Co si představit pod pojmem „autonomní drony“? Přečtěte si
o 5 stupních letecké autonomie, abyste nesedli na lep výrobci, co
s termínem operuje velice volně. Neexistuje totiž žádná centrální
autorita, která by míru autonomie jednotlivých dronů posuzovala a
stanovovala standardy.
Zapamatujte si: Autonomie vs. AutomatizaceAutomatizovaný dron se umí sám navádět podle předem zadané trasy směrem k vámi zadanému cíli. Umí ale pořád jen plnit vaše rozkazy, sám se nerozhoduje. Naopak autonomní dron se sám i rozhoduje a vyhodnocuje situaci na základě dat, které přijímá různými čidly. Není závislý na operátorovi. A právě míru autonomie dronu můžeme rozdělit do 5 stupňů podle míry automatizace.
Level 0: Žádná automatizace
Pilot má kontrolu nad každým pohybem dronu a vše musí ovládat manuálně. Jde typicky o závodní drony a RC modely letadel pro rekreační využití.
Level 1 – Asistence pilota
Pilot má stále kontrolu nad celkovým průběhem letu a bezpečností dronu, ale dron už si vzít na starost alespoň jednu zásadní funkcionalitu na určitou dobu. Neumí ovládat současně směr a rychlost letu, ale může umět pomáhat s navigací, držením výšky nebo pozice. V této kategorii najdete hobby a spotřebitelské drony, které umí hlídat dodržování vámi zadaných vstupních parametrů nebo varovat před překážkami – těm se ale už musíte vyhnout zásahem pilota.
Level 2 – Částečná automatizace
Pilot je stále zodpovědný za bezpečný let dronu a měl by být pořád ready převzít kontrolu v případě jakéhokoliv problému. V určitých situacích si ale dron sám určí směr, výšku a rychlost. Na této úrovni je většina v současnosti vyráběných dronů, čímž snímá pár starostí z ramen operátora. Obvykle je možné předprogramovat trasu, nahrát ji do autopilota a dron pak plní misi podle těchto údajů – častým úkolem bývá mapování a fotogrammetrie. Drony také mívají automatický program pro vzlet a přistání.
Level 3 – Podmíněná automatizace
Jako u předchozího levelu, i tady dron zvládne letět „sám“, ale pilot musí být stále ve střehu připraven zasáhnout. Na to ho ovšem upozorní právě dron – pilot v tomto případě funguje jako takový záložní systém, když selžou automatické režimy, nebo dojde k nevyzpytatelné situaci. Dron tedy umí letět sám, ale jen za určitých (ideálních) podmínek. Takové drony se používají nejčastěji pro mapování, průzkumy terénu a doručování (např. lékařského materiálu).
PříkladDron letí pro předem nastavené trase, když v tom vestavěné senzory detekují překážku v dráze letu. Pošlou varování pilotovi a ten manuálně upraví dráhu letu tak, aby nedošlo ke srážce. Právě sem patří spotřebitelské drony DJI.
Level 3+ – Automatizované nasazení dronu
Tenhle mezilevel skrývá zajímavé řešení pro drony, které mají neustále opakovat stejnou misi – např. každý den v 10 hodin ráno natočit postup práce v určitém sektoru staveniště. Výrobci pro tento typ misí vyvinuli tzv. plně automatizované droní krabice – dron vzlétne, vykoná úkol a zase si zaletí zpět do krabice, kde se nabijí, aktualizuje atd. Není tak nutný žádný zásah člověka.
Level 4 – Vysoký stupeň automatizace
Takový dron můžete ovládat manuálně, ale nemusíte vždy. Umí totiž létat úplně sám za ideálních podmínek. Má záložní systémy, takže při výpadku jednoho systému nedojde k ohrožení letu ani bezpečnosti. Už se také posunul od detekce překážek a jednoduchému vyhnutí se až k detekci a alternativní navigaci. Dron se prostě sám pilotuje na základě několika pravidel, což využijete např. při fotografování nebo filmových záběrech. Podobně funguje autonomní režim Active Track u dronů DJI, kdy můžete dron „uzamknout“ na sledování určitého objektu.
Level 5 – Plná automatizace
Dron se pilotuje sám na 100 % a nepotřebuje žádný zásah ze strany lidského pilota. Takové drony v současnosti ještě neexistují, i když existují odvážné vize. Počítá se s využitím strojového učení a nasazením takových ryze autonomních dronů do přepravy osob a carga.
Letu zdar,
#DronPro Anička
