Nedávno jsme se věnovali tématu Jak nafotit
nejlepší panorama dronem a dnes můžeme navázat dalším podobným
návodem, který se tomu předchozímu v určitých ohledech podobá. Dnes se
ale budeme věnovat dynamickému snímání, nikoliv statickým obrázkům.
I když jak se to vezme! Na pořadu dne jsou totiž disciplíny Timelapse a
Hyperlapse z dronu.
Na samotný úvod bychom si mohli říct, co jsou vůbec Timelapse a Hyperlapse videa. Vysvětlíme si rovněž, jaký je mezi těmito druhy záznamu rozdíl a jak k nim v základu přistupovat. Je dost možné, že tyto výrazy (disciplíny) znáte, trocha opakování snad ale ničemu a nikomu neublíží.
V obou případech se jedná o časosběrná videa, rozpohybovanou sadu fotografií, které jsou snímány kontinuálně za sebou. Nikoliv však v běžné snímkové frekvenci jako standardní video (nejčastěji 25 fps), ale s delším časovým rozestupem (intervalem), například 2, 5 či 10 vteřin. Výsledkem takového snímání je rozpohybování nebo spíše optické urychlení jindy pomalých dějů. Modelově zrychlený pohyb mraků po obloze, efektní dynamický západ či východ slunce.
Náhled funkce Timelapse
Rozdíl mezi Timelapse a Hyperlapse videem
Zatím asi pro většinu z nás nic zásadně nového či překvapivého. Trochu jiné je to se samotnými pojmy Timelapse a Hyperlapse, které si řada lidí plete nebo příliš nerozumí tomu, jaký je mezi nimi rozdíl. Přitom je to vlastně docela jednoduché. Timelapse, neboli časosběrná videa, jsou obvykle za sebe naskládané statické snímky zachycují různé dynamické jevy. Ideálním příkladem může být již zmiňovaný zrychlený pohyb mraků po obloze.
V případě čistých Timelapse záznamů je kamera obvykle fixovaná na jednom místě, případně se celá scéna jen lehce pohybuje, přibližuje, oddaluje či posouvá. Tento drobný pohyb se řeší buď pomalým fyzickým pohybem samotné kamery (dronu) v průběhu snímání, nebo následnou úpravou ve video editoru.
Hyperlapse = Timelapse v pohybu
Druhá varianta časosběrného snímání, Hyperlapse, je moderní dynamickou variantou klasického časosběru (Timelapse). Tato „disciplína“ se začala více prosazovat zejména s příchodem moderních akčních kamer, které lze snadno upevnit na různé pohybující se objekty (lidi, auta, motorky a mnoho dalšího). Základ obou variant záznamu je stejný – urychlení jinak pomalých dějů díky snímání rozloženému do delšího časového úseku.
Hyperlapse locked direction
Zásadní rozdíl je v tom, že za Hyperlapse videa označujeme dynamický záznam, tedy s pohybující se kamerou, nikoliv primárně statický jako v případě Timelapse. Příkladem videa ve stylu Hyperlapse je zrychlený průjezd městem, třeba půlhodinová cesta komprimovaná do 2 minut, či jiný podobný pohyb.
Hyperlapse video získáte v principu tak, že na kameře či dronu aktivujete časosběrný záznam (Timelapse) a s kamerou či dronem se budete po jeho spuštění pohybovat. Jednoduché, ne? Alespoň takhle od stolu.
Pro Timelapse a Hyperlapse záznam jsou obvykle u akčních kamer (např. DJI Action 2), nebo u dronů (např. poslední DJI Mini 3 Pro) dopředu připravené speciální funkce s jasným pojmenováním. Jejich pomocí lze celý proces snímání výrazně zjednodušit, případně doplnit o nové kreativní možnosti.
Jak na Timelapse videa dronem – způsob snímání jako základ všeho
Když jsme si vysvětlili základní pojmy a klíčové rozdíly mezi záznamem typu Timelapse a Hyperlapse, můžeme se blíže podívat na to, jak tato efektní videa pořídit a jak z nich dostat co nejlepší výsledek. Začněme tím jednodušším, což je klasický „časosběr“, tedy Timelapse. V druhém případě (Hyperlapse) přidáme vlastně pouze pohyb kamery, i když realita může být poněkud složitější.
Základem všeho je, pochopitelně, samotný záznam a vhodné nastavení dronu. Situace je zde trochu podobná jako v případě pořizování panoramat dronem. U panorama i u Timelapse záznamu totiž platí, že pokud nemáme velké nároky na kvalitu výstupu, stačí vybrat příslušnou funkci v menu dronu, přesněji v kontrolní aplikaci, a zbytek lze nechat na softwaru. Výchozím a nejjednodušším výsledkem je export celého záznamu ve formě videa, které lze dále upravit, oříznout, přidat mu různé efekty, použít jako součást delšího projektu nebo klidně rovnou sdílet.
Druhou možností je nechat dron pořídit sérii fotografií, které si následně stáhnete do počítače, upravíte dle svojí potřeby a požadavků a poté ve vhodném videoeditoru proměníte v plnohodnotné časosběrné video.
Timelapse process Adobe Lightroom
Návod na pořízení Timelapse videí prakticky jakýmkoliv dronem
Zrychlené video není Timelapse!
Teoreticky se lze k časosběrnému záznamu ve stylu Timelapse dobrat i tak, že pořídíme klasické video, třeba 10 minut dlouhé, a potom jej v editoru zkomprimujeme na řekněme půl minuty. I to by mohla být cesta, kterou vám ale nikdo rozhodně nedoporučí. Kouzlem záznamu ve formě Timelapse je právě pomalé snímání, tvorba videa z fotek, které jsou datově objemnější, mají větší dynamický rozsah a lze s nimi dále kreativně pracovat. Když už Timelapse, tak poctivě!
Timelapse: Porovnání zdroje v podobě videa a fotografií
Timelapse dronem a způsoby záznamu
Konkrétní způsob pořízení výchozího záznamu pro časosběrné video se může lišit dron od dronu, ale také dle požadavků a přístupu pilota, kameramana či režiséra v jedné osobě. Chcete-li využít sérii obrázků s předem definovaným časovým rozestupem, poté přepněte svůj dron do režimu fotografie, kde se obvykle nachází funkce „Timed Shot“, či jinak podobně pojmenovaná.
Tato funkcionalita je poměrně prostá, nabízí pouze omezené možnosti nastavení, což nám ale pro převážně manuální způsob pořízení zdrojových snímků bude plně dostačovat. Možnosti nastavení jsou zde jasné a prosté, jelikož se řeší pouze časový interval, tedy prodleva mezi jednotlivými snímky. Zbytek je na vás.
Oním zbytkem je myšleno jak nastavení samotného fotoaparátu (ještě o něm bude řeč), tak i zvážení onoho snímkového intervalu (obvykle od 2 třeba až po 20 či 30 sekund). Rozhodnout, rozmyslet, nebo spíše dopředu spočítat byste si měli také délku záznamu. Teď si vysvětlíme podrobněji jednotlivé body a vypíchneme jistá úskalí či specifika.
Interval a kvalita záznamu
V závislosti na tom, jaký dron používáte, se mohou lišit možnosti kombinace použitého intervalu snímání a kvality pořizovaného obrazu. Modelově se lze setkat s tím, že při intervalu 2s lze u levnějších dronů zvolit pouze snímky ve formě JPEGu, od 5s výše pak již můžete aktivovat surové snímání do RAW.
Kalkulace délky záznamu
V případě aktivace funkce časovaných snímků (Timed Shot) závisí délka záznamu čistě na vás – záznam spustíte a poté ukončíte. Je proto vhodné si dopředu alespoň nahrubo spočítat, kolik snímků potřebujete pro své video pořídit, nebo jak dlouho má dané video trvat.
Nejčastěji se vychází s TV formátu PAL, který pracuje s 25 snímky za vteřinu (25 fps). Pro jednu vteřinu záznamu tedy potřebujete 25 fotografií, což při nejkratším intervalu 2 s znamená 50s záznamu (25 fot. x 2 s = 50s).
V případě intervalu 5 s se naše rovnice lehce změní (25 fot. x 5 s = 125 s), což znamená, že pro 1 sekundu dlouhé video potřebujeme sice stále jen 25 fotografií, náš záznam ale bude trvat 2 minuty a 5 vteřin.
Ještě jeden obrácený případ. Řekněme, že chceme vytvořit 10 s dlouhé Timelapse video s intervalem snímání 5 s. Potřebujeme tedy 250 snímků (10 s x 25 fot. = 250 fot.), které pořizujeme s intervalem 5 s (250 fot. x 5 s = 1 250 s). Ve výsledku se tak dostáváme k záznamu trvajícímu lehce přes 20 minut.
Nastavení a kvalita záznamu
Podstatnou kapitolou při pořizování Timelapse videí je také vhodné nastavení kamery, tedy spíše fotoaparátu. Výstupní kvalita výchozích fotografií záleží na vás a vašich požadavcích (JPEG nebo RAW), důležité je ale také nastavení parametrů snímání.
Z důvodu sjednocení kvality a vzhledu výsledných snímků je důležité, aby byly všechny nastaveny, pokud možno, stejně. Jednou z možností je přepnout do plně manuálního režimu, tedy ručně zvolit rychlost závěry, ISO a také vyvážení bílé.
Druhou možností je manuální nastavení vyvážení bílé v kombinaci s použitím zámku expozice.
Formát záznamu pro Timelapse
Určitou specialitou je také formát fotografií při sbírání zdrojových snímků pro Timelapse video.
Zkušení odborníci doporučují zvolit formát 4:3, který jednak využije maximální plochu optického senzoru samotné kamery, jednak poskytuje více místa a dat pro následné úpravy ve video editoru.
Výchozí formát 4:3 poskytuje větší volnost při výsledném ořezu na nejčastější video výstup 16:9.
Timelapse a následné zpracování jako samostudium
Vzhledem k tomu, že už příprava a popis tvorby podkladů pro Timelapse videa je poměrně obsáhlým tématem, nebudeme se dnes zabývat dalším krokem, který logicky následuje. Tedy přenosem fotografií do počítače, jejich dávkovým úpravám ve vhodném programu a následnému importu do video-editačního programu, kde se ze série jednotlivých fotografií stane ucelené video.
K tomuto postupu existuje na internetu mnoho cíleně zaměřených návodů, proto můžeme tento krok pro dnešek přeskočit, abychom se nezahltili a soustředili se hlavně na základy Timelapse a Hyperlapse snímání.
Hyperlapse a pokročilé možnosti záznamu v moderních dronech
Výše v textu jsme si řekli, že Hyperlapse záznam není nic jiného než klasický časosběr (Timelapse) avšak s dynamicky se pohybující kamerou, v našem případě s dronem. Tímto konstatováním ale dané téma rozhodně nelze uzavřít, jelikož celá záležitost je poněkud komplexnější. Respektive stojí za to upozornit, že nejnovější drony nabízí specifické funkce, které právě tvorbu Hyperlapse videí dost usnadňují.
Hyperlapse: Ukázka z průběhu záznamu
Aby bylo vše jasné a srozumitelné. Pokud budete chtít pořídit Hyperlapse záznam třeba pomocí akční kamery DJI Action 2, nebude to nic až tak složitého. Kameru upevníte kupříkladu na helmu jezdce, na karosérii auta nebo na motorku, nastavíte parametry, spustíte záznam a jede se! V případě dronu by se to dalo řešit podobně, nastavit, spustit a volně létat, jenže jak by vypadal výsledek? Byl by asi dost trhaný a nesouvislý.
Hyperlapse a funkce řízení letu
V případě kombinace dronu a snahy o pořízení Hyperlapse videa je potřeba si uvědomit, že pohyb kamery by měl být, pokud možno, plynulý, ale také dostatečně pomalý. Připomeňme si výpočet, kdy pro 10 s dlouhé video (Timelapse či Hyperlapse) při intervalu snímání 5 s potřebujeme více jak 20 minut pro pořízení dostatečného počtu zdrojových snímků. Udržíte 20 minut konstantní rychlost, směr a plynulý pohyb? Asi ne, že?
Základy pořízení Hyperlapse videa dronem
Pokročilé funkce dronů pro Hyperlapse videa
Proto jsou u většiny moderních dronů dostupné různé sofistikované režimy nebo funkce pro let a snímání v režimu Hyperlapse. Obvykle je najdeme mezi automatickými funkcemi pod záložkou videa. Specifické funkce pro ovládání dronu v režimu Hyperlapse u lepších dronů zahrnují volný pohyb (obvykle s možností volby maximální rychlosti letu), kruh, fixní směr, nebo možnost naprogramovat dráhu letu pomocí klíčových snímků.
Vrátíme-li se o krůček či dva zpět, pak jde říci, že pro pořizování záznamu s cílem tvorby Hyperlapse videí platí stejná či podobná základní pravidla jako pro Timelapse. Tedy jak výběr intervalu záznamu, tak volba výstupního formátu (video, JPEG, RAW), či potřeba spočítat délku záznamu pro cílovou délku videa a tak podobně.
Režim Hyperlapse, zahrnutý mezi inteligentní funkce nejen u dronů DJI, přitom s řadou těchto nastavení dokáže výrazně pomoct. Na začátku si nastavíte výstupní formát, ideálně zvolíte manuální nastavení expozice, aby byl výsledný výstup jednotný a scéna neměnila svou světelnost či barvu.
V další kroku vám dron často nabídne přehlednou tabulku, kde měníte interval snímání, dále požadovanou délku záznamu a upravit můžete i maximální letovou rychlost pro daný záznam. Na základně prvních dvou parametrů vám poté aplikace přímo spočítá délku letu (faktického záznamu) a počet potřebných snímků. Dle příkladu na obrázku jde o výsledné video dlouhé 5 s, kdy je potřeba při intervalu 2 s pořídit 125 fotografií, což zabere maličko přes 4 minuty.
Hyperlapse-tabulka pro základní nastavení záznamu
Pohyb dronu při záznamu Hyperlapse
Máme-li vše vybrané a nastavené, můžeme si dále hrát s tím, jakým způsobem se bude dron v průběhu záznamu pohybovat. Výše jsem zmiňoval nejčastější letové funkce nejnovějších dronů DJI. Můžeme si třeba volně létat a nechat jen omezenou rychlost pohybu. Můžeme nechat dron kroužit okolo objektu zájmu, můžeme mu zafixovat přímou trajektorii vybraným směrem, nebo dokonce naprogramovat předem celou trasu pomocí klíčových snímků.
Dostupné funkce v rámci Hyperlapse snímání s DJI Mini 3 Pro
Světlé zítřky pro Hyperlapse dronem!
Možnosti nejnovějších dronů jsou v tomto směru hodně pestré a do budoucna budou nejspíš ještě zajímavější, nápaditější a ještě více automatizované. Pilot či uživatel si pak nejspíš jen něco vymyslí, naťuká své požadavky do aplikace či ovladače, stiskne tlačítko start a pak už si jen počká, až se mu dron vrátí s perfektním Hyperlapse videem přesně dle jeho požadavků. Budoucnost je, díky moderním technologiím a neustávajícímu vývoji, v tomto směru hodně růžová 😊
S drony se seznámil před více jak 8 lety, kdy si pořídil první čínské hračky bez pokročilých systémů ovládání a snažil se s nimi sbírat své první letecké záběry s provizorně připevněnou kamerou. Pozdější zkušenost s moderními drony od DJI proto s oblibou popisuje jako přesednutí ze Škody 120 do nejnovějších aut prošpikovaných všemožnými jízdními asistenty.
Pamatujete na akční
outdoorovou kameru Osmo Action? Tak teď je tady její 2. generace – Action 2. Objevte nový
magnetický design a další kulervoucí vlastnosti, které dají konkurenčním
kamerám na pr… zadek! Třeba natáčení ve 4K při 120 fps, ultraširoké
155° FOV nebo 1/1,7” CMOS senzor, který zaznamená maximum detailů. Na
první pohled vás ale dostane do kolen neotřelé modulární magnetické
řešení, které vám dává možnost Action 2 přicvaknout na cokoliv a
kohokoliv. Pojďte si ho prohlédnout zblízka.
Pokud se vám v hlavě urodí nápad pořídit si svou první akční kameru, pak nejspíš nebudete postupovat tak, že naběhnete do obchodu a vezmete si první kousek, který vám padne do oka. Ideální není ani cesta, kdy si koupíte tu nejlevnější sportovní kameru „na zkoušku“, ale ani opačný postup pořízení nejdražší a nejlepší outdoorové kamery s heslem „když už, tak už!“ Nebuďte lamy, nenechte se napálit, pojďte si tento krok promyslet společně s námi.
Pamatujete na akční
outdoorovou kameru Osmo Action? Tak teď je tady její 2. generace – Action 2. Objevte nový
magnetický design a další kulervoucí vlastnosti, které dají konkurenčním
kamerám na pr… zadek! Třeba natáčení ve 4K při 120 fps, ultraširoké
155° FOV nebo 1/1,7” CMOS senzor, který zaznamená maximum detailů. Na
první pohled vás ale dostane do kolen neotřelé modulární magnetické
řešení, které vám dává možnost Action 2 přicvaknout na cokoliv a
kohokoliv. Pojďte si ho prohlédnout zblízka.
Pokud se vám v hlavě urodí nápad pořídit si svou první akční kameru, pak nejspíš nebudete postupovat tak, že naběhnete do obchodu a vezmete si první kousek, který vám padne do oka. Ideální není ani cesta, kdy si koupíte tu nejlevnější sportovní kameru „na zkoušku“, ale ani opačný postup pořízení nejdražší a nejlepší outdoorové kamery s heslem „když už, tak už!“ Nebuďte lamy, nenechte se napálit, pojďte si tento krok promyslet společně s námi.
Je tu oblíbený mini dron od DJI, tentokrát 3. generace – DJI Mini 3 Pro. Zůstává váha pod
249 g. A hlavní zlepšováky? Detekce překážek ve 3 směrech, 4K HDR
video, prodloužená životnost baterie, funkce True Vertical Shooting pro
natáčení na výšku a vylepšený Focus Track pro sledování objektů.
Seznamte se blíže s tímto mini fešákem!
S launchem dlouho vyhlížené novinky – dronu DJI Mini 3 Pro – jsme připravili nejen recenzi nového mini dronu, ale i srovnání s šampióny loňských let, mini dronem DJI Mini 2 a dronem DJI Mavic Air 2. Podrobí si je nová „Mini trojka“?
Když si vybíráte nový dron, nebo se
jen ze zajímavosti probíráte parametry modelů, které by vám jednou snad
i mohly dělat společnost, pak se nejspíš nevyhnete informaci definující
maximální dolet dronu. Tento údaj, který se u lepších kousků počítá
v kilometrech, se může u různých modelů dost lišit. Fakticky se ale
jedná o parametr, s nímž bychom se ale vlastně nemuseli výrazně
„trápit“. Přesto je ale hodnota doletu nejednou ústředním tématem
řady zapálených diskuzí či recenzí, včetně otázky, jak lze dolet dronu
posílit nebo prodloužit, třeba pomocí různých doplňků. Má to ale smysl
a je to vůbec potřebné a legální?
Letu zdar, draci. Tady sokol Vojta a dneska si vezmeme všechny věci, který
můžeme přidělat na Avatu, který jsme našli na našem e-shopu. Všechno to
unboxnem, přiděláme, otestujem. Rozhodně vás čeká i crash test. A taky
na dron přiděláme jednu externí velkou kameru a uvidíme, jestli to ten dron
vůbec utáhne a poletí. Takže se těšte, připoutejte se a jdeme na to.