Na lince s produktovým manažerem DJI
Nový dron DJI Mini 3 Pro není pouhým pokračováním úspěšné řady DJI Mini, ale poměrně výrazným technologickým krokem vpřed, u něhož DJI názorně demonstruje, co vše lze „nacpat“ do dronu s hmotností pod 250 g.
Dnešnímu povídání o pozadí zrodu novinky DJI Mini 3 Pro bude virtuálně asistovat produktový manažer DJI, pan Lee, který si nepřál, aby bylo uvedeno jeho plné jméno. Každopádně se jedná o osobu více než povolanou, jelikož je součástí vývojového teamu se zaměřením na nejmenší a nejlehčí drony DJI již od dob původního DJI Mini, tedy od roku 2018.
250 gramů jako universální zaklínadlo – vývoj ohraničený legislativními limity
Zhruba v této době se začalo v mnoha zemích světa řešit dělení dronů na různé váhové kategorie, podle nichž se upravuje, kde s nimi můžete létat bez speciálního povolení či specifického leteckého oprávnění.
Ony sice obecně propagované kategorie a příslušné štítky pro drony (C0 – C4) stále ještě nejsou platnou realitou, výrobci se nicméně snaží již dopředu do těchto kategorií trefovat. Proto jsou drony řady DJI Mini stavěny s cílovou hmotností pod 250 gramů, nejčastěji 249 gramů.
„Řada zemí přijala, nebo hodlá přijmout hodnotu 250 gramů jako jednotnou váhovou hranici, pod níž je dron považován za obecně bezpečnější, proto pro jeho provoz platí méně omezení,, vysvětluje pan Lee. „Právě tato legislativou nastavená hodnota pro nás byla jednoznačným startovním bodem, respektive jasným konstrukčním cílem – postavit dron s hmotností 249 gramů a nižší.“
Vedle této limitace, dané právními předpisy, měl před sebou Leeův tým další nelehké cíle – zajistit co největší přesnost ovládání, stabilitu i při silnějším větru či maximálně snadnou ovladatelnost při udržení celkové kvality produktů DJI.
Jediná cesta směřuje vpřed!
Po 4 letech postupného vývoje a o 3 generace modelů DJI Mini později je cíl na první pohled sice stále stejný, technologická laťka ale byla posunuta na novou, ještě nedávno téměř nemyslitelnou úroveň.
Výzva pro konstruktéry dronů nové generace řady DJI Mini přitom nebyla vůbec malá. Váhový limit je zcela zřejmou červenou linií, kterou nelze překročit! Nové funkce, nové komponenty a nová řešení, která ale měla být začleněna do dronu DJI Mini 3 Pro, na druhou stranu představovala prvky, které hmotnost spíše zvedají, než že by ji redukovaly. Šetřit každý gram proto bylo nutné všude, kde to jen trochu šlo.
„Vydali jsme se zcela novou cestou, kterou zatím nikdo jiný neprozkoumal. Věděli jsme ale, že jediný možný směr je kupředu,“ hodnotí prvotní výzvy pan Lee.
Systém vzájemného vyvažování – jak fungují vývojové týmy DJI
Na vývoji nových dronů DJI se obvykle podílí hned několik vývojových týmů, přičemž se každý z nich soustředí na určité části, díly, či prvky budoucího dronu. Například pohon, kamera, senzory pro detekci překážek atd. Toto uspořádání zároveň znamená, že kdykoliv přijde jeden z týmů z novou myšlenkou, s novým řešením, musí jeho možnou implementaci do budoucího dronu konzultovat s ostatními týmy, aby se dalo rozhodnout, zda dané řešení zapadne do celkového konceptu, či nikoliv. Pan Lee to nazývá stavem „neustálé kontroly a vzájemného vyvažování za účelem nalezení optimálního řešení.“
Ideálním případem popisovaného dialogu mezi dílčími vývojovými týmy může být nově pojatý systém čidel pro detekci překážek u dronu DJI Mini 3 Pro. Rozhodnutí o umístění dozadu směřujících senzorů do přední části dronu rozhodně nepřišlo z čista jasna, ale jako výsledek společné týmové práce.
Nový způsob myšlení – kam umístit senzory pro detekci překážek?
Za účelem snížení celkové hmotnosti se nejprve hledala možnost, jak se efektivně zbavit vnitřního chladicího systému. Řešení se našlo v podobě nového tvaru zadních nohou dronu, a tedy i jiného úhlu usazení zadních vrtulek, které za letu vhání vzduch do k tomu určených chladicích otvorů na zadní straně dronu. V tomto směru se jedná o perfektní řešení – následně se ale ukázalo, že navržená konstrukce překáží tradičně umístěným detekčním senzorům na zadní straně.
Pokud by se zadní nohy o kousek zvedly, senzory by měly dokonalý výhled, zároveň by se muselo obětovat ono náporové chlazení, což by kupříkladu zkrátilo životnost baterie. Z jednoho problému se tak najednou vyklubala celá řada konstrukčních překážek!
Po několika kolech diskuzí, nových nápadů a konstrukcí, se objevila zcela nová myšlenka. „Proč neumístit zadní detekční čidla do přední části dronu?“ Toto sice zatím nikdy nikdo neudělal, ale to neznamená, že dané řešení nemůže být funkční. Vývojový tým DJI záhy zjistil, že tímto krokem se vyřeší řada problémů:
„Najednou jsme si uvědomili, že lze celou řadu konstrukčních překážek odstranit jednoduše tím, že umístíme zadní detekční senzory do přední části dronu. K této myšlence přitom vedla poměrně dlouhá a trnitá cesta. Někdy jsme totiž lapeni v kruhu již existujících řešení a zavedeného designu, z něhož se snažíme vycházet a na němž se snažíme stavět. Avšak právě zcela nové myšlenky a nová řešení mohou přinést svěží vítr do celého procesu vývoje, následně se před námi zjeví zcela nová cesta, po níž lze kráčet za vytyčeným cílem,“ popisuje Lee.
Nově pojaté zacílení dronů DJI
Zajímavou částí příprav (nejen) nového dronu DJI Mini 3 Pro je rovněž specifikace toho, pro koho se daný dron vyvíjí a navrhuje. Dříve ve vývojovém středisku DJI panovalo přesvědčení, že malé drony používají všichni přibližně stejným způsobem – nejvíce se vsázelo na cestovatelská videa. Detailnější zákaznické průzkumy ale ukázaly, že drony DJI řady Mini používá každý trochu po svém.
Například rodiče s dětmi létají se svými drony často jen pro zábavu, starší zákazníci si díky dronům rozšiřují své portfolio fotografií a rodinných videí, a do třetice mladí uživatelé rádi vytváří zajímavý obsah a sdílí jej na sociálních sítích.
„V minulosti jsme měli za to, že najít obecné směřování našich produktů není zase tak složité. Produktový manažeři jsou sami obvykle nadšenými uživateli. Pokud tedy nový dron odpovídal jejich potřebám, měl obvykle i dobrý ohlas mezi zákazníky. Toto pravidlo dnes již příliš neplatí, jelikož s tím, jak komunita dronařů roste a rozvíjí se, zjišťujeme, že se zvětšují i rozdíly v tom, jak my vnímáme určení našich dronů a jak jsou mnoha uživateli skutečně využívány,“ vysvětluje Lee.
Naštěstí starší generace dronů DJI Mini, před příchodem poslední varianty, byly bohatým zdrojem pro získání potřebné zpětné vazby od koncových uživatelů, což přispělo k vývoji další generace (Mini 3 Pro). Průzkumy mezi zákazníky, intenzivní komunikace s maloprodejci a další interakce s trhem pomohly vývojářům z DJI průběžně porovnávat tovární záměr chystaných novinek a skutečný zájem zákazníků.
Výsledek celého tohoto procesu již vlastně známe – DJI Mini 3 Pro. Dron, který v mnoha směrech překonává původní očekávání. „Skutečnost, že jsou drony DJI Mini lehké, skladné a snadno přenosné, neznamená automaticky, že musí jít o produkty pro začátečníky. Nejnovější kousek DJI Mini 3 Pro proto reprezentuje maximální výkon a všestrannost, jakou jsme byli schopni vměstnat do dronu s hmotností pod 250 gramů,“ uzavírá celé téma pan Lee a my si jdeme s jejich nejnovějším dítkem, dronem DJI Mini 3 Pro, zalétat.
👋✈ #LetuZdar
Štěpán
