Jak aktivovat DJI Care Refresh po 48 hodinách od aktivace dronu
2 minuty čtení
Jak ochránit svou investici do droního parťáka? Můžete vsadit na klasické
pojištění dronu, ale pokud
máte dron ze stáje DJI, chytrou volbou je program DJI Care Refresh – speciálně
navržený program pro majitele dronů této značky, který je ideální
pořídit společně s dronem a aktivovat ho do 48 hodin od aktivace
samotného dronu. Samozřejmě to jde i později, ale proces je maličko
složitější. Podívejte se, jak krok za krokem aktivovat DJI Care Refresh
právě po uplynutí 48hodinové lhůty.
Aktualizováno 6. 10. 2023
Co je DJI Care Refresh?
Cena programu DJI Care Refresh se odvíjí od modelu dronu, který jste si pořídili. Pro dron DJI Mavic Mini stojí kolem tisícovky, pro Mavic 2 zhruba 3,5 tisíce. DJI Care Refresh platí celosvětově, ale musíte ho nárokovat na kontinentu, kde jste svůj dron aktivovali. Když svůj dron rozštípete třeba v Americe, ale aktivovali jste ho v Evropě, budete ho muset z Ameriky poslat do servisního centra v Evropě na vlastní náklady. Pokud se vám to ale stane v regionu, pro který bylo DJI Care Refresh aktivováno, můžete využít benefit v podobě dopravy zdarma. Je třeba akorát vytvořit “case” na stránkách DJI, následně obdržíte štítek pro kurýra, dron zabalíte, nalepíte štítek a najdete si pobočku UPS, která dron doručí do DJI centra. Až tam dorazí, DJI vás vyzve k tomu, abyste zaplatili poplatek, a vy se můžete těšit na “nový kus”.
Platnost DJI “pojištění” je 1, nebo 2 roky a můžete využít 2 výměny (roční plán), nebo 4 výměny (2letý plán). Všechny výměny jsou zpoplatněné – při klasické výměně kus za kus je poplatek nižší, při uplatnění Fly Away Coverage je vyšší. Bohužel nekryje krádež ani odpovědnost, kterou byste si mohli navolit u klasického pojištění. Na druhou stranu má DJI Care Refresh tu výhodu, že se vás nikdo neptá, kde, kdy a jak jste s dronem spadli, a v rámci Fly Away Coverage vám může dron klidně i ulétnout (musíte ale poslat do DJI pár údajů pro ověření, že jste dron prostě neschovali do skříně a teď chcete další :-)
Návod krok za krokem + videonávod
Po zakoupení licence DJI Care Refresh získáte kód, který zadáte na stránkách dji.com Support > DJI Care Refresh do políčka DJI Care Refresh activation code (je potřeba mít už aktivovaný i dron). Po zadání kódu po vás web budete chtít sériové číslo dronu. Pokud jste dron neaktivovali dříve jak před 48 hodinami, pustí vás web na další krok, kde už vyplníte jenom jméno, telefon a e-mailovou adresu. A je vymalováno. Nicméně to není náš případ a po vyplnění sériového čísla dronu na nás vyskočí okno, že dron je aktivovaný déle než 48 hodin. Jak postupovat dál?
Počkejte, až bude silný signál ze satelitní navigace a dálkového ovládání.
V aplikaci zobrazte všechna sériová čísla dronu.
Proveďte automatickou kalibraci gimbalu.
Úplně spusťte kameru, pak ji zvedněte a vyrovnejte kameru.
Zobrazte si stavový řádek Kontrola chyb. Pokud se vyskytnou nějaké chyby, měli byste je nejprve opravit a teprve potom natáčet video. Mezi tyto chyby nepatří chybějící karta SD apod.
Nechte dron stát 30 až 60 sekund v klidu, vyfoťte okolí.
Mrkněte se, jak to má zhruba vypadat:
Nevíte si rady s aktivací po 48 hodinách? Obraťte se na nás
Pokud si s aktivací nevíte rady, nechte vše na nás. Za poplatek 500 Kč vám DJI Care Refresh zaktivujeme. Napište nám, zavolejte, nebo se stavte osobně s dronem u nás na prodejně.
Pak už jen počkáme na potvrzující e-mail od DJI, zadáme na webu aktivační klíč, který jsme obdrželi, sériové číslo dronu, jméno, telefon, e-mailovou adresu a je to doma!
Šest až osm hodin. Tak dlouho potřebuje špičkový terestrický laserový skener na to, aby obešel celý lom a změřil objem zásob. DRON to samé zvládl za hodinu i s přípravou – a výsledek se lišil tak málo, že nad tím i samotní inženýři kroutili hlavou.
Tohle není sci-fi. Je to reálná case study švýcarské geodetické firmy Lerch Weber, která vzala mapovací DRON WingtraRAY a postavila ho proti Trimble SX10 – pozemnímu skeneru, který se v geodézii bere skoro jako svatý grál přesnosti.
DRON visí ve vzduchu čtyři hodiny. Pak pět. Pak šest. Baterie? Žádná. Jen kabel.
To není science fiction – to je to, co Rosefinch Technology předvedl na Shenzhen UAV Expo 2026 v květnu. A my si myslíme, že tohle je jeden z technologických konceptů, o kterém se v průmyslu mluví mnohem méně, než by si zasloužil.
Výrobci dnes na autonomní stroje věší LiDARy, hromady kamer a výkonné procesory. Výzkumníci z nizozemské univerzity TU Delft na to šli z úplně opačného konce. Vzali princip, kterým se řídí obyčejná včela medonosná, a dokázali, že k bezpečnému návratu nepotřebuješ GPS ani terabajty mapových podkladů. Vystačíš si s pamětí o velikosti průměrného e-mailového podpisu.
Tým z laboratoře MAVLab publikoval v prestižním časopise Nature výsledky svého systému Bee-Nav. A pro zbytek robotického průmyslu je to docela nepříjemná zpráva. Ukazuje se totiž, že k precizní autonomii nepotřebuješ těžkou senzorovou výbavu. Potřebuješ jen chytřejší nápad, co si má stroj pamatovat a co může rovnou zahodit.
Většina online tržišť pro piloty končí přesně tam, kde začíná skutečná průmyslová geofyzika. Najít někoho s běžným strojem na nafocení střechy nebo inspekci okapů je dnes otázka pěti minut. Ale zkus poptat operátora s půlmetrovým radarem pro průnik pod povrch země. Zjistíš, že trh zeje naprostou prázdnotou. Přesně do této propasti nyní skáče SPH Engineering se svým novým globálním tržištěm.
Optické senzory a LiDARy narazí na své limity přesně v momentě, kdy je záchranáři potřebují nejvíc. Požár, hustá mlha, zřícená budova plná zvířeného prachu. Můžeš mít na palubě tu nejvymazlenější optiku na trhu, ale jakmile zmizí viditelnost, letíš naslepo. Tým inženýrů z Worcester Polytechnic Institute (WPI) se na tenhle fyzikální problém podíval z úplně jiného úhlu. Místo nekonečného ladění nočního vidění naučili DRON poslouchat okolní prostor.
Běžný přístup k autonomii znamená přidávat další kamery a doufat, že to algoritmus nějak poskládá. WPI na to šli přes biologii a echolokaci. Výsledkem je patnácticentimetrový prototyp kvadrokoptéry, který ignoruje světlo a orientuje se čistě pomocí zvuku.
Zásahy do počasí už dávno nejsou doménou pochybných experimentů nebo riskantních letů s lidskou posádkou. Dnes na to stačí jeden pořádně naštvaný bezpilotní letoun. JOUAV CW-80E je obří VTOL křídlo, které má jedinou misi: donutit mraky pršet, sněžit, nebo je naopak rozehnat dřív, než krupobití zničí úrodu.
Technologie modifikace počasí, známá jako cloud seeding, historicky stála na pilotech, kteří museli vletět přímo do bouřkových mraků. Znamenalo to extrémní turbulence, brutální námrazu a neustálé riziko. Dnes se tahle špinavá práce přesouvá na stroje, které nepotřebují kyslíkové masky ani pud sebezáchovy.
Zásilka už nečeká tiše za dveřmi. Spadne ti na trávník z výšky tří metrů, zatímco nad ní visí osmatřicetikilové monstrum. Amazon se přestal tvářit, že doručování DRONy je jen futuristický experiment pro pár vyvolených nadšenců. Z opatrné testovací fáze se stala chladně kalkulovaná expanze, která právě teď drtí jedno americké město za druhým.
V Nampě ve státě Idaho se právě teď hraje o další logistický uzel. Amazon tam na parkovišti svého stávajícího skladu ukrajuje prostor pro zbrusu nové letecké depo. Žádné zdlouhavé stavění na zelené louce. Vezmou kus asfaltu o rozloze 21 000 čtverečních stop, postaví startovací plochy, provozní budovu, masivní nabíjecí stanice a připraví flotilu patnácti strojů. Výměnou za to obětují „jen“ 114 běžných parkovacích míst.
Nacpat špičkové noční vidění na kompaktní DRON znamenalo donedávna vybírat mezi těžkým monstrem, které ti nekompromisně seřízne letový čas, a levnou mazaninou, na které nepoznáš psa od pařezu. Leonardo DRS tenhle technologický kompromis právě rozštípl. Na floridské výstavě SOF Week 2026 vytáhli z rukávu nový OEM modul Tenum 640 Orbit. A ať už tě zajímá průmyslové létání, inspekce infrastruktury nebo záchranné operace, tohle je přesně ten typ hardwaru, který posouvá limity malých platforem.
Klasické radarové letouny s obřím talířem na zádech mají možná odzvoněno. Společnosti General Atomics a Saab právě úspěšně otestovaly systém včasného varování na bezpilotní platformě a ukázaly světu, jak vypadá budoucnost vzdušného dohledu. Tento krok mění zavedená pravidla hry pro ochranu vzdušného prostoru.
Když potřebuješ hlídat obrovské území, narazíš na limity lidské posádky. Piloti a operátoři potřebují spát, letadlo musí tankovat a provozní náklady letounů typu AWACS létají v astronomických výšinách. Přesně tento problém teď řeší integrace pokročilého radaru na ověřený vojenský DRON.
Zapomeň na doby, kdy se průmyslové motory pájely na koleně a kabely se izolovaly páskou. Hobbywing na istanbulském veletrhu SAHA Expo 2026 jasně ukázal, že budoucnost těžkých letů leží v masivních integrovaných modulech. Technika, kterou známe spíš z výkonných elektromobilů, se právě stěhuje do oblak.
