První start s DRONem – na co si dát pozor? + video

Bod 1 – První kroky předletové přípravy – sundej krytky, připrav dron!

Pojďme dnešní návod začít hezky od podlahy, prvním praktickým úkonem. Nejdříve ze všeho vyndáme dron z krabice, kufru či brašny a hned poté z něj odstraníme všechny úvazky, kryty či pouzdra!

Důvod je zcela jasný. Bez tohoto kroku jednak nelze dron často ani rozložit do letové podoby, jednak jde o bezpečnost gimbalu – 3osého stabilizátoru kamery. Postup, podoba, či počet ochranných transportních prvků se liší dron od dronu, každopádně naprosto každý dron s kamerou a gimbalem má nějaký kryt či úvazek, který gimbal stabilizuje v přepravní poloze.

Bod 2 – Rozložit dron, připravit jej k letu a vizuálně zkontrolovat

Krytky jsou sundané, nyní můžeme dron rozložit, pokud je to náš případ. Aktuálně platí pro většinu nových modelů. Roztáhneme nožky, rozprostřeme vrtulky, případně vrtulky nasadíme, jsou-li uložené samostatně.

Provedeme také základní vizuální kontrolu. Podíváme se, zda je vše v pořádku, nikde není viditelné mechanické poškození, senzory pro detekci překážek nejsou ušpiněné a podobně.

Bod 3 – Kontrola paměťové karty a baterie

Dalším drobným, a ideálně zcela automatickým úkonem, by měla být kontrola paměťové karty, zda je správně usazena na svém místě. Tedy zejména v případě, že hodláme točit či nahrávat. Cvičně létat lze samozřejmě i bez karty.

Druhým podobným úkonem je kontrola baterie, je-li správně usazena, plně zacvaknutá a nehrozí tedy její neplánované „vyskočení“. Jedním kratším stiskem startovacího tlačítka rovněž prověříme stav jejího nabití.

Bod 4 – Příprava dálkového ovladače dronu

Dálkové ovladače pro kontrolu dronů jsou v zásadě dvojího typu. Jednak ovladače s integrovaným displejem – sofistikovanější, dražší varianta –, poté ovladače, k nimž se připojuje mobilní zobrazovací zařízení (chytrý telefon/tablet). Budeme-li hovořit primárně o druhém, častějším typu, začneme tím, že do ovladače usadíme telefon, propojíme jej příslušným kabelem a ovladač zapneme.

Specifikem dronů DJI, i jejich ovladačů, je postup zapínání, který vyžaduje jeden krátký a jeden dlouhý stisk. První kratší stisk zobrazí stav akumulátoru, druhý dron (ovladač) skutečně zapíná.

Po zapojení telefonu a zapnutí ovladače je potřeba spustit příslušnou aplikaci, u dronů DJI obvykle DJI Fly. Ve většině případů se aplikace spouští sama po zapnutí ovladače, je-li spojen s telefonem.

Až ve chvíli, kdy je zapnutý ovladač, zapínáme dron samotný. Tento postup (nejdřív ovladač, poté dron) se nám osvědčil nejlépe. Takto je totiž spojení ovladače s dronem obvykle nejrychlejší a nejstabilnější.

Bod 5 – Výběr a příprava místa startu

Dříve, než se připravíme k samotnému startu, je vhodné vybrat pro vypuštění dronu optimální místo. Jednou z nejlepších možností je skládací přenosný „heliport“, který se posadí na zem a upevní kolíky. Nejen že je dobře viditelný pro pilota, je také dobře viditelný pro dron a jeho optické senzory. I díky tomuto prvku lze zpřesnit přistávací manévr ať již automatický, nebo manuální.

Vlastní přistávací plocha ale není vyslovenou nutností, spíše doporučením. Nemáte-li tuto možnost, vyberte místo, které je rovné a pevné. Místo, kde není kupříkladu tráva, která by se moha zamotat do vrtulek či motorů, a jiné podobné překážky.

Obecně lze také doporučit postup (zejména u menších dronů typu DJI Mavic, DJI Mini), kdy dron zapínáme a držíme jej v ruce kousek nad zemí. Při startovací sekvenci se totiž kalibruje kamera, respektive gimbal, je proto vhodné zajistit mu dostatek volného místa pro pohyb. Vše by mělo být ok, leží-li dron na rovném povrchu, jistota je ale jistota.

Poslední poučka v tomto kroku zní: Dron pokládáme vždy baterií k sobě, kamerou od sebe. Tak, aby se díval stejným směrem jako pilot – aby doleva na ovladači bylo i doleva pro dron!

Bod 6 – Nezbytná kalibrace kompasu

Startovací plocha je připravená, dron zapnutý, zatím se ale ještě nikam neletí. Stále nás čeká ještě několik kroků předletové přípravy. Jedním z těch dosti podstatných je kalibrace kompasu, kterou je vhodné (doporučené) provést před každým startem. Kompas je totiž úzce propojen s pozičním systémem, a proto, pokud nebude správně fungovat kompas, třeba kvůli elektromagnetickému rušení, může vysadit i poziční systém. Dron pak nemusí „držet na místě“, může i odletět nebo nahlásit chybu a začít přistávat! Proto nezapomínat na kalibraci kompasu!!!

Postup kalibrace je dost jednoduchý, vše je názorně ukázáno v aplikaci, kde tento proces spouštíme. Nejprve se otáčí dron v horizontální rovině, poté v rovině vertikální. Na průběh či úspěch kalibrace nás upozorní buď aplikace, nebo diody na dronu.

Pokud se kalibrace nepodaří, zkusíme to znovu. Nedaří-li se ani opakovaně, zkusíme jiné místo. Někdy stačí popojít 5 či 10 metrů a vše je ok. Jindy je potřeba restartovat dron, případně ovladač. Kalibrace je ale většinou rychlá a spolehlivá.

Bod 7 – Základní nastavení v aplikaci

Následujícím krokem předletové přípravy by měla být kontrola klíčových parametrů a nastavení v ovládací aplikaci (dle konkrétního dronu, např. DJI Fly, DJI GO). Detailní rozbor funkcionality aplikace DJI Fly jsme vám přinesli v samostatném článku a videu. Nyní si tedy připomeňme jen to základní a nejdůležitější.

V první řadě provedeme kontrolu nastavení letových parametrů. Začít můžeme maximální povolenou výškou letu, u níž je standardní (legislativní) hranice 120 m. Opět můžeme přeskočit podrobný rozbor a poukázat na článek a video popisující základní pravidla létání.

Druhou položkou je maximální vzdálenost od místa startu/ovladače. Zde lze nastavit bezpečnostní vzdálenost dle osobního uvážení, obecně ale platí, že bychom měli létat v dohledové vzdálenosti (tzv. VLOS – „visual line of sight“). Posledním bodem v tomto dílčím seznamu je výška pro bezpečný návrat při spuštění funkce „Return to home“ (RTH).

Tento parametr volíme v závislosti na okolních překážkách. 50 m je „zlatý standard“, který vyhovuje za většiny situací. Jsou-li ale v okolí třeba vysoké topoly, můžeme nastavit i vyšší hodnotu. Jsme-li naopak na otevřené louce, postačí kupříkladu 30 m.

Ztráta signálu

S výše popisovaným souvisí také možnost nastavit, co má dron dělat, pokud dojde k výpadku signálu (nelze nastavit u všech dronů). Osvědčenou klasikou je zmiňovaná funkce RTH (Retun to home). Při jejím spuštění dron nastoupá do námi definované výšky, letí na místo startu a zde přistává (naskočí-li signál, můžeme opět převzít kontrolu).

Jako značně nepraktická nám přijde možnost Descend (klesání), naopak třeba funkce Hover (vznášení) by své využití najít mohla v případě, že létáme pod mostem.

Na konec naší přípravné práce s ovládací aplikací přidejme ještě 2 bonusové tipy, co je vhodné zkontrolovat, aby vás to nevyškolilo. Prvním z nich je kontrola ovládacího režimu, módu kniplů. Drtivá většina dronařů létá v Módu 2, nastavit je ale možné i jiné konfigurace. Toto nastavení kontrolujeme zejména ve chvíli, kdy s dronem před námi létal jiný pilot.

Bod 8 – Kontrola počasí (KP Index, srážky, vítr)

V bodě 6 jsme sice kalibrovali kompas, to ale neznamená, že nemůže dojít k jeho rušení, či k rušení navigace dronu jako takové přímo za letu. Stát se tam může zejména z důvodu zvýšené sluneční aktivity způsobující elektromagnetické rušení. Dron by se díky tomu mohl stát neovladatelný.

Tuto skutečnost lze přitom ověřit poměrně snadno, pokud si najdeme a zobrazíme aktuální hodnotu tzv. KP indexu (viz doporučené aplikace pro vaše drony). Je-li hodnota KP indexu nižší než 4, můžeme vesle do vzduchu, je-li vyšší, bude lepší nechat dron na zemi.

Neméně důležitá je také kontrola počasí. Zhodnotit bychom měli jak nebezpečí srážek (za deště, mlhy, sněžení apod. nelétáme), tak třeba i sílu větru. Použít lze třeba radar ČHMÚ, ale i další aplikace na počasí. Pokud je počasí stabilní, vítr nám nebere čepici a dron je v suchu, můžeme se těšit na start!

Bod 9 – Zkontrolujte terén vybraný pro start, let a přistání

Už, už se blížíme onomu momentu, kdy se půjde do vzduchu, ještě si ale zkontrolujme pár posledních věcí. Kupříkladu bychom měli vědět, kde létáme a zda se nacházíme v místě, kde je povoleno létat s drony – viz video představující klíčové letecké nástroje. Létat se obecně nesmí v okolí letišť, v národních parcích, vojenských újezdech atd.

Jsme-li na místě, kde nám legislativa létat nebráním (nejčastěji pole, louka, les), pak bychom měli zhodnotit také reálné podmínky. Jak velký máme prostor pro létání, zda nejsou v okolí lidé či zvířata, vysoké stavby, stromy atd. Zkrátka překážky, se kterými sice nic neuděláme, ale o nichž bychom měli dopředu vědět, abychom se s nimi nestřetli.

Bod 10 – Poprvé s dronem ve vzduchu

Konečně se přiblížila ona sladká chvíle, kdy se můžeme vydat do vzduchu. Teď už jen skutečně poslední drobnosti, než nahodíme motory. Dron vždy pokládáme baterií k sobě, kamerou dopředu z důvodu stranové orientace. Pouze takto máme jistotu, že dopředu bude dopředu, doleva, doleva, a tak by se dalo pokračovat. V obráceném případě by bylo ovládání zrcadlově převrácené a to je, mnohdy i pro zkušené letce, dost matoucí.

Od dronu poodstoupíme na vzdálenost několika metrů, abychom měli dobrý výhled, a přitom byli v bezpečné vzdálenosti. Máte-li s sebou společnost, poproste je, ať si stoupnou ideálně až za vás.

Moderní drony sice nabízí lákavé možnosti v podobě automatického startu či přistání, naše praxe ale velí ovládat tyto kroky vždy manuálně. Nikdy dopředu nevíte, co se může stát. Máte-li nad dronem kontrolu, můžete pohotově reagovat na nečekané události (přiběhne pes, silný poryv větru apod.). Převzít kontrolu nad automatickým startem/přistáním přeci jen chvíli trvá.

Tři, dva, jedna, start

Nyní lze konečně odstartovat – manuálně, jak jsme si řekli v posledním tipu. Pohněte kniply diagonálně k sobě (drony DJI), motory se spustí, levou páčku dáme zcela nahoru a dron začne okamžitě stoupat. Vyletíme do výšky několika málo metrů a zde můžeme dron „zaparkovat“, nechat jej viset ve vzduchu. Díky GPS stabilizaci a zkalibrovanému kompasu by se neměl ani pohnout.

Nyní zkuste všechny páčky, všechny směry, zda dron reaguje tak, jak má. Dopředu, dozadu, do strany, nahoru a dolů, otáčení. Pokud je vše funkční a dron dokonale poslouchá, můžete se začít věnovat létání samotnému. Zkuste postupně pár manévrů, přepněte kupříkladu cvičně různé letové režimy, pohněte s kamerou, udělejte pár záběrů. Osahejte si zkrátka ovládání svého dronu.

BONUS 1 – Letové úlohy pro nácvik ovládání dronu

Gratulujeme! První start máte úspěšně za sebou a s ním i základní seznámení s tím, jak se váš dron pohybuje ve vzduchu a jak jej lze ovládat. Nyní už je potřeba zejména trénovat a posouvat své pilotní schopnosti kupředu. Jako praktický základ k jejich pilování mohou ideálně posloužit letové úlohy, či sestavy, které nám pomohou postupně zvládnout základní, ale i pokročilejší letové pohyby s dronem ve vzduchu.

Níže je seznam 6 základních letových úloh, které nejčastěji využíváme v rámci našich kurzů létání s dronem, na nichž trénujeme začínající piloty, ale používáme je též jako kondiční cvičení i my sami!

1. Čtverec – kamera dopředu

S dronem ve vzduchu opíšeme pomyslný horizontální čtverec, kamera míří stále dopředu, baterie k pilotovi.

2. Čtverec – kamera po směru

S dronem ve vzduchu opíšeme pomyslný horizontální čtverec, kamera ve směru letu, v každém rohu čtverce se tedy dron otočí o 90°.

3. M – baterií k sobě

S dronem ve vzduchu opíšeme pomyslné horizontální písmeno „M“. Kamera míří stále dopředu, baterie k pilotovi.

4. Půlkruh baterií k sobě

Dron se nejdřív pohybuje doleva a zároveň se otáčí tak, aby mířil baterií stále k pilotovi. Ve vzduchu opíše čtvrtkruh, poté manévr opakujeme na druhou stranu a opíšeme celý půlkruh.

5. Letištní okruh

Dron se pohybuje po trajektorii v podobě oválu, rovina oválu je kolmo k pilotovi. Dron letí vždy kamerou dopředu, ve směru letu. V průběhu prvního oblouku se dron otáčí a zároveň stoupá, při druhém oblouku se otáčí a klesá na původní výšku.

6. Osmička po směru kamery

Dron ve vzduchu opisuje dráhu položené osmičky, pohybuje se přitom kamerou dopředu, vždy po směru letu.

BONUS 2 – Krizové situace a jak je řešit?

Jak řešit krizové situace? To chce trochu praxe a zkušeností, každopádně jednu základní radu pro vás máme. Dejte si pozor na brzdnou dráhu dronu! Nezastaví totiž přesně na místě, kde pustíte kniply. Má svou brzdnou dráhu jako auto či jiný dopravní prostředek. Brzdit může klidně ještě pár metrů.

Základní bezpečnostní manévr, respektive jeho simulace, vypadá tak, že letím jedním směrem a dopředu si určím místo, kde chci brzdit. V tomto bodě pustím směrový knipl a dám „plnou nahoru“. Dron díky tomuto manévru lehce zkrátí svou brzdnou dráhu, a rovněž se zvýší šance, že se vyhne překážce, kvůli které se náhle brzdí (strom, dům, auto…).

FINÁLE – Bezpečné přistání

Snad jste si hezky zalétali, osahali si ovládání svého dronu a zkusili i pár cvičných letových manévrů, letových úloh. Nyní už jen potřebujeme dostat dron bezpečně zpět na zem. V první řadě přistáváme na k tomu určené (vyhlídnuté, nachystané) místo. Přenosný heliport je ideální, ale není nutností.

Postup je následující:

• Lepší bude přistávat manuálně, jak už jsme si zdůvodnili výše.
• Dron domanévrujeme nad místo přistání, přiblížíme jej k zemi, doladíme polohu a je-li vše v pořádku, dáme pokyn „plná dolů“.
• Dron se na chvíli zastaví, poté zahlásí, že přistává, a díky senzorům si rozumnou rychlostí sedne na zem.

Přistávat lze i do ruky, není to vždy jen frajeřina, mnohdy je to bezpečnější, zejména při poryvech větru, ale to už chce trénink a zkušenosti. Takže radši ono vyhlídnuté místo nebo heliport. Tak good luck!

👋✈ #LetuZdar

Štěpán