Drony, které si v EU nekoupíte

Nové technologie měnící zemědělství

Možná je dobré rovnou zmínit, že tyto létající “traktory” nejsou nad evropskými poli úplnou novinkou. Byl to nicméně teprve letošní rok, který nakopl jejich rozvoj i v českých luzích a hájích, a dnes už tak není problém si obstarat stroje jako DJI Agras T10 nebo jeho většího bratříčka T30.

Oba tito vzdušní obři jsou působivými technickými díly, které svým majitelům přináší nové možnosti, jak automatizovat a zjednodušit práci na polích, sadech a alejích. Nejskloňovanější je zde často pojmem “precizní zemědělství”, které se snaží zajistit co možná nejvyšší efektivitu pěstování pomocí využití moderních technologií jako GNSS, multispektrální analýzy a dalších. V principu jde o jednoduchou rovnici: Čím více informací máme o stavu plodin, tím precizněji a šetrněji můžeme rostliny ošetřovat a tím menší náklady budeme mít. Zatímco snímkování obstarají drony jako DJI Mavic 3M nebo dražší specializované sestavy, jsou to právě stroje Agras, které nabízí dříve nemyslitelné možnosti rychlé a přesné aplikace hnojiv, chemických přípravků nebo herbicidů a to jak v kapalné, tak pevné formě.

Menší z těchto dvou strojů Agras T10 dokáže pojmout 8 litrů (nebo kg) libovolného přípravku a větší T30, jak jeho název napovídá, až úctyhodných 30, což mu vystačí na pokrytí 40 akrů za hodinu.

Nově příchozím, nebo zatím spíš “přicházejícím”, na evropském trhu je pak model T40, který přináší další zásadní navýšení kapacity na 70 litrů nebo 50 kg. Spolu se svou vlastní vahou pak tento stroj dosahuje až děsivé maximální vzletové hmotnosti 101 kg a plně rozložený měří i s vrtulemi 3,15 m na délku a 2,8 m na šířku.

Všechny tyto stroje jsou po vzoru všech strojů firmy DJI ověnčené tou nejmodernější technologií ve formě všesměrových optických senzorů, radarů, vysokokapacitních rozprašovacích trysek, pokročilým software umožňujícím automatický provoz a dalšími prvky, nad kterými bychom ještě před dekádou zcela žasli.

Co ovšem v Evropě zatím neseženeme, jsou nejnovější přírůstky v této kategorii dronů, konkrétně dvojice Agras T25 a T50. Oba tyto stroje už v Číně nějaký čas létají a těší se velké oblibě. Jedná se o z velké části vylepšení starších modelů T10, T20, T30 a T40, přinášející modernější technologie a větší efektivitu, nicméně kapacita většího modelu oproti starší generaci poklesla na pouhých 50 kg pevného, popřípadě 40 kg kapalného nákladu.

Kdy tedy můžeme tyto stroje na evropském trhu očekávat? To je poněkud složitější otázka. Na starší generace jsme, ať už vlivem nízké produkce v Číně, která nejprve směřovala k domácí klientele, nebo delšího schvalovacího procesu produktů pro evropský trh, čekali i déle než rok a vzhledem k nastupující nové legislativě je téměř jisté, že tomu bude u nových strojů podobně. Také je tu nicméně otázka i samotného výrobce a konkrétně toho, jak moc je ochoten zohlednit pro vývoj svých strojů zákony evropského a amerického trhu, když se může spolehnout na domácí trh v Číně.

Zajímavým příkladem takového pohledu na věc může být nová generace technologie, o které se již rok hojně mluví, ale která nyní přichází v úplně nové podobě a zásadně mění její dostupnost a využitelnost.

Nový DJI Matrice 3D a miniaturní DJI Dock 2

Na úvod je dobré hned říci, že o Matrice 3D nelze příliš uvažovat jako o samostatném dronu, ale spíše jako o součásti systému dron-dok. Nový stroj není skládací jako naprostá většina všech dronů na trhu, ale je konstrukčně přímo uzpůsoben, aby operoval z vlastní dokovací stanice DJI Dock 2. Ta mu slouží jako nabíjecí základna, ochrana před nepřízní počasí a také jako dálkový vysílač. Celý systém je pak zamýšlen pro buď zcela autonomní, nebo silně automatizovaný provoz, nad kterým může osoba pouze dohlížet a téměř do něj nezasahovat.

Asi nejlépe lze vše popsat následovně. Provozovatel dok umístí do svého areálu, například na střechu budovy, a připojí ho k síti. Dron pak dle potřeby z otevřeného doku vzlétne a provede požadovanou činnost, po které se vrátí zpět do doku, přistane a v jeho bezpečí se dobije. Po celou dobu je dok připojený přes internet k terminálu, přes který dálkový pilot (a zde pojem “dálkový” skutečně nabývá plného významu) na let dohlíží, zpracovává data a v případě nouze může zasáhnout.

Tento koncept není pro DJI nijak nový. Stejnou sestavu firma představila již se svým prvním dokem DJI Dock, který fungoval v kombinaci s upravenou Matrice 30/30T nebo Mavicem 3 Enterprise. Co je ovšem zásadní změnou, je cena celého takového systému. Zatímco pořízení prvního doku s Matrice 30 vycházelo v přepočtu na více než milion českých korun, ohlášená cena nové Matrice 3D s Dock 2 začíná na 10 000 amerických dolarech, tedy zhruba na 225 000 korunách. To je skutečně zásadní “game changer” v oblasti automatizace, protože v kombinace s malými rozměry nového doku již není těžko představitelné pořídit větší počet takových systémů, rovnoměrně je rozmístit v požadované oblasti, nebo třeba po délce rozsáhlých liniových staveb, a vytvořit tak překryv automatických systémů, které je možné použít pro monitoring, inspekci nebo snímání všeho druhu.

Dron samotný také dorazí ve dvou verzích, které se kamerou liší téměř totožně jako současné Mavic 3E a Mavic 3T – tedy první, Matrice 3D, s širokoúhlou kamerou s 4/3 senzorem CMOS a telekamerou s 56násobným hybridním přiblížením a druhý typ, Matrice 3DT, kombinující širokoúhlou kameru s 1/1.32 CMOS senzorem, totožnou telekamerou a termokamerou s rozlišením 640×512.

Dron je vybaven silnější baterií nabízející až 50 minut letu a životnost 400 cyklů. Dosah 10 km zase nasvědčuje kompatibilitě se systémem OcuSync 3 a tedy možnost ovládání dronu i přes současný ovladač DJI RC Pro. Dron i dok má stupeň ochrany IP55, což umožní let i za nepříznivých podmínek (déšť, prach).

Vše to zní možná až moc dobře, tak kde je problém? Je to prosté, dron se zatím prodává jen a pouze v Číně a není známo kdy, nebo jestli vůbec, bude dostupný nejen v EU, ale i v USA. Důvodem je, že ani u nás, ani za oceánem není možné drony jednoduchým způsobem provozovat v takovém rozsahu automatizace, jaký Matrice 3D přináší. Říct, že tento stroj “předstihl svou dobu”, nebo v tomto případě spíš platnou legislativu, je určitě na místě. Představa, že by se nám během několika měsíců po obloze proháněly roje zcela automatizovaných dronů, je nejspíš noční můrou všech regulačních úřadů západního světa. Ne že by nás ta doba jednoho dne nečekala, ale rozhodně na tak velkou změnu nejsme v tuto chvíli připravení.

Na příchod Matrice 3D si tak budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat a mezitím můžeme sledovat, jakým způsobem se tento stroj uchytí v Číně. Jeho nízká cenovka, alespoň na poměry podobných zařízení, ho rozhodně činí atraktivní volbou pro bezpočet společností a státních institucí a je jasné, že si na něj všichni už nyní začínají brousit zuby.

Konec dostupných evropských a amerických dronů?

Vypadá to, že v nadcházejícím roce nebo dvou se máme skutečně, na co těšit. Asi nelze očekávat, že by si prostí dronaři pořizovali výše zmíněné stroje, ale z technologií, které přináší, budou těžit všichni. Například kapacita a životnost baterie nového Matrice 3D by mohly být takovou nenápadnou indicií k parametrům další generace rodiny Mavic a čísla rozhodně nevypadají vůbec špatně.

Když už se bavíme o dronech DJI nedostupných v Evropě, je na místě zmínit i další společnost, jejíž strojů jsme se u nás nikdy nedočkali a bohužel už v plné míře ani nedočkáme, tedy americkou firmu Skydio, která před nedávném ohlásila ukončení produkce dronů pro běžné uživatele a bude se dále soustředit čistě na stroje pro využití armádou, státními složkami a firmami. O těchto dronech jsme vás podrobně informovali v článku o Skydio 2 a Skydio X10.

Na konec tak možná přichází i myšlenka, jak bude trh vypadat za několik let. Ještě před pár lety jsme se při volbě dronů mohli rozhodnout mezi zakoupením čínských dronů DJI, ale i francouzské značky Parrot a dalších podobných. Právě Parrot, v současnosti asi nejznámější evropský výrobce dronů, již prodej a výrobu dronů pro běžné uživatele také ukončil, a na trhu tak dnes najdeme už jen a pouze drony z Číny, o jejichž kvalitě není jediný pochyb, ale absence vyšší rozmanitosti rozhodně zamrzí.

👋✈ #LetuZdar

Richard