O dálkové identifikaci dronů a nové legislativě s Lukášem Brchlem z Dronetag
4 minuty čtení
S novými
pravidly pro drony a i v rozhovorech
s autoritami civilního letectví se na přetřes dostala dálková
identifikace dronů – nové drony by ji už měly umět „z výroby“,
starší drony si na sebe budou muset pověsit externí krabičku. Dálková
identifikace je totiž klíčová pro to, aby se drony mohly rozšířit do
více oborů lidské činnosti a uměly na dálku autoritám i dalším
účastníkům letového provozu automaticky hlásit svou polohu, provozovatele
a další údaje. A právě o dálkové identifikaci dronů jsme si povídali
s Lukášem Brchlem ze společnosti Dronetag. Lukáš se během svých studií
na ČVUT věnoval strojovému vidění, je odborníkem na leteckou fotografii,
kterou i dlouho školil ve známém ateliéru Foto Škoda, a zároveň se více
než 5 let pohybuje v oblasti průmyslového užití dronů a letecké
fotografie.
Lukáši, pro koho bude dálková identifikace dronu povinná s novou legislativou? A byla povinná už pro nějakou skupinu dronů doposud?
Dálková identifikace bude povinnou výbavou u všech nových dronů s identifikačním štítkem třídy dronu C (C0 až C6). kromě výjimek, jako jsou například hračky nebo modelářské drony. Bude také povinná pro všechny lety se všemi drony v kategorii Specific. Doposud v České republice povinná dálková identifikace podobná té dle nových evropských pravidel nebyla, ale ve speciálních případech, jako například při letech na území dopravního letiště, může být povinné používat standardní letecký odpovídač.
Nejnovější info z DronPro o povinnosti dálkové identifikace dronů
V kategorii Specific se zavedení této povinnosti rozlišuje na základě příslušného letového scénáře. V rámci STS (standardního scénáře) by měla tato povinnost nastat 2.12.2021 a v rámci scénáře LUC (Osvědčení provozovatele lehkého bezpilotního systému) začne tato povinnost platí se spuštěním registrace do kategorie Specific – LUC. Více o registracích do kategorie Specific najdete v rozhovorech s autoritami civilního letectví.
Pro piloty v kategorii Open, kteří se budou chtít pohybovat v prostoru s kontrolovaných provozem dronů v rámci tzv. U-Space, se očekává povinnost od roku 2022, ale celkově se rekreačních dronů zatím dálková identifikace netýká. Každopádně každý členský stát si může stanovit dodatečné podmínky v intencích jednotné evropské legislativy, takže je možné, že se povinnosti dálkové identifikace dronu rozšíří i na další situace, v kterých se může ocitnout i rekreační pilot, jako je třeba let v ATZ a jiných oblastech se speciálním režimem.
Jaký je technický princip dálkové identifikace dronů?
Dálková identifikace dronů znamená, že při některých letových operacích bude pro provozovatele dronů povinné vysílat identifikační a polohové údaje z dronu během letu. Rozlišujeme 2 druhy dálkové identifikace: Prvním je místní identifikace, při které dron vysílá údaje přímo subjektům v okolí. Druhým typem je síťová identifikace, kdy dron přes mobilní síť odesílá data do centrálního systému, ze kterého je budou moci zobrazit ostatní účastníci letového provozu. Místní identifikace v jádru připomíná technologii ADSB, která je standardem pro identifikaci v rámci dopravního letectví, nicméně pro drony tato technologie není vhodná právě proto, aby byly drony oddělené od dopravního letectví.
Jaká data má odesílat systém dálkové identifikace?
Systém dálkové identifikace by měl pilotovi umožnit sdílet data s ostatními piloty a především autoritami. Do vzájemně sdílených dat by měla patřit data o zeměpisné poloze bezpilotního letadla v reálném čase, letové dráze, zeměpisné poloze pilota či bodu vzletu, rychlosti vůči zemi, výšky bezpilotního letadla vůči zemi či bodu vzletu, registrační číslo provozovatele a jedinečné sériové číslo bezpilotního letadla. Popřípadě údaje o nouzovém stavu bezpilotního systému. Provozovatel musí mít možnost do daného systému dálkové identifikace nahrát registrační číslo provozovatele a zároveň výrobce dronu nebo přídavného modulu musí zajistit, že vysílaná data nemohou být nijak modifikována.
Kterému principu se věnujete v Dronetag?
V Dronetagu vyvíjíme zařízení, které pilotům umožní místní i síťovou identifikaci. Pro místní identifikaci využíváme konkrétně Bluetooth, a to kvůli dostupnosti v každém mobilním telefonu a kvůli tomu, že se frekvence neruší s ostatními frekvencemi, které drony vysílají.
Krabička pro dálkovou identifikaci dronu Dronetag připevněná na dronu
Které drony se už vyrábí nebo budou vyrábět se zabudovanou dálkovou identifikací a které budou potřebovat externí zařízení?
Téměř všechny drony, které budou uvedeny na trh po 1. lednu 2023, budou muset být vybaveny dálkovou identifikací. Výjimkou jsou například hračky nebo modelářské drony. Očekáváme však, že se drony se zabudovanou dálkovou identifikací začnou objevovat postupně již od příštího roku s tím, jak budou výrobci postupně na své výrobky aplikovat C štítky, se kterými souvisí právě i dálková identifikace. Externí zařízení ale budou již koncem příštího roku potřebovat všechny drony, které nemají dálkovou identifikaci zabudovanou a které budou létat v kategorii Specific. To znamená především všechny doposud vyrobené drony, které budou létat v kategorii Specific.
Jaké „krabičky“ jsou v současnosti na trhu pro dronaře, kteří si ji chtějí pro svůj dron dokoupit? V čem je unikátní ta vaše?
Kromě našeho řešení jsou zajímavé například Unifly BLIP, Kivu Tracker nebo Droniq HOD. Každý z nich má odlišnou cílovou skupinu, a tím pádem i jiné technické parametry. Například Droniq HOD je určen pro velké drony, které svým pojetím téměř připomínají pilotovaná letadla a tomu je přizpůsobena velikost i technická vybavenost oné „krabičky“. Náš výrobek Dronetag Mini je unikátní tím, že navzdory své miniaturní velikosti a nízké hmotnosti disponuje vyspělou konektivitou a dlouhou výdrží baterie.
Dronetag a aplikace, kde najdete letecké zóny a další funkce jako třeba vedení leteckých deníků
A jak ses ty osobně dostal k dronům? Máš dron? Jaký?
K dronům jsem se dostal přes modelářství, které mě bavilo již od dětství. Ve spojení s drony mě následně zaujala letecká fotografie, které jsem se několik let profesionálně věnoval. Drony jsem se zabýval více a více a nakonec z této záliby vzešel i Dronetag, který jsem založil společně s kolegou Mariánem. I dnes se létání aktivně věnuji, nejvíce času trávím se strojem DJI Matrice M600 a DJI Mavic 2 Pro.
Tým Dronetag, Lukáš Brchl uprostřed
A na závěr trochu pohled do budoucnosti. Jaké využití dronů tě v poslední době zaujalo a jak vidíš jejich další uplatnění?
Z poslední doby mě zaujal například projekt Medifly, který testoval přepravu vzorků tkáně mezi nemocnicemi v Hamburku, nebo Volocopter, který již spustil předprodej své airtaxi služby. Budoucnost dronů vidím především v průmyslu a logistice a těší mě, že v těchto oblastech vídám více a více aplikací.
Ještě za sebou nemáte test pilota dronu? Vyzkoušejte, zda byste prošliVyzkoušejte si britský test pro dronaře, kteří chtějí létat s dronem s hmotností nad 250 g na území Spojeného království. Přeložili jsme ho pro vás do češtiny. Musíte správně zodpovědět 16/20 otázek. Test určitě zvládne každý, kdo se alespoň otřel o česká pravidla létání, a je relevantní i vzhledem k tomu, co je obsaženo v jednotné legislativě EU. Český test má dvojnásobek, tedy 40 otázek, z nichž 30 musíte zvládnout, a pokrývá témata, jako jsou letecká bezpečnost, omezení vzdušného prostoru, předpisy o letectví, lidská výkonnost, provozní postupy, znalosti bezpilotních systémů, ochrana osobních údajů a soukromí, pojištění nebo ochrana před protiprávními činy. Online osvědčení pilota pak platí 5 let.
Zpoždění 3 600 dní je v moderním letectví celá věčnost. Zatímco americká FAA deset let odkládala pravidla pro ochranu kritické infrastruktury, pětadvacet států USA ztratilo trpělivost a napsalo si vlastní zákony. Výsledek připomíná minové pole. Nyní leží na stole návrh, který má tenhle legislativní chaos rozseknout, ale hraje se v něm o mnohem víc než jen o elektrárny a vysílače. Jde o to, komu vlastně patří vzdušný prostor.
Návrh známý jako Section 2209 má konečně vnést řád do toho, jak blízko smí DRON letět k citlivým objektům. Aliance poskytovatelů DRONových služeb (DSPA) v čele s Vicem Mossem ale bije na poplach. Úřad podle nich musí využít příležitost a tvrdě přepsat státní zákony, jinak se piloti z pestrobarevné mapy restrikcí zblázní.
Devět let. Tolik času potřebovala nejmocnější letecká autorita planety na to, aby splnila úkol, který jí dal Kongres. FAA konečně zveřejnila 181stránkový návrh pravidel, která určí, kde přesně v Americe budou DRONy létat – a kde ne. Jmenuje se to Section 2209 NPRM a pro DRONový průmysl je to nejdůležitější dokument od zavedení Remote ID v roce 2021.
FAA přestala vyčkávat. V polovině dubna spustila program s názvem DETER – Drone Expedited and Targeted Enforcement Response – a tím otočila kormidlem americké DRONové regulace. Dosud platilo nepsané pravidlo: menší prohřešek, žádný postih. Teď platí: menší prohřešek, rychlý postih.
A není náhoda, že se to děje pár týdnů před největší sportovní akcí na americké půdě.
Největší výrobce DRONů na planetě má od pátku 1. května problém přímo doma. Peking – hlavní město země, kde DJI vzniklo a odkud ovládá 80 % světového trhu – zavedl téměř totální zákaz prodeje, pronájmu a skladování spotřebitelských DRONů uvnitř Šestého okruhu. A to ve stejném týdnu, kdy firma u amerického odvolacího soudu bojuje o 1,56 miliardy dolarů.
Tohle není regulace. Tohle je svěrák.
Právníci rozkládají na stůl stohy papírů, ale ten nejdůležitější dokument chybí. Pentagon právě hodil do ringu složku s tajnými informacemi, která má definitivně odstřihnout největšího světového výrobce od amerického trhu. Tohle už dávno není jen byznysová přetahovaná o to, čí technika má lepší dosah nebo ostřejší kameru. Jde o bezprecedentní hru naslepo, kde jedna strana absolutně nevidí důkazy protistrany.
Čtyři výrobci DRONů a DRONího příslušenství právě proletěli uchem jehly, kterou americká FCC navlékla v prosinci 2025. Americký, izraelský, norský a ještě jeden americký počin dostaly zelenou od Pentagonu. Čínské giganty DJI a Autel? Ty stojí za plotem a koukají.
Šen-čenský soud přijal žalobu v pondělí 23. března 2026. DJI poprvé v historii vytáhlo patentovou zbraň na domácí půdě – a namířilo ji přímo na Insta360, respektive na mateřskou firmu Arashi Vision. Šest patentů, které podle DJI patří jim. Tři dny nato odstartoval prodej DJI Avata 360. Náhoda? Jasně.
Akcie Arashi Vision spadly o 7 % za jediný den na 181,15 CNY. Šanghajský index sice sám klesl o 3,6 %, ale Insta360 dostalo ránu navíc. A tohle je teprve první kolo.
Největší výrobce dronů na planetě přestal čekat, až si Washington udělá domácí úkol. Už na konci února 2026 podala DJI petici k odvolacímu soudu Devátého obvodu a otevřeně řekla: dokažte, že jsme hrozba, nebo nás nechte létat.
Dva měsíce po tom, co FCC hodila na svůj Covered List prakticky všechny zahraniční drony, se spor přesunul z politických kuloárů do soudní síně. A tohle nebude žádný krátký let – tady se rozhoduje o budoucnosti celého průmyslu.
Dron, který unese 45 kilogramů a vydrží ve vzduchu desetkrát déle než jeho čistě elektrická konkurence. Zní to jako sci-fi pitch z roku 2018. Jenže Parallel Flight Technologies to právě dotáhli do reality – a FAA jim na to kývla.
24. února 2026 získala tahle firma z La Selva Beach v Kalifornii výjimku podle 49 U.S.C. §44807, což je v americkém leteckém právu něco jako zlatý lístek Willyho Wonky. Tenhle paragraf řeší provoz bezpilotních systémů, které se nevejdou do standardních škatulek. A Firefly se do žádné standardní škatulky rozhodně nevejde.
Šéf americké FAA (Federal Aviation Administration), Bryan Bedford, sedl 30. ledna 2026 na letadlo a vyrazil do Dublinu. Důvod? Potřeboval vidět, jak vypadá budoucnost, která v USA zatím existuje jen na papíře. Zatímco americký úřad se topí v 650stránkovém návrhu pravidel (Part 108) a bojuje s tisíci připomínkami, v Evropě se prostě létá. A to ve velkém.
Tvůj evropský průkaz pilota má větší váhu, než si myslíš. Evropa vede o 2–3 roky a tenhle výlet to definitivně potvrdil.
