Peking zakáže soukromé DRONy. Majitelé je hromadně prodávají
Od 15. listopadu nebude v Pekingu možné DRON vlastnit ani skladovat. Majitelé je hromadně prodávají a kolem města začala platit bezletová zóna větší než Itálie. Jak je to u nás?
Dnes
Přejít na obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání
Aneta
Žádná otázka není hloupá!
216 216 022 (Po–Pá 9–16 h)
S novými pravidly pro drony a i v rozhovorech s autoritami civilního letectví se na přetřes dostala dálková identifikace dronů – nové drony by ji už měly umět „z výroby“, starší drony si na sebe budou muset pověsit externí krabičku. Dálková identifikace je totiž klíčová pro to, aby se drony mohly rozšířit do více oborů lidské činnosti a uměly na dálku autoritám i dalším účastníkům letového provozu automaticky hlásit svou polohu, provozovatele a další údaje. A právě o dálkové identifikaci dronů jsme si povídali s Lukášem Brchlem ze společnosti Dronetag. Lukáš se během svých studií na ČVUT věnoval strojovému vidění, je odborníkem na leteckou fotografii, kterou i dlouho školil ve známém ateliéru Foto Škoda, a zároveň se více než 5 let pohybuje v oblasti průmyslového užití dronů a letecké fotografie.
Dálková identifikace bude povinnou výbavou u všech nových dronů s identifikačním štítkem třídy dronu C (C0 až C6). kromě výjimek, jako jsou například hračky nebo modelářské drony. Bude také povinná pro všechny lety se všemi drony v kategorii Specific. Doposud v České republice povinná dálková identifikace podobná té dle nových evropských pravidel nebyla, ale ve speciálních případech, jako například při letech na území dopravního letiště, může být povinné používat standardní letecký odpovídač.
Dálková identifikace dronů znamená, že při některých letových operacích bude pro provozovatele dronů povinné vysílat identifikační a polohové údaje z dronu během letu. Rozlišujeme 2 druhy dálkové identifikace: Prvním je místní identifikace, při které dron vysílá údaje přímo subjektům v okolí. Druhým typem je síťová identifikace, kdy dron přes mobilní síť odesílá data do centrálního systému, ze kterého je budou moci zobrazit ostatní účastníci letového provozu. Místní identifikace v jádru připomíná technologii ADSB, která je standardem pro identifikaci v rámci dopravního letectví, nicméně pro drony tato technologie není vhodná právě proto, aby byly drony oddělené od dopravního letectví.
V Dronetagu vyvíjíme zařízení, které pilotům umožní místní i síťovou identifikaci. Pro místní identifikaci využíváme konkrétně Bluetooth, a to kvůli dostupnosti v každém mobilním telefonu a kvůli tomu, že se frekvence neruší s ostatními frekvencemi, které drony vysílají.
Téměř všechny drony, které budou uvedeny na trh po 1. lednu 2023, budou muset být vybaveny dálkovou identifikací. Výjimkou jsou například hračky nebo modelářské drony. Očekáváme však, že se drony se zabudovanou dálkovou identifikací začnou objevovat postupně již od příštího roku s tím, jak budou výrobci postupně na své výrobky aplikovat C štítky, se kterými souvisí právě i dálková identifikace. Externí zařízení ale budou již koncem příštího roku potřebovat všechny drony, které nemají dálkovou identifikaci zabudovanou a které budou létat v kategorii Specific. To znamená především všechny doposud vyrobené drony, které budou létat v kategorii Specific.
Kromě našeho řešení jsou zajímavé například Unifly BLIP, Kivu Tracker nebo Droniq HOD. Každý z nich má odlišnou cílovou skupinu, a tím pádem i jiné technické parametry. Například Droniq HOD je určen pro velké drony, které svým pojetím téměř připomínají pilotovaná letadla a tomu je přizpůsobena velikost i technická vybavenost oné „krabičky“. Náš výrobek Dronetag Mini je unikátní tím, že navzdory své miniaturní velikosti a nízké hmotnosti disponuje vyspělou konektivitou a dlouhou výdrží baterie.
K dronům jsem se dostal přes modelářství, které mě bavilo již od dětství. Ve spojení s drony mě následně zaujala letecká fotografie, které jsem se několik let profesionálně věnoval. Drony jsem se zabýval více a více a nakonec z této záliby vzešel i Dronetag, který jsem založil společně s kolegou Mariánem. I dnes se létání aktivně věnuji, nejvíce času trávím se strojem DJI Matrice M600 a DJI Mavic 2 Pro.
Z poslední doby mě zaujal například projekt Medifly, který testoval přepravu vzorků tkáně mezi nemocnicemi v Hamburku, nebo Volocopter, který již spustil předprodej své airtaxi služby. Budoucnost dronů vidím především v průmyslu a logistice a těší mě, že v těchto oblastech vídám více a více aplikací.

👋✈ #LetuZdar
Anička
Štítky:
Poslední aktualizace článku: 28. 4. 2023