Nacházíte se zde:
DronZónaNovinky12 nejčastějších rizik poškození dronu a možnosti pojištění dronu
Drony pro začátečníky
Extremní podmínky
Cestování s dronem
12 nejčastějších rizik poškození dronu a možnosti pojištění dronu
6 minut čtení
Létání s dronem je velká zábava a dosti návyková záležitost, která
ale rozhodně není bez rizika. S vaším vrtulovým kamarádem se totiž
může stát ledacos, přičemž následkem může být dost vážné
poškození stroje, nebo dokonce jeho ztráta. Zajímalo by vás, jaké jsou
nejčastější příčiny poškození či ztráty dronu a jak se s nimi
ideálně vyrovnat? Prošli jsme statistiky a přidali trochu našeho know-how.
Aktualizováno 6. 10. 2023
Žebříček nejčastějších příčin poruch dronu
Když se člověk zaposlouchá do vysílání kdejakého rádia s tendencí věnovat se zajímavostem se ze světa, snadno nabude dojmu, že se dnes výzkumy, studie a statistiky sestavují snad na cokoliv, co vás jen napadne, ale také na tisíc dalších věcí, které by vás ani ve snu nenapadly! I proto by nás nemuselo překvapit, že existuje žebříček nejčastějších příčin poruch, či pojistných událostí souvisejících s provozem dronu. Na jednu takovouto statistiku jsme narazili u pojišťovny zaměřující se primárně na krytí dronů – Coverdrone –, která své služby nabízí v Anglii, Evropě, Kanadě, Austrálii či na Novém Zélandu.
Mavic Mini po havárii
Při dalším pátrání se nám podařilo dohledat statistiky porovnávající tyto příčiny ztráty či poškození dronu za rok 2020, 2021 a 2022, kdy je zajímavá jak skladba zmíněných důvodů, tak i posun v jejich četnosti z roku na rok.
Nejčastější příčiny poškození dronu / vzniku pojistné události
2020
2021
2022
1. Chyba pilota
2. Náhodné poškození
3. Ztráta signálu
4. Mechanické selhání dronu
5. Srážka s ptákem
6. Překonání hranice dosahu signálu – dron uletěl
7. Krádež z vozidla
8. Ztráta příslušenství
9. Pád z důvodu nedostatku energie
10. Náhodná ztráta
11. Krádež (obytné prostory)
12. Krádež při přepravě
1. Chyba pilota
2. Náhodné poškození
3. Ztráta signálu
4. Překonání hranice dosahu signálu – dron uletěl
5. Náhodná ztráta
6. Mechanické selhání dronu
7. Srážka s ptákem
8. Pád z důvodu nedostatku energie
9. Vlivy počasí
10. Krádež z vozidla
1. Chyba pilota
2. Ztráta signálu – datového spojení
3. Náhodné poškození
4. Mechanické poškození
5. Srážka s ptákem
6. Pád z důvodu nedostatku energie
7. Náhodná ztráta
8. Překonání hranice dosahu – dron uletěl
9. Vlivy počasí
10. Krádež při přepravě
Na prvním místě je chyba pilota dronu
Když se na výše uvedené žebříčky podíváme, opět by nás nemuselo překvapit, že nejčastějším zdrojem problémů s drony je lidský faktor, v našem případě zejména pilot. Jmenovitě jde o selhání typu: špatný odhad situace, nevhodná pilotáž, únava, rozptýlení, chyba v teamové spolupráci, srážka s překážkou, špatné nastavení atd.
Třetina crashů jde na pilotovu hlavu
Společnost Coverdrone vyčíslila, že chyba pilota je příčinou poškození dronu u 33 % případů (údaj pro rok 2021).
Mavic 2 po střetu s pyrotechnikou
Myslete na předletovou přípravu, vhodné počasí i pravidla pro létání s drony
Zároveň právě toto riziko je tím, na němž můžeme nejsnáze zapracovat a které můžeme vhodným postupem minimalizovat. Stačí, když je pilot patřičně seznámen s obsluhou svého dronu, orientuje se v možnostech jeho nastavení, v různých letových režimech atd.
Je rovněž potřeba být vybaven znalostmi kdy, kde a za jakých podmínek lze létat, znát místní legislativu, dávat si pozor například na elektromagnetické rušení či nárazový vítr, nezapomínat kupříkladu před startem zkalibrovat kompas či zkontrolovat teplotu baterií atd. Pokud si sami v tomto směru nejste jisti, pak můžete využít pestré nabídky kurzů letecké školy DronPro.
Dobrou zprávou může být, že se přístup pilotů zjevně meziročně zlepšuje, jelikož lidé k létání s drony nejspíš přistupují zodpovědněji. Chyba pilota se je sice stále „příčinou č.1“, meziročně ale klesla z podílu 40 % (2020) na již zmíněných 33 % (2021).
Jarní sezóna 2018 v servisu DronPro, 13 spadlých dronů
Piloti dronů se učí, technika se vyvíjí a kryje jim záda
Další pokles četnosti zaznamenala též položka „mechanického poškození dronu“, která se posunula z původně 4. pozice (2020) až na šestou (2021). Vše přitom nasvědčuje tomu, že za tímto fenoménem stojí neustálý technologický vývoj, tedy celkově se zvyšující kvalita dronů a jejich rostoucí spolehlivost.
Na druhou stranu třeba „náhodná ztráta“ poskočila meziročně z původně 10. příčky (2020) na pátou (2021). Zde by se daly hledat příčiny jednak v postupně se rozšiřujícím počtu používaných dronů*, podobně též v menší pozornosti jejich majitelů, kteří s nimi zároveň častěji cestují. Díky tomu se snáze stane, že svůj dron zapomenete například ve voze taxi, v MHD atd.
Co se změnilo v roce 2022?
Chyba pilota byla i v roce 2022 hlavní příčinou nehod dronů. Dokonce přes 50 % případů! Jsme zkrátka jen lidé! O pozici výš (na 2. místo) poskočila ztráta signálu, která může souviset třeba i se stále silnějším elektromagnetickým rušením v okolí lidských sídel (WiFi, rozšiřující se 5G sítě a další.). Dále se třeba náhodné a mechanické poškození „vyšvihly“ na 3., respektive 4. příčku, což je docela pochopitelné. Naopak důvod v podobě překonání hranice dosahu, kdy dron jednoduše uletí, se propadl ze 4. místa (2021) na 5. pozici (2022). Což jen podtrhuje sofistikovanost a spolehlivost současných dronů.
Společně s rostoucí kvalitou a rozsahem (pokrytím) protikolizních čidel si zřejmě více pilotů věří, až přehnaně důvěřují svému stroji a jeho bezpečnostním systémům. A pak je k nehodě blizoučko. Je tomu tak i přesto, že dlouhodobě upozorňujeme na fakt, že nové a nové protikolizní systémy jsou sice lepší a lepší, na 100 % dokonalé a spolehlivé ale nejsou prakticky nikdy u žádného modelu. Lidské oči a lidský mozek to zkrátka není. I když i tento „biologický řídící systém“ občas (na silnicích spíše dost často) selže a chybuje.
Kolik je dronů a pilotů v ČR?
V České republice bylo do konce května 2023 registrováno nemalých 51 040 pilotů dronů a 47 896 provozovatelů dronů. V tom jsou započítány i tři tisíce firem, nejen koncoví „hobby a profi“ uživatelé. Podíváme-li se o rok zpět, pak v sezóně 2022 bylo registrováno „jen“ kolem 38 000 pilotů a 34 000 provozovatelů dronů.
Prostřelený dron
Když vám dron uletí, může za to často interference nebo špatný home point
Poslední dílčí bod z dnes probíraných statistik, na který můžeme poukázat, jsou případy , kdy se dron dostane mimo dosah signálu a jednoduše uletí pryč. Toto by se vlastně stávat vůbec nemělo! Projdete-li poctivě předletovou přípravu, nastavíte si odpovídající výšku pro automatický návrat (RTH) a další nezbytné parametry, pak se měl váš dron, kupříkladu při ztrátě signálu, automaticky přepnout do režimu RTH (Return To Home) a vrátit se do místa, odkud jste startovali.
Po pádu to nejčastěji odskáče kamera, trup a nebo motory. Nejlepší prevencí jsou základní pilotní návyky a správná předletová příprava!
Avšak i v tomto se často chybuje, což bychom mohli, de facto, připsat opět do kolonky „chyba pilota“. Dle dat pojišťovny Coverdrone, či lépe řečeno na základě výpovědi jejich pojištěnců při nahlašování pojistných událostí, jsou příčiny stavu, kdy dron jednoduše uletí, následující:
Problémy mnohdy nastanou při létání za hranicí viditelnosti (VOLS – Visual Line Of Sight).
Poměrně časté jsou též chyby způsobené interferencí kompasu (dron nebyl před letem řádně zkalibrován).
Ke ztrátě dronu může též dojít při již zmiňovaném chybném či opomenutém nastavení bodu pro bezpečný návrat. V tomto případě se stává, že piloti odstartují ve chvíli, kdy dron ještě nemá uloženou výchozí polohu (nedostatečný signál GPS), případně kdy se pilot přesune na jiné místo a „homepoint“ zapomene aktualizovat.
Náklady na opravu nebo nový dron vyřeší třeba DJI Care Refresh
Nehody se občas stávají, na tom není nic zvláštního. Naštěstí existují různá pojištění aplikovatelná i na drony, které vám zaručí dostačené krytí a klid pro případy, kdy se něco pokazí. Občas může jít jen o nešťastnou náhodu jako v případě pilota, který létal se svým dronem na pláži a nevšiml si zrezlého sloupku, do kterého jeho stroj následně narazil. I takové věci lze pokrýt kupříkladu z „pojistky na dron DJI“ nebo lépe řečeno servisního balíčku DJI Care Refresh.
Tímto příkladem se dostáváme k tématu pojištění, které jsme již na stránkách DronPro vícekrát připomínali. Jednu z výchozích možností pojištění, nad níž byste se měli určitě zamyslet, pokud máte dron od DJI, představuje právě program DJI Care Refresh. V jeho rámci lze až 2x do roka při jednoletém plánu a 4x do roku při 2letém plánu požádat o kompletně nový dron při zničení toto stávajícího. Tato služba je pochopitelně placená, avšak vzhledem k ceně dronu jako takového se rozhodně vyplatí. U tohoto druhu pojištění dlouho platilo, že bylo potřeba vyměnit kus za kus. Tedy přinést fyzicky původní rozbitý dron, za nějž jste obdrželi nový kus srovnatelné úrovně. Společnost DJI ale svůj program rozšířila o službu DJI Care Flyaway Coverage zaručující výměnu i v případě, že se původní dron prostě ztratí.
Autel Care pro drony Autel EVO
Podobný program nabízí i druhý významný výrobce dronů, společnost Autel Robotics, přičemž na téma programů DJI Care Refresh a Autel Care chystáme podrobnější popis a video.
Pojištění dronu od klasické pojišťovny je pro profesionály dokonce povinné
Vedle výše zmíněného si můžete u většiny známých pojišťoven sjednat havarijní pojištění dronu, pojištění odpovědnosti pilota nebo komplexní pojištění dronu, kde najdete obojí. Tyto služby jsou dost podobné tomu, co známe a řešíme v případě aut. U hobby provozovatelů přitom platí, že pojistku mít musí, pokud létají v kategorii A2 a v kategorii A3 s dronem těžším než 4 kg. Dále všichni, co létají komerčně, musí být pojištěni, stejně jako provozovatelé v kategorii SPECIFIC. Vyhláška vyžaduje, aby měli vždy sjednáno „Pojištění odpovědnosti za škodu“ alias pojistku na blbost.
Vše o pojištění dronu v článku a videu
Podívejte se na video, kde Alex radí, jak pojištění dronu vybrat
Šest až osm hodin. Tak dlouho potřebuje špičkový terestrický laserový skener na to, aby obešel celý lom a změřil objem zásob. DRON to samé zvládl za hodinu i s přípravou – a výsledek se lišil tak málo, že nad tím i samotní inženýři kroutili hlavou.
Tohle není sci-fi. Je to reálná case study švýcarské geodetické firmy Lerch Weber, která vzala mapovací DRON WingtraRAY a postavila ho proti Trimble SX10 – pozemnímu skeneru, který se v geodézii bere skoro jako svatý grál přesnosti.
DRON visí ve vzduchu čtyři hodiny. Pak pět. Pak šest. Baterie? Žádná. Jen kabel.
To není science fiction – to je to, co Rosefinch Technology předvedl na Shenzhen UAV Expo 2026 v květnu. A my si myslíme, že tohle je jeden z technologických konceptů, o kterém se v průmyslu mluví mnohem méně, než by si zasloužil.
Výrobci dnes na autonomní stroje věší LiDARy, hromady kamer a výkonné procesory. Výzkumníci z nizozemské univerzity TU Delft na to šli z úplně opačného konce. Vzali princip, kterým se řídí obyčejná včela medonosná, a dokázali, že k bezpečnému návratu nepotřebuješ GPS ani terabajty mapových podkladů. Vystačíš si s pamětí o velikosti průměrného e-mailového podpisu.
Tým z laboratoře MAVLab publikoval v prestižním časopise Nature výsledky svého systému Bee-Nav. A pro zbytek robotického průmyslu je to docela nepříjemná zpráva. Ukazuje se totiž, že k precizní autonomii nepotřebuješ těžkou senzorovou výbavu. Potřebuješ jen chytřejší nápad, co si má stroj pamatovat a co může rovnou zahodit.
Většina online tržišť pro piloty končí přesně tam, kde začíná skutečná průmyslová geofyzika. Najít někoho s běžným strojem na nafocení střechy nebo inspekci okapů je dnes otázka pěti minut. Ale zkus poptat operátora s půlmetrovým radarem pro průnik pod povrch země. Zjistíš, že trh zeje naprostou prázdnotou. Přesně do této propasti nyní skáče SPH Engineering se svým novým globálním tržištěm.
Optické senzory a LiDARy narazí na své limity přesně v momentě, kdy je záchranáři potřebují nejvíc. Požár, hustá mlha, zřícená budova plná zvířeného prachu. Můžeš mít na palubě tu nejvymazlenější optiku na trhu, ale jakmile zmizí viditelnost, letíš naslepo. Tým inženýrů z Worcester Polytechnic Institute (WPI) se na tenhle fyzikální problém podíval z úplně jiného úhlu. Místo nekonečného ladění nočního vidění naučili DRON poslouchat okolní prostor.
Běžný přístup k autonomii znamená přidávat další kamery a doufat, že to algoritmus nějak poskládá. WPI na to šli přes biologii a echolokaci. Výsledkem je patnácticentimetrový prototyp kvadrokoptéry, který ignoruje světlo a orientuje se čistě pomocí zvuku.
Zásahy do počasí už dávno nejsou doménou pochybných experimentů nebo riskantních letů s lidskou posádkou. Dnes na to stačí jeden pořádně naštvaný bezpilotní letoun. JOUAV CW-80E je obří VTOL křídlo, které má jedinou misi: donutit mraky pršet, sněžit, nebo je naopak rozehnat dřív, než krupobití zničí úrodu.
Technologie modifikace počasí, známá jako cloud seeding, historicky stála na pilotech, kteří museli vletět přímo do bouřkových mraků. Znamenalo to extrémní turbulence, brutální námrazu a neustálé riziko. Dnes se tahle špinavá práce přesouvá na stroje, které nepotřebují kyslíkové masky ani pud sebezáchovy.
Zásilka už nečeká tiše za dveřmi. Spadne ti na trávník z výšky tří metrů, zatímco nad ní visí osmatřicetikilové monstrum. Amazon se přestal tvářit, že doručování DRONy je jen futuristický experiment pro pár vyvolených nadšenců. Z opatrné testovací fáze se stala chladně kalkulovaná expanze, která právě teď drtí jedno americké město za druhým.
V Nampě ve státě Idaho se právě teď hraje o další logistický uzel. Amazon tam na parkovišti svého stávajícího skladu ukrajuje prostor pro zbrusu nové letecké depo. Žádné zdlouhavé stavění na zelené louce. Vezmou kus asfaltu o rozloze 21 000 čtverečních stop, postaví startovací plochy, provozní budovu, masivní nabíjecí stanice a připraví flotilu patnácti strojů. Výměnou za to obětují „jen“ 114 běžných parkovacích míst.
Nacpat špičkové noční vidění na kompaktní DRON znamenalo donedávna vybírat mezi těžkým monstrem, které ti nekompromisně seřízne letový čas, a levnou mazaninou, na které nepoznáš psa od pařezu. Leonardo DRS tenhle technologický kompromis právě rozštípl. Na floridské výstavě SOF Week 2026 vytáhli z rukávu nový OEM modul Tenum 640 Orbit. A ať už tě zajímá průmyslové létání, inspekce infrastruktury nebo záchranné operace, tohle je přesně ten typ hardwaru, který posouvá limity malých platforem.
Klasické radarové letouny s obřím talířem na zádech mají možná odzvoněno. Společnosti General Atomics a Saab právě úspěšně otestovaly systém včasného varování na bezpilotní platformě a ukázaly světu, jak vypadá budoucnost vzdušného dohledu. Tento krok mění zavedená pravidla hry pro ochranu vzdušného prostoru.
Když potřebuješ hlídat obrovské území, narazíš na limity lidské posádky. Piloti a operátoři potřebují spát, letadlo musí tankovat a provozní náklady letounů typu AWACS létají v astronomických výšinách. Přesně tento problém teď řeší integrace pokročilého radaru na ověřený vojenský DRON.
Zapomeň na doby, kdy se průmyslové motory pájely na koleně a kabely se izolovaly páskou. Hobbywing na istanbulském veletrhu SAHA Expo 2026 jasně ukázal, že budoucnost těžkých letů leží v masivních integrovaných modulech. Technika, kterou známe spíš z výkonných elektromobilů, se právě stěhuje do oblak.