Nacházíte se zde:
DronZónaNovinkyČeský DRON Jan Žižka létá na optice: Rušičky nemají šanci
Český DRON Jan Žižka létá na optice: Rušičky nemají šanci
3 minuty čtení
Většina moderních vojenských misí končí ve chvíli, kdy nepřítel zapne
elektronickou rušičku. Obrazovka zčerná, kontrolky začnou blikat a tvůj
špičkový DRON se mění v drahou cihlu padající z nebe. Tohle je
každodenní noční můra každého pilota na moderním bojišti. My v DRONPRO
moc dobře víme, jak moc bolí ztráta signálu uprostřed důležitého letu.
Brněnská firma SDS Czech Republic ale našla řešení, které dává
elektronické válce tvrdé přistání na ego. Seznam se s taktickým modelem
Jan Žižka.
Konec ztráty signálu: Nastupuje optika
Klasické bezdrátové přenosy mají odjakživa jednu obrovskou slabinu. Dají se zarušit. Jakmile letíš v zóně s aktivním EW (electronic warfare), GNSS modul okamžitě oslepne a řídící signál se ztratí v šumu. Žižka na to jde úplně jinak. Místo rádiových vln používá k přenosu dat jednovláknové optické vedení. Zní to jako retro z devadesátek, kdy jsme všichni měli internet po kabelu, ale v praxi je to absolutní taktický gamechanger.
Zatímco bezdrátové DRONy padají k zemi pod náporem rušiček, Žižka si letí pro cíl s naprosto nulovou latencí.
Kamera na přední straně stroje posílá krystalicky čisté 1080p video při 60fps přímo do brýlí nebo na monitor pilota. Žádné digitální artefakty, žádné výpadky obrazu v ten nejhorší možný moment. Vlákno se odvíjí z cívky umístěné přímo na stroji, takže DRON za sebou nechává tenkou pavučinu dlouhou až úctyhodných 20 kilometrů. Je to jako létat na nekonečně dlouhém vodítku, které radary nedokážou nijak detekovat. Pilot vidí vše v reálném čase a nepřítel netuší, odkud útok přichází.
Co ukrývá husitský speciál pod kapotou?
Když jsme poprvé viděli technické specifikace, spadla nám brada. Nejde o žádné těžkopádné monstrum, které by potřebovalo startovací rampu. Celý systém váží méně než 2 kilogramy, což z něj dělá extrémně mrštného lovce v jakémkoliv terénu. Ve vzduchu se chová spíš jako agresivní závodní FPV kvadrokoptéra než jako klasický vojenský průzkumník.
Taktický parametr
Ověřená hodnota
Maximální operační dolet
Až 20 km (limitováno délkou vlákna)
Maximální doba letu
Až 30 minut čistého času
Maximální rychlost
120 km/h v přímém letu
Odolnost proti větru
10 m/s (stabilní let)
Užitečné zatížení (Payload)
1–1,5 kg (výbušná hlavice)
Neviditelný japonský ocas
Samotné vlákno je technologické mistrovské dílo. Má průměr pouhých 0,3 až 0,5 milimetru, takže je tenčí než vlasec na ryby. Český průmysl zatím nemá kapacity na jeho masovou výrobu v takové kvalitě, proto se dováží od japonského giganta Fujikura. Během tvrdých vojenských testů se ukázalo, že tohle tenké lanko vydrží absolutně nesmyslnou nálož. Přežilo i pád z 50 metrů bez jediného škrábance na datovém toku. DRON ho za sebou táhne bez jakéhokoliv odporu, nezamotává se do větví a po dopadu se prostě odepne nebo přetrhne.
Zdroj: zbraneproukrajinu.cz
Dvě verze pro různé mise
Výrobce SDS Czech Republic neponechal nic náhodě a připravil rovnou dvě varianty tohoto stroje. Každá má svůj specifický úkol na bojišti. Verze Žižka 1 je navržena primárně pro tichý a neviditelný průzkum. Pošleš ho nad nepřátelské pozice, nasbíráš data v dokonalé kvalitě a nepřítel nemá šanci zjistit, že ho někdo sleduje.
Pak je tu ale ostrá verze Žižka 2. Ta je vybavena úchyty pro výbušnou hlavici. Nese ekvivalent 40mm granátu, což bohatě stačí na likvidaci lehce obrněné techniky nebo pěchoty v zákopech. Díky dokonalému obrazu si pilot může vybrat přesné zranitelné místo na vozidle. Spálíš baterku jak tryskáč při finálním náletu, ale cíl zlikviduješ se stoprocentní jistotou.
Proč armáda kupuje tisíc kusů?
Armáda ČR není zrovna instituce, která by bezhlavě pálila rozpočty za neověřené hračky z internetu. Přesto plánuje do příštího roku pořídit rovnou 1000 kusů těchto strojů. Cena jednoho kusu se pohybuje kolem 150 000 Kč, což je ve světě armádních zakázek ekvivalent nákupu rohlíků k svačině. Důvody pro tuhle masivní investici jsou naprosto pragmatické a vycházejí z tvrdých dat.
Absolutní imunita vůči rušení: Můžeš postavit neprostupnou zeď z rušiček, ale optickým kabelem data prostě projdou bez ztráty jediného paketu.
Chirurgická přesnost zásahu: Díky real-time videu zasáhne pilot cíl s maximální odchylkou do 1 metru.
Nezjistitelnost před útokem: Neexistuje žádný rádiový signál, který by prozradil pozici operátora.
Odolnost v extrémních podmínkách: Testy prokázaly plnou funkčnost i proti masivním rušičkám DRONů na vzdálenost přes 5 kilometrů.
Legislativní okénko pro fajnšmekry
Z hlediska civilních pravidel spadá tenhle drobeček pod EASA pochopitelně do kategorie C3 pro Specific Operations. Na běžné nedělní poletování nad řepkovým polem to tedy rozhodně není. Slouží čistě k plnění taktických úkolů a vojenským testům, kde se chyby neodpouštějí a kde každá vteřina zpoždění obrazu znamená fatální selhání mise.
Globální bojiště a česká stopa
Nejsme jediní, kdo pochopil drtivou sílu kabelu. Ve světě se optické DRONy stávají novým, děsivě efektivním standardem. Americká agentura DARPA momentálně testuje svůj tajný program Black Widow a ruské síly na frontě nasazují upravené verze svých strojů Lancet-3. Jenže český Žižka má obrovský náskok. Je to momentálně první sériový evropský model, který prošel drsnými armádními testy a sebevědomě míří do výzbroje států NATO. Kromě toho, o zkušenostech s ním mluví i ukrajinští vojáci na frontách.
Zdroj: idnes.cz
Název po slavném husitském vojevůdci není vůbec náhodný. Stejně jako vozová hradba ve své době naprosto změnila pravidla boje a byla prakticky neprorazitelná, i tenhle miniDRON přináší na bojiště taktiku, proti které neexistuje obrana. Můžeš mít ten nejdražší elektronický štít na světě, ale proti kusu skleněného vlákna je ti k ničemu.
Válka se mění neuvěřitelným tempem a technologie s ní. Zatímco civilní trh řeší lepší senzory proti nárazu do stromu a chytřejší sledování objektů, vojenský sektor se paradoxně vrací k fyzickému spojení, aby obešel neviditelné stěny elektronického rušení. Český DRON s japonským vláknem jasně ukazuje, že nejlepší odpovědí na složitou kybernetickou hrozbu může být obyčejná, tenká skleněná nit.
Pět let. Tak dlouho existuje maďarská firma ABZ Innovation – a za tu dobu se z regionálního výrobce postřikových DRONů dostala do bodu, kdy staví to, co může být největší DRONová továrna v Evropě. Zatímco většina startupů po pěti letech pořád hledá první velký kontrakt, tihle už kupují halu a plánují výrobní linky.
To není příběh o hardwaru. To je příběh o tom, jak vypadá evropský nearshoring v přímém přenosu.
Levný DRON za pár stovek dolarů dokáže vynutit obranu za miliony. A přesně tenhle nepoměr právě dostal jméno, dokument a doktrínu.
Americká Joint Interagency Task Force 401 vydala materiál s výmluvným názvem Small Drones, Big Problems: A First Principles Approach to Countering-UAS. Není to další suchý přehled proti-DRONové techniky. Je to signál, že se něco láme. My v DRONPRO tyhle posuny sledujeme roky – a tenhle je jiný.
Powerus otevřel agro divizi a nasadil svůj heavy-lift H1000 na postřik polí – bez jediné změny v hardwarovém jádru. Stejný stroj, který vozí náklad záchranářům, teď míří nad lány kukuřice v Austrálii a na Novém Zélandu. Proč těžké DRONy přestávají být exotikou a co skutečně rozhoduje o tom, jestli agro DRON vydělá?
Francouzský startup Tornyol postavil 40gramový mikroDRON, který v laboratoři autonomně sestřelil létající hmyz – bez jediné kamery, jen pomocí sonaru s 380 mikrofony. Za projektem stojí bývalý vývojář raket z MBDA. Technologie funguje, ale má více než jeden háček.
DJI Avata 360 spojuje FPV dynamiku s 360° sférickým záznamem v 8K. Framing záběru nevyřešíš před letem, ale až ve střihu – a to mění všechno. Proklepli jsme ho od technických parametrů přes výdrž baterie až po ceny jednotlivých variant.
Komunální policie v turistickém letovisku na Costa Blance porazila národní složky s desetkrát větším rozpočtem. Příběh Benidormu ukazuje, co se stane, když se z jedné termovizní myšlenky postaví kompletní DRONový ekosystém. A proč koupit DRON nestačí.
DRON přelétl jižní Londýn za tři minuty, kurýr by jel dvacet. Britský NHS spustil první rutinní BVLOS přepravu krevních vzorků v historii Velké Británie – a čísla za tím jsou hustší, než by se zdálo. Co to znamená pro zbytek Evropy a kam tohle celé míří?
Piloti Avaty 360 zažili po jednom updatu to nejhorší, co FPV létání nabízí: černý obraz v brýlích při plné rychlosti. DJI reagovalo patchem v01.00.0500 – a přidalo funkci, o které komunita nevěděla, že ji chce. Co přesně opravuje a proč to není jen rutinní update?
Khumbu Icefall je nejsmrtelnější úsek cesty na Everest. Šerpové ho překonávají šest až osm hodin s nákladem na zádech – a každý přechod je sázka na život. DJI FlyCart 100 to zvládá za osm minut s 85 kg na palubě. Co za tím stojí a kam tohle celé míří?
Britská Intelligent Energy odhalila vodíkový powertrain IE-FLIGHT™ 120 – 120 kW, nosnost až 750 kg, dosah v řádu tisíců kilometrů a nulové emise. Místo výfukových zplodin vytéká čistá voda. Proč tohle mění pravidla těžkého bezpilotního létání a proč za tím stojí britské miliardy?