Lukáš Brchl: O dálkové identifikaci dronů a nové legislativě

Lukáši, pro koho bude dálková identifikace dronu povinná s novou legislativou? A byla povinná už pro nějakou skupinu dronů doposud?

Dálková identifikace bude povinnou výbavou u všech nových dronů s identifikačním štítkem třídy dronu C (C0 až C6). kromě výjimek, jako jsou například hračky nebo modelářské drony. Bude také povinná pro všechny lety se všemi drony v kategorii Specific. Doposud v České republice povinná dálková identifikace podobná té dle nových evropských pravidel nebyla, ale ve speciálních případech, jako například při letech na území dopravního letiště, může být povinné používat standardní letecký odpovídač.

Jaký je technický princip dálkové identifikace dronů?

Dálková identifikace dronů znamená, že při některých letových operacích bude pro provozovatele dronů povinné vysílat identifikační a polohové údaje z dronu během letu. Rozlišujeme 2 druhy dálkové identifikace: Prvním je místní identifikace, při které dron vysílá údaje přímo subjektům v okolí. Druhým typem je síťová identifikace, kdy dron přes mobilní síť odesílá data do centrálního systému, ze kterého je budou moci zobrazit ostatní účastníci letového provozu. Místní identifikace v jádru připomíná technologii ADSB, která je standardem pro identifikaci v rámci dopravního letectví, nicméně pro drony tato technologie není vhodná právě proto, aby byly drony oddělené od dopravního letectví.

Kterému principu se věnujete v Dronetag?

V Dronetagu vyvíjíme zařízení, které pilotům umožní místní i síťovou identifikaci. Pro místní identifikaci využíváme konkrétně Bluetooth, a to kvůli dostupnosti v každém mobilním telefonu a kvůli tomu, že se frekvence neruší s ostatními frekvencemi, které drony vysílají.

Které drony se už vyrábí nebo budou vyrábět se zabudovanou dálkovou identifikací a které budou potřebovat externí zařízení?

Téměř všechny drony, které budou uvedeny na trh po 1. lednu 2023, budou muset být vybaveny dálkovou identifikací. Výjimkou jsou například hračky nebo modelářské drony. Očekáváme však, že se drony se zabudovanou dálkovou identifikací začnou objevovat postupně již od příštího roku s tím, jak budou výrobci postupně na své výrobky aplikovat C štítky, se kterými souvisí právě i dálková identifikace. Externí zařízení ale budou již koncem příštího roku potřebovat všechny drony, které nemají dálkovou identifikaci zabudovanou a které budou létat v kategorii Specific. To znamená především všechny doposud vyrobené drony, které budou létat v kategorii Specific.

Jaké „krabičky“ jsou v současnosti na trhu pro dronaře, kteří si ji chtějí pro svůj dron dokoupit? V čem je unikátní ta vaše?

Kromě našeho řešení jsou zajímavé například Unifly BLIP, Kivu Tracker nebo Droniq HOD. Každý z nich má odlišnou cílovou skupinu, a tím pádem i jiné technické parametry. Například Droniq HOD je určen pro velké drony, které svým pojetím téměř připomínají pilotovaná letadla a tomu je přizpůsobena velikost i technická vybavenost oné „krabičky“. Náš výrobek Dronetag Mini je unikátní tím, že navzdory své miniaturní velikosti a nízké hmotnosti disponuje vyspělou konektivitou a dlouhou výdrží baterie.

A jak ses ty osobně dostal k dronům? Máš dron? Jaký?

K dronům jsem se dostal přes modelářství, které mě bavilo již od dětství. Ve spojení s drony mě následně zaujala letecká fotografie, které jsem se několik let profesionálně věnoval. Drony jsem se zabýval více a více a nakonec z této záliby vzešel i Dronetag, který jsem založil společně s kolegou Mariánem. I dnes se létání aktivně věnuji, nejvíce času trávím se strojem DJI Matrice M600 a DJI Mavic 2 Pro.

A na závěr trochu pohled do budoucnosti. Jaké využití dronů tě v poslední době zaujalo a jak vidíš jejich další uplatnění?

Z poslední doby mě zaujal například projekt Medifly, který testoval přepravu vzorků tkáně mezi nemocnicemi v Hamburku, nebo Volocopter, který již spustil předprodej své airtaxi služby. Budoucnost dronů vidím především v průmyslu a logistice a těší mě, že v těchto oblastech vídám více a více aplikací.

#Letuzdar

Anička