Nacházíte se zde:
DronZónaLegislativaPokuty za létání s dronem: Co říká ÚCL a právníci?
Drony pro začátečníky
Drony pro profíky
Rozhovory s dronaři
Pokuty za létání s dronem: Co říká ÚCL a právníci?
9 minut čtení
Pravidla pro létání s drony nejsou vůbec složitá, a proto by byla škoda
nechat si napařit pokutu, přijít o svého létajícího mazlíka, nebo se
dokonce dopustit přestupku nebo trestného činu s dronem. Pro dnešní
článek o výši pokut za drony a porušení nařízení o dronech jsme
vyzpovídali mluvčího ÚCL
Vítězslava Hezkého, který nám už dříve vysvětloval novinky ohledně sjednocené
evropské legislativy, a zkušeného právníka Martina Maisnera, který
dlouhodobě spolupracuje s DronPro. Nakonec jsme doplnili přehled aktuálních
pravidel létání s drony, zakázaných zón a dalších aspektů legislativy
pro drony, které se vám budou hodit při každém vzletu.
Jak probíhá typická situace, kdy pilot poruší pravidla pro létání s drony a je přistižen PČR?
Jako první se k nějakému porušení zákona dostane PČR (sama odhalí hříšníka, nebo dorazí na ohlášku) a ta situaci řeší dle vážnosti situace.
Pokud je situace natolik vážná, že došlo k vysoké společenské nebezpečnosti, např. činu obecného ohrožení (např. nelegální létání kolem letišť), je čin vyhodnocen jako např. trestný čin, proces zůstává v rukou PČR a ÚCL se k tomuto případu vůbec nedostane.
Ve chvíli, kdy PČR vyhodnotí, že společenská nebezpečnost "nebyla až tak vysoká" a že šlo např. o přestupek, pak se případ dostává na ÚCL. Na ÚCL se pak řídí sankcemi uvedenými v zákoně o civilním letectví a postupují dle přestupkového zákona.
Uložená sankce musí být znatelná a nejedná se pouze o finanční pokuty – výjimkou není ani odebrání vydaného oprávnění, jeho pozastavení, zabavení věci ("propadnutí věci"), nebo dokonce zákaz činnosti, pokud subjekt opakovaně porušoval zákon.
TIP
Přehled přestupků a možných pokut najdete v Zákoně o civilním letectví v § 92c “Přestupky na úseku řízení a provozování bezpilotních systémů”.
Hrozí vám vysoké pokuty za porušení pravidel létání s drony? “Nejčastěji jde o 10 000 Kč,” říká mluvčí ÚCL
Na situaci kolem množství a výše pokut za drony včetně toho, jak moc dronaři porušují nařízení o dronech, jsme se ptali mluvčího ÚCL Vítězslava Hezkého.
Vítězslav Hezký, Ředitel sekce provozní ÚCL, zdroj: Caa.cz
Kolik se v ČR ročně spáchá přestupků nebo přešlapů v souvislosti s používáním dronů?
Tento údaj nemáme k dispozici. Za rok 2022 evidujeme kolem cca 200 podnětů, které nám zaslala Policie ČR. K tomuto číslu je nutné připočíst cca 150 dalších podnětů od veřejnosti, které úřad obdržel jako podněty k možnému porušení leteckého zákona.
O jaké prohřešky se jedná nejčastěji?
Provádění letecké činnosti v omezených a zakázaných prostorech, provoz bez příslušných povolení, konfliktní provoz v zastavěném území obce, provoz v blízkosti osob nezúčastněných na provozu, přelétávání nadzemních staveb, provoz ve zvláště chráněných územích apod.
Jaký nejvážnější přestupek/trestný čin jste v poslední době v souvislosti s drony na ÚCL zaznamenali? A jaký byl nejpřísnější trest?
Provádění letové činnosti v hustě osídleném prostoru a zároveň v zakázaném prostoru nad shromážděním lidí. Nejpřísnější tresty jsou udělené pokuty ve výši 100 000 – 200 000 Kč. Průměrná výše pokut se přitom pohybuje v rozmezí od 10 000 až 50 000 Kč.
Jak se liší chování pilotů a provozovatelů, když srovnáme období před a po implementaci nové evropské legislativy pro drony? Zlepšilo se, zhoršilo se, nebo je stejné?
Když byste měl promluvit do duše dronařům, kteří nerespektují pravidla, co byste jim vzkázal?
Těm, kteří si třeba jen neuvědomují, co by se mohlo stát, a nechtějí si dál nic nového zjišťovat, bych řekl, že je třeba pamatovat na to, že ve vzdušném prostoru se létá stále víc a víc a že se zavádějí nové technologie i nové požadavky. Pro všechny piloty platí pravidla, která je třeba znát a která se kvůli rychlému vývoji v tomto odvětví mění a budou měnit – často i velmi operativně.
Provozování dronu však zdaleka neznamená jen rizika vůči ostatním letadlům ve vzduchu; velmi často jsou omezení pro drony daná riziky vůči zemi. Bezohledné létání pak nemá budoucnost a negativně ovlivňuje způsob, jakým veřejnost vnímá dronařskou obec jako celek. I nadále totiž platí, že bezpilotní systémy, resp. jejich provozovatelé, si právě teď spoluvytváří podmínky pro svůj další provoz. A protože ne každý je létání s drony nakloněn, zpřísnění nebo zákazy mohou klidně přijít i z jiné oblasti, jakou je třeba ochrana přírody, zdraví nebo práv každého z nás.
Při plánování každého letu je proto potřeba pamatovat třeba právě na práva ostatních – zejména pak práva těch osob, které nejsou zapojeny do provozu dronu, práva vlastníků nemovitostí, staveb nebo ostatních prostředků. Každý, kdo plánuje let s dronem, by se měl alespoň na okamžik vcítit do pozice osoby, která může být jeho létáním dotčena, a představit si svou vlastní reakci na danou situaci.
A finální a nejdůležitější vzkaz by rozhodně byl, že vždycky je potřeba si uvědomit, že konečná odpovědnost za jakékoliv ohrožení nebo zranění jde vždycky za pilotem dronu, i kdyby se jednalo o technickou závadu na dronu. A že se takové věci, kdy vám dron najednou letí pryč a vy jen nevěřícně sledujete, co se bude dít, stávají! Proto je vždy potřeba létat tak, abych potenciálním nebezpečím předcházel. Vědomé nerespektování pravidel je pak ten nejhorší prohřešek.
Jaké pravidlo vám v současných předpisech pro drony chybí? O jakém pravidle se uvažuje, aby se ještě zvýšila bezpečnost létání s drony?
Ano, jsou pravidla, která z pohledu Úřadu pro civilní letectví ve společném regulačním rámci chybí, nebo která jsou řešena jiným způsobem, nebo na jiné úrovni, než by bylo z pohledu Úřadu pro civilní letectví žádoucí. Úřad pro civilní letectví má možnost konstatování a porovnání se skutečností, že implementace bezpilotních systémů probíhala v České republice národně již od roku 2012. Regulační rámec, byť společný evropský, je teprve v plenkách a bude se i nadále vyvíjet. Řada těchto problematik je řešena s využitím dle kapacitních možností státní správy a s využitím obecných nástrojů, které regulační rámec obsahuje nebo připouští. Jedním z příkladů je rozsah územní ochrany České republiky, který se neustále vyvíjí, průběžně projednává, implementuje v krocích a reaguje například i na takové záležitosti, jako jsou kybernetická rizika, protiprávní činy nebo možné útoky na infrastrukturu. Je třeba si uvědomit, že stávající rámec nemohl pokrýt všechny oblasti v zásadě bezbřehého bezpilotního letectví a mířil v prvním kroku na běžný provoz klasických bezpilotních letadel. V této souvislosti očekáváme postupné rozšiřování pravidel i na specifické kategorie letadel nebo druhy provozu, jako např. provoz bezpilotních balónů. Veliké možnosti dalšího vývoje problematiky přinese dostupnost letadel tříd „C“ na trhu EU, která budou disponovat funkcionalitami dle nařízení Komise (EU) 2019/945 v platném znění.
Jak jsou upraveny tresty za porušení pravidel pro létání s drony? A co může Policie? Odpovídá právník Martin Meisner
Martin Maisner, foto: EURO, Martin Pinkas
Jaký zákon upravuje přestupky/prohřešky s drony?
Tedy především – neexistuje právní úprava, která by kompletně a výlučně upravovala přestupky eventuelně trestné činy páchané prostřednictvím dronů. Přestupky jsou v rámci předpisů upraveny v řadě správních předpisů, základní je přestupkový zákon, který přestupek definuje (konkrétně zákon 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Nikde však není rozlišen pojem přestupek a přestupek s dronem, tedy přesněji řečeno, zda je přestupek spáchán s dronem nebo přímo dronem, není důležité. Je pravda, že porušení právních předpisů dronem či s dronem lze předpokládat především na úseku civilního letectví, ale nikoliv výlučně. Přestupek je přitom definován v ust. § 5 přestupkového zákona jako „společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.“
Kde leží hranice mezi přestupkem a trestným činem spáchaným s dronem?
Pokud se týče dodatku „s dronem“ odkazuji na svou odpověď na předchozí otázku. Z hlediska právní odpovědnosti je prostě nevýznamné, zda se porušení odehrálo s dronem či bez dronu. S dronem můžete teoreticky spáchat vraždu, vyzvědačství, může být považován za zbraň… Ale k vaší otázce: Základní rozdíl mezi trestným činem a přestupkem je v závažnosti. Například krádež majetku v hodnotě menší než 5000 Kč je pouze přestupek. Krádež vyššího obnosu už je trestný čin. Aby mohlo být nějaké jednání posouzeno jako trestný čin, musí být za trestný čin označeno v trestním zákoníku.
Na co mají policisté nárok, když létáte s dronem, a oni chtějí provést kontrolu?
Žádný předpis neupravuje pravomoci PČR speciálně pro kontrolu dronů. Pravomoci policie upravuje zák. č. 273/2008 Zákon o Policii ČR (obvykle se policisté odvolávají na § 34 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb. nebo § 34 1. odst. písm b) zákona č. 273/2008 Sb.), a to v obecné rovině. Jejich pravomoci bude také nutné posuzovat v konkrétní situaci. Nelze odpovědět jednoznačně a správně. Místo „nárok“ by bylo správnější hovořit o „pravomoci“ a ta se bude hodně různit podle situace. Je totiž rozdíl, pokud se jedná jen o pořádkovou kontrolu, nebo o kontrolu v situaci, kdy policisté mají podezření, že pácháte nějaké porušení zákona, nebo v rámci pátrání po pachateli trestného činu, a úplně jiné to bude v situaci, kdy se budou důvodně domnívat, že hrozí ohrožení života a zdraví kohokoliv.
Ve zkratce: Co Policie může a nemůže?
Vždy jste povinni uposlechnout výzvy policisty (pokud byste se takovým jednáním ovšem nedopustili trestného činu) a až následně můžete zjišťovat, jestli byla oprávněná.
273/2008 Sb. Zákon o Policii České republiky
HLAVA VI
POSTUP VE VZTAHU K VĚCEM
34
Odnětí věci
(1) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže
a) lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí nebo může být zabrána, nebo
b) jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.
(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je policista oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem, věta druhá se nepoužije.
(3) O vydání věci nebo jejím odnětí sepíše policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc, je-li jí třeba k dalšímu řízení, policista předá orgánu, který je příslušný rozhodnout o přestupku; jinak ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb, popřípadě se vrátí osobě, která ji vydala nebo které byla odňata.
Co když jsem dostal pokutu, ale nesouhlasím s ní? Jaké mám prostředky, jak se bránit?
Opět musím odkázat na přestupkový zákon, v některém případě bude použit i správní řád. Oba zákony upravují ukládání pokut i řízení o nich.
Řešil jste už ve své praxi nějaký případ, kde by figurovaly drony?
Ano, zajisté. Nejednalo se však o případ přestupku či trestného činu spáchaného dronem. Zpracovával jsem smlouvy, jejichž předmětem bylo plnění prostřednictvím dronů, obchodní smlouvy v oblasti výroby, distribuce, prodeje a půjčování dronů, spory související s duševním vlastnictvím a reklamou v oblasti dronů a zpracovával jsem stanoviska na téma jak chránit drony proti útokům a jak se chránit proti útokům dronů (útokem je myšlen nejen útok fyzický, ale též narušení soukromí, natáčení videí a pořizování fotografií bez souhlasu snímaného).
Jak vidíte budoucnost právní úpravy létání s drony? Budou se zákony zpřísňovat? Co bude potřeba kodifikovat za pravidla, aby odpovídala překotnému technologickému pokroku na poli dronů?
Zajímavá otázka. Především překotný technologický pokrok se odehrává stejně tak v energetice, elektromobilitě, v oblasti umělé inteligence, lékařství a podobně. Ale pokud se ptáte na můj názor, tak je pravděpodobné, že dojde ke zpřesnění předpisů o civilním letectví v oblasti, kde možná nejsou zohledněna všechna specifika provozu dronů. Ale netroufnu si odhadovat, jak tato zpřesnění budou vypadat – zda se bude jednat o zpřísnění, nebo zda naopak úpravy předpisů podpoří odvětví dronů v růstu a rozšíření do všech oblastí života.
Na závěr bych řekl, že je třeba si uvědomit, že drony a dronaři nežijí v jiném právním řádu, ani nemají žádný speciální právní režim. Hlavní autoritou je ÚCL, kterému PČR pouze předává podněty a ÚCL je pak řeší správní cestou. PČR se řídí obecným právním řádem a řeší pak konkrétní přestupky a trestné činy podle daných zákonů – nevymáhá tedy přímo "dodržování pravidel pro létání s drony", ale až ty důsledky jejich porušení, jako je např. ohrožení majetku, zdraví atp. A je celkem jedno, jestli to bylo dronem.
Desatero poctivého dronaře aneb Jak létat s dronem bez pokuty?
Abyste se nedostali do křížku s autoritami civilního letectví, ani s PČR, prostudujte si následující desatero poctivého dronaře:
Velký článek o tom, jak létat s dronem nad městy. Jaké potřebujete licence a povolení a kde a jak si můžete bezpečně nad městy zalétat + TIPY na konkrétní lokality.
Návod, jak odblokovat DJI geozóny, když potřebujete (a máte na to povolení) s dronem značky DJI létat v zakázané oblasti.
Tak nekašlete na pravidla, nevyplatí se to, a hlavně byste kazili image celému oboru. A to, včetně z toho plynoucího zpřísnění pravidel nebo hateů od široké veřejnosti, nikdo z nás nechce.
Zpoždění 3 600 dní je v moderním letectví celá věčnost. Zatímco americká FAA deset let odkládala pravidla pro ochranu kritické infrastruktury, pětadvacet států USA ztratilo trpělivost a napsalo si vlastní zákony. Výsledek připomíná minové pole. Nyní leží na stole návrh, který má tenhle legislativní chaos rozseknout, ale hraje se v něm o mnohem víc než jen o elektrárny a vysílače. Jde o to, komu vlastně patří vzdušný prostor.
Návrh známý jako Section 2209 má konečně vnést řád do toho, jak blízko smí DRON letět k citlivým objektům. Aliance poskytovatelů DRONových služeb (DSPA) v čele s Vicem Mossem ale bije na poplach. Úřad podle nich musí využít příležitost a tvrdě přepsat státní zákony, jinak se piloti z pestrobarevné mapy restrikcí zblázní.
Devět let. Tolik času potřebovala nejmocnější letecká autorita planety na to, aby splnila úkol, který jí dal Kongres. FAA konečně zveřejnila 181stránkový návrh pravidel, která určí, kde přesně v Americe budou DRONy létat – a kde ne. Jmenuje se to Section 2209 NPRM a pro DRONový průmysl je to nejdůležitější dokument od zavedení Remote ID v roce 2021.
FAA přestala vyčkávat. V polovině dubna spustila program s názvem DETER – Drone Expedited and Targeted Enforcement Response – a tím otočila kormidlem americké DRONové regulace. Dosud platilo nepsané pravidlo: menší prohřešek, žádný postih. Teď platí: menší prohřešek, rychlý postih.
A není náhoda, že se to děje pár týdnů před největší sportovní akcí na americké půdě.
Největší výrobce DRONů na planetě má od pátku 1. května problém přímo doma. Peking – hlavní město země, kde DJI vzniklo a odkud ovládá 80 % světového trhu – zavedl téměř totální zákaz prodeje, pronájmu a skladování spotřebitelských DRONů uvnitř Šestého okruhu. A to ve stejném týdnu, kdy firma u amerického odvolacího soudu bojuje o 1,56 miliardy dolarů.
Tohle není regulace. Tohle je svěrák.
Právníci rozkládají na stůl stohy papírů, ale ten nejdůležitější dokument chybí. Pentagon právě hodil do ringu složku s tajnými informacemi, která má definitivně odstřihnout největšího světového výrobce od amerického trhu. Tohle už dávno není jen byznysová přetahovaná o to, čí technika má lepší dosah nebo ostřejší kameru. Jde o bezprecedentní hru naslepo, kde jedna strana absolutně nevidí důkazy protistrany.
Čtyři výrobci DRONů a DRONího příslušenství právě proletěli uchem jehly, kterou americká FCC navlékla v prosinci 2025. Americký, izraelský, norský a ještě jeden americký počin dostaly zelenou od Pentagonu. Čínské giganty DJI a Autel? Ty stojí za plotem a koukají.
Šen-čenský soud přijal žalobu v pondělí 23. března 2026. DJI poprvé v historii vytáhlo patentovou zbraň na domácí půdě – a namířilo ji přímo na Insta360, respektive na mateřskou firmu Arashi Vision. Šest patentů, které podle DJI patří jim. Tři dny nato odstartoval prodej DJI Avata 360. Náhoda? Jasně.
Akcie Arashi Vision spadly o 7 % za jediný den na 181,15 CNY. Šanghajský index sice sám klesl o 3,6 %, ale Insta360 dostalo ránu navíc. A tohle je teprve první kolo.
Největší výrobce dronů na planetě přestal čekat, až si Washington udělá domácí úkol. Už na konci února 2026 podala DJI petici k odvolacímu soudu Devátého obvodu a otevřeně řekla: dokažte, že jsme hrozba, nebo nás nechte létat.
Dva měsíce po tom, co FCC hodila na svůj Covered List prakticky všechny zahraniční drony, se spor přesunul z politických kuloárů do soudní síně. A tohle nebude žádný krátký let – tady se rozhoduje o budoucnosti celého průmyslu.
Dron, který unese 45 kilogramů a vydrží ve vzduchu desetkrát déle než jeho čistě elektrická konkurence. Zní to jako sci-fi pitch z roku 2018. Jenže Parallel Flight Technologies to právě dotáhli do reality – a FAA jim na to kývla.
24. února 2026 získala tahle firma z La Selva Beach v Kalifornii výjimku podle 49 U.S.C. §44807, což je v americkém leteckém právu něco jako zlatý lístek Willyho Wonky. Tenhle paragraf řeší provoz bezpilotních systémů, které se nevejdou do standardních škatulek. A Firefly se do žádné standardní škatulky rozhodně nevejde.
Šéf americké FAA (Federal Aviation Administration), Bryan Bedford, sedl 30. ledna 2026 na letadlo a vyrazil do Dublinu. Důvod? Potřeboval vidět, jak vypadá budoucnost, která v USA zatím existuje jen na papíře. Zatímco americký úřad se topí v 650stránkovém návrhu pravidel (Part 108) a bojuje s tisíci připomínkami, v Evropě se prostě létá. A to ve velkém.
Tvůj evropský průkaz pilota má větší váhu, než si myslíš. Evropa vede o 2–3 roky a tenhle výlet to definitivně potvrdil.