Veškeré letecké nástroje pro bezproblémový let s dronem + video

Letecké nástroje nejsou jen pro profíky

Jak říká Alex na začátku videa –⁠ letecké nástroje nejsou nějakými fancy výmysly pro profesionální dronaře, měli by s nimi být obeznámeni i hobby piloti. Letecká nástroje nám mj. řeknou:

• Kde se nacházíme z hlediska vzdušného prostoru.
• Kde se nacházíme z hlediska blízkosti jednotlivých ochranných pásem.

Pojďme si je rozebrat jeden po druhém.

Nejdůležitější nástroj pro piloty dronů: Rozhodně DroneView!

DroneView/AisView je vlastně mapa vzdušného prostoru, kterou jsme společně s druhy letových prostorů podrobně rozebrali v separátním článku i videu:

Každopádně vám dáme tip navíc: Do vyhledávacího řádku v levém dolním rohu mapy DroneView můžete naťukat GPS souřadnice (zkopírujete třeba ze Seznam map nebo Google map), kde plánujete létat, a aplikace vám na mapě tento bod rázem vyznačí včetně všech různých typů leteckých prostorů, které se ho týkají. 

Aktualita z května 2022: DronView a nový výškový GRID v oblastech CTR

Letecká online mapa pro dronaře – DronView – se na konci května 2022 dočkala několika zajímavých vylepšení. Tím nejdůležitějším je delší čas slibovaná a nyní konečně přidaná vrstva „GRID“ názorně zobrazující průběh ochranných pásem letiště s řízeným provozem (CTR).

Tato nová mřížka, aktivovaná tlačítkem GRID v levém panelu nástrojů, je složena z řady obdélníků s definovanou maximální výškou letu pro drony. Díky nim lze tedy poměrně přesně zjistit, kde v ochranném pásmu letišť s řízeným provozem (CTR) létat lze a kde nelze, případně jak vysoko.

Hodnota zapsaná v konkrétním obdélníku (gridu) udává maximální výšku nad zemí (rozmezí 0–100 m), která nesmí být, bez předchozí koordinace s ŘLP, provozem dronu v daném obdélníku překročena. Pro lety nad touto hranicí je již nutné povolení ÚCL a koordinace s ŘLP. Respektive jak lze či nelze létat v těsné blízkosti letišť podrobně popisuje naše video: Létání s DRONy u letišť ATZ a CTR – Rozbor pravidel

Důležité je si také uvědomit, že v případě překrytí dlaždice gridu dalším objektem je nutné dodržet podmínky všech překrývajících se objektů a oblastí! Ale to je jedno ze základních pravidel vzpomínaných rovněž ve výše zmíněném Alexově videu.

Gridy nejsou jedinou novinkou DronView

Mezi další vylepšení patří přehlednější zobrazení překážek, heliportů a prostorů pro létání na padákovém a závěsném kluzáku, dále pak rozšíření a přehlednější plánování letů a registrace, které ovšem má stále pouze informační charakter. Vyjmenované novinky se aktuálně váží na online verzi letecké mapy DronView určené pro webové prohlížeče. Zároveň se pracuje rovněž na změnách ve stejnojmenné aplikaci určené pro chytré telefony.

AIP od ŘLP

Potom, co se proklikáte na nástroj AIP od ŘLP (aip.rlp.cz), se vám ukáže několik rozklikávatelných záložek. Zajímat nás bude žlutá záložka AIP SUP, ke které se váže historka, kdy jsme byli zvyklí létat u letiště Ruzyně u nevyužívané dráhy, ale ouha, ona najednou byla zase v provozu! A právě pro informace o takovýchto změnách je nástroj AIP. Rozkliknete si oznámení, v našem případě AIP SUP 6/22, a zjistíte, že dosud standardně využívaná ranvej bude od břežna do července v odstávce.

Mapy.cz pro drony

Mapy.cz používá Alex hlavně pro indentifikaci místa, kde chce s dronem létat, z hlediska orientace – tzn. v levém horním rohu překlikne na leteckou mapu a hned vidí, zda jsou v okolí nějaké vhodné louky nebo plochy, kde by šlo s dronem vzlétnout. Koukne se také, zda v lokalitě není vedení elektrického napětí, silnice, chodníky, cyklostezky nebo železnice - prostě liniové stavby, kterým by se měl vyhnout nebo si pro jejich přelet vyřídit další povolení. Ty nejlépe odhalím přepnutím zpět na turistickou mapu a zobrazením legendy. 

Na příkladu Velké Ohrady, kterou si Alex vyjel, tak vidí, že:

• polem vede silnice 3. třídy, 
• na okraji pole vede železnice, 
• u pravé horní louky zase vede vysoké napětí 110 KW.

Tím jsme v oblasti identifikovali prostory, kde může vzniknout nějaký konflikt. Dalším krokem je zjistit, jak blízko/daleko od těchto prvků můžeme s dronem létat resp. jaké ochranné pásmo (OP) musíme dodržet.

OP pozemní komunikace

Na stránkách Ministerstva dopravy ČR přejdeme na specializovanou stránku o ochranných pásmech pozemních komunikací, kde dohledáte konkrétní velikost ochranného pásma silnice, o kterou vám jde, i případnou autoritu, na kterou se obrátit, pokud byste potřebovali další povolení.

• Dálnice 100 m.
• Silnice 1. třídy 50 m.
• Silnice 2. a 3. třídy 15 m.
• Ostatní komunikace OP nemají.

V Alexově případě si tam bude muset dát pozor, aby nelétal blíže jak 15 m u silnice, která vede vybraným polem. Tady se ke slovu zase dostávají Mapy.cz, kde si můžu změřit vzdálenost pomocí nástroje v pravém dolním rohu. Pinem si označíte silnici a naměříte od jejího prostředku kolmo 15 metrů. Vždy si ale raději dejte ještě rezervu, v tomto případě ideálně 20 m. 

OP železnice

Stejně jako jste si zkontrolovali ochranné pásmo silnic, analogicky zkontrolujete OP železnice na stránkách Správy železnic ČR, pokud prochází vámi vyhlédnutým územím jako Alexovi. A voila - je to 60 m. Stejně jako u silnic na stránkách najdete i kontakty na odpovědné autority, pokud byste potřebovali dodatečná povolení.

OP elektrického vedení

Pokračujeme v detektivní práci ohledně ochranných pásem, tentokrát jsme zabrouzdali na stránky ČEZ Distribuce a zjistili jsme, že naše 110KW vedení potřebujete dodržet OP 12 metrů. Pokud váháte, o jaký druh vedení přesně jde, vždy respektujte to nejvyšší uvedené OP. Uvedené OP si opět můžu naměřit od střední délky vedení v Mapy.cz. 

OP inženýrských sítí

Vodovody, kanalizace, telekomunikace, plynová potrubí a další mají také své ochranné pásmo, a proto si Alex otevřel dokument, kam autor všechna OP různých typů inženýrských sítí vyextrahoval. Nás v podstatě nezajímá nic, co je podzemí, ale můžeme se setkat s nadzemním plynovodem, kterému by náhodná jiskra nebo náraz dronem určitě neprospěl. 

iKatastr 

IKatastr používáme pro identifikaci skutečného majitele, což nemusím řešit, pokud létám “pole, louky, lesy”, mimo ochranná pásma a mimo omezené oblastí. Ale jakmile už se vydám do městké zástavby nebo tam, kde potřebuji od skutečného vlastníka pozemku/nemovitosti dodatečné povolení. Ukážeme se to na příkladu našeho hoodu, kde máme prodejnu, tedy v Praze na Smíchově u náplavky. Najedu si na pozemek, který mě zajímá, kliknu. V našem případě jde o Hlavní město Praha - v případě povolení (souhlasu pro vzlet) bychom se tedy obraceli na Magistrát hl. m. Prahy. 

Zvláště chráněná krajinná území

Na stránkách Agentury pro ochranu přírody a krajiny najdete seznam všech zvláště chráněných krajinných území v ČR a databázi autorit, které jednotlivá území spravují. Existuje 6 základních typů: národní parky, CHKO, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. A právě typ ochrany a autoritu, která konkrétní území řeší, identifikujete podle tohoto nástroje. 

Mrkeme zase na naši starou známou Velkou Ohradu a vidíme, že vše je bez problému až na případ, kdybych chtěl přelétávat nad oranžově zvýrazněným prostorem NPP Dalejský profil. Pokud tedy nemáte vyšší letecké oprávnění, NPP se musíte vyhnout. Pokud ale chcete žádat u autorit o povolení k letu, zadáte “NPP Dalejský profil” do vyhledávače a rázem najdete, že toto chráněné území řeší AOPK ČR - RP Střední Čechy. Za dalším klikem se pak skrývají kontakty na danou autoritu. 

OP vodních zdrojů

V nástroji Hygroekolgického informačního systému VÚV TGM na adrese heis.vuv.cz si v pravné nástrojové liště zaškrtněte check-boxy Ochranná pásma vodních zdrojů a Ochranná pásma vodních zdrojů: vodní nádrže a zobrazí se nám větší či menší flíčky, které znázorňují právě ochranná pásma, kde bychom neměli s dronem létat bez souhlasu příslušného správce ochranného pásma a vodního zdroje. 

Východ a západ slunce

Nástroj Meteogram.cz funguje tak, že zadáte jakékoliv město v ČR a Meteogram vám ukáže časové rozmezí, od kdy do kdy můžete létat, abyste zachovali vizuální kontakt s dronem. Můžete si vyhledávat i konkrétní data, kdy nastává občanský rozbřesk a soumrak. Když zadáme např. Ostravu pro datum 5. června 2022 a klikneme, ukáže se nám spousta údajů, ze kterých nás zajímá především:

• Začátek občanského rozbřesku
• Konec občanského soumraku

S dronem totiž zatím můžeme oficiálně létat jenom “za světla”, ale s novelou Zákona o civilním letectví by mělo být za určitých podmínek možné létat i v noci (chystáme pro vás článek). Aktuálně můžeme s dronem za tmy létat pouze prostřednictvím Oprávnění k provozu (OkP), a to pouze v případě veřejného zájmu.

YR.no a appka ČHMÚ pro kontrolu počasí

Nástroj UAV Forecast jsme zmiňovali už v článku o nejlepších aplikacích na počasí pro drony. Nástrojů na sledování a předpověď počasí pro drony je totiž celá řada a záleží jen na vás a na vašem zařízení (Android, iOS…), s jakým se vám bude nejlépe pracovat. Alex má rád aplikaci YR od Norského meteorologického ústavu, která patří k těm nejpřesnějším a zároveň nejintuitivnějším na ovládání. Stačí zadat lokaci, kde se zrovna nacházíte, a uvidíte jednoduchý dashboard, ze kterého se pak můžete prokliknout na různé grafy a mapy srážek. Vždy ale prozkoumejte data z více zdrojů, abyste měli co největší jistotu. Obzvlášť lehčí kvadrokoptéry by měli počasí sledovat kvůli poryvům větru, které by jejich droník nemusel ustát. 

Nástroj Meteoradar pro Kp-index sluneční aktivity

Hodnota Kp- indexu je důležitá kvůli možnému rušení kompasu dronu, který by vám tak mohl spadnout nebo uletět. Pro létání je obvykle bezpečná hodnota pod 3 resp. 4. (na stupnici od 0 do 9). Nástrojl pro sledování Kp-indexu je celá řada, tak neváhejte googlit spojení, jako je “solar activity” nebo “aurora forecastů” a najděte si pomocníka, co vyhovuje vám a vašemu operačnímu systému. 

👋✈ #LetuZdar

Karel