Přejít na obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání
Naty
Žádná otázka není hloupá!
216 216 022 (Po–Pá 9–18 h)
V nové sjednocené legislativě pro drony se mluví o zavedení povinné dálkové identifikace dronů. Co to obnáší a kdy bude dálková identifikace dronů povinná?
Dálková identifikace dronů je povinnost, která se objevila v nové evropské legislativě pro drony, kvůli bezpečnému řízení letového provozu, aby o sobě všechny letouny v letovém prostoru věděly. Systém dálkové identifikace by měl pilotovi umožnit sdílet data s ostatními piloty a především autoritami civilního letectví. Do vzájemně sdílených dat by měla patřit:
Provozovatel tedy musí mít možnost do daného systému dálkové identifikace nahrát registrační číslo provozovatele a výrobce dronu nebo přídavného modulu musí zase zajistit, že vysílaná data nemohou být nijak modifikována.
Veškeré procesy spolené s aplikací nové evropské legislativu do českého prostředí se stále teprve postupně implementují a už se prodlužuje přechodné období pro sladění s národní legislativou, takže je jasné, že se posunou i původní termíny pro povinnou dálkovou identifikaci.
Už teď je jasné, že se první termín nestihne. Vy už ale dnes na trhu můžete najít řešení, která si můžete na dron přimontovat, jako je DroniQ nebo Dronetag, jehož zakladatele Lukáše Brchla jsme zpovídali v článku u nás na blogu v listopadu 2020. Jejich cena začíná zhruba na 8 000 Kč, ale v tuto chvíli je jejich nákup předčasný a vyhodíte zbytečně peníze z okna. Pokud vám ale jde hlavně o to vědět, kde je váš dron, když se vám třeba ztratí (ulétne), můžete si koupit obyčejný lokátor za tisícovku. Vše pro vás Alex shrnul ještě do videa na našem YT kanálu:
👋✈ #LetuZdar
Anička
Štítky:
Poslední aktualizace článku: 28. 6. 2023
DJI Enterprise zveřejnil temnou siluetu enterprise DRONu a jediné heslo: For The Priceless Below. Víc zatím neřekl. My v DRONPRO si troufáme na jasný tip – a vysvětlujeme, proč všechno ukazuje na nástupce Matrice 30. Včetně toho, proč ho možná nikdy neuvidí američtí záchranáři.
Včera
Letadlo s pevným křídlem, které vzlétne svisle z parkoviště, sbalíš do batohu a nasadíš za pět minut. Takhle vypadá DRON, který americká firma WingXpand posílá tam, kde právě udeřila katastrofa. Tahle parta ze St. Louis se tenhle týden přidala k programu Verizon Community Disaster Resilience Innovation Accelerator. Cíl? Najít nové nástroje pro hodnocení škod, krizovou komunikaci a obnovu komunit po hurikánech, povodních a požárech. A jejich hlavní zbraň je letoun, který se chová úplně jinak než to, na co jsi zvyklý z hobby segmentu.
Včera
Firma GESAR bere bagry, smykáče a demoliční stroje a mění je na bezpilotní pozemní vozidla bez výměny podvozku. Retrofit zachová plnou nosnost, vrátí investici za 12–18 měsíců a posune bezpečnostní zónu na 500 metrů od operátora. A technologie uvnitř? Překvapivě blízká té, která pohání moderní inspekční DRONy.
Před 1 dnem
Australané záměrně zapalují krajinu – a než to udělají, potřebují mapu přesnou na 20 centimetrů. Jak se z tisíců leteckých snímků stane geodata připravená k rozhodování a co má tahle těžká geodézie společného s DRONem v kufru auta? Příběh, který ukazuje, kam až fotogrammetrie skutečně sahá.
Před 2 dny
Šest až osm hodin. Tak dlouho potřebuje špičkový terestrický laserový skener na to, aby obešel celý lom a změřil objem zásob. DRON to samé zvládl za hodinu i s přípravou – a výsledek se lišil tak málo, že nad tím i samotní inženýři kroutili hlavou. Tohle není sci-fi. Je to reálná case study švýcarské geodetické firmy Lerch Weber, která vzala mapovací DRON WingtraRAY a postavila ho proti Trimble SX10 – pozemnímu skeneru, který se v geodézii bere skoro jako svatý grál přesnosti.
Před 15 dny
DRON visí ve vzduchu čtyři hodiny. Pak pět. Pak šest. Baterie? Žádná. Jen kabel. To není science fiction – to je to, co Rosefinch Technology předvedl na Shenzhen UAV Expo 2026 v květnu. A my si myslíme, že tohle je jeden z technologických konceptů, o kterém se v průmyslu mluví mnohem méně, než by si zasloužil.
Před 17 dny
Výrobci dnes na autonomní stroje věší LiDARy, hromady kamer a výkonné procesory. Výzkumníci z nizozemské univerzity TU Delft na to šli z úplně opačného konce. Vzali princip, kterým se řídí obyčejná včela medonosná, a dokázali, že k bezpečnému návratu nepotřebuješ GPS ani terabajty mapových podkladů. Vystačíš si s pamětí o velikosti průměrného e-mailového podpisu. Tým z laboratoře MAVLab publikoval v prestižním časopise Nature výsledky svého systému Bee-Nav. A pro zbytek robotického průmyslu je to docela nepříjemná zpráva. Ukazuje se totiž, že k precizní autonomii nepotřebuješ těžkou senzorovou výbavu. Potřebuješ jen chytřejší nápad, co si má stroj pamatovat a co může rovnou zahodit.
Před 21 dny
Většina online tržišť pro piloty končí přesně tam, kde začíná skutečná průmyslová geofyzika. Najít někoho s běžným strojem na nafocení střechy nebo inspekci okapů je dnes otázka pěti minut. Ale zkus poptat operátora s půlmetrovým radarem pro průnik pod povrch země. Zjistíš, že trh zeje naprostou prázdnotou. Přesně do této propasti nyní skáče SPH Engineering se svým novým globálním tržištěm.
Před 23 dny
Optické senzory a LiDARy narazí na své limity přesně v momentě, kdy je záchranáři potřebují nejvíc. Požár, hustá mlha, zřícená budova plná zvířeného prachu. Můžeš mít na palubě tu nejvymazlenější optiku na trhu, ale jakmile zmizí viditelnost, letíš naslepo. Tým inženýrů z Worcester Polytechnic Institute (WPI) se na tenhle fyzikální problém podíval z úplně jiného úhlu. Místo nekonečného ladění nočního vidění naučili DRON poslouchat okolní prostor. Běžný přístup k autonomii znamená přidávat další kamery a doufat, že to algoritmus nějak poskládá. WPI na to šli přes biologii a echolokaci. Výsledkem je patnácticentimetrový prototyp kvadrokoptéry, který ignoruje světlo a orientuje se čistě pomocí zvuku.
Před 25 dny
Zásahy do počasí už dávno nejsou doménou pochybných experimentů nebo riskantních letů s lidskou posádkou. Dnes na to stačí jeden pořádně naštvaný bezpilotní letoun. JOUAV CW-80E je obří VTOL křídlo, které má jedinou misi: donutit mraky pršet, sněžit, nebo je naopak rozehnat dřív, než krupobití zničí úrodu. Technologie modifikace počasí, známá jako cloud seeding, historicky stála na pilotech, kteří museli vletět přímo do bouřkových mraků. Znamenalo to extrémní turbulence, brutální námrazu a neustálé riziko. Dnes se tahle špinavá práce přesouvá na stroje, které nepotřebují kyslíkové masky ani pud sebezáchovy.
Před 29 dny