Podívejte na vyčerpávající videjko, kde s vámi Alex krok za krokem
kompletně projde appku DJI Fly, na které běží nejnovější drony ze stáje
DJI, jako je Mavic Mini, Mini 2, Mavic Air 2, dron DJI FPV nebo DJI Air 2S.
Zapínáme aplikaci DJI Fly a jako první si projedeme domovskou obrazovku aplikace, kde vidíme to, co snímá přímo kamera dronu, a telemetrické údaje, tedy údaje o letu a o dronu:
Co vidíme nahoře:
N Mode – signalizuje stav rychlostního režimu. Přepínat kliknutím lze pouze u Mini SE.
Předletová tabulka, kde nalezneme informace o aktuálním stavu dronu. Můžeme tak odhalit např. ztrátu signálu GPS nebo jiní nečekané situace, které mohou ovlivnit let. Dále si tam můžeme nastavit RTH Altitude – návratovou výšku pro bezpečný návrat domů. Max Altitude – maximální výšku, kterou můžeme omezit třeba po vzoru nové legislativy na max. 120 m. Max Distance – maximální vzdálenost, kam dron chcete pustit.
Ikonka RC – singnalizuje sílu signálu mezi RC a dronem.
Ikonka přesýpacích hodin – stav překážkových senzorů – platí pro všechny modely kromě modelů série Mini, které nemají překážkové senzory.
Ikonka satelitu – síla GPS signálu.
Tři tečky v pravém horním rohu – nastavení dronu
V pravém sloupci pod symbolem tři tečky je ikonka obdélníku, kde si máme možnost změnit nastavené foto/video režimů, spoustit veškeré int. funkce typu QuickShots apod.
Pod obdélníčkem najdeme ikonku bílého (foto) nebo červeného (video) kolečka – je to spoušť, kde po stisknutí můžeme udělat snímek.
Vlevo od ikonky pro spoušť najdeme symbol AF v kolečku – Jedná se o automatické, nebo manuální ostření záběru. Najdeme ho u modelů Air 2S nebo Mavic 3. U ostatních dronů také může být 1x v kolečku, což je digitální zoom.
V pravém sloupečku pod ikonkou spouště najdeme ikonku obdélníčku se šipkou (jakoby symbol Play ) a jde o náhled alba.
V pravém dolním rohu najdeme ikonku fotoaparátu, kde je možné upravit a definovat obraz kamery a fotoaparátu. Můžeme nechat v automatu, nebo přepnout do Pro a upravovat obraz manuálně.
Na spodní straně následně najdeme telemetrii – H (High) – aktuální výška a D (Distance) – aktuální vzdálenost. Telemetrii si dron vždy počítá od místa startu. Nad H a D vidíme také ukazatel rychlosti.
Vedle telemetrie máme mapu, na kterou můžeme kliknout a uvidíme jednak zapovězené a ze strany DJI různě blokované oblasti, naši aktuální pozici a pozici dronu.
V levém sloupci nad mapou je ikonka šipky pro automatický start.
Ikonka hexagonu s šipkou je vypnutí bočních letů (aby dron v případě vyhýbání se překážkám neměl tendenci překážku oblétat ze stran).
To pro začátek, abyste věděli, jak je rozvržená plocha, a teď se pojďme vrhnout na levé horní tlačítko a vezmeme to hezky pěkně popořadě po směru hodinových ručiček:
N Mode je režim GPSky, kdy dron létá kolem 50 km/h, můžete si to switchnout přímo v interface aplikace, nebo skrze button na dálkovém ovladači, tenhle je centrální.
Tripod Mode je nízkorychlostní režim. Tady máme interní informaci, že drony, které mají nízkorychlostní režim by se dle nové legislativy mohly v budoucnu dokonce přiblížit při letu k lidem.
Poslední pozice je Sport Mode, kdy z dronu vytěžím úplnou maximálku – něco mezi 60 až 70 km/h.
Mode je propojený s levým středovým panelem, kde se nám najednou objevilo takové hexagonové letadýlko. Šipka v hexagonu svítí červeně, což symbolizuje, že nejsou aktivní senzory pro detekci překážek. Jakmile switchnem do normálu, tak už vidíme, že celej hexagon svítí bíle, což znamená, že všechny senzory jsou aktivní, stejně tak jsou aktivní i v Tripod režimu.
Další button Take off permitted je tabulka pro předletovou přípravu. Předletová příprava je alfa-omega, prostě zhodnotit jaký jsou okolní podmínky. Co tam teď vidíme, je nastavení výšky pro bezpečný návrat, která je defaultně od výrobce nastavená na 30 metrů. Doporučuju všem nastavit si minimálně 50 metrů, nebo si nechat vůli 20–30 m navíc s ohledem na nejvyšší okolní překážku.
Další řádek je Maximum altitude, maximální výška, do které dron vyletí. Zkusíme nastavit a můžeme to nahulit až do 500 m, jak nám to umožňuje výrobce, nebo podle nové legislativy do 120 m.
Maximum distance. Můžete dát no limit, ale 5 km by mohlo stačit. Tady v Evropě, což je region CE, případně jakmile se dostanete do FCC, což je většinou jako US, tam kde je povolenej silnější vysílací výkon, tak tam by měl R2 měl doletět až snad 8 km, stejně tak i ostatní modely, zkrátka v CEčku, kratší vzdálenost doletěj, v FCCčku delší. Dá se to dokonce i hacknout, já k tomu asi do budoucna někdy natočíme nějaký DRON hacky, takže se nebojte, o nic hodnotnýho nepřijdete i do budoucna.
A poslední stavový řádek – můžu switchovat mezi interní pamětí a SD kartou, kterou můžu zformátovat pomocí modrého tlačítko Format
TIP
Vřele doporučuju vždy SD kartu naformátovat v momentě, kdy ji vložíte do nového zařízení, ať se podle něj naformátuje.
Předletová příprava je za námi a v pravém horním rohu máme:
Kapacitu energie. Jakmile bychom vyletěli do vzduchu, načetl by se nám flytime, který nám zbývá s ohledem na to, jak letíme rychle, jaká je zima atd.
Hned vedle je ovladač a něco jako signál wifiny – ukazuje, jak je silné spojení mezi dálkovým ovladačem a mezi anténami dronu.
A hned vedle Normal Vision Sensors znamená, že senzory zezadu, zepředu, zespodu jsou ready.
Vedle je ikonka satelitu, která nám svítí červeně a nad tím je i takové číslíčko – momentálně svítí nula, protože jsme uvnitř, není tady GPS signál, ale jakmile bychom vylezli někam ven, načte se nám XY satelitů. Pamatujte si takovou mnemotechnickou pomůcku: když to svítí červeně, průser, nelítám. A když to svítí oranžově, hele počkám si ještě, než se načte dostatečnej počet satelitů, kolik je úplně jedno, protože ve chvíli, kdy mi svítí tahle ikonka bíle, lítám. A jakmile pustím kniply, stojí mi to hezky na místě. Easy peasy!
Technické nastavení dronu v aplikaci DJI Fly
A dostáváme se k tomu nejdůležitějšímu, a to je nastavení dronu a jeho vnitřním technikálií. V pravém horním rohu vidíte tři tečky a sub menu Safety, Control, Camera, Transmission a About.
Bezpečnost dronu a senzory
Začneme se Safety – aktuálně máme nastavené senzory pro detekci překážek zezadu, zepředu a zespodu na break – to znamená ve chvíli, kdy mi detekují nějakou překážku, tak před ní zastavím. Můžu si nastavit, že si je prostě vypnu, třeba když potřebuju těsnej průlet mezi těma dvěma stromkama. Další možností je bypass – ten využiju třeba, když si zamknu jeden knipl, abych s ním jel jen dopředu a dozadu, tak si dron během takového letu sám obletí překážku.
Po aktualizaci 2022
Pod nastavení senzorů přibyla funkce Display Radar – zobrazování překážek na displeji.
Další řádek už je zase to, co známe, to znamená maximální výška, maximální vzdálenostní limit, maximální výška pro bezpečný návrat – k té bych možná ještě mohl doplnit, že stroj provede tento návrat ve chvíli, kdy dojde k přerušení spojení, ať už z důvodu, protože se vám vybil dálkový ovladač, nebo se vybíjí dron, nebo vám dálkový ovladač spadnul.
Po aktualizaci 2022
V nastavení sekce Safety – jak si nastavíme parametry výška, vzdálenost a RTH v předletové tabulce, se promítne i do tohoto nastavení.
Co tady máme dál je update Home Point – ten znamená, že ve chvíli, kdy jsme někde a popojdeme si o 50 m někam jinam, můžeme updatovat Home Point, takže se nám dron bude vracet zpátky právě na to místo, kde jsme ho updatovali.
Po aktualizaci
U Mavicu 3 je možné nastavení RTH – "Advanced" (dron se bude vracet po ose letu, kterou letěl na místo, kde bylo RTH zahájeno, ale pouze při dobrých světelných podmínkách) nebo "Straight Line" – klasika RTH altitude a pak přimo domů.
Pod tím je kompas a IMU jednotka: kompas je s IMU jednotkou propojený, to je ten největší průser. Proč je to průser? Když je silné elektromagnetické pole, kompas je ovlivněn a s ním i IMU jednotka. Proto doporučujeme sledovat hodnotu KP indexu pomocí Solar Activity, nebo Aurora forecast, buďto iOS, nebo Android, podle toho, co máte, stáhnete si appku, a pokud je hodnota větší než 4, nelétejte, protože elektromagnetismus vysadí kompas → kompas je propojený s řídicí jednotkou → tím pádem dron nemá GPSku → když vysadí GPSka, dron ve vzduchu začne driftovat jako levná hračka z Lidlu a může vám dodriftovat třeba do nějakého stromu, takže pozor na to.
TIP
Co vřele doporučujeme je kalibrace kompasu, a to před každým vzletem, i když vzlétáte ze stejného místa, ale třeba s delším časovým odstupem řekněme 5 hodin. IMU jednotku kalibrovat nemusíte, to by si dron řekl sám – navíc je to docela opičárna, takže doufám, že vás to nepotká zejména v terénu.
Battery info nám vedle úrovně nabití udává i počet cyklů, který by měl být cirka 150 až 200, pak se baterky začnou opotřebovat. Začnou se třeba nafukovat, nebo jim začne konstantně klesat kapacita energie. Abyste prostě věděli, jak se o baterky starat, doporučujeme před skladováním nabít vždy na 50 až 80 %, odstavit do konstantní teploty kolem 20 stupňů a čas od času dobít, aby zkrátka neklesly pod zdravou úroveň.
Dál tady máme Auxiliary LED– ve chvíli, kdy startuju a přistávám a jsou nějaké horší světelné podmínky, což dron pozná díky senzorům zespodu (sice to jsou senzory pro detekci překážek, ale jsou to klasický kamery stereoskopický, takže ve finále je to prostě optická kamera, která pozná, že je šero, a díky tomu si přisvětlí) zapne obrysová LED světla. A ve chvíli, kdy mám chuť, tak si můžu klidně přisvítit sám, nebo to můžu mít permanentně vypnut.
Po aktualizaci
Pod Auxiliary LED je ještě "Aircraft front arm LEDs" – máme možnost vypnout přední diody, když začneme nahrávat nebo uděláme fotku.
TIP
Když bych měl LEDky zapnuté, doporučuju vyzkoušet Visual Light Painting. Jak na to? Zkrátka zapnu tohle, lítám si, mám foťák nastavený na dlouhou závěrku, a pak uvidíte, jak vám to udělá takové hezké čáry 😊 Zaznamenáte pohyby dronu, přičemž samotný dron nebude vidět, a můžete si tak do vzduchu nakreslit obrázek.
Unlock Geozone – kliknu na tenhle řádek a jak vidíte, mám tady další 2 řádky, buďto unlocking license, nebo account, nebo Aircraft – ve všech případech, jakmile jsem někde, kde mi dron nechce vzlétnout, tak se mi jednom z těchto dvou řádků objeví možnost confirm (případně kromě confirmu přijde SMSka, musím tam proto zadat svoje číslo případně mail) a naťukám tam nějaký verifikační kód. V tu chvíli mi to odemkne stroj, aby mohl létat tam, kde potřebuju .
Řádek Find My Drone: Nedej bože, stane se, že s dronem musíte někde nouzově přistát, protože jste třeba přeťápli kapacitu energie. Potom stačí kliknout na flashování a bípování a vy uvidíte přesnou GPS pozici, kde dron najdete. Samozřejmě by se nám měla ukazovat GPS pozice v levém spodním rohu jako Last Recorded Location. Vpravo pak mám možnost buďto, aby mi to ukázalo, kde je pozice dronu, nebo kde je pozice Home Pointu.
Druhá ikonka vpravo je orientace mapy, takže když budete kroutit se zobrazovacím zařízením, tak se nám to bude kroutit podle severu, zkrátka deaktivuju a v těchto dvou vrstevnicích mám možnost switchovat mezi mapou, mezi satelitní mapou (myslím tím turistickou mapou), nebo kombinací. Případně můžu použít Other maps a nechat se odnavigovat k dronu.
Dostáváme se k předposlednímu řádku Advanced Safety Settings a co se stane, když vypadne signál. V "Advance Safety Settings " je také možné aktivovat Air Sense u dronů, které ho mají.
TIP
Někdo z šikulů tady nastavil Hover, což vůbec není špatně, pokud létáte v interiéru. Ale pokud létáte kdekoliv venku, tak je nejlepší nastavit dronu Return To Home, tedy návrat domů. Případně, kdybyste byli na letišti, tak Descend. Pokud létáte v nějakém prostoru typu pod mostem, nebo tam, kde je něco nad námi, tak je lepší Hover.
A poslední řádek Remote Identification, což je funkcionalita, kdy DJI o nás chce sbírat bambilion dat a chce, abychom se identifikovali vůči nějaké jejich autoritě. Není to lokální autorita, která bude po vzoru našeho, řekněme evropsko-unijního, U-Spacu, ale je možný, že si DJI tímhle dělá předpřípravu pro implementaci dálkové identifikace. Doporučuju všechno tam mít defalutně vykřížkovaný.
A pojďme se vrhnout na řádek Control Unit – létáte v metrech za sekundu, nebo v kilometrech za hodinu. My jsme začali z metru za sekundu.
Subject scanning znamená, že kamera automaticky skenuje objekt. Když máme aktivovanou tuto funkci, označím si nějaký subjekt, který je pak můj bod zájmu, kolem kterého můžu létat zběsile zleva doprava a kamera se mi bude k němu stále natáče. Fakt príma věc, doporučuju nechat si aktivováno. Nojo, jenomže, gimbal můžeme mít sice buďto v FP modu, FPV modu, nebo ve Follow módu, ale musíme v tu chvíli deaktivovat subject scanning. Co je Follow mode? Švenkování, tedy plynulé, krásné, táhlé záběry, kdy kamera prostě pořád kouká jedním směrem a nenaklání se, kdežto právě FPV mode je situace, když dám plnou doprava, nakloní se i kamera a budí to dojem, že letím letadlem. Vypadá to pěkně, ale defaultně drtivá většina z nás lítá na Follow.
Allow Board Gimbal Rotation. Doporučuju, pokud se chcete s kamerou podívat maličko vejš.
Gimbal calibration – gimbal se sám zkalibruje, a tím pádem i vycentruje. Kdybyste měli někdy pocit, že se to kouká maličko nakřivo, tak Gimbal calibration → Advanced gimbal settings, kliknu a mám možnost nastavit Pitch speed a Yaw speed – to jsou v podstatě náklony kamery a řekněme i rychlost toho, jak kamera reaguje. Pak si určitě pohrajte s Pitch smoothness – dejte si tam i vyšší hodnotu z toho důvodu, že ve chvíli, kdy budete scrollovat s kamerou a pustíte kolečko, tak vám to ještě došvenkuje, neudělá to takový ten tvrdý dojezd, ale naopak plynulý dojezd, takže kdokoli, kdo začíná, doporučuju, mějte to na větší hodnotě pitch smoothness a pitchch speed, klidně tam nechejte tu desítku. Kdo začíná, tak si rychlost pitche ubrat na 4, 3, ale když si speed nastavíte tak, jak jsme vám ukázali, to znamená nějakých těch 4 až 15, tak si myslím, že to tím určitě nic nezkazíte.
Vrátíme se zpátky a co tady máme dál je Recenter gimbal - zase vyrovná gimbal, když byste měli dojem, že se začal koukat mírně někam do pryč.
Phone charging znamená, že můžete dokonce dobíjet vaše zobrazovací zařízení přímo z dálkového ovladače.
Stick mode – my létáme na dvojku.
Button customization – to je totální libice, doporučuju každému si s tím trošku pohrát – buďto zapínám světlo, vypínám světlo, mapovej podklad, prostě je tam toho mrtě a přibývá s každou aktualizací, takže si to proklikejte a si uvidíte. Když tlačítko dvakrát krátce po sobě stisknu, tak můžu vycentrovat gimbal. Supr věc.
RC Calibration nás pustí do nastavení jen ve chvíli, kdy máme vypnutý dron. Pod "RC Calibration" je funkce "Advanced", kde si můžeme upravovat citlivost ovládacích páček.
A poslední řádek Repair To Aircraft Link znamená, že ve chvíli, kdy by se vám třeba rozpojil dálkový ovladač s dronem, nebo byste chtěli připojit Smart Controller, tak se to připojuje přesně tady.
To bychom měli řádek Control, dále je tam řádek Flight tutorial (průvodce appkou) a pojďme se vrhnout na Camera.
Nastavení kamery a přenosu dat v aplikaci DJI Fly
Formát MP4., mov., color… doporučuju proklikat, vyzkoušet si, co mi víc vyhovuje a hlavně, na co mám techniku, s čím budu vlastně stříhat, protože když si tam nahulím h265 kodek, no tak sice zísám větší datový tok, vytáhnu z toho víc obrazových dat, ale o to víc mi to může zasekat počítač, takže všechno se vším souvisí.
Video subtitles můžete nechat, aby se vám načítaly informace k videu tzv. metadata, což ocení hlavně ten, kdo exponuje manuálně. Protože já jsem v nastavení videa totálně marnej, tak je tady pro mě histogram, kterej když aktivujete, máte možnost sledovat si hodnoty, aby všechno bylo tak, jak to má být.
U Mavic 3
V nastavení kamery je pod barevným profilem u Mavicu 3 navíc Color Display Assist – při záběru budou barvy přirozenější. Když navíc přepneme na režim fotky, máme možnost měnit formáty JPEG, RAW, nebo JPEG + RAW , velikost obrazu 4:3, nebo 16:9.
Overexposure warning je signalizace přepalů, která se vám vyplatí ve chvíli, když prostě venku moc svítí sluníčko, abyste ty věci pak neměli přepálený v postprodukci.
Gridlines – mřížka na displeji.
Peaking level – zobrazuje zaostřené místa červenou barvou – pouzem M3 a A2S.
Automatické synchronizace HDčkových fotek klidně nechte defaultně zaškrtnutý, mřížka s křížem, abyste trefili zlatej střed, to znamená, aby ty fotky, výdejka, vždy stály za to. Také doporučuju aktivovat White Balance automaticky, případně můžete i manuálně podle venkovních podmínek.
Kam se nám to nahrává? Na interní paměť, nebo na SD kartu – máte možnost vybrat si a také možnost, a aby se vám to nahrávalo do cache, to znamená do mezipaměti zobrazovacího zařízení, které máte zrovna připojené. Nastavte si Auto až 2, nebo 2 Giga až Auto, to znamená Max., a tím pádem budete mít svoje zobrazovací zařízení sice zarvaný daty, fotkami a videi z dronů, ale budete se k nim moci kdykoliv vrátit, aniž byste byli připojení k letounu. Takže historicky se můžete pak podívat na ty fotečky, výdejka, byť jen v náhledové kvalitě. A můžu tady také zresetovat kameru do továrního nastavení.
Sync downloaded files to phone album – záběry se stahují přímo do telefonu.
Tenancy mission. Jakmile kliknu , ukáže se mi Smooth, což znamená, co nejplynuleji, anebo v HDčku, to znamená co nejhezčeji. Klidně tam nechte ten Smooth, protože zbytečně vlastně necháte dron žrát data, a pokud chcete létat na větší vzdálenost, tak spolehlivější přenos získáte se smoothem.
Frekvenci nechte na Dual bandu, aby si dron vybral, jestli lítá na frekvenci 2,4, nebo 5,8, podle toho, která je míň zahlcená. Pokud budete mít dojem, že dron lítá krátkou vzdálenost, tak klidně zvolte 2,4 GHz. V zástavbě, nebo někde, kde může být rušení, bych doporučil spíš 5,8 GHz, která není tolik přehlcena, ale když necháte zapnutý Dual band, nic tím nepokazíte.
Nakonec v About Drone mám možnost si pojmenovat dron, podívat se po nějakých updatech, projít sériová čísla dálkového ovladače, dronu, baterky, kamery, prostě všeho. A tím máme za sebou interní nastavení dronu, což já považuji za alfa-omegu, protože když je nastavený správně, tak si dron nastavení zapamatuje (vyjma nastavení kamery), i když tam prdnu jakýkoliv jiný zobrazovací zařízení.
Pravý boční panel rozhraní aplikace DJI Fly
Pojďme na pravý boční panel, kde jsou 3 ikonky a uprostřed červená ťupka, která mi značí, jestli nahrávám video, případně můžu překliknout do fotky nebo na inteligentní letové režimy. Přepínání mezi video/foto/režimy můžu realizovat také prostřednictvím buttonů na dálkovém ovladači, což vřele doporučuju si osvojit, protože vám to dost zjednoduší život.
Vedle spouště na displeji (červené nebo bílé kolečko) je také kolečko s nápisem AF, což je automatické ostření, nebo můžete překliknout na MF manuální ostření. Nad tím je číslo v kolečku, většinou 1 v kolečku, a je to digitální zoom. U Mavic 3 najdete ještě ikonku dalekohledu v kolečku a jde o přepnutí do teleobjektivu.
Technické nastavení fotky: Single fotka, 48MP fotka, HD fotka, AEB fotka, Burst fotka, Timeshots fotka
Nastavení videa: 4K, Full HD, 2,7K, 5,1K případně Frame Rate HDRko, to všechno si nastavte dle libosti.
Režim inteligentních funkcí:
Quickshots, který není možné teď zakliknout a demonstrovat vám ho, protože bysme museli být ve vzduchu.
HyperLapse nebo Pano, což je složená fotka z různých záběrů a pak poskládaná do 180stupňový fotky nebo 360 stupňový fotky.
Active track, který funguje tak, že prstem na obrazovce označím nějaký subjekt zájmu a už je jedno jestli dynamický, nebo statický. Označím ho (teď máme zaškrtnuto v pravém horním rohu ve třech tečkách) a jdeme na subject scanning. Jakmile nemáme zaškrtnutý subject scanning, tak mě to pronásleduje, většinou zezadu. Když máme zapnutý subject scanning, najede mi tady hezky tutorial a pak můžu například ten statický objekt snímat tak, že jenom letím rovně a kamera se mi stále natáčí směrem na k objektu. Fakt supr, trupr věc!
Pod focením, nebo nahráváním, je galerie, kde mám všechny fotky, který se mi nahrávají do těla dronu. Pokud nahrávám na interní paměť, případně na paměťovou kartu, můžu si dokonce nějaký obrázek stáhnout. Proč bych si ho stahoval? Tak například proto, abych ho měl uložený přímo v zobrazovacím zařízení, protože jinak ho mám v dronu, a když nezapnu dron, tak se nepodívám na fotku. Pro názornost vezmu nějakou fotečku, 48megapixelovou, teď si ji stáhnu v levém spodním rohu (kdybych kliknul vedle, tak bych si ji smazal, takže pozor na to). Jakmile ji mám staženou, tak dokonce můžu i zoomovat. Můžu si ji hodit do oblíbených, případně ji můžu rovnou lifrovat na socials a další platformy.
Co jsme si neukázali, je poslední funkcionalita – v pravém horním rohu je checkbox, díky kterému mám možnost si zaškrtnout x fotek nebo videí a buďto si je stáhnout, nebo je smazat, nebo je hodit do oblíbených. To jenom, abyste věděli.
Pravý spodní roh rozhraní aplikace a nastavení kamery
Můžu si switchovat mezi indikací v gigabajtech, nebo v minutách, nebo v počtech fotek, kolik mám ještě v záznamu. EV znamená, že si můžu fotku přisvětlit, nebo přitmavit v závislosti na světelných podmínkách, kde se pohybuju, nebo si to dokonce můžu locknout, takže i když se otočím proti sluníčku, nebo proti něčemu tmavému, furt mi to bude držet konstantní mínus 1,3. Pecka věc, případně můžu switchnout do manuálu, kdybych byl foto/video expert, ale já to radši hezky switchnu zpátky do Auto. V levém spodním rohu mám zobrazení mapičky, kterou jsem si teďko skryl tím, že jsem kliknul na levej button, zase ji vyvolám malým L, switchnu a najednou vidíte, zmizela mi ta zvětšenina náhledu a mám zase hezký fullscreen toho, co vidím.
Vedle jsou hodnoty, kdybych byl ve vzduchu – jak jsem daleko, jak jsem vysoko, jak letím horizontálně rychle, vertikálně rychle a v levým v tom spodním růžičku, kde je ta mapička, tak máte možnost switchnout do kompasu, nebo si mapu switchnout tak, abyste se s tím mohli kroutit (nevím jaká je ta přidaná hodnota, ale oukej).
Když si rozjedu celý mapový podklad jako fullscreen, tak uvidím hezky trajektorii, kde jsem lítal, v pravém panelu mám nějaké další buttony, který si pojďme proklikat.
Menu mě informuje o restriktivních zónách, každopádně tohle si můžu všechno nechat zaškrtnuté.
N mi umožní tancovat s kompasem, anebo si ho fixnout.
Poslední je mapový podklad Standard, Satelit nebo Combo. Hodím si tam standardku.
Poslední button, Find my Drone, který jsme si už ukazovali.
Poslední věc, která není docela dobře identifikovatelná, jsou takové oranžový čárky nahoře a dole, které nám symbolizují detekci překážek, takže když poletím někam, kde jsou překážky, appka by měla ukazovat oranžovou čárku na příslušných místech senzorů – jak zezadu, tak zepředu.
Návrat do základního menu a funkce pro power users
Nahoře vlevo nám appka zhruba ukazuje, kde jsme.
Fly Spots jsou tipy a triky, kde si můžete políta, kdybyste byli někde v zahraničí.
V pravém horním rohu je ikonka knihovny, takže mi appka automaticky najde, že mám Mavica Air 2, a tím pádem se mi přizpůsobí i plocha instruktážních videí, kdybych si tam hodil třeba jiný dron. Můžu tady i dokonce dohledat manuály, bohužel všechno v angličtině.
V levém spodním rohu vidíme Album. Mám tady nějaké fotky, nějaká videjka a button Create. Jakmile ho využiju, získám šablony pro automatický krátký sestřih videí, případně skočím do PRO a jakmile označím nějaká videa, klidně všechny 3, přidám je do fronty a mám je seřazené za sebou, takže si s nimi můžu hrát – stříhat, barvit jednotlivé záběry, přidávat speed, reversnout ho atd. Jakmile budete ready, stačí kliknout na export a vyexportíte to buďto v HD, nebo Full HD.
Skypixel je dronařská komunita, která sdílí fotky, takže určitě super inspiračka pro to, jak pořídit nějaký dechberoucí záběr, pro různé kreativy nebo dynamiky záběru.
V profilu najdu přehled, kolik už jsem nalítal, jak dlouho, kolik flightů atd. Co přibylo po aktualizaci appky je Device Managment, kde vidíte, s čím máte spárováno, jaké máte k dronu přidružené služby (např. DJI Care Refresh) a sériové číslo dronu. A zároveň při aktivovaném Care Refresh tady můžete aktivovat Fly Away Coverage, který nás kryje v případu ztráty dronu.
V dalším nastavení najdete možnost Aircraft Firmware Update – určitě nedávejte auto download z toho důvodu, abyste měli pod kontrolou, kdy aktualizujete, protože přece jenom aktualizace a kalibrace s sebou nesou rizika toho, že můžete v early fázi natáhnout nějaký bug, a pak budete vlastně čekat, než v DJI přijdou s novou verzí.
Synchronizace dat s wifinou s někým, něčím, s DJIkem hlavně.
Camera Views, jasně.
Flight Tips, taky můžete zakliknout, pokud chcete, aby vám to vyhazovalo, jak nastavit kameru, jak nastavit ten a ten režim atd.
Můžete vymazat cache privacy.
Nastavit Language, kde zatím bohužel ještě tam čeština není, takže jsme odkázaný na ájinu.
Replay Beginner´s Guide, aby nás appka zase provedla nastavením.
Můžu se samozřejmě odhlásit nebo přihlásit k jinému účtu.
V pravém horním rohu je online support, takže můžete rovnou pálit dotazy na DJI, hlásit bugy a hlídat si třeba progress požadavků, oprav aj.
Všechny chytrosti z videa také v e-booku
Pro ty z vás, kteří máte rádi vše černé na bílém, jsme připravili i manuál ke stažení, abyste měli Alexovy tipy vždy po ruce.
DJI Mini 2 (nově bez přízviska Mavic v názvu) v sobě spojuje to
nejlepší z první generace malých dronů DJI Mavic Mini a žhavé novinky DJI Mavic Air 2. Stejně jako
„jednička” je ideální pro začátečníky, i když svým výkonem a
kvalitou obrazu nezklame ani pokročilé droní bardy. Mini 2 je prostě
skladný a praktický dron, se kterým natočíte kreativní video na pár
dotyků ovladače. Hodně ceněnou novinkou je možnost pořizovat fotografie
i ve formátu RAW.
DJI Mini 2 nám přistál na testovačku ještě před oficiálním releasem. Marně jsme hledali přízvisko Mavic, protože tenhle název nás zkrátka baví – to je jako kdybyste Rolls-Royce okuchali o Rollse.. zkrátka škoda, stejně jako dobrýho člověka 😇 Kromě rozbalení pod drobnohledem jsme Miniho 2 provětrali v terénu a přilétáme s čerstvými dojmy, tipy a postřehy. No a v neposlední řadě se s vámi podělíme a o surová data, abyste mohli objektivně posoudit sami, jestli Miniho 2 zařadíte do své letky.
Dlouho očekávaný přírůstek do letky malých skládacích dronů DJI –
Mavic Mini. Muší váha, rozměry akorát do dlaně nebo kapsy, 2,7K kamera,
30 minut ve vzduchu a inteligentní režimy natáčení, se kterými vykouzlí
nádherná videa i naprostý začátečník. Skvělý poměr cena/výkon podle
našich testů.
Rozbaleno, odzkoušeno a je tu recenze Mavic Mini – někteří už mají objednáno, někteří ještě váhají. Tahle recenze vám pomůže se konečně rozhoupat, nebo taky neee… je to jen na vás, jestli nejnovějšího prcka z dílny DJI zařadíte do své letky.
DJI Mavic Air 2 je superskladný malý dron o 570 gramech a zároveň
nekompromisní foto-video bomba. 48MP fotografie ostré jako břitva nebo 4K
video při 60 fps? BINGO a BINGO! Nechybí nové a vylepšené režimy
inteligentních funkcí, takže ihned po rozbalení se proměníte v mžiku
z drony nepolíbeného na rozeného hollywoodského kameramana.
Přivítejte novou generaci dronu DJI Mavic Air, na kterou jsme se tak tešili. Mavic Air 2 je stále tak kompaktní a praktický, ale dostal do vínku upgrade v podobě delšího flight time až 34 minut, většího snímače pro kvalitnější snímky a třetí generace inteligentních letových režimů. Seznamte se s ním blíže a ujasněte si v přehledné tabulce, co přináší nového oproti svému staršímu bráchovi.
Na FPV dron z dílny DJI se tešila celá dronařská obec a je konečně tady!
Jako jsme u DJI zvyklí, i jeho závodní FPV dron se intuitivně ovládá, na
rozdíl od vlastních skládaček nebo modelů jiných výrobců, které jste
museli ovládat zcela manuálně. Novinka od DJI, kterou vám servíruje
v kombu s brýlemi a vším, co k akčnímu poletu z netradiční
perspektivy potřebujete, se totiž umí sama vznášet ve vzduchu, i když
pustíte kniply. Přidejte k tomu video v 4K/60fps kvalitě a superširoký
150° rozhled z pohledu první osoby a držíte v ruce stroj, který
převrátí naruby celou kategorii FPV dronů.
Nejen Alex se těšil na první FPV dron od DJI jak malej Jarda (nebo Alda?). Už přiletěl a s ním i první česká recenze s videjkem, kde uvidíte unboxing a samozřejmě i polet této dlouho očekávané novinky.
Na FPV dron z dílny DJI se tešila celá dronařská obec a je konečně tady!
Jako jsme u DJI zvyklí, i jeho závodní FPV dron se intuitivně ovládá, na
rozdíl od vlastních skládaček nebo modelů jiných výrobců, které jste
museli ovládat zcela manuálně. Novinka od DJI, se totiž umí sama vznášet
ve vzduchu, i když pustíte kniply. Přidejte k tomu video v 4K/60fps
kvalitě a superširoký 150° rozhled z pohledu první osoby a držíte
v ruce stroj, který převrátí naruby celou kategorii FPV dronů.
Když si vybíráte nový dron, nebo se
jen ze zajímavosti probíráte parametry modelů, které by vám jednou snad
i mohly dělat společnost, pak se nejspíš nevyhnete informaci definující
maximální dolet dronu. Tento údaj, který se u lepších kousků počítá
v kilometrech, se může u různých modelů dost lišit. Fakticky se ale
jedná o parametr, s nímž bychom se ale vlastně nemuseli výrazně
„trápit“. Přesto je ale hodnota doletu nejednou ústředním tématem
řady zapálených diskuzí či recenzí, včetně otázky, jak lze dolet dronu
posílit nebo prodloužit, třeba pomocí různých doplňků. Má to ale smysl
a je to vůbec potřebné a legální?
Letu zdar, draci. Tady sokol Vojta a dneska si vezmeme všechny věci, který
můžeme přidělat na Avatu, který jsme našli na našem e-shopu. Všechno to
unboxnem, přiděláme, otestujem. Rozhodně vás čeká i crash test. A taky
na dron přiděláme jednu externí velkou kameru a uvidíme, jestli to ten dron
vůbec utáhne a poletí. Takže se těšte, připoutejte se a jdeme na to.