Nacházíte se zde:
DronZónaNovinky12 nejčastějších rizik poškození dronu a možnosti pojištění dronu
Drony pro začátečníky
Extremní podmínky
Cestování s dronem
12 nejčastějších rizik poškození dronu a možnosti pojištění dronu
6 minut čtení
Létání s dronem je velká zábava a dosti návyková záležitost, která
ale rozhodně není bez rizika. S vaším vrtulovým kamarádem se totiž
může stát ledacos, přičemž následkem může být dost vážné
poškození stroje, nebo dokonce jeho ztráta. Zajímalo by vás, jaké jsou
nejčastější příčiny poškození či ztráty dronu a jak se s nimi
ideálně vyrovnat? Prošli jsme statistiky a přidali trochu našeho know-how.
Aktualizováno 6. 10. 2023
Žebříček nejčastějších příčin poruch dronu
Když se člověk zaposlouchá do vysílání kdejakého rádia s tendencí věnovat se zajímavostem se ze světa, snadno nabude dojmu, že se dnes výzkumy, studie a statistiky sestavují snad na cokoliv, co vás jen napadne, ale také na tisíc dalších věcí, které by vás ani ve snu nenapadly! I proto by nás nemuselo překvapit, že existuje žebříček nejčastějších příčin poruch, či pojistných událostí souvisejících s provozem dronu. Na jednu takovouto statistiku jsme narazili u pojišťovny zaměřující se primárně na krytí dronů – Coverdrone –, která své služby nabízí v Anglii, Evropě, Kanadě, Austrálii či na Novém Zélandu.
Mavic Mini po havárii
Při dalším pátrání se nám podařilo dohledat statistiky porovnávající tyto příčiny ztráty či poškození dronu za rok 2020, 2021 a 2022, kdy je zajímavá jak skladba zmíněných důvodů, tak i posun v jejich četnosti z roku na rok.
Nejčastější příčiny poškození dronu / vzniku pojistné události
2020
2021
2022
1. Chyba pilota
2. Náhodné poškození
3. Ztráta signálu
4. Mechanické selhání dronu
5. Srážka s ptákem
6. Překonání hranice dosahu signálu – dron uletěl
7. Krádež z vozidla
8. Ztráta příslušenství
9. Pád z důvodu nedostatku energie
10. Náhodná ztráta
11. Krádež (obytné prostory)
12. Krádež při přepravě
1. Chyba pilota
2. Náhodné poškození
3. Ztráta signálu
4. Překonání hranice dosahu signálu – dron uletěl
5. Náhodná ztráta
6. Mechanické selhání dronu
7. Srážka s ptákem
8. Pád z důvodu nedostatku energie
9. Vlivy počasí
10. Krádež z vozidla
1. Chyba pilota
2. Ztráta signálu – datového spojení
3. Náhodné poškození
4. Mechanické poškození
5. Srážka s ptákem
6. Pád z důvodu nedostatku energie
7. Náhodná ztráta
8. Překonání hranice dosahu – dron uletěl
9. Vlivy počasí
10. Krádež při přepravě
Na prvním místě je chyba pilota dronu
Když se na výše uvedené žebříčky podíváme, opět by nás nemuselo překvapit, že nejčastějším zdrojem problémů s drony je lidský faktor, v našem případě zejména pilot. Jmenovitě jde o selhání typu: špatný odhad situace, nevhodná pilotáž, únava, rozptýlení, chyba v teamové spolupráci, srážka s překážkou, špatné nastavení atd.
Třetina crashů jde na pilotovu hlavu
Společnost Coverdrone vyčíslila, že chyba pilota je příčinou poškození dronu u 33 % případů (údaj pro rok 2021).
Mavic 2 po střetu s pyrotechnikou
Myslete na předletovou přípravu, vhodné počasí i pravidla pro létání s drony
Zároveň právě toto riziko je tím, na němž můžeme nejsnáze zapracovat a které můžeme vhodným postupem minimalizovat. Stačí, když je pilot patřičně seznámen s obsluhou svého dronu, orientuje se v možnostech jeho nastavení, v různých letových režimech atd.
Je rovněž potřeba být vybaven znalostmi kdy, kde a za jakých podmínek lze létat, znát místní legislativu, dávat si pozor například na elektromagnetické rušení či nárazový vítr, nezapomínat kupříkladu před startem zkalibrovat kompas či zkontrolovat teplotu baterií atd. Pokud si sami v tomto směru nejste jisti, pak můžete využít pestré nabídky kurzů letecké školy DronPro.
Dobrou zprávou může být, že se přístup pilotů zjevně meziročně zlepšuje, jelikož lidé k létání s drony nejspíš přistupují zodpovědněji. Chyba pilota se je sice stále „příčinou č.1“, meziročně ale klesla z podílu 40 % (2020) na již zmíněných 33 % (2021).
Jarní sezóna 2018 v servisu DronPro, 13 spadlých dronů
Piloti dronů se učí, technika se vyvíjí a kryje jim záda
Další pokles četnosti zaznamenala též položka „mechanického poškození dronu“, která se posunula z původně 4. pozice (2020) až na šestou (2021). Vše přitom nasvědčuje tomu, že za tímto fenoménem stojí neustálý technologický vývoj, tedy celkově se zvyšující kvalita dronů a jejich rostoucí spolehlivost.
Na druhou stranu třeba „náhodná ztráta“ poskočila meziročně z původně 10. příčky (2020) na pátou (2021). Zde by se daly hledat příčiny jednak v postupně se rozšiřujícím počtu používaných dronů*, podobně též v menší pozornosti jejich majitelů, kteří s nimi zároveň častěji cestují. Díky tomu se snáze stane, že svůj dron zapomenete například ve voze taxi, v MHD atd.
Co se změnilo v roce 2022?
Chyba pilota byla i v roce 2022 hlavní příčinou nehod dronů. Dokonce přes 50 % případů! Jsme zkrátka jen lidé! O pozici výš (na 2. místo) poskočila ztráta signálu, která může souviset třeba i se stále silnějším elektromagnetickým rušením v okolí lidských sídel (WiFi, rozšiřující se 5G sítě a další.). Dále se třeba náhodné a mechanické poškození „vyšvihly“ na 3., respektive 4. příčku, což je docela pochopitelné. Naopak důvod v podobě překonání hranice dosahu, kdy dron jednoduše uletí, se propadl ze 4. místa (2021) na 5. pozici (2022). Což jen podtrhuje sofistikovanost a spolehlivost současných dronů.
Společně s rostoucí kvalitou a rozsahem (pokrytím) protikolizních čidel si zřejmě více pilotů věří, až přehnaně důvěřují svému stroji a jeho bezpečnostním systémům. A pak je k nehodě blizoučko. Je tomu tak i přesto, že dlouhodobě upozorňujeme na fakt, že nové a nové protikolizní systémy jsou sice lepší a lepší, na 100 % dokonalé a spolehlivé ale nejsou prakticky nikdy u žádného modelu. Lidské oči a lidský mozek to zkrátka není. I když i tento „biologický řídící systém“ občas (na silnicích spíše dost často) selže a chybuje.
Kolik je dronů a pilotů v ČR?
V České republice bylo do konce května 2023 registrováno nemalých 51 040 pilotů dronů a 47 896 provozovatelů dronů. V tom jsou započítány i tři tisíce firem, nejen koncoví „hobby a profi“ uživatelé. Podíváme-li se o rok zpět, pak v sezóně 2022 bylo registrováno „jen“ kolem 38 000 pilotů a 34 000 provozovatelů dronů.
Prostřelený dron
Když vám dron uletí, může za to často interference nebo špatný home point
Poslední dílčí bod z dnes probíraných statistik, na který můžeme poukázat, jsou případy , kdy se dron dostane mimo dosah signálu a jednoduše uletí pryč. Toto by se vlastně stávat vůbec nemělo! Projdete-li poctivě předletovou přípravu, nastavíte si odpovídající výšku pro automatický návrat (RTH) a další nezbytné parametry, pak se měl váš dron, kupříkladu při ztrátě signálu, automaticky přepnout do režimu RTH (Return To Home) a vrátit se do místa, odkud jste startovali.
Po pádu to nejčastěji odskáče kamera, trup a nebo motory. Nejlepší prevencí jsou základní pilotní návyky a správná předletová příprava!
Avšak i v tomto se často chybuje, což bychom mohli, de facto, připsat opět do kolonky „chyba pilota“. Dle dat pojišťovny Coverdrone, či lépe řečeno na základě výpovědi jejich pojištěnců při nahlašování pojistných událostí, jsou příčiny stavu, kdy dron jednoduše uletí, následující:
Problémy mnohdy nastanou při létání za hranicí viditelnosti (VOLS – Visual Line Of Sight).
Poměrně časté jsou též chyby způsobené interferencí kompasu (dron nebyl před letem řádně zkalibrován).
Ke ztrátě dronu může též dojít při již zmiňovaném chybném či opomenutém nastavení bodu pro bezpečný návrat. V tomto případě se stává, že piloti odstartují ve chvíli, kdy dron ještě nemá uloženou výchozí polohu (nedostatečný signál GPS), případně kdy se pilot přesune na jiné místo a „homepoint“ zapomene aktualizovat.
Náklady na opravu nebo nový dron vyřeší třeba DJI Care Refresh
Nehody se občas stávají, na tom není nic zvláštního. Naštěstí existují různá pojištění aplikovatelná i na drony, které vám zaručí dostačené krytí a klid pro případy, kdy se něco pokazí. Občas může jít jen o nešťastnou náhodu jako v případě pilota, který létal se svým dronem na pláži a nevšiml si zrezlého sloupku, do kterého jeho stroj následně narazil. I takové věci lze pokrýt kupříkladu z „pojistky na dron DJI“ nebo lépe řečeno servisního balíčku DJI Care Refresh.
Tímto příkladem se dostáváme k tématu pojištění, které jsme již na stránkách DronPro vícekrát připomínali. Jednu z výchozích možností pojištění, nad níž byste se měli určitě zamyslet, pokud máte dron od DJI, představuje právě program DJI Care Refresh. V jeho rámci lze až 2x do roka při jednoletém plánu a 4x do roku při 2letém plánu požádat o kompletně nový dron při zničení toto stávajícího. Tato služba je pochopitelně placená, avšak vzhledem k ceně dronu jako takového se rozhodně vyplatí. U tohoto druhu pojištění dlouho platilo, že bylo potřeba vyměnit kus za kus. Tedy přinést fyzicky původní rozbitý dron, za nějž jste obdrželi nový kus srovnatelné úrovně. Společnost DJI ale svůj program rozšířila o službu DJI Care Flyaway Coverage zaručující výměnu i v případě, že se původní dron prostě ztratí.
Autel Care pro drony Autel EVO
Podobný program nabízí i druhý významný výrobce dronů, společnost Autel Robotics, přičemž na téma programů DJI Care Refresh a Autel Care chystáme podrobnější popis a video.
Pojištění dronu od klasické pojišťovny je pro profesionály dokonce povinné
Vedle výše zmíněného si můžete u většiny známých pojišťoven sjednat havarijní pojištění dronu, pojištění odpovědnosti pilota nebo komplexní pojištění dronu, kde najdete obojí. Tyto služby jsou dost podobné tomu, co známe a řešíme v případě aut. U hobby provozovatelů přitom platí, že pojistku mít musí, pokud létají v kategorii A2 a v kategorii A3 s dronem těžším než 4 kg. Dále všichni, co létají komerčně, musí být pojištěni, stejně jako provozovatelé v kategorii SPECIFIC. Vyhláška vyžaduje, aby měli vždy sjednáno „Pojištění odpovědnosti za škodu“ alias pojistku na blbost.
Vše o pojištění dronu v článku a videu
Podívejte se na video, kde Alex radí, jak pojištění dronu vybrat
Powerus otevřel agro divizi a nasadil svůj heavy-lift H1000 na postřik polí – bez jediné změny v hardwarovém jádru. Stejný stroj, který vozí náklad záchranářům, teď míří nad lány kukuřice v Austrálii a na Novém Zélandu. Proč těžké DRONy přestávají být exotikou a co skutečně rozhoduje o tom, jestli agro DRON vydělá?
Francouzský startup Tornyol postavil 40gramový mikroDRON, který v laboratoři autonomně sestřelil létající hmyz – bez jediné kamery, jen pomocí sonaru s 380 mikrofony. Za projektem stojí bývalý vývojář raket z MBDA. Technologie funguje, ale má více než jeden háček.
DJI Avata 360 spojuje FPV dynamiku s 360° sférickým záznamem v 8K. Framing záběru nevyřešíš před letem, ale až ve střihu – a to mění všechno. Proklepli jsme ho od technických parametrů přes výdrž baterie až po ceny jednotlivých variant.
Komunální policie v turistickém letovisku na Costa Blance porazila národní složky s desetkrát větším rozpočtem. Příběh Benidormu ukazuje, co se stane, když se z jedné termovizní myšlenky postaví kompletní DRONový ekosystém. A proč koupit DRON nestačí.
DRON přelétl jižní Londýn za tři minuty, kurýr by jel dvacet. Britský NHS spustil první rutinní BVLOS přepravu krevních vzorků v historii Velké Británie – a čísla za tím jsou hustší, než by se zdálo. Co to znamená pro zbytek Evropy a kam tohle celé míří?
Piloti Avaty 360 zažili po jednom updatu to nejhorší, co FPV létání nabízí: černý obraz v brýlích při plné rychlosti. DJI reagovalo patchem v01.00.0500 – a přidalo funkci, o které komunita nevěděla, že ji chce. Co přesně opravuje a proč to není jen rutinní update?
Khumbu Icefall je nejsmrtelnější úsek cesty na Everest. Šerpové ho překonávají šest až osm hodin s nákladem na zádech – a každý přechod je sázka na život. DJI FlyCart 100 to zvládá za osm minut s 85 kg na palubě. Co za tím stojí a kam tohle celé míří?
Britská Intelligent Energy odhalila vodíkový powertrain IE-FLIGHT™ 120 – 120 kW, nosnost až 750 kg, dosah v řádu tisíců kilometrů a nulové emise. Místo výfukových zplodin vytéká čistá voda. Proč tohle mění pravidla těžkého bezpilotního létání a proč za tím stojí britské miliardy?
Kickstarterová kampaň hongkongského startupu TriLife překročila cíl během pár hodin a šplhala dál. Kapesní kamera AulGo slibuje 4K video ze Sony senzoru, šestiosou elektronickou stabilizaci a cenu okolo 200 dolarů. Zní to jako sen každého, kdo nechce tahat zrcadlovku. Jenže když se podíváš pod kapotu, začne to vyprávět úplně jinou historii.
Cargo DRON, který vyletí výš než vrchol Everestu, zní jako scénář, který si někdo vymyslel u piva. Jenže DJI to udělalo doopravdy – a mlčí o tom, kdy si takový stroj koupíš.
DJI EV50 je první eVTOL doručovací DRON firmy a představil se způsobem, jaký si zaslouží pozornost. Ne na pódiu s konfetami, ale v 8 861 metrech nad severní stěnou Everestu, s vědeckou aparaturou na měření ozonu v nákladovém prostoru.