Autonomní létající skladník od Verity? Začalo to v IKEA
4 minuty čtení
Při naší poslední návštěvě u chytrých hlaviček a šikovných rukou inženýrů
a vývojářů z ČVUT jsme se mohli blíže podívat a nechat si
vysvětlit různé zajímavé droní technologie, připravované pro všelijaké
praktické mise. Takové, po kterých je poptávka, ale i jiné, jejichž
aplikaci v reálném prostředí můžeme zatím jen předvídat. Jednou
z těch, které mají blízko k praktickému nasazení, je automatické nebo
dokonce autonomní létání v uzavřených prostorách, typicky ve skladech.
Věděli jste ale, že jedno takové řešení už fakticky slouží ve
skladech IKEA?
Noční vzdušný skladník
Základní myšlenka dronů samostatně se pohybujících po (ideálně) prázdných skladech je prostá. Zůstaňme třeba u obchodních domů s nábytkem IKEA, které mají ve svých skladech i více jak 10 000 položek. Ty je přitom potřeba průběžně monitorovat, kontrolovat a doplňovat.
V případě, kdy toto řeší lidský personál, zabere kompletní inventura klidně i 3 měsíce! Když se ale stejná práce svěří letce automatických, případně autonomních dronů, může vše probíhat bez zásahu člověka, průběžně a klidně každý den. Přesněji každou noc, jelikož právě v případě skladů IKEA létají drony od 22:30 do 4:00 ráno.
Drony Verity ve skladech IKEA
Drony s charakteristickým IKEA designem, tedy ve žluto-modrém provedení, má na starosti švýcarská společnost Verity, která je jejich výrobcem, přesněji dodavatelem celého řešení. Celá tato záležitost ale není otázkou pouze nábytkářského gigantu IKEA – stejná technologie se nabízí i dalším klientům.
Švýcarské řešení proudí do celého světa
Vše přitom začalo v roce 2021, kdy první pilotní projekt odstartovala společnost Ingka, která se fakticky stará o většinu skladů IKEA (celkem v 31 zemích včetně ČR). Překvapit by nás nemusela skutečnost, že se zkušební projekt realizoval ve Švýcarsku, tedy vcelku logicky v domovské zemi výrobce dronů Verity. Jelikož se tento systém už ve své první fázi osvědčil, nasadili ho postupně do dalších zemí a dalších provozů IKEA.
Aktuálně tyto modro-žluté drony létají ve skladech v Chorvatsku, Belgii, Slovinsku, Německu, Itálii a Holandsku. To je ale stále jen začátek „velké droní invaze“ do skladů IKEA (Ingka). Výhledově se totiž plánuje rozšíření i do ostatních zemí, kde IKEA prodává svoje produkty a kde Ingka zajišťuje jejich skladování. Je tedy docela pochopitelné, že dodavatel dronů Verity aktuálně příliš nestíhá vyrábět své šikovné létající skladníky.
Kdy dorazí droní skladníci do ČR?
Úspěšně se rozvíjející systém droních skladníků bude postupně nasazován i v dalších skladech a dalších zemích, Česká republika nebude výjimkou. Třeba se časem naskytne příležitost podívat se na celé řešení více z blízka, prohlédnout si ho na vlastní oči a snad i zdokumentovat. Tedy pokud nebude vše zahaleno pláštíkem obchodního tajemství.
Jak se dělá inventura ze vzduchu?
Základem celého „létajícího inventurního řešení“ je početnější armáda dronů, která má své hnízdo, přesněji dokovací stanice, přímo ve skladu mezi jednotlivými uličkami a paletami zboží. Celý systém by měl fungovat do značné míry automaticky, respektive autonomně. Jak o svém systému referuje sám výrobce Verity?
Drony Verity a jeho dokovací stanice
V praktické rovině má dron usazený v dokovací stanici přímé spojení s centrálním řídicím systémem, od něj obdrží instrukce a vystartuje ke své misi. Vzlétne, zamíří do předem určené uličky a začne se záznamem jednotlivých pozic. Sloužit by mu k tomu měla kamera s vysokým rozlišením,systém pro čtení čárových kódů, navíc by měl být dron-skladník schopný vytvářet i 3D snímky, pokud to situace vyžaduje.
Vše dohromady znamená, že dron doletí na místo první skladové pozice, analyzuje počet zde přítomných položek, následně se posouvá dál, dokud mu nezačne docházet šťáva, nebo jednoduše nedokončí svou misi. Poté se vrací na svou základnu, kde se dobije jeho baterie a mezitím se také všechna pořízena data stáhnou a předají centrálnímu řídicímu sytému. Takový skladový CML (Centrální Mozek Lidstva), nebo spíš CNS (Centrální Mozek Skladu).
Ukázka provozu dronů Verity ve skladech IKEA
Orientace v uzavřených prostorách
Jakým způsobem se přitom dron samotný orientuje v prostorách skladu není nikde konkrétně uvedeno. Možnosti jsou ale v zásadě 2, alespoň jak víme od lidí z ČVUT:
Méně pravděpodobné je u tohoto řešení využití LiDARu na palubě každého dronu. To by bylo sice řešení značně flexibilní, ale také energeticky, výpočetně, případně i finančně hodně náročné. Z přiloženého videa se navíc zdá, že drony létají po předem jasně vytyčené trajektorii. Mají prostě svoje cestičky.
Drony Verity létají nez zásahu člověka
To by sice mohlo představovat určité riziko nárazu, pokud by se něco nečekaně objevilo na trase, ale i to je samozřejmě ošetřeno. Každá dron je totiž vybaven dostatečným počtem antikolizních čidel, proto je schopný se před nečekanou překážkou zastavit, obletět ji, nebo nahlásit chybu a vrátit se zpět. Trochu jako váš robotický vysavač.
Majáky místo GPS
Zajímavé téma je kontrola polohy a navigace dronů uvnitř uzavřené budovy. V hypotetickém případě skladu pod širým nebem by se dala použít GPS navigace, ideálně s RTK upřesněním. Pak lze létat s přesností na centimetry. Naopak v reálném případě uzavřených skladů schovaných pod střechou je potřeba použít trochu jinou technologii. Ona se vlastně podobá kombinaci GPS a RTK. Do skladu se rovnoměrně rozmístí dostatečný počet elektromagnetických majáků s přesně určenou polohou, s nimiž pak drony komunikují podobně jako s GPS satelity.
Další „vrstvou vnitřní navigace“ může být 3D model konkrétního skladu a v něm předem přesně vyznačené letové koridory, po nichž se drony následně pohybují. Představil bych si to podobně, jako když po skladu jezdí pozemní roboti a orientují se podle čar na zemi, které určují jejich pracovní cesty. Pouze v případě dronů nejsou tyto čáry fyzicky vyznačené v reálném světě, ale virtuálně narýsované v 3D modelu skladu.
Pokud systém droních skladníků funguje právě na tomto principu, mohlo by být celé řešení relativně jednoduché a spolehlivé. Jelikož se drony po skladech pohybují v noci, kdy zde není žádný další provoz, nepotřebují teoreticky žádný pokročilý systém autonomního řízení a navigace, ale mohou vcelku jednoduše a přímočaře plnit předem zadané úkoly – splnit misi, vrátit se na základnu, nahrát pořízená data, předat štafetu dalšímu dronu a po doplnění šťávy jít znovu do akce.
Dron, člověk, robot…
Když se další den ráno do skladu vrátí život založený na bázi uhlíku (lidé), budou mít tito živí skladníci k dispozici přehledně zpracovanou průběžnou inventuru. Následně stačí už jen doplnit prázdné či nedostatečně obsazené pozice. I když i to je činnost, kterou by jistě brzy, vlastně již dnes, zvládly automatické systémy, tentokrát spíše pozemní roboti. Chytrý systém si, předpokládám, již brzy bude schopný také sám objednávat chybějící či nedostatkové položky a vše by pak mohlo brzy fungovat prakticky zcela bez lidí.
To už jsme ale poněkud přesáhli naše původní droní téma. Každopádně podle toho, co říkal Ing. Tomáš Báča z ČVUT, je vlastně jen otázka času, kdy se podobná řešení prosadí i v dalších velkých skladech řady jiných společností, než je IKEA. Někdo ale musí být první! IKEA by proto mohla sloužit jako ideální propagátor a průkopník této myšlenky. Uvidíme co přinese budoucnost, třeba se výhledově dočkáme i dalších podobných řešení, tentokrát třeba postavených na základech, které vybudovala parta okolo ČVUT.
Komplexní a bezpečný systém droních skladníků od Verity
Řidič cisterny uvízl na střeše svého vozu, kolem něj burácela hnědá voda a žádný člun se k němu nedostal. Za pár minut ho z té pasti vytáhl nákladní DRON – stroj, který normálně vozí postřik na pole nebo materiál na stavbu.
Stalo se to v Yunbiao v čínském Kuang-si, kde tajfun Maysak proměnil celé město v jezero. Záchranář muže připnul do postroje, heavy-lift DRON převzal jeho váhu a přenesl ho nad proudem na suchou zem. Video z toho letu se stalo virálním hitem – a zároveň položilo DRONové komunitě pěkně nepohodlnou otázku.
Jeden chlap na farmě u Kapského Města právě přepsal historii výdrže DRONů. Luke Maximo Bell poslal do vzduchu kvadrokoptéru, která letěla 4 hodiny, 21 minut a 39 sekund na jedno nabití. Nezávislí svědci koukali, Guinness zapisoval a americká firma se státním posvěcením zůstala hodinu a deset minut za ním.
To je příběh, který stojí za rozebrání do posledního wattu.
Šest dní visel na internetu tajemný teaser se sloganem „For the Priceless Below“. Půl DRONové komunity si sázelo na nástupce Matrice 30. Pak DJI 8. července 2026 odklopilo plachtu – a místo nového stroje ukázalo padák. A přesně tady všichni šlápli vedle. Pro evropskou firmu, která létá nad lidmi nebo dělá inspekce dálnic, je tenhle 935gramový modul cennější než jakýkoli nablýskaný airframe.
Osmnáct měsíců předtím byla tahle firma na dně. Uzemněná, se zabaveným povolením, s vyšetřováním v zádech a rodinou zraněného kluka, která podala žalobu. A přesto 3. července 2026 vypustila přes 700 DRONů nad Lake Carolyn v texaském Irvingu a odpálila oslavy 250. výročí USA.
To není příběh o technice. To je příběh o tom, jak se dá po nejhorší noci v historii firmy postavit zpátky na nohy.
Termokamera na DRONu zvedla počet zachráněných srnčat z 15 na 350 ročně. Bavorský spolek Rehkitz-Rettung Mangfalltal létá s Matrice 4T před svítáním a čte tělesné teplo mláďat skrze metrovou trávu. Jak vypadá reálná mise od detekce po vyzvednutí a proč záleží na každé minutě?
DJI Agriculture spustil najednou dva postřikovací kolosy – Agras T55 pro jednoho pilota a T100 Dual Battery pro velké sady. Oba přitom prošli schválením FCC tři dny před tím, než USA zablokovaly nová čínská rádiová pásma. Co to znamená pro farmáře, kteří si je chtějí koupit?
Jeden firmwarový update a Matrice 4D smí létat BVLOS bez dokovací stanice. Certifikační třída C6 nově pokrývá i konfiguraci s ovladačem RC Plus 2 Enterprise – a mobilní inspekce lineární infrastruktury se rázem staly dostupnějšími.
SkyRover X1 je značka, o které jsi nejspíš už slyšel. Teď ji postavili vedle DJI Mini 4 Pro v aljašských horách a nechali oba stroje bojovat v reálném terénu. Výsledky? Minimálně jeden z nich překvapí víc, než čekáš.
North Carolina Turnpike Authority řídí stavbu dálnice za 2,5 miliardy dolarů pohledem z DRONu. LiDAR s přesností pod dva centimetry počítá objemy zeminy, hlídá harmonogram a drží pracovníky mimo nebezpečný koridor. Jak přesně to funguje a co z toho plyne pro infrastrukturní projekty v Evropě?
Objednáš si oběd a místo kurýra v autě přiletí elektrický DRON. Nabere balíček s jídlem, přeletí město a složí ho na určený výdejní bod, kde si ho vyzvedneš. Žádný člověk, žádné auto, žádný výfuk. Přesně tohle spouští foodtech platforma Wonder v texaském Dallasu – start je naplánovaný na leden 2027. A do konce téhož roku má DRONová dodávka pokrýt většinu texaských poboček Wonderu. Partnerem není žádný nováček, ale firma, která už dnes drží titul největší autonomní doručovací služby světa – Zipline.
