Jak nafotit nejlepší panorama dronem

Jak přistupovat k tvorbě panoramat dronem?

Kdo se někdy zabýval trochu vážněji tvorbou panoramat pomocí digitálního fotoaparátu, ten jistě ví, že vytvořit vhodné vstupní snímky a poté je složit v působivé a kvalitní panorama není úplně snadné – i když dnešní digitální nástroje tento proces dokáží značně ulehčit. Respektive ono dost záleží na míře kvality konečného snímku, jakou požadujete.

Pokud vám postačí jednoduchý, rychle pořízený obrázek v běžné kvalitě (JPEG), který si poté třeba jen v rychlosti poupravíte a pošlete jej následně do světa, pak stačí použít fotoaparát ve vašem telefonu. V něm spustíte náležitou funkci, nasnímáte vybranou výseč a výstup ponecháte na automatice. Podobně to lze dost často řešit i prostřednictvím digitálního fotoaparátu, jelikož i ty často nabízí funkci panorama složenou z fotek pořízených z ruky.

Pokročilejší, sofistikovanou metodou je použití většího fotoaparátu, stativu, speciální hlavy či úchytu, díky němuž se fotoaparát neotáčí okolo osy stativového šroubu, ale okolo uzlového bodu použitého objektivu (odborně „no-parallax point“). Ale s tím už je výrazně více práce!

Proč tento výlet do oblasti fotografie? Aby bylo předem jasné, že může být zatraceně velký rozdíl v podobě i náročnosti tvorby „rychlého droního panoramatu“ pro sociální sítě, a „plnohodnotného leteckého panoramatu“, řekněme pro velkoplošný tisk.

„Rychlé“ panorama pořízené dronem

Jak vypadá rozdíl v pořizování, zpracování a výstupu panoramatických fotek z dronu? Je to trochu podobné jako výše u telefonů a fotoaparátů. Uspokojí-li vás jednoduché a rychlé panorama, stačí najít vhodné místo pro jeho pořízení, „usadit dron“ do středu kompozice, aktivovat automatické funkce, vybrat jednu z možností (nejčastěji 180°, wide-zoom, 360° nebo vertikální pano), stisknout tlačítko „start“ a pak už nechat dron odvést jeho práci.

Pokud necháte takto vše na automatice, jako výstup ponecháte implicitní JPEG a automatice svěříte i expozici fotek, pořídí váš dron sadu obrázků, které uloží samostatně. Zároveň s tím přímo v aplikaci poskládá výsledný obraz do požadované podoby zvoleného panoramatu, sférického snímku apod.

Výstup z tohoto „rychlého“ procesu je často uspokojivý, obvykle není dokonalý, je ale rozhodně použitelný. Výsledný JPEG nebývá super kvalitní, pro celkové úpravy a použití na internetu však obvykle stačí, a často také obsahuje dostatečné množství dat pro následné rychlé úpravy v editačním programu či v aplikaci.

Při troše praxe, cviku a znalosti toho co, kdy, kde a za jakého světla má smysl fotit formou panoramatu, budete brzy schopni bez větších překážek vytvářet i pomocí automatických funkcí hezké širokoúhlé, nebo třeba i sférické obrázky vhodné pro online prezentaci.

„Pomalé“ panorama pořízené dronem

Výše zmíněný postup je sice maximálně rychlý, efektivní a pohodlný, pokud to ale s panoramatickými snímky z dronu myslíte vážně, brzy vám kvalita výstupu takto pořízených fotografií nejspíš nebude stačit. Existuje přitom vícero možností, jak si celý proces „zkomplikovat“, ale hlavně jak dosáhnout výrazně lepších a kvalitnějších výsledků.

Začít můžeme tím, že zvolíme ideální denní dobu, či optimální světlo. Nejméně vhodnou možností je poledne a plné slunce, navíc třeba nebe téměř bez mráčku! V takové situaci se jen těžko vyvarujeme přepalů a zároveň i temných oblastí. Vhodnější jsou ranní či večerní hodiny. Částečně zatažená obloha působí sama o sobě dramaticky, navíc nabízí vhodnější rozptýlené světlo.

V další kroku bychom si měli dopředu dobře prohlédnout a promyslet scénu, kterou chceme zachytit jako panorama. Připravíme si automatickou funkci, expozici ale nenecháme na automatice, nýbrž aktivujeme manuální režim a rovněž přepneme na manuální vyvážení bílé. Ideální je rovněž nechat ukládat snímky do surového formátu RAW, případně v kombinaci JPEG+RAW.

Není automat jako automat aneb skládání panoramatu samostatně

I při použití manuálního nastavení a zvolení automatické funkce pořízení panoramatu složí aplikace opět svoje „rychlé panorama“, které ale pro nás není cílem. Snad jen vodítkem pro další práci.

K dosažení vyšší kvality, a zejména s ohledem na možnost ve větší míře zasahovat do výsledné podoby složeného snímku, si po nasnímání a přistání stáhneme fotografie do počítače, nebo třeba tabletu. Následně, kupříkladu v programu Adobe Lightroom, jednotlivé snímky složíme, panorama upravíme a můžeme jej exportovat v požadovaném formátu a kvalitě.

Rychlý návod na semi-manuální focení panoramat dronem

Panorama z dronu pro super poctivé a odhodlané tvůrce

Jednou z výhod focení panoramat dronem je skutečnost, že váš létající společník obvykle jistě a pevně drží ve vzduchu na svém místě, funguje tedy jako vzdušný stativ. Také fyzické rozměry samotné kamery, či jejího objektivu, nejsou kdoví jak velké, proto nemusíme řešit věci, jako je otáčení v uzlovém bodu. Každopádně stejně tak, jako lze využít automatické funkce pro pořízení snímků sloužících pro skládání panoramat, lze postupovat i striktně manuálně.

Začít můžeme u volby vhodného nastavení expozice, po posouzení nejsvětlejších a netmavších míst plánovaného panoramatu. Proces samotného snímání lze poté řešit čistě manuálně. Ideální cestou je nechat si zobrazit kompoziční mřížku, rozdělující obraz na třetiny (zlatý řez). Následně si vyberte okrajový snímek, pomocí mřížky očima zaměřte kontrolní přechodný bod a poté otočte dron o jednu třetinu záběru a vyfoťte další snímek. Je ale nutné hlídat si horizont, otáčet dron jen v jedné ose!

Tvorba panoramat dronem více do hloubky

Focení panoramat s dronem na výšku?!

Jednou z věcí, na které je vhodné myslet při manuálním vytváření panoramat, je skutečnost, že se kupříkladu „pozemní“ horizontální panorama obvykle snímají s fotoaparátem otočeným na výšku. Jde primárně o vertikální šíři záběru a dostatek místa pro následné ořezání. Jak ale stejného efektu docílíme s dronem? U DJI Mini 3 Pro je skutečně možné otočit kameru na výšku a takto manuálně vytvořit požadované horizontální panorama. Ale to je zatím jediná výjimka!

Krom Mini 3 Pro zatím žádný jiný z běžných komerčních dronů neumí snímat na výšku, proto si musíme pomoci ručně. Ostatně toto vědí i v DJI. Například u levnějších dronů, jako je DJI Mini 2, vytváří dron při aktivaci funkce 180°panorama jednoduchou linii, navíc striktně srovnanou s horizontem.

Dražší modely (např. modely DJI Mavic) v režimu 180° používají někdy i 3 řady fotografií, právě proto, aby dohnaly efekt, který by jinak přineslo focení na výšku. Navíc, díky většímu množství zdrojových fotografií, roste i výsledné rozlišení panoramatu. Paralelně s tím se ale prodlužuje čas potřebný pro pořízení zdrojových snímků, stejně tak roste riziko, že se dron pohne, třeba kvůli nárazu větru a některé spojovací body, místa prolnutí nebude možné dobře spojit.

Pokud byste tedy chtěli snímat horizontální panorama ručně, myslete na tuto poučku, použijte pomocnou mřížku a vytvořte alespoň 2, nejlépe 3 řady fotografií. Prakticky to znamená, že stejně, jako byste snímali horizontální snímky vždy s otočením o třetinu plochy fotografie, posunete se do další řady snížením, či zvýšením úhlu kamery rovněž o jednu třetinu (jak nám s tím hezky pomáhá kompoziční mřížka).

Sférické panorama (360°) a funkce Wide Zoom

V posledním oddílu dnešního článku se můžeme v rychlosti dotknout dalších možností a funkcí, jaké automatické režimy dronů určené pro snímání panoramat nabízejí. Nejčastější funkce jsme již minimálně jednou výše jmenovali. Zatím ale byla řeč primárně o klasickém horizontálním panoramatu. Mojí oblíbenou funkcí, je třeba režim Wide Zoom, kdy dron pořídí sadu 9 fotografií ve 3 řadách a 3 sloupcích. Výsledek simuluje focení s extra širokoúhlým objektivem a je často značně efektní.

Pro mnohé spíše okrajovou variantou může být vertikální panorama, složené ze 3 fotografií focených v řadě nad sebou. I pro ně se ale může najít využití, pokud třeba fotíte vyšší budovu, horu a jiné vertikálně orientované objekty z bližší vzdálenosti.

Jako třešničku na závěr jsem si nechal sférické panorama, kdy dron obvykle pořídí sadu 26 fotografií s rozsahem záběru 360°, navíc s dostatečným vertikálním přesahem. Výstupem je sférický snímek, který může mít více podob. Jako náhled obvykle slouží zvláštní deformovaná země vypadající jako koule. V některých aplikacích se výsledný snímek tváří jako zvláštně komprimované panorama.

Až když tento snímek nahrajete a zobrazíte v aplikaci, která si umí poradit s 360° snímky, užijete si možnosti tohoto způsobu snímání naplno. S 360° snímky umí pracovat třeba i Google Fotky, Facebook a jiné dostupné nástroje, proto není nutné hledat speciální aplikace (jedna z těch šikovných je třeba VR Media Player pro Android).

Panorama z dronu – instantní zábava i poctivé řemeslo!

Když si celé téma na závěr shrneme, dojdeme ke zjištění, že můžeme k tvorbě panoramat pomocí dronu přistupovat značně rozdílně. Na jedné straně se touto funkcionalitou můžeme jednoduše bavit, hrát si s automatickými funkcemi a nic dalšího příliš neřešit. Jako výstup pro sociální sítě je tento postup obvykle dostatečný.

Druhou možností je vzít celý proces tvorby panoramatu dronem výrazně poctivěji, kontrolovat většinu kroků manuálně, investovat do tohoto procesu násobně více času s tím, že výstupem našeho poctivého řemesla nebude prostá internetová „omalovánka“, ale poctivé fotografické dílo, které si zaslouží třeba i velkoplošný tisk a vlastní výstavu, či jen poslouží jako domácí dekorace.

👋✈ #LetuZdar

Štěpán