Nacházíte se zde:
DronZónaNovinkyAutonomní létající skladník od Verity? Začalo to v IKEA
Pro vývojáře
Průmysl
Stavebnictví
Autonomní létající skladník od Verity? Začalo to v IKEA
4 minuty čtení
Při naší poslední návštěvě u chytrých hlaviček a šikovných rukou inženýrů
a vývojářů z ČVUT jsme se mohli blíže podívat a nechat si
vysvětlit různé zajímavé droní technologie, připravované pro všelijaké
praktické mise. Takové, po kterých je poptávka, ale i jiné, jejichž
aplikaci v reálném prostředí můžeme zatím jen předvídat. Jednou
z těch, které mají blízko k praktickému nasazení, je automatické nebo
dokonce autonomní létání v uzavřených prostorách, typicky ve skladech.
Věděli jste ale, že jedno takové řešení už fakticky slouží ve
skladech IKEA?
Noční vzdušný skladník
Základní myšlenka dronů samostatně se pohybujících po (ideálně) prázdných skladech je prostá. Zůstaňme třeba u obchodních domů s nábytkem IKEA, které mají ve svých skladech i více jak 10 000 položek. Ty je přitom potřeba průběžně monitorovat, kontrolovat a doplňovat.
V případě, kdy toto řeší lidský personál, zabere kompletní inventura klidně i 3 měsíce! Když se ale stejná práce svěří letce automatických, případně autonomních dronů, může vše probíhat bez zásahu člověka, průběžně a klidně každý den. Přesněji každou noc, jelikož právě v případě skladů IKEA létají drony od 22:30 do 4:00 ráno.
Drony Verity ve skladech IKEA
Drony s charakteristickým IKEA designem, tedy ve žluto-modrém provedení, má na starosti švýcarská společnost Verity, která je jejich výrobcem, přesněji dodavatelem celého řešení. Celá tato záležitost ale není otázkou pouze nábytkářského gigantu IKEA – stejná technologie se nabízí i dalším klientům.
Švýcarské řešení proudí do celého světa
Vše přitom začalo v roce 2021, kdy první pilotní projekt odstartovala společnost Ingka, která se fakticky stará o většinu skladů IKEA (celkem v 31 zemích včetně ČR). Překvapit by nás nemusela skutečnost, že se zkušební projekt realizoval ve Švýcarsku, tedy vcelku logicky v domovské zemi výrobce dronů Verity. Jelikož se tento systém už ve své první fázi osvědčil, nasadili ho postupně do dalších zemí a dalších provozů IKEA.
Aktuálně tyto modro-žluté drony létají ve skladech v Chorvatsku, Belgii, Slovinsku, Německu, Itálii a Holandsku. To je ale stále jen začátek „velké droní invaze“ do skladů IKEA (Ingka). Výhledově se totiž plánuje rozšíření i do ostatních zemí, kde IKEA prodává svoje produkty a kde Ingka zajišťuje jejich skladování. Je tedy docela pochopitelné, že dodavatel dronů Verity aktuálně příliš nestíhá vyrábět své šikovné létající skladníky.
Kdy dorazí droní skladníci do ČR?
Úspěšně se rozvíjející systém droních skladníků bude postupně nasazován i v dalších skladech a dalších zemích, Česká republika nebude výjimkou. Třeba se časem naskytne příležitost podívat se na celé řešení více z blízka, prohlédnout si ho na vlastní oči a snad i zdokumentovat. Tedy pokud nebude vše zahaleno pláštíkem obchodního tajemství.
Jak se dělá inventura ze vzduchu?
Základem celého „létajícího inventurního řešení“ je početnější armáda dronů, která má své hnízdo, přesněji dokovací stanice, přímo ve skladu mezi jednotlivými uličkami a paletami zboží. Celý systém by měl fungovat do značné míry automaticky, respektive autonomně. Jak o svém systému referuje sám výrobce Verity?
Drony Verity a jeho dokovací stanice
V praktické rovině má dron usazený v dokovací stanici přímé spojení s centrálním řídicím systémem, od něj obdrží instrukce a vystartuje ke své misi. Vzlétne, zamíří do předem určené uličky a začne se záznamem jednotlivých pozic. Sloužit by mu k tomu měla kamera s vysokým rozlišením,systém pro čtení čárových kódů, navíc by měl být dron-skladník schopný vytvářet i 3D snímky, pokud to situace vyžaduje.
Vše dohromady znamená, že dron doletí na místo první skladové pozice, analyzuje počet zde přítomných položek, následně se posouvá dál, dokud mu nezačne docházet šťáva, nebo jednoduše nedokončí svou misi. Poté se vrací na svou základnu, kde se dobije jeho baterie a mezitím se také všechna pořízena data stáhnou a předají centrálnímu řídicímu sytému. Takový skladový CML (Centrální Mozek Lidstva), nebo spíš CNS (Centrální Mozek Skladu).
Ukázka provozu dronů Verity ve skladech IKEA
Orientace v uzavřených prostorách
Jakým způsobem se přitom dron samotný orientuje v prostorách skladu není nikde konkrétně uvedeno. Možnosti jsou ale v zásadě 2, alespoň jak víme od lidí z ČVUT:
Méně pravděpodobné je u tohoto řešení využití LiDARu na palubě každého dronu. To by bylo sice řešení značně flexibilní, ale také energeticky, výpočetně, případně i finančně hodně náročné. Z přiloženého videa se navíc zdá, že drony létají po předem jasně vytyčené trajektorii. Mají prostě svoje cestičky.
Drony Verity létají nez zásahu člověka
To by sice mohlo představovat určité riziko nárazu, pokud by se něco nečekaně objevilo na trase, ale i to je samozřejmě ošetřeno. Každá dron je totiž vybaven dostatečným počtem antikolizních čidel, proto je schopný se před nečekanou překážkou zastavit, obletět ji, nebo nahlásit chybu a vrátit se zpět. Trochu jako váš robotický vysavač.
Majáky místo GPS
Zajímavé téma je kontrola polohy a navigace dronů uvnitř uzavřené budovy. V hypotetickém případě skladu pod širým nebem by se dala použít GPS navigace, ideálně s RTK upřesněním. Pak lze létat s přesností na centimetry. Naopak v reálném případě uzavřených skladů schovaných pod střechou je potřeba použít trochu jinou technologii. Ona se vlastně podobá kombinaci GPS a RTK. Do skladu se rovnoměrně rozmístí dostatečný počet elektromagnetických majáků s přesně určenou polohou, s nimiž pak drony komunikují podobně jako s GPS satelity.
Další „vrstvou vnitřní navigace“ může být 3D model konkrétního skladu a v něm předem přesně vyznačené letové koridory, po nichž se drony následně pohybují. Představil bych si to podobně, jako když po skladu jezdí pozemní roboti a orientují se podle čar na zemi, které určují jejich pracovní cesty. Pouze v případě dronů nejsou tyto čáry fyzicky vyznačené v reálném světě, ale virtuálně narýsované v 3D modelu skladu.
Pokud systém droních skladníků funguje právě na tomto principu, mohlo by být celé řešení relativně jednoduché a spolehlivé. Jelikož se drony po skladech pohybují v noci, kdy zde není žádný další provoz, nepotřebují teoreticky žádný pokročilý systém autonomního řízení a navigace, ale mohou vcelku jednoduše a přímočaře plnit předem zadané úkoly – splnit misi, vrátit se na základnu, nahrát pořízená data, předat štafetu dalšímu dronu a po doplnění šťávy jít znovu do akce.
Dron, člověk, robot…
Když se další den ráno do skladu vrátí život založený na bázi uhlíku (lidé), budou mít tito živí skladníci k dispozici přehledně zpracovanou průběžnou inventuru. Následně stačí už jen doplnit prázdné či nedostatečně obsazené pozice. I když i to je činnost, kterou by jistě brzy, vlastně již dnes, zvládly automatické systémy, tentokrát spíše pozemní roboti. Chytrý systém si, předpokládám, již brzy bude schopný také sám objednávat chybějící či nedostatkové položky a vše by pak mohlo brzy fungovat prakticky zcela bez lidí.
To už jsme ale poněkud přesáhli naše původní droní téma. Každopádně podle toho, co říkal Ing. Tomáš Báča z ČVUT, je vlastně jen otázka času, kdy se podobná řešení prosadí i v dalších velkých skladech řady jiných společností, než je IKEA. Někdo ale musí být první! IKEA by proto mohla sloužit jako ideální propagátor a průkopník této myšlenky. Uvidíme co přinese budoucnost, třeba se výhledově dočkáme i dalších podobných řešení, tentokrát třeba postavených na základech, které vybudovala parta okolo ČVUT.
Komplexní a bezpečný systém droních skladníků od Verity
Powerus otevřel agro divizi a nasadil svůj heavy-lift H1000 na postřik polí – bez jediné změny v hardwarovém jádru. Stejný stroj, který vozí náklad záchranářům, teď míří nad lány kukuřice v Austrálii a na Novém Zélandu. Proč těžké DRONy přestávají být exotikou a co skutečně rozhoduje o tom, jestli agro DRON vydělá?
Francouzský startup Tornyol postavil 40gramový mikroDRON, který v laboratoři autonomně sestřelil létající hmyz – bez jediné kamery, jen pomocí sonaru s 380 mikrofony. Za projektem stojí bývalý vývojář raket z MBDA. Technologie funguje, ale má více než jeden háček.
DJI Avata 360 spojuje FPV dynamiku s 360° sférickým záznamem v 8K. Framing záběru nevyřešíš před letem, ale až ve střihu – a to mění všechno. Proklepli jsme ho od technických parametrů přes výdrž baterie až po ceny jednotlivých variant.
Komunální policie v turistickém letovisku na Costa Blance porazila národní složky s desetkrát větším rozpočtem. Příběh Benidormu ukazuje, co se stane, když se z jedné termovizní myšlenky postaví kompletní DRONový ekosystém. A proč koupit DRON nestačí.
DRON přelétl jižní Londýn za tři minuty, kurýr by jel dvacet. Britský NHS spustil první rutinní BVLOS přepravu krevních vzorků v historii Velké Británie – a čísla za tím jsou hustší, než by se zdálo. Co to znamená pro zbytek Evropy a kam tohle celé míří?
Piloti Avaty 360 zažili po jednom updatu to nejhorší, co FPV létání nabízí: černý obraz v brýlích při plné rychlosti. DJI reagovalo patchem v01.00.0500 – a přidalo funkci, o které komunita nevěděla, že ji chce. Co přesně opravuje a proč to není jen rutinní update?
Khumbu Icefall je nejsmrtelnější úsek cesty na Everest. Šerpové ho překonávají šest až osm hodin s nákladem na zádech – a každý přechod je sázka na život. DJI FlyCart 100 to zvládá za osm minut s 85 kg na palubě. Co za tím stojí a kam tohle celé míří?
Britská Intelligent Energy odhalila vodíkový powertrain IE-FLIGHT™ 120 – 120 kW, nosnost až 750 kg, dosah v řádu tisíců kilometrů a nulové emise. Místo výfukových zplodin vytéká čistá voda. Proč tohle mění pravidla těžkého bezpilotního létání a proč za tím stojí britské miliardy?
Kickstarterová kampaň hongkongského startupu TriLife překročila cíl během pár hodin a šplhala dál. Kapesní kamera AulGo slibuje 4K video ze Sony senzoru, šestiosou elektronickou stabilizaci a cenu okolo 200 dolarů. Zní to jako sen každého, kdo nechce tahat zrcadlovku. Jenže když se podíváš pod kapotu, začne to vyprávět úplně jinou historii.
Cargo DRON, který vyletí výš než vrchol Everestu, zní jako scénář, který si někdo vymyslel u piva. Jenže DJI to udělalo doopravdy – a mlčí o tom, kdy si takový stroj koupíš.
DJI EV50 je první eVTOL doručovací DRON firmy a představil se způsobem, jaký si zaslouží pozornost. Ne na pódiu s konfetami, ale v 8 861 metrech nad severní stěnou Everestu, s vědeckou aparaturou na měření ozonu v nákladovém prostoru.