Nově můžete žádat o OkP v rámci kategorie SPECIFIC přes portál provozovatele ÚCL: Jak na to?
2 minuty čtení
Před nedávnem spustil ÚCL Portál provozovatele, kde si můžete mnohem
jednodušeji a hlavně online žádat o OkP v rámci kategorie SPECIFIC.
Potřebujete zrovna vy využívat nový portál provozovatele? Do jaké
kategorie patříte? Jak se vypořádat se složitějším provozem? Na to a
spoustu dalšího najdete odpovědi v tomto článku. Takže hezky popořadě.
Rekapitulace nových jednotných evropských pravidel pro drony
Při létání s dronem se už nerozlišuje rozdíl mezi komerčním a hobby letem, ale posuzuje se míra rizika provozu dronu. Na základě toho evropská bezpilotní legislativa dělí provoz do 3 kategorií. OPEN, SPECIFIC a CERTIFIED. Otevřená kategorie se dále dělí na podkategorie A1, A2 a A3. To, do které z těchto podkategorií patříte, určuje buď vzletová hmotnost dronu nebo “C” štítek, který na dron umístí výrobce. Pokud pravidla otevřené kategorie jakkoliv omezují váš provoz, je potřeba získat oprávnění k provozu (OkP) pro provoz v kategorii SPECIFIC. Poslední certifikovaná kategorie CERTIFIED je zamýšlená do budoucna pro drony, které budou provozovány v podmínkách podobných dnešnímu velkému civilnímu letectví.
TIP: Jak na létání s dronem nad městy?
Zajímá vás jaká jsou pravidla pro létání nad městy a chcete vědět, kdy je potřeba jaké povolení? Mrkněte na náš článek o létání s dronem nad městy.
V rámci kategorie SPECIFIC potřebujete OkP
V tomto článku se ale hlavně zaměříme na létání v kategorii SPECIFIC. Aktuální možnost provozu ve SPECIFICu představuje už zmíněné OkP. Jedná se o schválení konkrétního letu (nebo série letů) na konkrétním místě pro konkrétní piloty v konkrétním časovém rozmezí (maximálně 2 roky) Úřadem pro civilní letectví (ÚCL).
Mimo OkP bude do budoucna možnost létat ve specificu podle tzv. standardních scénářů. Bude se jednat o předem stanovená pravidla, která když budou pilotovi vyhovovat, nemusí žádat o OkP a postačí pouze podat prohlášení na ÚCL. Na to si každopádně budeme muset ještě chvilku počkat.
Poslední možností provozu ve SPECIFICu je LUC neboli Light UAS Operator Certificate. Ten se ale týká pouze právnických osob. Provozovatelé dronů mohou požádat ÚCL, aby posoudil jejich organizaci a vyhodnotil, zda jsou schopni sami posoudit riziko operace. Pokud toto osvědčení firma získá, může pak provádět lety podle standardních scénářů bez předložení prohlášení nebo si samoschvalovat lety dronu bez žádosti o povolení.
2 možnosti, jak získat OkP
Pokud se ale vrátíme k OkP, tak existují 2 možnosti, jak ho získat.
Druhá možnost pro získání OkP je využití nového portálu provozovatele, ve kterém vyplníte potřebné údaje a ÚCL přes něj s vámi bude komunikovat. Jak ale pracovat s portálem provozovatele?
Jak pracovat s Portálem provozovatele dronu?
Do portálu provozovatele se přihlásíte na stránkách ÚCL.
K přihlášení budete potřebovat svou e-identitu případně ověření datovou schránkou za předpokladu, že je provozovatelem firma.
Následně budete muset zadat svoje číslo provozovatele. Pozor, je potřeba zadat úplný řetězec čísla provozovatele. Tento řetězec obsahuje vedle registračního čísla provozovatele UAS, kterým se provozovatel prokazuje, také 3 doplňkové, náhodně generované alfanumerické znaky oddělené spojovníkem.
Jakmile budete v portálu provozovatele, stačí už vytvořit novou žádost a začít vyplňovat.
V žádosti najdete stejná políčka jako při vyplňování OkP postaru “na papír”. Jedna z velkých výhod je ale tvorba dopadové oblasti. Tu můžete nyní vytvořit přímo v portálu provozovatele. Buď zadáním souřadnic, nebo vyklikáním přímo do mapy. Případně to jde určitou kombinací, kde zadáte souřadnice a dopadovku pak upravíte v mapě.
Návrh dopadové oblasti dronu v Portálu provozovatele ÚCL
Velkou výhodou portálu provozovatele je taky možnost následné komunikace s ÚCL. Po odeslání žádosti vám úřad buď vaše OkP schválí a vyzve vás k uhrazení poplatku, nebo vám navrhne úpravy. V případě, že se ÚCL nebude cokoliv zdát, vyzve vás k doplnění informací. Místa, kde je potřeba udělat nějakou změnu, jsou pak v portálu provozovatele označena oranžovými vykřičníky.
Označení chybně vyplněných polí v Portálu provozovatele dronu
V případě, že bude chtít ÚCL upravit vaši dopadovou oblast, bude úprava v mapě označena modrou barvou. Pokud souhlasíte s navrhovanými úpravami, stačí je pouze přijmout a budete vyzváni k platbě. V případě, že s návrhem nesouhlasíte, budete muset postupovat dále klasicky, tedy bez dalšího využití portálu provozovatele.
Úprava dopadové oblasti dronu v portálu provozovatele ÚCL
Zpoždění 3 600 dní je v moderním letectví celá věčnost. Zatímco americká FAA deset let odkládala pravidla pro ochranu kritické infrastruktury, pětadvacet států USA ztratilo trpělivost a napsalo si vlastní zákony. Výsledek připomíná minové pole. Nyní leží na stole návrh, který má tenhle legislativní chaos rozseknout, ale hraje se v něm o mnohem víc než jen o elektrárny a vysílače. Jde o to, komu vlastně patří vzdušný prostor.
Návrh známý jako Section 2209 má konečně vnést řád do toho, jak blízko smí DRON letět k citlivým objektům. Aliance poskytovatelů DRONových služeb (DSPA) v čele s Vicem Mossem ale bije na poplach. Úřad podle nich musí využít příležitost a tvrdě přepsat státní zákony, jinak se piloti z pestrobarevné mapy restrikcí zblázní.
Devět let. Tolik času potřebovala nejmocnější letecká autorita planety na to, aby splnila úkol, který jí dal Kongres. FAA konečně zveřejnila 181stránkový návrh pravidel, která určí, kde přesně v Americe budou DRONy létat – a kde ne. Jmenuje se to Section 2209 NPRM a pro DRONový průmysl je to nejdůležitější dokument od zavedení Remote ID v roce 2021.
FAA přestala vyčkávat. V polovině dubna spustila program s názvem DETER – Drone Expedited and Targeted Enforcement Response – a tím otočila kormidlem americké DRONové regulace. Dosud platilo nepsané pravidlo: menší prohřešek, žádný postih. Teď platí: menší prohřešek, rychlý postih.
A není náhoda, že se to děje pár týdnů před největší sportovní akcí na americké půdě.
Největší výrobce DRONů na planetě má od pátku 1. května problém přímo doma. Peking – hlavní město země, kde DJI vzniklo a odkud ovládá 80 % světového trhu – zavedl téměř totální zákaz prodeje, pronájmu a skladování spotřebitelských DRONů uvnitř Šestého okruhu. A to ve stejném týdnu, kdy firma u amerického odvolacího soudu bojuje o 1,56 miliardy dolarů.
Tohle není regulace. Tohle je svěrák.
Právníci rozkládají na stůl stohy papírů, ale ten nejdůležitější dokument chybí. Pentagon právě hodil do ringu složku s tajnými informacemi, která má definitivně odstřihnout největšího světového výrobce od amerického trhu. Tohle už dávno není jen byznysová přetahovaná o to, čí technika má lepší dosah nebo ostřejší kameru. Jde o bezprecedentní hru naslepo, kde jedna strana absolutně nevidí důkazy protistrany.
Čtyři výrobci DRONů a DRONího příslušenství právě proletěli uchem jehly, kterou americká FCC navlékla v prosinci 2025. Americký, izraelský, norský a ještě jeden americký počin dostaly zelenou od Pentagonu. Čínské giganty DJI a Autel? Ty stojí za plotem a koukají.
Šen-čenský soud přijal žalobu v pondělí 23. března 2026. DJI poprvé v historii vytáhlo patentovou zbraň na domácí půdě – a namířilo ji přímo na Insta360, respektive na mateřskou firmu Arashi Vision. Šest patentů, které podle DJI patří jim. Tři dny nato odstartoval prodej DJI Avata 360. Náhoda? Jasně.
Akcie Arashi Vision spadly o 7 % za jediný den na 181,15 CNY. Šanghajský index sice sám klesl o 3,6 %, ale Insta360 dostalo ránu navíc. A tohle je teprve první kolo.
Největší výrobce dronů na planetě přestal čekat, až si Washington udělá domácí úkol. Už na konci února 2026 podala DJI petici k odvolacímu soudu Devátého obvodu a otevřeně řekla: dokažte, že jsme hrozba, nebo nás nechte létat.
Dva měsíce po tom, co FCC hodila na svůj Covered List prakticky všechny zahraniční drony, se spor přesunul z politických kuloárů do soudní síně. A tohle nebude žádný krátký let – tady se rozhoduje o budoucnosti celého průmyslu.
Dron, který unese 45 kilogramů a vydrží ve vzduchu desetkrát déle než jeho čistě elektrická konkurence. Zní to jako sci-fi pitch z roku 2018. Jenže Parallel Flight Technologies to právě dotáhli do reality – a FAA jim na to kývla.
24. února 2026 získala tahle firma z La Selva Beach v Kalifornii výjimku podle 49 U.S.C. §44807, což je v americkém leteckém právu něco jako zlatý lístek Willyho Wonky. Tenhle paragraf řeší provoz bezpilotních systémů, které se nevejdou do standardních škatulek. A Firefly se do žádné standardní škatulky rozhodně nevejde.
Šéf americké FAA (Federal Aviation Administration), Bryan Bedford, sedl 30. ledna 2026 na letadlo a vyrazil do Dublinu. Důvod? Potřeboval vidět, jak vypadá budoucnost, která v USA zatím existuje jen na papíře. Zatímco americký úřad se topí v 650stránkovém návrhu pravidel (Part 108) a bojuje s tisíci připomínkami, v Evropě se prostě létá. A to ve velkém.
Tvůj evropský průkaz pilota má větší váhu, než si myslíš. Evropa vede o 2–3 roky a tenhle výlet to definitivně potvrdil.
