Moderní drony v sobě skrývají řadu chytrých automatických funkcí,
které nám jako uživatelům mají zpříjemnit život, nebo nás mají čistě
jen pobavit, případně nám otevřít nové možnosti pro osobní kreativní
vyjádření. Jednou z těchto funkcí jsou i režimy tvorby panoramatických
fotografií, které lze snímat v různých formátech a podobách. Můžeme je
nechat tvořit automaticky, nebo si s nimi hrát manuálně a ladit je
detailně v rámci postprocesingu v počítači. Přečtěte si, jak vykouzlit
efektní panorama z dronu, se kterým se rádi pochlubíte.
Kdo se někdy zabýval trochu vážněji tvorbou panoramat pomocí digitálního fotoaparátu, ten jistě ví, že vytvořit vhodné vstupní snímky a poté je složit v působivé a kvalitní panorama není úplně snadné – i když dnešní digitální nástroje tento proces dokáží značně ulehčit. Respektive ono dost záleží na míře kvality konečného snímku, jakou požadujete.
Pokud vám postačí jednoduchý, rychle pořízený obrázek v běžné kvalitě (JPEG), který si poté třeba jen v rychlosti poupravíte a pošlete jej následně do světa, pak stačí použít fotoaparát ve vašem telefonu. V něm spustíte náležitou funkci, nasnímáte vybranou výseč a výstup ponecháte na automatice. Podobně to lze dost často řešit i prostřednictvím digitálního fotoaparátu, jelikož i ty často nabízí funkci panorama složenou z fotek pořízených z ruky.
Pokročilejší, sofistikovanou metodou je použití většího fotoaparátu, stativu, speciální hlavy či úchytu, díky němuž se fotoaparát neotáčí okolo osy stativového šroubu, ale okolo uzlového bodu použitého objektivu (odborně „no-parallax point“). Ale s tím už je výrazně více práce!
Panoramatická hlava stativu vlevo versus klasicky stativ vpravo
Proč tento výlet do oblasti fotografie? Aby bylo předem jasné, že může být zatraceně velký rozdíl v podobě i náročnosti tvorby „rychlého droního panoramatu“ pro sociální sítě, a „plnohodnotného leteckého panoramatu“, řekněme pro velkoplošný tisk.
„Rychlé“ panorama pořízené dronem
Jak vypadá rozdíl v pořizování, zpracování a výstupu panoramatických fotek z dronu? Je to trochu podobné jako výše u telefonů a fotoaparátů. Uspokojí-li vás jednoduché a rychlé panorama, stačí najít vhodné místo pro jeho pořízení, „usadit dron“ do středu kompozice, aktivovat automatické funkce, vybrat jednu z možností (nejčastěji 180°, wide-zoom, 360° nebo vertikální pano), stisknout tlačítko „start“ a pak už nechat dron odvést jeho práci.
Pokud necháte takto vše na automatice, jako výstup ponecháte implicitní JPEG a automatice svěříte i expozici fotek, pořídí váš dron sadu obrázků, které uloží samostatně. Zároveň s tím přímo v aplikaci poskládá výsledný obraz do požadované podoby zvoleného panoramatu, sférického snímku apod.
Výstup z tohoto „rychlého“ procesu je často uspokojivý, obvykle není dokonalý, je ale rozhodně použitelný. Výsledný JPEG nebývá super kvalitní, pro celkové úpravy a použití na internetu však obvykle stačí, a často také obsahuje dostatečné množství dat pro následné rychlé úpravy v editačním programu či v aplikaci.
Při troše praxe, cviku a znalosti toho co, kdy, kde a za jakého světla má smysl fotit formou panoramatu, budete brzy schopni bez větších překážek vytvářet i pomocí automatických funkcí hezké širokoúhlé, nebo třeba i sférické obrázky vhodné pro online prezentaci.
„Pomalé“ panorama pořízené dronem
Výše zmíněný postup je sice maximálně rychlý, efektivní a pohodlný, pokud to ale s panoramatickými snímky z dronu myslíte vážně, brzy vám kvalita výstupu takto pořízených fotografií nejspíš nebude stačit. Existuje přitom vícero možností, jak si celý proces „zkomplikovat“, ale hlavně jak dosáhnout výrazně lepších a kvalitnějších výsledků.
Začít můžeme tím, že zvolíme ideální denní dobu, či optimální světlo. Nejméně vhodnou možností je poledne a plné slunce, navíc třeba nebe téměř bez mráčku! V takové situaci se jen těžko vyvarujeme přepalů a zároveň i temných oblastí. Vhodnější jsou ranní či večerní hodiny. Částečně zatažená obloha působí sama o sobě dramaticky, navíc nabízí vhodnější rozptýlené světlo.
V další kroku bychom si měli dopředu dobře prohlédnout a promyslet scénu, kterou chceme zachytit jako panorama. Připravíme si automatickou funkci, expozici ale nenecháme na automatice, nýbrž aktivujeme manuální režim a rovněž přepneme na manuální vyvážení bílé. Ideální je rovněž nechat ukládat snímky do surového formátu RAW, případně v kombinaci JPEG+RAW.
Není automat jako automat aneb skládání panoramatu samostatně
I při použití manuálního nastavení a zvolení automatické funkce pořízení panoramatu složí aplikace opět svoje „rychlé panorama“, které ale pro nás není cílem. Snad jen vodítkem pro další práci.
TIP
U dronů DJI se automaticky generované panorama mnohdy ani neukládá na paměťovou kartu, vytvoří se v aplikaci a uloží se do paměti telefonu, či přístroje, kterým dron ovládáme (např. DJI Smart Controller).
K dosažení vyšší kvality, a zejména s ohledem na možnost ve větší míře zasahovat do výsledné podoby složeného snímku, si po nasnímání a přistání stáhneme fotografie do počítače, nebo třeba tabletu. Následně, kupříkladu v programu Adobe Lightroom, jednotlivé snímky složíme, panorama upravíme a můžeme jej exportovat v požadovaném formátu a kvalitě.
Panorama v Adobe LightroomSkládaná panoramata v aplikaci Adobe Lightroom
Malý chyták od DJI!
Možná jste si někdy všimli, že ve chvíli, kdy dáte dronu pokyn sbírat automaticky fotografie potřebné pro složení panoramatu, je logika pohybu, snímání fotek, často poněkud „zvláštní“. Třeba u 180° panoramatu drony DJI často začnou od středu, fotí na jednu stranu, vrátí se na střed a jednou na druhou stranu!
Výsledné číslování fotek proto často nejde logicky po sobě, například zleva doprava, je naopak trochu přeházené. Program, který použijete pro následné složení panoramatu, nemusí tuto logiku pojmout a může být dost zmaten. Nejsnazší cestou je projít si pořízené snímky, seřadit je ručně za sebe a očíslovat v logickém sledu – např. zleva doprava.
Rychlý návod na semi-manuální focení panoramat dronem
Panorama z dronu pro super poctivé a odhodlané tvůrce
Jednou z výhod focení panoramat dronem je skutečnost, že váš létající společník obvykle jistě a pevně drží ve vzduchu na svém místě, funguje tedy jako vzdušný stativ. Také fyzické rozměry samotné kamery, či jejího objektivu, nejsou kdoví jak velké, proto nemusíme řešit věci, jako je otáčení v uzlovém bodu. Každopádně stejně tak, jako lze využít automatické funkce pro pořízení snímků sloužících pro skládání panoramat, lze postupovat i striktně manuálně.
Začít můžeme u volby vhodného nastavení expozice, po posouzení nejsvětlejších a netmavších míst plánovaného panoramatu. Proces samotného snímání lze poté řešit čistě manuálně. Ideální cestou je nechat si zobrazit kompoziční mřížku, rozdělující obraz na třetiny (zlatý řez). Následně si vyberte okrajový snímek, pomocí mřížky očima zaměřte kontrolní přechodný bod a poté otočte dron o jednu třetinu záběru a vyfoťte další snímek. Je ale nutné hlídat si horizont, otáčet dron jen v jedné ose!
Kompoziční mřížka v aplikaci DJI Fly
Tvorba panoramat dronem více do hloubky
Focení panoramat s dronem na výšku?!
Jednou z věcí, na které je vhodné myslet při manuálním vytváření panoramat, je skutečnost, že se kupříkladu „pozemní“ horizontální panorama obvykle snímají s fotoaparátem otočeným na výšku. Jde primárně o vertikální šíři záběru a dostatek místa pro následné ořezání. Jak ale stejného efektu docílíme s dronem? U DJI Mini 3 Pro je skutečně možné otočit kameru na výšku a takto manuálně vytvořit požadované horizontální panorama. Ale to je zatím jediná výjimka!
Krom Mini 3 Pro zatím žádný jiný z běžných komerčních dronů neumí snímat na výšku, proto si musíme pomoci ručně. Ostatně toto vědí i v DJI. Například u levnějších dronů, jako je DJI Mini 2, vytváří dron při aktivaci funkce 180°panorama jednoduchou linii, navíc striktně srovnanou s horizontem.
Dražší modely (např. modely DJI Mavic) v režimu 180° používají někdy i 3 řady fotografií, právě proto, aby dohnaly efekt, který by jinak přineslo focení na výšku. Navíc, díky většímu množství zdrojových fotografií, roste i výsledné rozlišení panoramatu. Paralelně s tím se ale prodlužuje čas potřebný pro pořízení zdrojových snímků, stejně tak roste riziko, že se dron pohne, třeba kvůli nárazu větru a některé spojovací body, místa prolnutí nebude možné dobře spojit.
Pokud byste tedy chtěli snímat horizontální panorama ručně, myslete na tuto poučku, použijte pomocnou mřížku a vytvořte alespoň 2, nejlépe 3 řady fotografií. Prakticky to znamená, že stejně, jako byste snímali horizontální snímky vždy s otočením o třetinu plochy fotografie, posunete se do další řady snížením, či zvýšením úhlu kamery rovněž o jednu třetinu (jak nám s tím hezky pomáhá kompoziční mřížka).
Horizontální panorama – 180° není zákon
Ač třeba drony DJI mezi svými automatickými funkcemi nabízejí v drtivé většině možnost snímaní 180° panoramatu, nikdo neříká, že musí být váš výstup rovněž v rozsahu 180°! Ať již snímek vzniklý použitím této automatické funkce, nebo výstup ručního snímání.
U extrémně širokých panoramat se očima jen těžko hledají záchytné body v obraze, těžko se pracuje se smysluplnou kompozicí. Ostatně jak praví klasické rčení, „méně je mnohdy více“. Proto se nebojte a 180° panorama ořízněte (zdrojový snímek si samozřejmě uchovejte). Přirozený, pouze částečně širokoúhlý snímek, totiž mnohdy udělá na diváky výrazně větší dojem, než těžko vstřebatelné 180° panorama!
Porovnání neoříznutého a oříznutého panoramatu Rozhledna Závist
Sférické panorama (360°) a funkce Wide Zoom
V posledním oddílu dnešního článku se můžeme v rychlosti dotknout dalších možností a funkcí, jaké automatické režimy dronů určené pro snímání panoramat nabízejí. Nejčastější funkce jsme již minimálně jednou výše jmenovali. Zatím ale byla řeč primárně o klasickém horizontálním panoramatu. Mojí oblíbenou funkcí, je třeba režim Wide Zoom, kdy dron pořídí sadu 9 fotografií ve 3 řadách a 3 sloupcích. Výsledek simuluje focení s extra širokoúhlým objektivem a je často značně efektní.
Vltava Bartůňkova vyhlídka wide zoomRozhledna Studený vrch wide zoom
Pro mnohé spíše okrajovou variantou může být vertikální panorama, složené ze 3 fotografií focených v řadě nad sebou. I pro ně se ale může najít využití, pokud třeba fotíte vyšší budovu, horu a jiné vertikálně orientované objekty z bližší vzdálenosti.
Jako třešničku na závěr jsem si nechal sférické panorama, kdy dron obvykle pořídí sadu 26 fotografií s rozsahem záběru 360°, navíc s dostatečným vertikálním přesahem. Výstupem je sférický snímek, který může mít více podob. Jako náhled obvykle slouží zvláštní deformovaná země vypadající jako koule. V některých aplikacích se výsledný snímek tváří jako zvláštně komprimované panorama.
Až když tento snímek nahrajete a zobrazíte v aplikaci, která si umí poradit s 360° snímky, užijete si možnosti tohoto způsobu snímání naplno. S 360° snímky umí pracovat třeba i Google Fotky, Facebook a jiné dostupné nástroje, proto není nutné hledat speciální aplikace (jedna z těch šikovných je třeba VR Media Player pro Android).
Hrubý export sférického panoramatu
TIP
Řadu praktických ukázek 360° panoramat najdete na webu: www.360cities.net
Panorama z dronu – instantní zábava i poctivé řemeslo!
Když si celé téma na závěr shrneme, dojdeme ke zjištění, že můžeme k tvorbě panoramat pomocí dronu přistupovat značně rozdílně. Na jedné straně se touto funkcionalitou můžeme jednoduše bavit, hrát si s automatickými funkcemi a nic dalšího příliš neřešit. Jako výstup pro sociální sítě je tento postup obvykle dostatečný.
Druhou možností je vzít celý proces tvorby panoramatu dronem výrazně poctivěji, kontrolovat většinu kroků manuálně, investovat do tohoto procesu násobně více času s tím, že výstupem našeho poctivého řemesla nebude prostá internetová „omalovánka“, ale poctivé fotografické dílo, které si zaslouží třeba i velkoplošný tisk a vlastní výstavu, či jen poslouží jako domácí dekorace.
S drony se seznámil před více jak 8 lety, kdy si pořídil první čínské hračky bez pokročilých systémů ovládání a snažil se s nimi sbírat své první letecké záběry s provizorně připevněnou kamerou. Pozdější zkušenost s moderními drony od DJI proto s oblibou popisuje jako přesednutí ze Škody 120 do nejnovějších aut prošpikovaných všemožnými jízdními asistenty.
Dlouho očekávaná 3. generace legendární dronu DJI Mavic je tady! Novinka se chlubí hned
2 kamerami – kamerou Hasselblad L2D-20c s 4/3palcovým senzorem, která
natáčí až v 5,1K a fotí až 20MP fotografie, a tele kamerou pro až
28násobný hybridní zoom bez kompromisů. Ve vzduchu se na jedno nabití
udrží 46 minut, signál udržíte až na 15 km (8 km v regionu CE)
s kvalitou FHD přenosu 1080p/60fps. Nového Mavica můžete pořídit
samostatně, v balíčku Mavic 3 Fly More
Combo s příslušenstvím navíc, nebo v balíčku pro profíky DJI Mavic 3 Cine
Combo, kde se do výbavy ještě přidává podpora formátu Apple ProRes a
vestavěný 1TB SSD pro vysokorychlostní ukládání dat.
Jak už modří jistě vědí, nová kvadrokoptéra DJI Mavic 3 se prodává ve 3 verzích – Single jen se strojem a nezbytným příslušenstvím, v Mavic 3 Fly More Combo s příslušenstvím navíc a ve verzi Mavic 3 Cine Premium Combo pro profíky. Nám se do rukou jako první dostala verze Single, tak se pojďme podívat na unboxing dronu Mavic 3, na první dojmy, funkce, polétáníčko a ukázky záznamu.
Droního raubíře DJI Mavic
3 pro vás máme samozřejmě i v balíčku Fly More Combo
s příslušenstvím navíc. Oproti základními balíčku získáte navrch
2 inteligentní baterie, 3 páry vrtulek, nabíjecí hub, 3 ND filtry
(ND4\8\16\32) a originální tašku. A hlavní highlighty 3. generace dronů
Mavic? Chlubí se hned 2 integrovanými kamerami v jednom těle – kamerou
Hasselblad a tele kamerou, které mezi sebou umí automaticky přepínat. Ve
vzduchu na jedno nabití vydrží letět až 46 minut, což je rekord ve své
kategorii.
Jak už modří jistě vědí, nová kvadrokoptéra DJI Mavic 3 se prodává ve 3 verzích – Single jen se strojem a nezbytným příslušenstvím, v Mavic 3 Fly More Combo s příslušenstvím navíc a ve verzi Mavic 3 Cine Premium Combo pro profíky. Nám se do rukou jako první dostala verze Single, tak se pojďme podívat na unboxing dronu Mavic 3, na první dojmy, funkce, polétáníčko a ukázky záznamu.
Profesionální ovladač DJI Smart Controller Enterprise byl speciálně vyvinut
pro dron Matrice
300 RTK, abyste mohli naplno využít všechny jeho schopnosti. Stejně
jako klasický Smart
Controller i verze Enterprise má 5,5 palcový, 1080p displej a chlubí se
odolností vůči extrémním teplotám. Samozřejmostí je vestavěný
reproduktor a mikrofon nebo 4K video output. Co dalšího se v něm skrývá?
Je tu oblíbený mini dron od DJI, tentokrát 3. generace – DJI Mini 3 Pro. Zůstává váha pod
249 g. A hlavní zlepšováky? Detekce překážek ve 3 směrech, 4K HDR
video, prodloužená životnost baterie, funkce True Vertical Shooting pro
natáčení na výšku a vylepšený Focus Track pro sledování objektů.
Seznamte se blíže s tímto mini fešákem!
S launchem dlouho vyhlížené novinky – dronu DJI Mini 3 Pro – jsme připravili nejen recenzi nového mini dronu, ale i srovnání s šampióny loňských let, mini dronem DJI Mini 2 a dronem DJI Mavic Air 2. Podrobí si je nová „Mini trojka“?
Je tu oblíbený mini dron od DJI, tentokrát 3. generace – DJI Mini 3 Pro ve verzi kompatibilní
s novým ovladačem DJI RC. Zůstává váha pod 249 g. A hlavní
zlepšováky? Detekce překážek ve 3 směrech, 4K HDR video, prodloužená
životnost baterie, funkce True Vertical Shooting pro natáčení na výšku a
vylepšený Focus Track pro sledování objektů. Seznamte se blíže s tímto
mini fešákem!
S launchem dlouho vyhlížené novinky – dronu DJI Mini 3 Pro – jsme připravili nejen recenzi nového mini dronu, ale i srovnání s šampióny loňských let, mini dronem DJI Mini 2 a dronem DJI Mavic Air 2. Podrobí si je nová „Mini trojka“?
DJI Mini 2 (nově bez přízviska Mavic v názvu) v sobě spojuje to
nejlepší z první generace malých dronů DJI Mavic Mini a žhavé novinky DJI Mavic Air 2. Stejně jako
„jednička” je ideální pro začátečníky, i když svým výkonem a
kvalitou obrazu nezklame ani pokročilé droní bardy. Mini 2 je prostě
skladný a praktický dron, se kterým natočíte kreativní video na pár
dotyků ovladače. Hodně ceněnou novinkou je možnost pořizovat fotografie
i ve formátu RAW.
DJI Mini 2 nám přistál na testovačku ještě před oficiálním releasem. Marně jsme hledali přízvisko Mavic, protože tenhle název nás zkrátka baví – to je jako kdybyste Rolls-Royce okuchali o Rollse.. zkrátka škoda, stejně jako dobrýho člověka 😇 Kromě rozbalení pod drobnohledem jsme Miniho 2 provětrali v terénu a přilétáme s čerstvými dojmy, tipy a postřehy. No a v neposlední řadě se s vámi podělíme a o surová data, abyste mohli objektivně posoudit sami, jestli Miniho 2 zařadíte do své letky.
Malý dron DJI Mini 2 (nově bez přízviska Mavic v názvu) v sobě spojuje
to nejlepší z první generace DJI
Mavic Mini a žhavé novinky DJI
Mavic Air 2. Stejně jako „jednička” je ideální pro začátečníky,
i když svým výkonem a kvalitou obrazu nezklame ani pokročilé droní bardy.
Mini 2 je prostě malý, skladný a praktický dron, se kterým natočíte
kreativní video na pár dotyků ovladače. Hodně ceněnou novinkou je možnost
pořizovat fotografie i ve formátu RAW. Ve Fly More Combo navíc získáte
k tomuto malému
dronu další baterie, náhradní vrtulky, tašku na Miniho a další
užitečné příslušenství.
DJI Mini 2 nám přistál na testovačku ještě před oficiálním releasem. Marně jsme hledali přízvisko Mavic, protože tenhle název nás zkrátka baví – to je jako kdybyste Rolls-Royce okuchali o Rollse.. zkrátka škoda, stejně jako dobrýho člověka 😇 Kromě rozbalení pod drobnohledem jsme Miniho 2 provětrali v terénu a přilétáme s čerstvými dojmy, tipy a postřehy. No a v neposlední řadě se s vámi podělíme a o surová data, abyste mohli objektivně posoudit sami, jestli Miniho 2 zařadíte do své letky.
Lítat s dronem je super, ale když máš po ruce ty správný appky, celý to
dostává jinej vibe. Vedle základní aplikace pro ovládání dronu (třeba
DJI Fly nebo DJI Pilot 2) existuje hromada nástrojů, co ti ušetří nervy,
peníze i zkažený záběry. Pokud chceš ze svýho dronu vymáčknout
maximum, mrkni na tyhle must-have appky, co ti usnadní lítání a posunou
tvoje záběry na next level.
Znáš ten pocit, když se ti chce říct: „Tohle musím natočit!“, ale
obyčejná kamera to prostě nezvládne? Tak přesně na tohle jsou 360°
kamery – game-changer pro každého droního nadšence! Díky nim natočíš
každý svůj let tak, že budeš vypadat jak hollywoodský režisér. Takže
jestli chceš z každého letu udělat show, jdeme na to!
Když si vybíráte nový dron, nebo se
jen ze zajímavosti probíráte parametry modelů, které by vám jednou snad
i mohly dělat společnost, pak se nejspíš nevyhnete informaci definující
maximální dolet dronu. Tento údaj, který se u lepších kousků počítá
v kilometrech, se může u různých modelů dost lišit. Fakticky se ale
jedná o parametr, s nímž bychom se ale vlastně nemuseli výrazně
„trápit“. Přesto je ale hodnota doletu nejednou ústředním tématem
řady zapálených diskuzí či recenzí, včetně otázky, jak lze dolet dronu
posílit nebo prodloužit, třeba pomocí různých doplňků. Má to ale smysl
a je to vůbec potřebné a legální?