zemědělství více vrtulí? Důvodem je především nosnost, kdy díky většímu množství rotorů může dron nést větší objem postřiku a ten pak následně aplikovat na větší plochu. U posledního modelu DJI Agras T30 to je dokonce 30 litrů!
DJI Agras T30 zemědělská hexakoptéra
Víte, že?
Díky chytrému řízení, hlídaní hladiny a plánovanému doplňování zvládne DJI Agras T30 ošetřit až 16 ha za hodinu!
Kvadroptéry, hexakoptéry a oktoptéry – výhody a nevýhody
O všech nejčastějších a nejvíce používaných druzích multikoptér jsme si snad už udělali dostatečný obrázek. Podívat se proto můžeme znovu na jednotlivé koncepce a vypíchnout jejich obecné klady a zápory. Protože: „Kolik vrtulí máš, tolikrát jsi dronem!“
Kvadroptéry – výhody a nevýhody
Kvadroptéry jsou dnes jednoznačně nejoblíbenější a nejvíce využívaným druhem multikoptér. Jejich 4 motory a 4 vrtule nabízí zcela dostatečný letový výkon, stabilitu nebo rychlost letu. Využití kvadrotér je proto až neuvěřitelně široké. Začít můžeme u levných hraček, pokračovat se dá k různým hobby a profesionálním dronům. 4 vrtule jsou stejně tak typické pro rychlé, závodní, či filmové FPV drony, své využití ale kvadroptéry najdou i v průmyslovém nasazení, ve světě filmu a při mnoha dalších způsobech využití.
VÝHODY kvadroptér:
Jednoduchá konstrukce, často s možností sklápění jednotlivých ramen.
Poměrně snadné na výrobu.
Dostatečně stabilní a rychlé.
Dobrá manévrovatelnost.
Dostatečná nosnost pro přidání požadovaných doplňků.
NEVÝHODY kvadroptér:
Pro určité funkce mají slabší výkon a menší nosnost.
Hexakoptéry – výhody a nevýhody
Druhým, stále ještě využívaným druhem multikoptér, jsou hexakoptéry s šesticí motorů a vrtulí. Jejich výhodou je vyšší celkový výkon, proto je lze využít pro přesun těžších nákladů. Ještě nedávno byly hexakoptéry oblíbené u filmařů, dnes jejich přednosti nejčastěji využívají zemědělci pro ošetření svých polí.
Hexakoptéra DJI Agras T30 kropí pole
Často vyzdvihovaná bývala také vyšší bezpečnost založená na větším počtu motorů – vysadí-li jeden motor, bude hexakoptéra stále ještě dostatečně ovladatelná. Toto tvrzení do jisté míry stále platí, v současnosti jsou ale motory klasických kvadroptér natolik spolehlivé, že tuto otázku dnes již skoro nikdo neřeší.
VÝHODY hexakoptér:
Více motorů znamená vyšší výkon.
Vyšší výkon se obvykle využívá v podobě vyšší nosnosti.
Větší počet vrtulí dovoluje dosáhnout vyšších nadmořských výšek.
S šesticí vrtulí je srovnatelně velká hexakoptéra také rychlejší než kvadroptéra.
Vyšší bezpečnost díky většímu počtu motorů.
NEVÝHODY hexakoptér:
Vyšší cena, vyšší hmotnost, horší skladnost.
Vyšší spotřeba energie – kratší doba letu.
Oktoptéry – výhody a nevýhody
Poslední skupinu probíraných multikoptér představují drony s 8 rotory, tedy oktoptéry. Tyto velké a úctyhodné stroje mají, alespoň se zdá, svou největší slávu už za sebou. Třeba se ale ještě dočkáme jejich renesance.
VÝHODY oktoptér:
Mohou být velice rychlé a hbité (využívaly se často pro film).
S 8 vrtulemi mají potenciál dosáhnout mimořádných nadmořských výšek.
Jsou vysoce výkonné a mají velkou nosnost.
Unesou i těžké kamerové vybavení.
Jsou bezpečné a stabilní.
NEVÝHODY oktoptér:
Velké rozměry, vysoká hmotnost a cena.
Vysoká spotřeba energie – kratší doba letu.
Drony s více rotory jen pro létání s velkým nákladem
Jak vidíte, drony s více než 4 motory, se drží jen v oblastech využítí, kde je potřeba dronem přepravit nebo rozdistribuovat i nějaký těžší náklad – tedy v průmyslu a zemedělství. Ale nesmí to vzhledem k výdeji energie hexakoptéry nebo oktokoptéry být na moc velkou vzdálenost. Tam se ke slovu zase dostávají křídla a automaticky launchované drony, jako v případě dronu Zipline, který v Africe zajišťuje dovoz plazmy a léků do nepřístupných končin. Zipline se už než klasickému kopteru spíše podobá většímu letadélku na ovládání.
Plamen zhasl, hasiči odjeli – a pod vřesovištěm to dál tiše žhne. Britská praxe ukazuje, proč termální DRONy přestaly být výstřelkem a staly se standardním nástrojem zásahu. Co přesně vidí, jak přesné souřadnice dávají veliteli a kam to celé směřuje?
Výzkumný tým z Duke University postavil systém, kde follower naviguje čistě podle zvuku lídra – bez sdílení polohy, bez viditelnosti, bez rádiového spojení. Senzor váží 10 gramů, bere 1 watt a ve tmě i mlze poráží LiDAR. Co za tím stojí a kde to zatím drhne?
Detekovat DRON dnes umí skoro každý systém. RfRecon od DroneShieldu jde dál – analyzuje rádiový podpis, klasifikuje neznámé signatury a integruje se do velitelských systémů. Co přesně umí jeho AI jádro RfAI-3 a proč je pasivní naslouchání jiná disciplína než jamming?
Kamera, dosah, doba letu – to řeší každý. Ale u profesionálních DRONů o všem rozhoduje součástka, kterou nikdy neuvidíš. Allient přišel s ESC postaveným na galliumnitridu a FOC řízení. Co to v praxi znamená a proč by to mělo zajímat i tebe?
BVLOS provoz odemyká skutečný DRONový byznys – pravidelné inspekce, autonomní monitoring, logistika na dlouhé vzdálenosti. Ale čím víc misí, tím víc chaosu. Finská platforma FlybyOps ukazuje, proč je software pro řízení flotil dnes stejně důležitý jako samotný stroj.
Přes tisíc DRONových letů nad texaskými pastvinami kvůli mouše, jejíž larvy žerou živou tkáň. USDA a Homeland Security přesměrovaly hraniční surveillance na boj se screwwormem – a ukázaly, co dual-use DRONy skutečně umí. Tohle je příběh, který mění pohled na to, co od těchto strojů čekat.
Německá DFS od srpna 2026 mění pravidla hry v kontrolních zónách kolem největších letišť. Místo jednoho paušálního zákazu fungují čtyři odstupňovaná pásma – a v některých z nich dostaneš schválení automaticky. Kdo na tom vydělá a kde zůstává tvrdá hranice bez výjimek?
Celá evropská expanze Amazonu visí na jednom datu. Konec roku 2026. Tehdy vyprší zkušební povolení, které britský úřad CAA vydal na provoz doručovacích DRONů v Darlingtonu. A jak úřad rozhodne v prosinci, určí, kde budou stroje Amazonu v Evropě létat příště – a jestli vůbec.
Mlha na moři je noční můra každého navigátora. Kamera oslepne, lidar se topí v šumu vln, GPS ti řekne kde jsi, ale ne co ti stojí v cestě. A přesně tam začíná příběh, který v srpnu 2026 spojil americkou softwarovou firmu Tocaro Blue s japonským gigantem Furuno.
Jde o partnerství, které bere osvědčenou technologii starou skoro sto let a mění ji na mozek autonomních lodí. My v DRONPRO tenhle posun sledujeme napříč celým světem bezpilotních strojů – a tenhle je mimořádně chytrý.
Multispektrální senzor RedEdge-MX je zpátky ve hře. AgEagle Aerial Systems (nově pod značkou EagleNXT) ho na konci července 2026 znovu uvedl na trh – s modernizovaným hardwarem a vlastní výrobní linkou v texaském Allenu. A ne, není to jen další „kamera na DRON“.
Tohle je nástroj, který dokáže odhalit, že je pole nemocné, týdny předtím, než to uvidíš vlastníma očima.